Jako člen španělského týmu se Rafael Soto zúčastnil třech olympijských her (1996, 2000 a 2004), pěti mistrovství Evropy (1995, 1997, 1999, 2001 a 2003) a třikrát finále Světového poháru (1998, 2002, 2006), vše s andaluskými koňmi.

Rafael a Invasor

Rafael bude i nadále žít v Jerezu, pomáhat svému synovi, rovněž Rafaelovi, v jeho tréninkových stájích, a užívat si společnosti svého vnuka, rovněž Rafaela …

Invasor má v Královské škole své čestné místo

Jak jsem již poznamenal v minulosti, na Rafaelových tréninkových metodách není nic španělského, jak sám říká, neexistuje španělská drezura nebo německá drezura, jen dobrá drezura a špatná drezura, ale rád používá několik školních cviků, kterým se většina trenérů vyhýbá. Sedli jsme si ke kávě, abychom o nich diskutovali…

Jako couvání…

„Pro mě je couvání jedním z velmi důležitých cviků v drezuře.“

Přesto se ho lidé bojí…

„Bojí se ho hodně. Je to kvůli módě koní, kteří se pohybují hodně dopředu, což samozřejmě couvání ještě více ztěžuje. Ale pokud kůň neumí couvat dobře, nemůže jít dobře ani dopředu, protože nejde dobře do kontaktu – pořád moc táhne, pořád je příliš před holení a nepoužívá dostatečně zadní nohy. Všichni velcí mistři, staří mistři klasických škol, pro ně bylo couvání velmi důležité. A mezi klasickou drezurou a drezurou není žádný rozdíl, jsou stejné.“

„Jak říkám, existují jen dva typy drezury, dobrá a špatná. V průběhu let se změnila, stala se sportovnější a objevily se nové způsoby, jak udělat koně atletičtějším. Děje se to v každém sportu, stejně jako dříve ve fotbalu, fotbalisté byli talentovaní, ale ne tak silní a fyzicky zdatní – k tomu potřebují správné cvičení a u koní je to stejné.“

„Ale couvání musí být v tomto cvičení zahrnuto, protože je to velmi dobrá gymnastika. Mohu vám říct, že se couvání věnujeme málo.“

Jak poznáme rozdíl mezi dobrým couváním a koněm, kterého jezdec jen táhne dozadu?

„Panebože, špatné couvání je velmi ošklivé na pohled, opravdu ošklivé, i lidi, kteří nemají o drezuře ani ponětí, vidí odpor koně. Když kůň couvá správně, jeho nohy se pohybují diagonálně. Krok je čtyřdobý, ale couvání je dvoudobé a mělo by být jasně dvoudobé, a aby ho kůň takto provedl, musí opravdu zvednout břicho, své břišní svaly a zůstat na holeni jezdce. Jezdec vyvine holeněmi trochu tlaku a lehce tlaku rukou a z toho jen uvolní kontakt a kůň začne couvat. To je správný způsob couvání, kůň jde zpět od holeně, ne násilím a taháním.“

„Ne, ne, netaháte, je to jen malý detail kontaktu, a potom je ruka stabilní, před kohoutkem, kůň couvá do klidné ruky a na holeň. A musí jít rovně. To je velmi těžké. Je mnoho koní, dokonce i koní zvučných jmen, kteří mají couvání špatné – uhýbají zádí vlevo nebo vpravo. Je tak obtížné najít opravdu dobré rovné couvání s diagonálním pohybem a ještě aby se kůň v couvání opravdu nesl. Je to skutečně těžké.“

„Rád bych viděl v úlohách více couvání, více dopředu/zacouvat. Také si pamatuji, že jsem slyšel, že existovalo couvání s okamžitým přechodem do pasáže, zacouvat na středové čáře a ihned pasáž. To je skutečně těžké. Samozřejmě, pokud je couvání provedeno správně, kůň okamžitě vykluše nebo vypasážuje. Pokud kůň musí před naklusáním přejít přes krok, tak je to proto, že couvání nebylo dobré.“

