Cukrovarské řízky jsou vedlejším produktem cukrovarnického průmyslu a vznikají vyluhováním sacharózy z řízků cukrové řepy (Beta vulgaris var. Alttissima). Ano. Na jednu větu cukru dost a dost. Pravda je ale taková, že obsah sacharidů je v řepných řízcích nízký. 

Přesto ale nelze říci, že je možné nabízet řepné řízky hlava nehlava, všem kategoriím koní, úplně bez rozmyslu. Při sestavování krmné dávky je totiž třeba vědět, jaké nutriční požadavky náš kůň má a co všechno jeho krmná dávka obsahuje. V opačném případě je skutečně nejlepším řešením konzultace s veterinárním lékařem nebo výživovým poradcem. Složení krmné dávky totiž opravdu koreluje se zdravím.

Řepné řízky a sacharidy

Řepné řízky mají vysoký obsah stravitelné vlákniny – až 19 % a nízký obsah nestrukturálních sacharidů. Obsah cukru v řepných řízcích bez přidané melasy se ve většině vzorků pohybuje v rozmezí 8 % až 12 %. U řízků s přidanou melasou je obsah nestrukturálních sacharidů asi 15 % až 16 %. Ani jedno z těchto čísel není tak vysoké, aby nám mělo nahánět strach. Přesto ale může být obsah melasy v řepných řízcích u některých kategorií koní omezujícím faktorem. Vyhnout se řízkům obohaceným o melasu bychom se měli zejména u koní:

• kteří potřebují nízký obsah sacharidů v KD – sem patří koně s tzv. inzulínovou rezistencí, která je důsledkem endokrinního onemocnění: Cushingův syndrom, equinní metabolický syndrom (EMS), a koně, kteří trpí hyperinzulinémií v důsledku dlouhodobé aplikace kortikosteroidů.
• kteří musí mít omezený přísun draslíku – například koně postižení hyperkalemickou periodickou paralýzou (HYPP) – někteří jedinci amerických plemen koní.

Obsah sacharidů lze o několik procent dále snížit tak, že řízky důkladně propláchneme jak před namočením, tak i po něm. Vždy ale i tady platí: do krmné dávky zavádějte řepné řízky pomalu a postupně zvyšujte množství v závislosti na individuálních potřebách koně a požadované tělesné kondici. Náhlé změny v KD jsou obecně vzato nežádoucí.

Řepné řízky, energie a střevní mikrobiom

Energie, kterou kůň získává trávením vlákniny řepných řízků, nevzniká díky působení enzymů tenkého střeva (obilniny), ale je důsledkem fermentace probíhající v zadních částech zažívacího ústrojí (slepé a tlusté střevo). Výsledkem fermentace (trávení mikrobiálními enzymy především celulolytických bakterií) jsou mimo jiné těkavé mastné kyseliny. TMK jsou GIT koně absorbovány a přeměněny na energii. Tento typ energie ale nezpůsobuje prudký nárůst glukózy nebo inzulínu a je uvolňován pomalu – křivka přísunu energie nekolísá, je stabilnější. Za „horkou hlavu“ tedy řepné řízky rozhodně nikdy zodpovědné nejsou, ač je z toho chovatelé stále ještě občas obviňují.

Řepné řízky jsou považovány za prebiotika. Prebiotika jsou nestravitelné oligosacharidy, které stimulují růst anebo aktivitu určité bakterie nebo skupiny zdraví prospěšných bakterií. Tyto prospěšné bakterie mají v koňském trávicím traktu celou řadu významných funkcí. Upravují například viskozitu tráveniny, urychlují pasáž tráveniny zažívacím traktem, snižují pravděpodobnost osídlení parazity, dočasně vážou určité složky potravy (cukry, lipidy, toxické látky), snižují glykemickou křivku (redukce a prevence hyperglykémie a hyperinzulinémie). Fermentací "řepných prebiotik" v tlustém střevu dochází primárně k produkci kyseliny octové, která je využitelná jako přímý zdroj energie a kyseliny máselné a propionové.Tím se snižuje pH a potlačuje růst patogenních a hnilobných bakterií a je podpořena tvorba střevní ochranné mukózy (slizu). 

