Úvahy o klasickém ježdění II (11): Bolavé paže

4. 7. 2005 Thomas Ritter Autor fotek: Shana Ritter

Počet fotografií: 1

Otázka: Nakolik má jezdec svého koně podpořit na jeho cestě ke shromáždění? Zabývám se otázkou „jak moc už je příliš“? Od své poslední výcvikové hodiny (před dvěma měsíci) mám velké dilema. Můj instruktor po mě chtěl, abych své Katii stáhla nánosník a měla ji na skutečně silném přilnutí. Na konci hodiny jsem cítila, že Katie skutečně v kohoutku „vyrostla“, ale nelíbí se mi, kolik fyzické síly mě to stálo, než jsem ji tam dostala. Následující den mě bolely paže. Shodou okolností jsem od té doby ještě neměla další drezurní hodinu, ale nemám ani moc důvěry se k tomu vracet.

Odpověď:
Bolavé svaly na pažích jsou vždy zlým znamením. Paže jezdce nesmí nikdy zraňovat ani být zraňovány. Ten popis situace mi připadá, jako by váš instruktor po vás chtěl, abyste stlačila koně mezi agresivní holeně a nepovolující ruce. Můžete ho tak přimět, aby zadní nohy posunul více ke předním, ale nikdy nebude schopen dosáhnout lehkosti a sám se nést, protože bude držen v tomto postoji rukama a nohama jezdce a nebude mít žádný prostor ani čas, aby se uvolnil. Jeho svaly budou ve stavu neustálé kontrakce, což jim způsobí bolest a atrofii. Kůň bude jak v korzetu, takže nemůžeme mluvit o podsazení, protože jednou z nejdůležitějších podmínek pro shromáždění je uvolnění. Po hodině, která vypadá jako ta vaše, zkontrolujte hřbet svého koně. Nedivil bych se, kdyby ho bolel.

Na otázku, jak silné přilnutí už je příliš silné, může odpovědět pouze váš kůň. Musíte v rukách držet hmotnost, kterou do nich on vloží, ani více, ani méně. A ještě důležitější než zachytávání impulzů zadních nohou je to, že ve chvíli, kdy impulz zachytíte, ho zase pustíte. A zde většinou leží problém. Mnoho lidí zachytí impulz svýma rukama, ale nechají ho, aby v nich uvízl. Zatímco po poloviční zádrži se koně obvykle uvolní a poddají se do povolených rukou, nikdy se nepoddají, pokud jezdec zapomene ruce povolit. Proto může být velmi zavádějící rčení „poddej se, když se poddá kůň“. Ano, jezdec se skutečně musí poddat, když se poddá kůň, ale mnohem důležitější je to, aby jezdec nabídl povolení ještě před tím, než se kůň poddá, aby mu vlastně dal příležitost se podvolit.

Těšíme se na vaše dotazy a náměty na téma klasického ježdění, ale i ježdění jako takového, výcviku koně i jezdce. Autory tohoto článku můžete navštívit na jejich stránkách Classical Dressage.

Příbuzné články: