Cizopasní červi jsou paraziti, kteří žijí v těle hostitele. Infekce jimi vyvolané mají často neškodný průběh, pokud koně napadne jen několik z nich. Masivní napadení ale může hostitelský organismus koně výrazně poškodit.   

Není červ jako červ

Existuje mnoho druhů červů, kteří se usazují v různých orgánech. Ve střevech si libují hlístice (Strongyloides), tasemnice (Anoplocephala), roupy (Oxyuren) a škrkavky (Ascariden), stejně jako malí a velcí strongylidi. Jiné druhy parazitů napadají játra nebo plíce. Velcí strongylidi a škrkavky nezůstávají pouze ve střevech, putují po celém koňském těle. 

Malí i velcí strongylidi se vyskytují u dospělých koní skoro ve všech chovech. Hostitelská zvířata vylučují vajíčka červů společně s trusem. Při pasení na kontaminovaných pastvinách jiní koně přijímají vylíhlé larvy parazitů společně s potravou. 

Škrkavky jsou z pravidla nebezpečné pouze pro hříbata a mladé koně. Ve čtyřech až šesti letech je většina koní proti těmto parazitům imunní. Také vajíčka škrkavek se prostřednictvím trusu dostávají na pastvu, do výběhu nebo do boxu. V poslední době už se v některých stádech objevují škrkavky, které jsou resistentní vůči nejnovějším generacím antiparazitálních prostředků. V takových stádech jsou tyto prostředky neúčinné a červi se mohou i přes odčervení ve střevech hříbat a mladých koní dál vyvíjet.

Tasemnice oproti škrkavkám a strongylidům potřebují k dalšímu vývoji mezihostitele. Z vajíček tasemnic se vyvíjejí v půdních roztočích další vývojová stadia. Ty pak koně pozřou společně se spásanou trávou. Masivní napadení tasemnicí může být problematické i pro dospělého koně a ve vzácných případech může způsobovat těžké koliky.

Roupy žijí v konečníku a lepí šňůrky svých vajíček do srsti v okolí řitního otvoru. Když zaschnou, způsobují svědění. 

Larvy střečků sice nepatří k červům, ale také stojí za zmínku. Usazují se v žaludku koní a proto je potřeba je zohlednit při volbě vhodné doby a metody odčervení. Střečci kladou koncem léta do srsti koní nažloutlá vajíčka, především do oblasti nohou a plecí. Pokud si kůň místo olízne, dostanou se vajíčka do koňské huby. Tam vylíhlé larvy zůstávají až jeden měsíc, zavrtávají se do jazyka, do dásní a do patra. Následně putují do žaludku a pomocí ústních háčků se zavrtávají do sliznice žaludku. Ta může reagovat podrážděním, záněty a zvředovatěním. Když dosáhnou larvy určitého stadia, jsou vylučovány se stolicí, zakuklí se a líhnou se dospělé mouchy. 

Rizikoví jedinci

Koně se slabým imunitním systémem jsou náchylnější k napadením parazity než zdraví koně. Navíc existují koně, kteří mají výrazně horší obranné mechanismy. Oproti tomu většinu koní před masivním napadením parazity chrání přirozená ochrana. Jak k tomuto fenoménu dochází, je v současné době předmětem výzkumu. 

Hříbata a mladí koně jsou k napadení vnitřními parazity náchylnější, protože jejich imunitní systém se ještě musí plně vyvinout. Pokud mladá zvířata napadne extrémně velké množství malých strongylidů, může dojít k takzvané cyathostomóze: od podzimu do konce zimy výrazně narůstá počet zapouzdřených larev ve sliznicích střev. V tomto klidovém stadiu pak z velké části zůstávají do začátku jara. Pak se mohou vylíhnout téměř současně a najednou se dostat do tenkého střeva, kde mohou těžce poškodit jeho sliznici. V ojedinělých příadech může tuto situaci vyvolat i podání antiparazitální kúry.

Velkému infekčnímu tlaku jsou vystaveni koně, kteří žijí v nehygienických podmínkách. Pokud všude zůstává kontaminovaný trus, je riziko infekce parazity zvlášť vysoké. Riziko infekce se zvyšuje i ve stádě, v němž je mnoho koní, kteří vylučují vysoký počet vajíček strongylidů, pokud tato zvířata nejsou ošetřena.

Příznaky

Při vyšší míře napadení je kůň apatický, má proměnlivou chuť k jídlu, nekvalitní srst, dochází k váhovému úbytku, může mít průjem. Hříbata a mladí koně vykazují známky opožděného vývinu a mohou mít nafouklé břicho.

Při masivním napadení se příznaky liší podle druhu parazita. Tasemnice, škrkavky a velcí strongylidi způsobují koliky, škrkavky provází kašel, roupy stojí za úporným drbáním ocasu.

Stanovení diagnózy 

Majitelé by měli být aktivní, ještě než kůň vykazuje příznaky. Důležité jsou průběžné testy vzorků trusu celého stáda před plánovaným a po provedeném odčervení. Výsledky prozradí, které druhy parazitů obývají kterého koně a kolik vajíček strongylidů který kůň vylučuje. Dokud nevylučuje více než 200 vajíček strongylidů na gram trusu, neodčervuje se. Tím se zpomaluje vznik rezistence parazitů na antiparazitální přípravky. Pokud kůň vylučuje více než 200 vajíček na gram trusu nebo jsou ve vzorku vajíčka škrkavek, odčervuje se. 

Po určené době po odčervení by měl být znovu odebrán vzorek trusu. Až kontrolní odběr poskytne informace o tom, které prostředky ve zkoumaném stádě opravdu zabírají. Pro diagnózu je důležitý takzvaný test redukce vajíček, při kterém se počítají vajíčka strongylidů krátce před a dva týdny po provedeném ošetření.

Léčba

Malých  strongylidů, škrkavek, tasemnice a roup se nelze zcela zbavit jen pravidelným odčervováním. Stále více parazitů přežívá, protože se antiparazitální prostředky podávají špatně nebo příliš často. Tím se stávají proti některým preparátům resistentní nejen koně, ale i určité druhy parazitů v rámci jednoho chovu koní. Odčervujte proto pouze, pokud je to opravdu nutné a testujte, který přípravek skutečně působí. Pokud kůň některou látku nesnáší, obraťte se na veterináře. Pomoci může změna výrobce nebo účinné látky. 

Masivně napadeného koně, který vykazuje akutní příznaky koliky, musí okamžitě prohlédnout a cíleně ošetřit veterinář. 

Prevence

• Denně čistěte box a výběh, často měňte podestýlku. Pokud je velmi horké, suché nebo chladné počasí, odstraňujte trus z pastvy jednou týdně. Za teplého a vlhkého počasí každé dva dny. 
• V létě odstraňujte žlutá vajíčka střečků ze srsti koně. Pokud napadené místo zabalíte na několik minut do teplé a vlhké látky, v klimatu podobném koňské tlamě se vylíhnout larvy, které lze ze srsti snadněji odstranit
• Nové přírůstky nechte ustájené nejprve odděleně od stáda, jejich trus by neměl přijít do styku s ostatními koňmi. Po rozboru vzorku trusu se ukáže, zda nový kůň nezanese do stáda škrkavky nebo velké stronglidy.