Úvahy o klasickém ježdění II (17): Narovnání staršího ztuhlého koně

15. 8. 2005 Thomas Ritter Autor fotek: Shana Ritter

Otázka: Zajímalo by mě, jak byste řešil první stupeň narovnání staršího koně, který je zvyklý být ztuhlý a křivý. Jak byste ho narovnal bez práce na dvou stopách jako dovnitř plec? Předpokládám, že mnozí z nás začínají za těchto podmínek a týdny, měsíce a roky se jen snaží dostat přes toto první stádium.

Odpověď:
V podstatě je základní postup stejný bez ohledu na to, zda se jedná o koně mladého nebo starého. Hlavním rozdílem je to, že u starších koní je tato práce delší a složitější, protože už se naučili spoustu zlozvyků.

Úplně prvním krokem k narovnání koně je jezdit přesné jízdárenské figury. To znamená, že musíte trochu dopředu plánovat, představit si přesné tvary, které chcete jet, a potom je upravovat, když je to třeba. Karl Mikolka říkal, že jízdárenské figury ve své perfektní formě už existují v mysli jezdce ještě předtím, než je jezdec začne jezdit. Díky tomu tyto figury kůň i jezdec předvedou „přirozeně“. Je to jízdárenská práce, kterou většina jezdců smutně zanedbává - a připravují se o jednu z nejdůležitějších příležitostí gymnastikovat svého koně.

Korektní jízdárenské figury jsou tak důležité proto, že se skládají z přesných linií, rovných i kruhů, malých kruhů, rohů atd., kterým se musí přesně přizpůsobit kyčle i ramena koně. A to je vlastně synonymum pro narovnání koně. Je to tak jednoduché - v teorii. Prakticky to však může být u některých koní velmi složité, pokud jste na přesné provedení jízdárenským figur nároční.

Pokud jezdíte velmi mladého koně nebo koně, který se velmi loudá, přesné jízdárenské figury jsou úplně první věcí, kterou byste měli procvičovat. Vše ostatní přijde až potom. Kůň bude totiž bez korektního přizpůsobení kyčlí a ramen neustále vytlačovat ven lopatku na tuhé straně a záď mu bude vypadávat do duté strany. Výsledkem bude, že jedna zadní noha se stále bude vyhýbat došlapování pod těžiště. Nebude ani sunout ani nést. Protože nezůstane na zemi dostatečně dlouhou dobu, aby koně podepírala, druhá zadní noha nebude mít dostatek času kmitnout dopředu. Předčasně došlápne. Následkem toho dojde k narušení už úplně prvního stupně výcvikové pyramidy, tedy pravidelného rytmu/tempa. Pokud budete po koni chtít, aby klusal dopředu energicky, rozdíl v posunu mezi oběma zadníma nohama bude zřetelný a kůň bude mít tendenci na dutou stranu nacválávat. Samozřejmě tato laterální nerovnováha vždy vede k podélné nerovnováze. Nerovnováha vede ke ztuhlosti a má za následek špatné přilnutí. To bude buď těžké, obrácené, nebo neexistující (zarolovaný kůň). Křivost způsobuje nerovnoměrnost přilnutí, které bude na jedné straně výrazně těžší než na druhé. Nedostatek narovnání, rovnováhy a uvolnění těžce ovlivní kmih a takto nelze nikdy dosáhnout skutečného shromáždění.

Proto jsou tak důležité přesné jízdárenské figury a je to důvod, proč staré školy trávily mnoho hodin jejich procvičováním (ve skupině 6 - 10 jezdců v přesně definovaných rozestupech) ve všech třech chodech. Bez schopnosti jezdit korektní figury nemá ani trochu smysl začít jezdit cviky, protože každý cvik se jezdí v rámci určité figury. Pokud se figury neprovádějí správně, budou cviky od samého začátku špatné, protože figury jsou základ. Cvik se pouze přidá k figuře.

Dalším výborným způsobem, jak přezkoušet a zlepšit narovnání jsou přechody, např. na čtverci, protože při přechodu může kůň švindlovat tím, že opustí předepsanou stopu tužší lopatkou a/nebo slabší zadní nohou (tou na duté straně). Já to občas provádím s každým koněm. Tento cvik vždy odhalí i zlepší podélnou poddajnost koně.

Pravidelné provádění přesných jízdárenských figur, laterální ohýbání na kruzích, malých kruzích, vlnovkách, osmičkách, spirálách atd. zvyšuje ohebnost koně, takže se bude svými kyčli a lopatkami stále snáze přizpůsobovat linii. Pomoct mohou také obraty okolo předku a celé překroky, protože zlepšují „lehkost“ koně a jeho pozornost vůči holením jezdce. Potom se narovnání zlepšuje prací na dvou stopách, dokud se kůň nestane rovnoměrně měkký a pružný na obě ruce.

Těšíme se na vaše dotazy a náměty na téma klasického ježdění, ale i ježdění jako takového, výcviku koně i jezdce. Autory tohoto článku můžete navštívit na jejich stránkách Classical Dressage.

Příbuzné články:

 

Podobné články
První krok jsme učinili. Právě nováčci v přepravě potřebují při první jízdě klid a jistotu.

Ježdění v přívěsu se dá naučit. Alfou – omegou je trénování s citem a rutina. Redaktorka časopisu Cavallo se zeptala třech odborníků, zda je…

Roluje se váš kůň za kolmici, nebo naopak natahuje krk jako žirafa? Se správným obnoskem se vám může podařit vyřešit hned několik nešvarů.