Samozřejmě, koně jsou lovená zvířata a podle toho se chovají. Je přirozené, když se leknou nebo utíkají v reakci na neznámý nebo pro ně děsivý impulz. Ale co když je kůň pod vámi lekavější než ti ostatní? Zvláště v momentě, kdy je sám. Děsí se stínů, neznámých zvuků v křoví a je nervózní v přívěsu. Proč je tak nervózní a co s tím lze dělat?

Co s tím tedy? Ptali jsme se veterinářů a koňařů na důvody nervózního chování koní a na možnosti, jak to řešit.

Tady jsou tedy příčiny a řešení, které umožní udržet vás, vašeho koně a lidi kolem v bezpečí.

Zrak koně

Aby koně v přírodě vůbec přežili, jsou závislí na svém zraku. Takže není překvapením, když koně, u kterých se zrak zhoršuje či mění, mohou být nervózní nebo vyděšení. Jak k tomu dodává veterinářka Mary Lassaline, PhD, MA, Dipl. ACVO, specialistka na oči u koní z univerzity v Kalifornii: „Ztráta zraku může být u koní spojována s lekáním se, zastavováním se, odmítáním skákat a dalšími reakcemi.“

Veterinářka Lassaline popisuje následně dva hlavní typy problémů s očima u koní, které vedou ke změnám zraku. Prvním je zhoršování zraku koní, které lze přirovnat k tomu, že sedíte v autě se zamlženými skly, druhým typem problémů je funkční problém zraku, kdy sedíte v autě, které má sice čistá okna, ale nefunkční motor.

Řešení? Pokud si myslíte, že se zhoršuje zrak vašeho koně, tak samozřejmě doporučujeme zkontaktovat veterináře a nechat zrak vyšetřit. Veterináři jsou často schopní diagnostikovat problém se zrakem přímo na místě, i když v některých případech, jak dodává veterinářka Lassaline, „jsou potřeba důkladnější testy, pak je třeba si vyžádat služby veterinárního specialisty na zrak koní.“

Lassaline zdůrazňuje, že vady zraku neznamenají automatický odchod do důchodu, ale je třeba mít na paměti bezpečnost člověka i koně. Jak tedy zmírnit nervozitu koně se špatným zrakem? Veterinářka doporučuje: „Pomozte koni použít i jiné smysly. Například mluvte s koněm klidným hlasem, pak položte ruku na koně – na krk či plece, ať o vás ví předem. Udržujte jeho prostředí, ve kterém se pohybuje, stálé a pomozte mu se v něm bezpečně orientovat. Nechte si čas na redrezúru koně se zhoršeným zrakem, abyste tak zlepšili kvalitu života koně i majitele. Pokud má kůň jedno oko dobré, nechte ho si vše prohlédnout z této strany, kde dobře vidí. Je-li kůň úplně slepý, buďte jeho očima a naučte ho, že vám může věřit. Vše dělejte pomalu a zůstaňte klidní. Netlačte na koně, pokud se bojí.“

Bolest

Podle Anxiety and Depression Society of America jsou nervózní lidé často takoví, protože je něco bolí (např. artritida, migrény či bolest zad). Jak sami víme z výzkumů u koní, tento problém se týká i jich. K tomu má co říci Carissa Wickens z katedry výzkumu zvířat na University of Florida, která se zabývá výzkumem chování koní, welfare a výživou. „Není překvapením, že veterináři, výzkumníci, experti na chování koní a fyzioterapeuti s chiropraktiky nacházejí spojení mezi nervózními koňmi a chronickou bolestí, která je způsobena např. artritidou, vředy či podotrochlózou. Stejně jako u každého jiného druhu, pokud koně cítí chronickou bolest, může to ovlivňovat jejich celkové chování.“ Veterinář Josh Zacharias, který se stará o sportovní koně v coloradském Fort Collins, k tomu dodává, že často vidí nervózní koně před začátkem soutěže, kteří váhají jít do arény nebo se vzpínají před startem v boxe (ropingoví koně) nebo hážou hlavou. Jsou to koně s chronickou muskuloskeletální bolestí.

