Správně provedená pirueta je nádherná věc, dokonalá souhra shromáždění, kmihu, uvolněnosti, síly a rovnováhy. Ve cvalu je to jeden z fyzicky nejnáročnějších cviků, které můžete od koně požadovat. Je to zkouška trenérovy schopnosti rozvíjet sebenesení a vyžaduje dokonalou pozornost koně a jeho reagování na pomůcky.. koně plného síly a  výrazu, přesto soustředěného a bez napětí. 

Než začnete po koni chtít obtížnější piruetu ve cvalu, musíte ho podle tréninkové logiky a principu postupného výcviku nejprve naučit krokovou piruetu, a to nejprve čtvrťovou, pak poloviční, tříčtvrteční a nakonec celou piruetu. 

Dobrá pirueta působí lehce, plynule a harmonicky; vyžaduje uvolněnost, sílu a rovnováhu. 

Pokyny FEI pro krokovou piruetu jsou téměř stejné jako pro tu cvalovou. Článek 413 FEI směrnic pro drezurní závody (FEI Guideline for Dressage Event) říká, že „pirueta (poloviční pirueta) je obrat o 360 stupňů (180 stupňů) provedený na dvou stopách s poloměrem rovným délce koně, kdy se předek otáčí okolo zádě“.

Aby byly splněny cíle této definice, musí i kůň splňovat několik podmínek – uvolněnost na obě strany, sílu a rovnováhu, přesnost a geometrii a dobrý a jasný rytmus. 

Nejprve je však důležité pochopit, co pirueta je (kromě toho, že se jedná o cvik drezurní úlohy). Piruety patří do skupiny stranových cviků, stejně jako plec vpřed, plec dovnitř, kontra dovnitř plec, překrok, travers (záď dovnitř) a renvers (kontra dovnitř záď).

To všechno jsou cviky, které při vědomém použití pomáhají jezdci koně fyzicky rozvíjet, zlepšit nebo rehabilitovat. Protahováním, uvolňováním, narovnáváním a rozvíjením stejné pružnosti na obě strany můžete zlepšit pravidelnost a kvalitu chodů koně a jeho celkové držení těla.

Stranová práce umožňuje procvičovat konkrétní končetiny, svaly a klouby pro daný cvik. Například můžete koně požádat, aby víc ohnul jednu zadní nohu a nesl na ní větší váhu. To umožňuje pracovat na pravidelnosti a kvalitě chodu. Můžete uvolnit ztuhlé nebo zablokované lumbosakrální (pánevní) a koxofemorální (kyčelní) klouby, aby se kůň mohl snadněji shromažďovat. Můžete uvolnit celou horní linii, takže kůň může snížit záď, ohnout všechny klouby zadních a pánevních končetin, zapojit břišní stěnu, zvednout bázi krku a snadněji zvednout předek. 

Stranová práce napomáhá jemně uvolnit napjatou břišní stěnu a zvýšit volnost a rozsah pohybu lopatek koně, což následně umožní zvednutí kohoutku a jeho hrudní koš se může volně pohupovat místo toho, aby byl sevřený mezi dvěma zaseklými lopatkami. 

Stranové pohyby umožňují posunout těžiště křivého koně zpět mezi jeho plece a (což je velmi důležité) pokračovat ve zlepšování diagonálního pohybu. 

Stranové pohyby používám denně ve výcviku svých koní a čtvrt pirueta je jedním ze cviků, o které koně žádám, abych otestoval jeho prostupnost, reakci na pomůcky, uvolněnost a nezávislou rovnováhu. 

Pokud požaduji čtvrt piruetu ve zpomaleném pohybu, může to také pomoci znovu propojit mozek koně s jeho zadním kopytem nebo mě upozornit na neurologické problémy. 

Nedá se ani vyjmenovat, jak zásadní jsou pro trénink stranová práce a piruety. 

STEJNÁ OHEBNOST NA OBĚ STRANY

Když provádíte krokovou piruetu, tělo koně je od uší po ocas ohnuto v harmonickém oblouku ve směru obratu. Nemělo by jít o přehnané nebo křivé ohnutí, kdy jde krk jedním směrem a záď druhým. To vyžaduje, aby byl kůň pružný a jeho svaly byly dostatečně elastické, aby se přizpůsobily prodloužení jeho těla na vnější straně ohnutí a kontrakci svalů na vnitřní straně.

Pokud je kůň tuhý a jeho svaly nejsou poddajné, ovlivní to celý páteřní řetězec a všechny klouby v těle. Šlachy a vazy jsou napjaté, kůň není schopný se podélně ohýbat, ohýbat hluboce klouby opěrné vnitřní zadní nohy a napínat klouby vnější zadní nohy, aby mohl došlapovat přes a kolem vnitřní zadní nohy. 

Pokud na tom jezdec trvá, kůň začne mít piruety nerad a zvyšuje se riziko zranění šlach zadních končetin, natržení svalů v oblasti zádi, hamstringů, břišní stěny a prsních svalů, stejně jako vznik problémů s rovnou linií kostry v oblasti pánve. 

Než koně požádáte o piruetu, chcete, aby měl už určitý stupeň narovnání či stejnoměrné ohebnosti těla, aby mohl nést váhu rovnoměrně na všech čtyřech končetinách, a byl schopen snížit záď a shromáždit se. V zájmu zachování jeho zdraví by měl být schopen se sám nést, rovnoměrně se ohýbat a pravidelně kráčet.

Nutnost ohnutí a stejnoměrného ohebnosti na obě strany nebo narovnání je důvod, proč se s koněm začínají dělat piruety až poté, co se už naučil stranovou práci a umí dobře provést plec dovnitř, kontra dovnitř plec, překrok a travers. 

SÍLA A ROVNOVÁHA

I kroková pirueta vyžaduje od koně značnou kondici.

Když se jeho přední končetiny a vnější zadní noha pohybují kolem vnitřní zadní nohy, funguje vnitřní zadní noha jako čep. Přesto by otočná noha neměla být zapřená do země, kůň se kolem ní neotáčí. Jak název napovídá, jedná se o krokovou piruetu a vnitřní zadní noha by měla zůstat aktivní, měla by se zvedat a došlapovat na stejném místě se stejně jasným rytmem kroku, jako když jde kůň rovně. Zadní nohy by se měly pohybovat po co nejmenším kruhu, zatímco přední končetiny se pohybují po vnějším obvodu poloměru piruety. 

To znamená, že se kůň musí z hlediska držení těla ohýbat do strany a zůstat v perfektní rovnováze, zatímco zvedá předek, snižuje záď a zatěžuje během otáčení víc vnitřní zadní nohu. Klouby jeho otočné nohy se musejí silně ohýbat, aby unesly zvýšenou hmotnost na zádi – a váhu jezdce. 

Kůň musí mít dostatek fyzické síly a svalové kontroly, aby každý krok udělal jasně a rozvážně, aby zůstal po celou dobu pohybu v rovnováze a propojený, přičemž musí být na přilnutí, s nosem před kolmicí a s týlem jako nejvyšším bodem. 

PŘESNOST A GEOMETRIE

Potřeba rovnováhy, síly a sebenesení se projevuje také ve tvaru a velikosti piruety. Kůň musí vjíždět do piruety a vyjíždět z ní po naprosto stejné linii a začít ji a ukončit na stejném místě. Jeho přechod z pohybu rovně do ohnutí by měl být plynulý bez přerušení rytmu. Počet kroků v piruetě se pohybuje mezi šesti a osmi, kroky musejí být jasné a pravidelné. 

DOBRÝ A ČISTÝ RYTMUS

Ať už předvádím piruetu čtvrťovou, poloviční nebo tříčtvrteční, nebo dokonce kontrapiruetu, věnuji od začátku zvláštní pozornost rytmu koně a jasnému čtyřdobému taktu (nebo třídobému taktu u cvalu).

V drezuře je čistota chodu to nejdůležitější, takže si dávám velký pozor, abych krok koně nezničil tím, že po něm budu chtít práci, na kterou není připravený, nebo tím, že ho budu drilovat.

SPOLUPRACUJÍCÍ A POZORNÝ

Dobrá a zdravá cvalová pirueta vyžaduje pružného a silného koně, ale také koně, který se dokáže soustředit a poslouchat i ty nejjemnější pomůcky. To samé platí i pro krokovou piruetu.

Žádáte po koni, aby byl pozorností s vámi, aby spolupracoval při každém kroku, aby piruety vypadaly lehce a plynule, a ne vynuceně a v napětí. 

Co se jezdce týče, dřív, než o cvik požádá koně, musí mu rozumět. Musí být sám v rovnováze, schopný jasně rozlišovat pomůcky a sedět rovnoměrně v sedle, aniž by se křivil ve snaze přimět koně k piruetě. Musí být schopen vytvořit ohnutí, ovládat plece koně a kontrolovat jeho záď stejně jako zpomalit nebo zrychlit aktivitu plecí a zádi, aniž by koně blokoval, přenášel jeho váhu na předek nebo ho mátl. 

Kdy začít s krokovou piruetou?

Krokovou piruetu začínám učit, když kůň dělá spolehlivě stranovou práci. Začnu v kroku a ve směru, ve kterém se kůň ochotněji ohýbá. 

Dávám pozor na celkové držení těla a fyzický i psychický stav koně; je napjatý, uvolněný, nervózní, klidný?

Jezdím koně s nosem před kolmicí na lehké otěži. Dávám pozor na to, jak reaguje, když ho požádám o čtvrťovou, poloviční nebo celou piruetu, jak pod svými stehny cítím jeho žebra, tlukot srdce a dech, jak nese krk a hlavu a jaký kontakt cítím v ruce. Jak jistě či nejistě vykročí vpřed? Dokáže udržet sebenesení a shromáždění po celou piruetu?

Pokud cítím, že se brání, že se mění rytmus nebo že se obtížně ohýbá a nese, svůj trénink upravím. Nedriluji. 

Pokud kůň narazí na následující problémy, vím, že musím udělat krok zpět a přehodnotit, zda je dostatečně rovný, uvolněný a v kondici, stejně jako dostatečně jistý ve stranové práci, aby nároky piruety zvládl. 

Sleduji, jestli:

Ztrácí rovnováhu nebo kadenci, padá na předek, zůstává na místě nebo naopak spěchá, ale ztrácí aktivitu;

Je křivý a zatěžuje jednu plec více než druhou;

Vzadu došlapuje zeširoka;

Jeho otočná noha se pod jeho vahou kymácí a došlapuje směrem zpět nebo zůstává přilepená k zemi;

Jeho předek zamrzne;

Nedokáže se vymanit z piruety a přetáčí ji;

Poskakuje jeden nebo dva kroky zadními končetinami současně jako králík;

Ztrácí během piruety sílu a úplně se zastaví; 

Vyjede z piruety křivý;

Pirueta se změní ve velký kruh;

To všechno jsou symptomy, že kůň buď není připravený nebo že ho nevedu správně.

Pokud nebudu brát ohled na reakce koně a budu ho neustále drilovat stejnou nesprávnou prací, bude stále víc zmatený. Ztratí zájem a sebedůvěru a začne být protivný. Piruety zůstanou nesprávné a bez výrazu a krásy.

Další díl seriálu, Úvod do krokové piruety, najdete na našich stránkách již příští týden.

Manolo Mendez byl jeden ze šesti zakládajících členů Královské andaluské školy jezdeckého umění. Škola sídlí v Jerezu a je jednou ze čtyř klasických škol, k nimž patří také Cadre Noir v Saumuru, Španělská jezdecká škola ve Vídni a Portugalská škola jezdeckého umění v Lisabonu. Manolo, mistrovský jezdec s víc než čtyřicetiletou praxí se věnuje jemné, sympatické a důkladné tréninkové metodě, který koně připravuje fyzicky a psychicky na každou fázi tréninku od základního výcviku až po Grand Prix a cviky vysoké školy.

Více informací a další články naleznete na: www.manolomendezdressage.com.