Vademecum začínajícího koňaře 17 - Detekce problému I.

8. 9. 2004 Katka Lipinská Autor fotek: Kateřina Lipinská

V minulých dílech jsem teoreticky rozebírala, kde všude mohou být příčiny chybných reakcí koní při výcviku a prošla krok za krokem výcvikový proces. Nyní bych se v několika kapitolách pustila do praxe a popsala, jak postupovat, pokud narazíme v některé fázi výcviku na problém. Problémem nazývám situaci, kdy nepostupujeme, kůň buď reaguje opakovaně nevhodně, negativně nebo nereaguje vůbec, projevuje odpor a zdá se, že nezvládá to, co by již dávno měl umět.

Ušanka je jednou z možností, jak ochránit citlivě koňské uši a zabránit rozptylování koně pri tréninku.

Ušanka je jednou z možností, jak ochránit citlivě koňské uši a zabránit rozptylování koně pri tréninku.

Nelze očekávat, že všechno půjde hladce a úroveň výcviku našeho koňského partnera bude jen vzrůstat. V praxi to obvykle probíhá tak, že chvíli máme pocit úspěchu, pak se někde zarazíme, pak zase o krůček poskočíme, někde se zasekneme déle, musíme se kousek vrátit, zkusit to jinak a dost často uvízneme na mrtvém bodě nebo zůstaneme na některé úrovni a nevíme jak dál. Často můžeme vidět jezdce, kteří se snaží překonávat problémy buďto silou nebo neustálým opakováním. Tento postup může přinést úspěch asi tak, jako můžeme prorazit hlavou zeď, pokud je hodně chatrná. Obvykle si z něho také dvojice odnese větší či menší boule a šrámy (míněno spíše obrazně).

Přestože koně nepřemýšlejí tak jako lidé a je otázkou, jak a zda vůbec mohou myslet, zpravidla nejednají bez příčiny. Takže i problémy, se kterými se ve výcviku setkáváme, mají svou příčinu, která ale někdy nemusí být zjevná. Mnohem efektivnější než prorážení zdi hlavou je tedy nalezení důvodu nežádoucího chování. Někdy je zřejmý, jen její odstranění je obtížné či nemožné, jindy nás čeká práce skutečně detektivní, která vyžaduje hodně času a přemýšlení. Je nutné brát zvíře jako celek a zrevidovat skutečně vše, neomezovat se pouze na výcvik. Pokud někdo vidí svého koně hodinu denně pod sedlem, těžko ho pozná natolik, aby věděl, co mu chybí a kde jsou kořeny jeho chování. Pro srovnání si stačí uvědomit, co všechno působí na nás, máme-li podat nějaký výkon. A přitom u nás mnohem víc než u koní funguje vůle a sebeovládání.

V první řadě je vždy potřeba vyloučit zdravotní problémy. Bolestivost a nepohodlí bývá skrytou příčinou asi většiny výcvikových obtíží a přitom málokdy se jedná o potíže závažné nebo neléčitelné. Zmíním zde jen to nejdůležitější. Začněme od hlavy koně. Zuby mohou stát v pozadí potíží s házením hlavou, odmítáním udidla, úprků, vzpínání apod. stejně jako špatné výživné kondice koně. Často se tento problém projevuje i při žrádle, kůň nedojídá oves, žere dlouho, dělá mu potíže rozkousat nabídnutý tvrdý chléb. Nejčastějším problémem jsou tzv. žabky nebo řábky, kdy se stoličky obrousí a vytvoří se ostré hrany, o které se kůň zraňuje. Je proto dobrým zvykem alespoň jednou ročně nechávat koňské zuby zkontrolovat specialistou. Další potíží mohou být vlčí zuby. Jedná se o malé zuby, které se u koní vyskytují poměrně zřídka a vyrůstají v mezeře, kde leží na čelisti udidlo. Objevují se kolem 4.-5. roku věku koně, tedy tehdy, kdy je zvíře zpravidla již obsednuté a ve výcviku. Růst těchto zubů je provázen citlivostí a bolestivostí, která se zvětšuje při tlaku udidla.

