Jak to bylo Na Kamenci

2. 8. 2002 Pavla Gustinová Autor fotek: Pavla Gustinová

Domluvili jsme se čtyři přátelé na společné "jezdecké" dovolené. Na doporučení jsme si domluvili ranč Na Kamenci kousek od Jičína v Čechách. Kamarádka s sebou vzala také dva psy, jelikož na stránkách ranče nabízejí možnost tréninku agility a ona se hned po dovolené chystala na závody.

Pro ukázku část ze seznamu, který mají na úvodní www stránce:
· možnost ubytování se psy (či jinými domácími zvířaty) přímo v chatkách
· ustájení psů v krytých kotcích
· kvalifikovaní instruktoři výcviku agility a sportovního výcviku psů (výcvikové pomůcky k dispozici
· výcvik jízdy na koni
· vyjížďky na koních i pro úplné začátečníky
· možnost ustájení vlastních koní včetně jejich přepravy
· výuka paragliding
· horolezecké terény (Prachovské skály), zajištění průvodce a horolezeckého instruktora
· zajímavé služby pro stálé zákazníky

Nezjišťovali jsme předem, zda jde o westernové nebo anglické ježdění. Kluci neseděli na koni oba dohromady ani 10x a důležitý byl tedy poznatek, že vyjížďky jsou vhodné i pro úplné začátečníky. Podle četných cedulí a reklam cestou na ranč jsme usoudili, že až na název "ranč" vypadá všechno spíš parkurově. I v areálu to bylo samá cedule se skákajícím koněm.

Zaplatili jsme tedy ubytování a zjišťovali, kde zaplatit koně. Nejspíš stejný správce, jako předtím v telefonu, nás poslal směrem, kde jsme měli jízdárnu najít - prý nejde minout. Pochopili jsme, že asi má na starosti čistě ubytování a chatky a koně má asi někdo jiný, kdo je s ním domluvený a tímto způsobem si asi navzájem doplňují klienty. Proč ne, pokud to funguje. Na přiloženém obrázku je ovšem vidět jediné, co jsme nakonec potkali a nemohli minout.

Dva koníci v ohradě… inu pěkní, což o to, ale neubránili jsme se poněkud rozporuplným pocitům a šli znovu za správcem. Tentokrát nám sdělil, že koně jsou klienta a že s ním se na ježdění těžko domluvíme. Po chvíli pátrání jsme zjistily, že koníky si přivezly nějaké dvě kamarádky a ta ohrada že je ono na stránkách slibované "ustájení vlastních koní".

Po pomůckách a překážkách pro agility se také slehla zem. Paragliding jsme nehledali, ale bazén prý skutečně měli.

Vzali jsme tedy auto a jeli se po okolních vesnicích ptát, jestli je někde poblíž ještě aspoň "něco" s koňmi, cokoliv. Zmíněné holky také hledaly pro své koně jiné ustájení, zde jim ještě navíc totiž musely nosit vodu z kempu.

Našli jsme jednu jízdárnu poblíž, ale majitelé byli bohužel někde v Německu a dovolat se na ně nedalo. Měli se vrátit asi za 3 dny, což ale bylo dost času z naší týdenní dovolené, navíc když nebyl jistý výsledek, a tak jsme raději hledali dál. Žhavili jsme mobily a přátelé doma museli hromadně k internetu a hledat a hledat. V sobotu večer se do málokteré jízdárny nebo ranče vůbec dovoláte. Také není lehké se ke koním ještě ubytovat, mít s sebou 2 psy, dva počítače a dvě kola na střeše.

Nakonec nám přislíbili ubytování se vším, co jsme měli či chtěli mít, na jiném ranči. Zbýval poslední bojový úkol, dostat ze správce zpět peníze. Teoreticky nám je vrátit musel, ale teoreticky jsme ten den čekali víc věcí jinak. Naštěstí s tím velké problémy nebyly, zapsali jsme se do knihy přání a stížností, zaplatili stornovací poplatek a fičeli do Blešna, na ranč nedaleko Hradce Králové.

Tam jsme jen vyndali pár věcí z auta a už jsme seděli na koních a jeli na vyjížďku. Za přijatelné peníze jsme se zde měli celý týden skvěle, na hodných koních i pro začátečníky a hlavně jsme byli vděční, že nám místní majitel Petr Běla během několika minut zachránil vlastně ještě vylepšil celou dovolenou.

Díky a vivat Ranč B ! :-)

Vaše příběhy

Podobné články