Řepné řízky a bílkoviny

Navzdory prebiotickému přínosu by ale řepné řízky neměly být jedinou složkou krmné dávky, a to přestože je doloženo, že jimi lze z převažující většiny nahradit i objemová krmiva. Řepné řízky totiž mají velmi nízký obsah bílkovin – 7 až 10 % hrubého proteinu – a jsou příliš bohaté na vápník. Postrádají rovněž některé vitamíny, například vitamin A neobsahují žádný, a mají nízký obsah některých minerálů. Potřeba bílkovin v záchovné krmné dávce koní bez zátěže je 50 až 100 g / 100 kg / den. Samotná řepná dužina tedy neposkytuje dostatek bílkovin. Řešením může být smíchání řepných řízků s vojtěškovými peletami nebo koncentrovaným jadrným krmivem. Problémem je i nevhodný poměr vápníku a fosforu.

Řepné řízky, vápník a fosfor

Při sestavování vhodné krmné dávky se vždy musíme zabývat obsahem vápníku a fosforu v krmné dávce. Vápník i fosfor jsou makroprvky – minerální látky, které se v organismu vyskytují, na rozdíl od stopových prvků, ve velkém množství. Všechny kategorie koní proto musí denně zkonzumovat těchto makroprvků několik gramů na kilogram tělesné hmotnosti a jejich příjem musí být ve vhodném poměru.

Průměrné doporučené denní hodnoty vápníku a fosforu potřebné pro koně v různých životních fázích s různou úrovní aktivity.

Životní fáze / úroveň aktivity                 Vápník (gramy/den)                      Fosfor (gramy/den)

Dospělý kůň bez zátěže	20	14
Dospělý kůň v lehké práci	30	18
Dospělý kůň ve středně těžké práci	35	21
Dospělý kůň v těžké práci	40	29
Březí klisna (prvních 6 měsíců březosti)	20	14
Březí klisna (poslední trimestr březosti)	36	26
Kojící klisna (prvních 40 dnů laktace)	59	38
Odstav (215 kg)	39	21
Roček (320 kg)	38	21
2letý (430 kg)	37	20

Poměr Ca:P je údaj velmi důležitý. Akutní nedostatek vápníku může způsobit svalový třes, ileus (snížená/chybějící střevní motilita) i neurologické problémy. Pokud je ve stravě nedostatek vápníku nebo pokud nadměrný příjem fosforu zhoršuje vstřebávání vápníku, organismus začne uvolňovat vápník z kostí do krevního řečiště. Jestliže je příjem vápníku dlouhodobě omezený nebo je poměr Ca:P dlouhodobě nevhodný, dochází u dospělých koní k oslabení kostry (osteomalacie – úbytek anorganické složky kosterní hmoty v dospělosti), vzniku ortopedických onemocnění nebo hyperparatyreóze a u koní mladších dvou let pak ke vzniku vývojových ortopedických onemocnění. Vývojové ortopedické poruchy mají mnohorozměrný původ a zahrnují například osteochondrózu, fyzitidu (zánět růstových plotének), malformaci krčních obratlů nebo úhlové a ohybové deformity končetin.

Přestože řepné řízky obsahují vápníku dostatek, poměr Ca a P není vhodný. Na poměr mezi těmito makroprvky se proto musíme zaměřit. Řepné řízky obsahují vápníku 0,89 %, ale oproti tomu jen 0,09 % fosforu. Absolutní minimální poměr je 1,1 vápníku : 1 fosforu. I nadměrný příjem vápníku, i když je vzácný, má funkční důsledky. Dochází k narušení vstřebávání některých stopových minerálů (železo, zinek a měď) a přetížení ledvin, které musí více pracovat, aby odstranily přebytečný vápník. Pro většinu kategorií koní je vhodný poměr mezi vápníkem a fosforem 1,5:1 a 2:1. Některé výzkumy doložily jako bezpečný i poměr až 6:1, pokud je dodáváno minimální požadované množství fosforu.

Jak tento nevhodný poměr v krmné dávce upravit? Odpovědí je kombinace řepných řízků s obilninami nebo pšeničnými/rýžovými otrubami. Ty mají obecně vyšší obsah fosforu než vápníku a jsou schopny kompenzovat i nedostatek bílkovin v řepných řízcích. Pokud ale krmná dávka vašeho koně nesmí obilniny v žádné formě obsahovat a vy si proto s vyvážením krmné dávky nevíte rady, je vhodné kontaktovat výživového specialistu. Obecně sice můžeme říci ano – řepné řízky můžeme zkrmovat samostatně (a to prakticky v libovolném množství) nebo je míchat s jakýmkoliv dalším druhem krmiva – vždy ale záleží na konkrétních potřebách koně a jeho managementu! A na to je třeba pamatovat.

