Různé výkopy a šachty potkáváme nejen na pozemcích soukromých majitelů, ale i ve volně přístupné krajině, včetně lesů. Mnozí majitelé s sebou na vyjížďky vodí hříbata a mladé koně, kteří občas končí na dně starých šachet nebo ve výkopu pro vodovodní přípojku. Určitě si říkáte, že zvíře uvyklé pohybu v terénu má své okolí, obzvláště prostor přímo pod kopyty, vždy pod kontrolou. Že vašemu koni se nemůže stát, aby cestou kolem otevřené studny skončil v ní. Věřte, že může.

Většina případů, ke kterým záchranáři vyjíždí, se nese v duchu následující věty: „Chodíme kolem už tak dlouho, nikdy se nic nestalo, nenapadlo by mě, že by takovou velkou díru mohl najednou přehlédnout.“

Ať už se zvíře lekne a uskočí, přičemž, zaměřeno na potenciální nebezpečí v dáli, ztratí na vteřinu obezřetnost k blízkému okolí, nebo běží s větrem o závod ve šťastné euforii z volnosti, výsledek chvilkového výpadku pozornosti může být velmi nešťastný. Navíc ne vždy jde o hloupou náhodu. Někteří koně průzkumníci dovedou být tak dokonale zvědaví, že nakonec v objektu přehnaného zájmu uvíznou…

Velký problém představují staré poklopy, které vlivem zubu času jednoho dne již koně neunesou. Dnešní doba vlivem disciplíny Extreme-trail v mnoha majitelích budí nutkání trénovat na vyjížďkách překonávání „bubáků“, kdy vysílají koně přes kanály, žádají postavení se na plech kryjící výkop nebo vystoupení předními na vyvýšenou studnu, přičemž neznámý poklop pokládají za dostatečnou záruku bezpečí. Také pozitivkáři často koníka odměňují za překonání strachu z bubáka, kdy jsou koně učeni předmět strachu jít zkoumat zblízka, často ho mají za úkol targetovat (dotknout se) čumákem. Zkušený trenér na tyto situace myslí a má koně pod kontrolou, začátečník a jen mírně pokročilý však bude chybovat – a případné následky ponese především kůň. Buďte prosím opatrní a trénujte mimo specializovaná kolbiště své koně s maximem rozvahy!

Apel záchranářů zní: nešlapat zbytečně na kanály, studny, nechodit přes provizorní mostky, určené k přechodu výkopů chodci. Nejde o zařízení dimenzovaná pro tak těžké a pohyblivé zvíře, jakým kůň je. Navíc fakt, že vás plechový poklop unesl dvacetkrát, nezaručuje, že nepovolí po dvacáté prvé…

Na vlastních pozemcích pečlivě zajišťujte veškeré hloubkové instalace, během stavebních prací dodržujte bezpečnostní opatření i tehdy, jde-li jen o jediný den nebo dva. Uvažujte vždy nad krajní variantou, že kdyby koně v noci utekli z ohrady, nehoda by při troše smůly byla na světě. Hlavně si neříkejte „můj kůň není blb, to se u nás rozhodně stát nemůže!“. Věřte, že záchranáři už viděli i totální neuvěřitelnosti!

Bazény na zahradách a pozemcích v sousedství stájí mohou být pastí nejen na koně. I divoká zvířata chybují…

Koňská záchranka nebo hasiči už tahali z bazénů a jímek organických odpadů nejedno hospodářské, pet i divoké zvíře. Díky za jejich nasazení a profesionální trpělivost, s jakou zas a znova vyjíždí k případům!

Přebrodit řeku není vždy tak jednoduchá záležitost, jak by se mohlo zdát. Je potřeba znát daný úsek, leckde se skrývá přírodní „schod“, kdy po jediném kroku kůň padne z relativní mělčiny do hloubky, jinde je zrádné bahno, které spolkne koně tak dokonale, že bez zásahu hasičů zvíře z bláta prostě nevysvobodíte. Kdo podobnou situaci nezažil, neuvěří, jak bezmocně se jezdec cítí a jak marná může být jakákoli snaha zvířete i vaše. Rychlost totálního vyčerpání koně se také podceňuje.

Nevyjíždějte na vyjížďky do terénu bez nabitého mobilu!

Také přecházení kolejí není akt prost všech rizik. Není-li to nezbytně nutné, kolejištím se vyhněte. A velice dobře odhadujte velikost kopyta vašeho koně/poníka/hříběte a všech mezer v kolejišti.

V terénech potkáváme hojně mosty a lávky. Mnoho jezdců přejíždí na koních různé dřevěné stavby nad potoky i řekami bez mrknutí oka, někomu se dlouhá desetiletí nic nestalo, aby potom jednou…

Záchranáři z různých koutů světa se shodují, že výjezdy ke koním uvízlým v mostních konstrukcích nejsou vůbec ojedinělé.

Jedeme-li po dřevěném mostku po dešti, může být kluzký, takže vám koník ujede jako po mýdle. Tuto situaci jsem zažila na vlastní kůži, kdy mi kobylka ujela takovým bleskem, že jsem nestihla absolutně nic.

Měla jsem hned 3 veliká štěstí: 1. Na koni jsem neseděla, ale převáděla jsem ho. 2. Kobylka se dokázala bleskem postavit, ačkoli jí dvě nohy visely z mostku dolů. 3. Zranění na zadní noze bylo pouze povrchové a kosmetické, klisna bez problémů došla domů a druhý den ani nekulhala.

Takové štěstí bych ale už příště jistě neměla… Od té doby se mokrým dřevěným lávkám a mostečkům vyhýbám velkým obloukem. Pokud pod vámi dřevěné desky povolí a kůň se propadne, ať už jednou nohou nebo vícero, z převážné většiny se už bez pomoci neobejdete.

Prosím, buďte na mostech a lávkách opatrní a pečlivě vybírejte, přes kterou stavbu se vydáte a které se naopak velkým obloukem vyhnete. Existuje-li bezpečnější alternativa přechodu, zvolte ji. Raději méně pohodlnou a delší cestou, než „to risknout“ přes neznámou mostní konstrukci pochybného stáří a původu!

Věřte, že čekání na záchranu je potom nekonečné, jak se shodli všichni, kteří mi ochotně poskytovali fotodokumentaci a vyprávěli, jak se nehoda udála a co následovalo.

Na vyjížďkách dávejte pozor, kudy koně nutíte jít – tento zásah hasičů by nebyl nutný, kdyby jezdec obešel podmáčený úsek cesty krajem lesa. Naučte se předvídat a nenuťte koně šlapat v rámci tréninku poslušnosti do kolejí od těžkých lesních strojů zalitých blátem a vodou. Nemusí se vám to vyplatit…

Tak ať se vám nehody v terénech vyhýbají!

Za poskytnuté fotografie děkujeme Tomáši Förchtgottovi z Koňské záchranky.