Pokud si vy nebo váš trenér myslíte, že je váš nervózní kůň bolavý, důkladné vyšetření je na místě. To by mělo být včetně kontroly zubů a kulhání, možných bolavých míst po těle, za účelem nalezení příčiny bolesti, která může být spojena s nervozitou koně. Veterinář Zacharias ještě doplňuje, že nejspíše bude nutné koně vyšetřit i vnitřně, na známky jakýchkoliv abnormalit. Mnoho úzkostných a nervózních koní také trpí žaludečními vředy, které jsou bolestivé a zhoršují chování koně. Vředy mohou být způsobeny i užitými prostředky k léčbě bolesti, jakými jsou např. nesteroidní protizánětlivé léky. „Chronická nebo závažná bolest vede ke zvýšené hladině kortizolu (stresového hormonu) v krvi koně, což může indikovat žaludeční vředy. Pokud váš kůň už vředy měl, věřím, že je nezbytné léčit vředy preventivně.“

Sedlo

Koně, kteří mají nepadnoucí nebo nepohodlné sedlo, mohou být nervózní. To samé platí pro uzdění. Pokud si myslíte, že koni sedlo nepadne, podívejte se na klíčová místa – zda koně netlačí u kohoutku, kontrolujte podbřišník a podobně, ale především specialistka Wickens radí pozvat si zkušeného odborníka na kontrolu sedla.

Chyby ve výživě

Svět koňařů je plný mýtů, pokud přijde řeč na téma „horkokrevných koní“. Své o tom ví specialistka na výživu koní Nettie Liburt MS, PhD, PAS, která svoji výživovou poradnu Liburt Equine Nutritional Consulting provozuje v newyorském Long Islandu. „Například si lidé myslí, že dieta s vysokým obsahem bílkovin, včetně píce jako vojtěška, dodává koni příliš mnoho energie. Tak tomu není, ale samozřejmě vysokokalorická výživa kombinovaná s nedostatečnou prací může vést k problémovému chování, a to nezmiňuji riziko obezity, laminitidy a rozvoje stájových zlozvyků.“ Cukr v dietě bohaté na sacharidy také může hrát roli v nervózním chování koně. Jak vysvětluje výživářka Liburt: „Cukry se metabolizují rychle a jako zdroj rychle dostupné energie jsou velmi dobrou věcí, např. pro dostihové koně nebo pro westernové koně soutěžící v barrel racing. Když vynecháte snídani, a pak si vezmete sladkou tyčinku pro rychlé najezení se, zaznamenáte příval energie.“

Výživářka Liburt dodává, že napřed musíte s vaším veterinářem vyloučit ostatní příčiny úzkostného chování koně a teprve potom se zaměřit na výživu koně. Váš nervózní kůň může prosperovat např. z nízkosacharidové diety, ale s vysokým obsahem tuku.

Tuk totiž ve srovnání s cukrem je metabolizován po dlouhý čas pomalu, a energie je z něj dlouhodobě dostupná ve stabilní hladině. Buďte ale s náhlou změnou diety opatrní, radí výživářka. Měňte postupně. Koně, kteří jsou nervózní, snadno vzrušiví či lekaví, mohou prosperovat z diety s vyšším obsahem tuků a nižším množstvím sacharidů.

Výživářka Liburt ještě poznamenává, že „uklidňující suplementy mohou pomoci nervózním koním, ale jen do určité míry, neboť výzkumy ukázaly, že jejich účinek je limitovaný.“ Upozorňuje, že řada z takových uklidňovacích doplňků jako např. St. John’s Wort, mučenka, kořen kozlíku lékařského, hořčík, vitamíny B, jsou ale také na seznamu zakázaných substancí od United States Equestrian Federation.

„Změna výživy nemusí mít kýžený účinek na chování koně, ale rozhodně je to dobrý začátek.“

Nezkušený kůň

Velice úspěšná drezúrní jezdkyně a trenérka Natalie Perry z oregonského Bendu, která má zlatou medaili United States Dressage Federation (USDF) za výsledky v drezúře až do úrovně Grand Prix, také doplňuje důležitou věc. „Koně, kteří ještě neznají dobře svoji práci, mohou být samozřejmě nervóznější, když se ocitnou v nové situaci.“ Trenérka Perry trénuje kromě drezurních specialistů také dospělé hobby jezdce a mladé koně. Doporučuje v takové situaci využít pomoc profesionála. Někdy nezkušený a nervózní kůň nalezne sebejistotu v tréninkové přípravě právě u profesionála. Zkušený jezdec je vyježděný a umí své pomůcky časovat, ví, kdy a jak použít sed, ruce, nohy. Trenérka Perry k tomu říká: „Dávám koni pomůcky důsledně a konzistentně; a koně učím, co znamenají. Poté učím jezdce, jak tyto pomůcky užívat a tak pomoci mu lépe komunikovat s koněm.“ Kromě toho „profesionál koni dá denní rutinu, která nervózním koním prospívá“. Specialistka Wickens ji doplňuje: „Nervózní koně také mohou profitovat z práce na zemi a na ruce“. Podobně jako trenérka Perry zdůrazňuje důležitost rutiny – v tomto případě vzorce komunikace ze země, které pomohou koni se soustředit na vás, i když je nervózní. Tyto cviky mohou být např. couvání, ustupování na stranu, otáčení se dokola, pohyb dopředu a zastavení.