 

Řepné řízky	0,89 vápníku	0,09 fosforu
Ječmen	0,06 vápníku	0,39 fosforu
Pufovaná kukuřice	0,04 vápníku	0,30 fosforu
Mačkaný oves	0,11 vápníku	0,40 fosforu
Rýžové otruby	0,07 vápníku	1,78 fosforu
Pšeničné otruby	0,13 vápníku	1,18 fosforu

 

Které kategorie koní tedy mohou mít prospěch z konzumace řepných řízků?

• Řepné řízky mohou být hodnotným zdrojem vlákniny pro koně se špatnými zuby - mohou být alternativou píce, protože se snáze žvýkají než seno s dlouhým stonkem / vyšším obsahem ligninu. Výzkum doložil, že lze bezpečně nahradit i více než 55 % celkové krmné dávky koně řepnými řízky (některé studie uvádí i vyšší bezpečné procentuální zastoupení v KD). Je však třeba dbát na to, aby nebyla narušena celková nutriční rovnováha KD kvůli některým nutričním deficitům řepných řízků.
• Řepné řízky lze využít jako náhradní zdroj vlákniny při nedostatku sena při současném splnění doporučeného denního příjmu krmiva 15 g sušiny/kg tělesné hmotnosti. 
• Řepné řízky jsou probiotika a lze je doporučit – po konzultaci s veterinárním lékařem – koním v rekonvalescenci i koním se sklonem ke kolikám a poruchám funkce GIT.
• Řepné řízky jsou dobrou volbou pro koně s nízkým BMI. Pokud potřebujeme docílit hmotnostního přírůstku – například při přípravě na chovatelskou výstavu – jsou řízky efektivním a bezpečným řešením. Obsahují více kalorií než jiná objemová krmiva. 
• Řepné řízky jsou dobrou alternativou pro koně s Cushingovým syndromem, equinním metabolickým syndromem (EMS) – mají relativně nízký obsah cukru a škrobu, a proto i nízký glykemický index – po krmení dojde k nízkému zvýšení hladiny glukózy v krvi.

Jak řepné řízky krmit

Řepné řízky jsou nabízeny různými výrobci, a to buď granulované nebo volné, melasované nebo nemelasované. Vybrat tedy je možné z více variant produktu. Suché řepné řízky mohou způsobit obstrukci jícnu, a proto je vždy zkrmujeme důkladně namočené. Pozor! – nedostatečně kvalifikovaný personál může snadno zaměnit granulované řepné řízky za granulovaná koncentrovaná krmiva a omylem je proto nabídnout koním suché. To je mimořádně nebezpečné. V této souvislosti je tedy na místě obezřetnost a důsledná informovanost.

Řízky namáčíme v poměru dva díly vody a jeden díl řepných řízků, a to tak dlouho, než řízky absorbují všechnu tekutinu a zcela se rozpadají. Doba namáčení závisí na konkrétním typu řepných řízků i teplotě vody. Teplou vodu řízky absorbují rychleji než vodu studenou. Namáčet bychom nikdy neměli více jak dvanáct hodin, po uplynutí této doby mohou řízky začít kvasit a plesnivět. Vliv má proto i aktuální klima. V zimních měsících mohou být řízky namočené dvanáct a i více hodin. Při vyšších teplotách ale řízky podléhají znehodnocení významně rychleji a kvalitu je při namáčení delším než pár hodin vždy vhodné ověřit čichem. Cítit by nikdy neměly být "kysele". Nádobu, v které řízky namáčíme, bychom měli chránit před hmyzem a hlodavci, ale tak, aby ke krmivu měl přístup čerstvý vzduch – nezakrýváme proto neprostupným víkem. Existují i komerční krmiva, která obsahují vysoký podíl řepných řízků a není třeba je před krmením namáčet. Čtěte tedy etikety! :)

Použité zdroje:

• Moore-Colyer, M.J.S., J.J. Hyslop, A.C. Longland, and D. Cuddeford. 2002. The mobile bag technique as a method for determining the degradation of four botanically diverse fibrous feedstuffs in the small intestine and total digestive tract of ponies. British Journal of Nutrition 88:729-740.
• Graham, H, Hesselman, K & Aman, P (1986) The influence of wheat bran and sugar beet pulp on the digestibility of dietary components in a cereal based pig diet. Journal of Nutrition 116, 242–251.