Někteří koně jsou velmi citliví na koutky a může se stát, že jejich jemná kůže se snadno skřípne do udidla v místě, kde prochází kroužky. Není-li problém ve velikosti udidla, je v takovém případě vhodné používat buďto gumy do udidla nebo jiný typ udidla.

Potíže se zrakem se projevují hlavně zvýšenou lekavostí, neochotou k pohybu, jednostranné pak „tancováním“ a nechutí se ohýbat nebo cválat na jednu nohu.

Uši dělají problémy hlavně v souvislosti s mouchami, které je v letním období vyhledávají a dokážou koně pěkně potrápit. Koně přitom zpravidla hází hlavou, chodí za otěží, spěchají, vztekle švihají předníma nohama a někdy si nechtějí nechat na uši sáhnout.

Další časté problémy jsou s krčními a zádovými svaly. Tohle by vydalo na samostatnou knihu a nechci se pouštět na veterinární půdu, proto je pouze zmiňuji. Pokud koně bolí záda, zpravidla se prohýbá, projevuje odpor při sedlání a nasedání, hází hlavou, odmítá pohyb vpřed nebo naopak se snaží pod jezdcem utíkat. Často se kroutí při čištění, na zmáčknutí na typických místech reaguje prohnutím, ustoupením, „šklebením“ až chňapáním nebo vykopnutím. Podobně se může projevovat i lechtivost, ale ta obvykle nevyvolává tak výrazný odpor koně a není spojená s potížemi pod sedlem. Nejčastější příčinou bolavých zad bývají úrazy, špatně padnoucí sedlo, nevhodná a nadměrná zátěž, těžký a nezkušený jezdec a jiné zdravotní problémy (např. kulhavost).

Pokud koně bolí noha nebo nohy, obvykle nemá moc chuť k pohybu dopředu. Pokud je bolestivost mírná, může se projevit pouze na jízdárně, odporem k ohýbání a skákání (kůň může dokonce před požadavkem ohnutí utíkat). Potíže s nohama se nemusí nutně projevit kulhavostí, když koně bolí víc než jedna končetina, často nekulhá, ale pohybuje se celkově ztuhle, neochotně s toporným, rozdrobeným chodem. Navíc mírné stupně kulhání se těžko detekují, hlavně na zadních končetinách. Je potřeba se opravdu pozorně dívat, zda zvíře obě nohy zvedá stejně vysoko a dělá oběma stejně dlouhé kroky. Tady bych se chtěla zmínit ještě o jedné věci, která se u nás traduje. Často jsou k vidění koně, kteří málo zvedají zadní končetiny nebo je dokonce šourají po zemi. Veterináři i kováři mají obvykle jedinou odpověď: „Kůň se fláká, je třeba víc pobízet.“ To ale platí pouze v případě, že se kůň opravdu jen plouží. Pokud jde živě vpřed a přesto nohy dostatečně nezvedá, jedná se o problém zdravotní nebo špatnou úpravu kopyt a majitel by se neměl nechat jen tak odbýt. Kopyta ostatně stojí v pozadí spousty neochotných a kyselých koní.

Zdravotních problémů, které mají vliv na výkon koně a mohou působit potíže, je mnohem více, zmínila jsem jen ty nejčastější. Když se ve výcviku setkáme s obtíží, podezírejme nejprve zdravotní problém a koně pečlivě prohlédněme nejlépe i s veterinářem. Bohužel i tak se může stát, že některé problémy zůstanou dlouhou dobu neodhalené.

Příště – Detekce problému II.

Ráda s vámi toto téma proberu i v diskuzi pod článkem. Jsem připravena reagovat na vaše konkrétní dotazy, připomínky, náměty či problémy. Další vývoj "seriálu" tedy závisí do značné míry i na vás.
Katka Lipinská
katka@moje.cz

Příbuzné články:

Podobné články

Dneska mě čeká nelehký úkol se s Vámi všemi rozloučit, protože Vademecum končí. Obecné povídání o tom, jak porozumět svému koni, vyvarovat se…

Minule jsme si ujasnili, že chceme poslušného, ochotného a fyzicky zdatného koně, který nám rozumí. Dnes začnu s trochu delším (a stále ještě hodně…