Chybí mu přátelé

Koně jsou stádová zvířata, takže se cítí nejbezpečněji, když jsou se svým stádem. Nejistí koně mohou znervóznit, pokud jsou odváděni od stáda nebo jdou do nových míst sami. To může vyústit v nebezpečné situace.

Jak to vyřešit? Separační úzkost nejde snadno vyřešit a specialistka Wickens poukazuje na to, že neexistují přímočará řešení. Chce to čas, koně získají sebejistotu zkušenostmi, trénováním a také cestováním na nová místa. Také je může uklidnit rutina ze země, kterou znají. Pokud máte ale dva na sebe úzce navázané kamarády, kteří jezdí na soutěže společně, doporučuje specialistka Wickens tyto koně ustájit na místě soutěží zvlášť, aby nedocházelo k separační úzkosti pokaždé, když kůň sám odchází na kolbiště.

Kromě toho zmiňuje kladné výsledky výzkumu účinnosti zklidňujících feromonových gelů – ty lze vtírat do nozder nebo na stěny stání. Výrobci tvrdí, že napodobují pachy, které vydávají klisny, aby uklidnily svá hříbata.

Nervózní jste vy

Koňáci říkají, když je nervózní jezdec, bude nervózní i kůň. Výsledky výzkumů toto tvrzení podporují. Specialistka Wickens k tomu říká: „Studie ukazují, že srdeční tep a hladina kortizolu koním stoupá podle jejich jezdců.“ Pokud se tedy bojíte, tak vyhledejte pomoc profesionála, dodává trenérka Perry. Jezdci často nevědomky dávají špatně načasované nebo nesprávné pomůcky, které jejich koně matou. Takže jak říká trenérka Perry, prvotní je naučit koně reakce na korektní pomůcky a pak tyto pomůcky naučit jezdce, aby se ti dva mohli sladit. Jezdecké lekce a praxe z toho vyplývající vám také pomohou se zlepšit a získat sebejistotu pro zvládnutí reakcí vašeho koně na možné stresové podněty.

Málo práce

Koně jsou zvířata, která byla předurčena k neustálému pohybu a jejich „sedavý“ životní styl v kombinaci s dlouhým stáním v boxe a vysokosacharidovou dietou vede k tomu, že někteří koně jsou pak nervózní (čili „nastátí“). Výživářka Liburt k tomu doplňuje, že: „Koně bez práce si najdou způsob, jak se zabavit, což může vyústit v nežádoucí chování.“ Takže doporučení? Pracujte pravidelně se svým koněm, i když byste si měli pro něj najít profesionála. Ježdění by mělo být pevnou a nezrušitelnou částí vašeho programu a také maximalizujte pobyt koně ve výběhu.

Nežije jako kůň

Nedostatek práce, omezené výběhování a nepřirozený management koně, jako např. vysokoenergetické krmení a chybějící stádo, jsou dle veterinářky Wickens společnými jmenovateli pro koňskou úzkost. Pro takové koně doporučuje specialistka Wickens víc pouštět ven, zlepšit jejich prostředí (i hračkami), a zajistit jim společníka – včetně toho, že umožníme koni žít ve stádě. A také umožnit stálý přístup k píci, například pomocí zpomalovačů nebo sítě.

Prostě se tak narodil

Některá plemena koní jako plnokrevníci či arabové jsou známá svojí temperamentnější povahou než ostatní plemena, jako například quarteři nebo tažní koně. Ale kůň se takový může narodit, ať je jakéhokoli plemene. University of Florida se zabývá výzkumem vztahů mezi genetikou a temperamentem koní. Specialistka Wickens říká: „Rozhodně vidíme, že jsou koně, kteří jsou náchylnější k nervóznímu chování.“ Doporučuje holistický přístup ke koni, který takové tendence má. To znamená prozkoumat všechny možné příčiny jeho nervozity a v návaznosti na to zlepšit management koně.

Závěrem

Management nervózního koně může být výzvou. Musíte najít příčinu jeho nervozity a následně se ji snažit odstranit, k tomu si vytvořte plán – od veterinárního vyšetření po analýzu krmiva až po pomoc profesionálního trenéra – to vše může zlepšit kvalitu vašeho času, který trávíte s vaším koněm a udržet všechny kolem v bezpečí.

 

Článek byl poprvé publikován na webu The Horse.com.