Chtěla bych se s Vámi podělit o příběh mého poníka. Vše se začalo odehrávat už loni. Nedaleko od mého bydliště jsem přes známé našla dva koně ustájené v rodinném „chlívku". Bylo to tuším v květnu. Jela jsem se na koníky podívat. Chalupa byla otřesná a chlév ještě víc. Když jsem koně viděla, měla jsem co dělat jako citlivka, abych se nerozbrečela. Jako první stál poník (hřebec), těžko se dalo určit, jestli to byl tmavý hnědák nebo vraník... za ním stála jedna klisnička. Byla to pěkná plavka, těžko rozpoznatelné plemeno, tušili jsme, že to byl chlaďas s teplokrevníkem.

Oba byli v šíleném stavu. Totálně zabordelení a v otřesných podmínkách. Po konzultaci s majitelem mi bylo řečeno, že kobyla stála přivázaná zhruba půl roku a poník dva roky. Později jsem zjistila, že koní tam bylo víc, jeden se tam dokonce uškrtil a Ivan tam stál 5-6 let. Stáli na holé zemi, bez jakékoliv podestýlky. Tudíž asi rok zanedbaná kopyta udělala své. V betonovém žlabu, co tam byl, byla tak otřesná a zapáchající voda, že bych tím ani květiny nepolila.

Jako první jsem vytáhla ven kobylu. Ta byla chudák celá zmatená a nevěděla kam jít dřív. Sedla jsem na ní bez sedla, ale přes uzdečku jsem jí dala průvlečky. Ještě že tak, kobyla chodila pořád doleva a zmateně se točila, chvilkama prchala. Bylo těžké s ní cokoliv dělat. Jako druhý byl na řadě poník Ivánek. Ten ani neuměl chodit. Nohy se mu pletky a sám o ně zakopával, v jednom kuse se válel a taktéž bylo těžké s ním cokoliv dělat.

Za další týden jsem se za nima opět jela podívat, jak jsem koně nechala, tak tam stáli, ale už i poněkud čistější. Ten týden předtím jsem z nich v květnu sundávala zimní srst tak, že jsem to ručně škubala do tašky. Koně chodili lépe, ale uvědomovala jsem si, že v takových podmínkách je naprosto nemožné žít. Uvažovala jsem o koupi těchto koní, ale nemohla jsem si dovolit koupit koně oba. Domluvila jsem se ještě s jednou slečnou, která hledala kobylku na rekreaci. Popsala jsem jí situaci a hned začala jednat se mnou, jak je odtamtud dostaneme.

Při další návštěvě si pozvala svoji známou, která studovala veterinu. Pomohla nám určit věk koní. Kobyla měla zhruba 13 let a poník 10. Nedokázala pochopit, jak koně mohli toto ve zdraví přežít. Každý jiný kůň by takto už měl tisíc zdravotních problémů...

Koně jsme nakonec odkoupily. Já poníka Ivana a slečna kobču (Tonču). Stáhly jsme je po kopytech, bylo to necelých sedm kilometrů. Koně jsme nechaly ustájit v Hradci nad Moravicí. O pár dní později si slečna odvezla kobylku k sobě domů a můj Ivánek nadále je v této stáji. Poník nebyl nijak vyhublý, byl krmen senem, ale v otřesném psychickém stavu. Po sprše, která nastoupila, z něj vylezly jizvy, takže musel být mlácen.

Neměl očkování, neměl ani modrou knížku, neměl vůbec nic. Vše jsem musela zařizovat. Nyní je registrován a má vakcinaci provedenou podle schématu, které je stanoveno. Odčervit jsem ho musela 3x. Pořád měl v sobě parazity a drbal si zadek. Kopyta se nám podařilo spravit. Koník byl velice agresivní a nevím, jak to popsat... velice nabuřený. Nesnesl okolo sebe jiné koně (dodneška zuřivě kope po koních).

S koníkem jsem začala pomalu pracovat na jízdárně: krok, klus... bohužel se nám to moc nedařilo. Ivánek chtěl v jednom kuse cválat a cválat a tryskat a ještě více tryskat.

Zhruba po čtrnácti dnech se uklidnil, tak jsme ho pomalu začali zvykat na oves. Dostal půl šufánku ráno a půl večer. Za dalších čtrnáct dní jsme dávku zvýšili na jeden ráno, jeden večer. Koník pak začal výborně spolupracovat. Dával mi pěkně nožky a nekopal, pěkně chodil v tempu, krásně mi šel na otěž, v práci na jízdárně byl velice ochotný spolupracovat. Les měl za odměnu a chodil pěkně na dlouhé otěži.

