To má své specifické účely:

• přechod směrem dolů z rychlejšího chodu do chodu pomalejšího,
• přechod směrem dolů z prodlouženějšího ruchu do shromažděnějšího,
• zpomalení tempa,
• zvýšení stupně shromáždění,
• zlepšení a obnovení rovnováhy,
• upozornění koně na nový požadavek.

 

Pokud chceme odpověď na otázku, co je hlavním cílem polovičních zádrží, dozvíme se také to, kdy a jak je dávat, protože pomůcky jezdce mohou pouze doprovázet a podporovat přirozený nohosled koně - samozřejmě s ohledem na individuální charakteristiku každého chodu.

Dokud je zadní noha ve fázi podpěru před pozicí kolmou pod tělem, jejím úkolem je podepírat hmotnost koně a jezdce a je přitom ohnutá v kyčli a hlezně. Míra jejího ohnutí závisí na elasticitě chodu a stupni výcviku koně. Ve stejnou chvíli se narovnává koleno.

Jakmile se zadní noha dostane za pozici kolmou pod tělem, přestane koně podepírat a začne ho sunout. Kolenní kloub se ohne, zatímco kyčelní a hlezenní se natáhnou.

Logickým závěrem je to, že pomůcka, která má zvýraznit ohnutí kyčle a hlezna, může být úspěšná a může projít pouze tehdy, když je daná ve chvíli, kdy je zadní noha biomechanicky schopná splnit její požadavek, tedy když je na zemi před pozicí kolmou pod tělem.

Zadní noha, která je za kolmou pozicí, je natažená a proto vždy poloviční zádrži odolá. Když jsou poloviční zádrže dávané ve špatnou chvíli, mohou se podílet na vzniku nálevek a špánku.

Jak lze vidět, správný moment pro poloviční zádrž je dost krátký. Poloviční zádrž se skládá z několika různých úkonů, které se mohou různě kombinovat:

• tlak stejnostranné nebo diagonální otěže,
• zvýšení svalového tonu břišních a zádových svalů,
• zvýšení sevření kolen a stehen, které ukotví poloviční zádrž,
• mírný tlak špiček do třmenů na stejné straně.

 

Je především důležité, aby horní část paže a loket na straně, kde se dává pomůcka otěží, byly dobře ukotvené ke trupu, aby zajistily přímé spojení mezi předkem koně a jeho zádí i mezi jednotlivými pomůckami. Tímto způsobem podporuje tělo koně svojí hmotností tlak otěže. Staří mistři by řekli, že si jezdec půjčuje hmotnost hlavy a krku koně a tlačí je směrem k zádi. Trup jezdce pomůcku otěží „přeloží“ do pomůcky sedem.

Je také důležité, aby hýžďové svaly zůstaly relaxované. Jinak kůň prohne hřbet.

Po aplikaci poloviční zádrže musí jezdcovy ruce, pěsti a předloktí úplně relaxovat, aby se do nich nezačal kůň opírat dolní částí krku a dolní čelistí.

Po poloviční zádrži je často dobré oživit koně pobízející pomůckou, aby nedocházelo ke ztrátě energie.

Těšíme se na vaše dotazy a náměty na téma klasického ježdění, ale i ježdění jako takového, výcviku koně i jezdce. Autory tohoto článku můžete navštívit na jejich stránkách Classical Dressage.

Příbuzné články:

• Úvahy o klasickém ježdění (16): Kruh pomůcek /7.3.2005/
• Úvahy o klasickém ježdění (15): Jak exteriér koně ovlivňuje jeho drezurní výkonnost /21.2.2005/
• Úvahy o klasickém ježdění (14): Vyvážený sed /21.2.2005/
• Úvahy o klasickém ježdění (13): Pravidelnost: 2. část /14.2.2005/
• Úvahy o klasickém ježdění (12): Pravidelnost: 1. část /7.2.2005/
• Úvahy o klasickém ježdění (11): Fixovaná ruka versus následující ruka /31.1.2005/
• Úvahy o klasickém ježdění (10): Ježdění bolí /24.1.2005/
• Úvahy o klasickém ježdění (9): Tanec se "zaraženým" koněm /17.1.2005/
• Úvahy o klasickém ježdění (8): Lokty /10.1.2005/
• Úvahy o klasickém ježdění (7): Rovnováha: posun versus nesení /3.1.2005/
• Úvahy o klasickém ježdění (6): Překlad předpisů Španělské jezdecké školy /27.12.2004/
• Úvahy o klasickém ježdění (5): Přilnutí a prostupnost /20.12.2004/
• Úvahy o klasickém ježdění (4): Povolení mezi pomůckami /13.12.2004/
• Úvahy o klasickém ježdění (3): „Napobízet koně do rukou“ /06.12.2004/
• Úvahy o klasickém ježdění (2): Vydařené a nevydařené ježdění /29.11.2004/
• Úvahy o klasickém ježdění (1) /22.11.2004/