Na jízdárně jsme mu postavili zhruba dvaceticentimetrový křížek. Měla jsem obavy, ale skočil to jako skok, co měl asi metr. Tak jsme ho učili pomalu skákat. Skákal s chutí a radostí, neměl žádný styl, ale skákal to srdcem. Koupila jsem mu přípravek Nutri Horse Gel. Měla jsem při té námaze starost o jeho klouby, přece jenom nebyl na takovou práci nikdy zvyklý.

Bohužel při práci mi začal hubnout, a to tak, že začal ztrácet krk, začala se objevovat žebra, ale břicho měl jak březí kobyla. Začala jsem to okamžitě řešit s trenérem. Bylo mi řečeno že byl jenom obalen hormony, páč to byl hřebec, ale že teď jak shodil, tak bude přibírat sportovní svaly.

Koník šel dva VT a velmi krásně a čistě. Porazil i velké koně. Bohužel se hubnutí stále prohlubovalo. V září jsme koníka vykastrovali. Kastrace proběhla v pořádku, ale hubnutí se ještě více prohlubovalo. Koníka jsem začala jenom lonžovat zhruba na 20-30 minut. Každým dnem mi ale připadal více zesláblý. Nechtěl už tolik pracovat a byl hodně „tlačivý". Na podzim tuším v říjnu jsem ještě k dávce ovsu dávala granule, značka Troubecké hospodářské a.s. granule Th. Menší šufánek ráno a menší večer. Ivánek zpočátku trochu přibral a zesílil, ale asi po měsíci se situace opět opakovala. Granule jsem ponechala do ledna, ale jelikož byl efekt nula, skončila jsem s podáváním. Trenér říkal že to je tím, že málo pracuje, ale dle mého názoru neměl tolik energie k práci. Podle mně, pokud kůň nemá dostatečný příjem energie, tělo sice pracuje, ale sáhne si na svalovou neboli aktivní hmotu a proto mi veškeré svalstvo zhubnul. Pokud budu chtít, aby opět přibral, musel by dostat dostatečný příjem. Takový, při kterém by sílil a prací by opět přibíral svalovou hmotu.

V březnu jsem koupila mladého hřebce. Byl to krásně nasvalený mladý kůň, který již byl zhruba 3-4 měsíce obsedlý. Problém se začíná objevovat znovu. Opět se mu tvaruje břicho „březí kobyly", ztratil svalstvo na krku, na zadku. Koní s podobným problémem jste ve stáji mohli spatřit víc. U hřebce jsem si potvrdila svou teorii, že je to špatnou stravou. Nikdy jsem neviděla remontu prvně vyhublou s „bachorem" a pak se po pár letech začal osvalovat, tak, jak mi to tvrdí trenér...

Prosím o radu, jak se mám vyhnout tomuto stavu. Nechci aby můj mladý hřebec dopadl stejně jako poník a aby poník opět zesílil a přibral aktivní hmotu.

Souhrn informací k začátku dubna 2010:

Jméno, plemeno, věk a pohlaví: Ivánek, typ pony, asi 10 let, valach
Krmení: aktuální dávka v příběhu neuvedena
Využití koně: rekreační ježdění, účast na veřejných trénincích
Prevence: pravidelně odčervován i očkován.

Všechny došlé příběhy mají otevřený konec. Na nás a na vás je, vzít si z nich poučení, zamyslet se nad tím, co jste právě dočetli a korigovat své kroky vždy tak, aby se naši koně měli lépe. Můžete také samozřejmě využít diskuzi pod článkem k přidání názoru či rady.

Příběh byl zaslán do soutěže "Odyssea mého koně" o krmení a výživářskou poradnu zdarma, kterou vyhlásil EQUICHANNEL.cz společně se společností Dibaq a.s., výrobcem krmiv a doplňků zn. FITMIN. I vy nám můžete zaslat svůj příběh. Přečtěte si podrobnosti a pravidla v článku "Velká soutěž Equichannelu a Fitminu: Odyssea mého koně".

POZOR! Nejen koně nemocní mají šanci!

Ze všech došlých případů totiž zároveň redakce Equichannelu.cz vylosuje jednoho výherce, který získá poukaz na odběr výrobků značky Fitmin (pro koně, psy nebo kočky) v hodnotě 3.000 Kč.