„Vidíte čím dál tím víc koní, kteří mají desítky za piafu, desítky za přeskoky nebo prodloužený cval, jako je Glamourdale, ale nikdy jsem v úloze neviděl cvik zacouvat pět kroků a ihned vyklusat, to bylo vyřazeno!“

„Možná že někteří koně dostanou za couvání osmičku, ale většinou jdou za sedmičky, dokonce i skvělí koně. Můžete vidět zastavení za desítku nebo osmičku nebo devítku, ale zacouvání pět kroků a rovnou vyklusat? To ne.“

Jak často a v jakých situacích používáte při tréninku couvání?

„To je velmi dobrá otázka. Obvykle couvám s koněm, který nechává zadní nohy trochu za sebou – nemá dostatečně angažovanou záď. Pak dělám zacouvat-zastavit, zacouvat a ihned vyklusat. Také ze cvalu – zastavit, zacouvat a ihned vyklusat. To je vždycky dobré cvičení, nikdy není příliš couvání, protože se mnoho jezdců, a i já k nim trochu patřím, bojí, že se kvůli couvání kůň dostane za otěž, ale můžu vám říct, že během každého tréninku musíte zacouvat nejméně dvakrát, třikrát nebo čtyřikrát. Musíte to dělat ve správnou chvíli.“

„Záleží to také na koni. Obvykle je dobré zacouvat s koněm, který je trochu moc silný na kontaktu a padá na předek. Pokud je už kůň vzpřímený, pak možná couvání není nutné, protože už je ve vzpřímení, ale potřebuje ho, když nechává zadní nohy trochu za sebou. Jestliže potřebuje zlepšit rovnováhu, pak jděte do piafy a pak vyklusejte. Piafa a klus, piafa a klus. Krok, piafa a znovu vyklusat.“

„Když kůň padá do ruky, je trochu na předku, je toto cvičení velmi důležité, couvání, ale vždy po dobrém přechodu z klusu do zastavení. Cval, zastavit – nikdy tak, že prostě padne dolů a zůstane za otěží. Nejprve ho musíte tlačit dopředu, přimět ho, aby šel do otěže a pak, když máte pocit, že je na holeni, tak pak zastavit. Provést zastavení není jednoduché. Zastavení musí být postupné, nemůžete přejít z velkého pohybu hned do zastavení. Musíte přizpůsobit kroky zastavení. Musí být dostatečně dopředné, ale nikdy příliš se zadními končetinami za sebou, musí být v rovnováze.“

„Když chcete provést správné zastavení, nemůžete přejít ze středního cvalu hned do zastavení, protože tak to nefunguje. Musíte postupně shromažďovat cval polovičními zádržemi, pak se kůň začne napřimovat a podsazovat a teprve potom můžete provést zastavení.“

„Existuje velmi krásný obraz vévody z Newcastlu, kde provádí zastavení a zadní nohy jsou tam, kde mají být, jedna přední noha je na zemi, druhá trochu zvednutá, je vidět, že je kůň v rovnováze, to je to hlavní, cval graduje. Shromáždění, shromáždění, se správným shromážděním, a to je velmi obtížné provést. Jenom opravdu dobře trénovaný kůň umí udělat perfektní zastavení.“

„Zastavit a zacouvat, pokud je zastavení obtížné, pak couvání bude dvojnásob těžké.“

Je zajímavé, že mluvíte o použití piafy, protože to je další tréninkový nástroj, který jako nástroj nepoužíváme…

„Jezdci si myslí, že piafa je jen pro úlohy. Ne, ne, ne. Piafa byla vytvořena pro trénink koně. Pokud neumíte provést přechody z piafy do klusu a z klusu do piafy, pak nikdy neuděláte dobré přechody, opravdu čisté přechody piafa, pasáž, piafa, pasáž.“

„Je to tréninkový nástroj, můžete ho vidět v klasických školách, jako je Jerez nebo Vídeň. Letos to bude velmi vzrušující, protože bude mít škola v Jerezu padesáté výročí, v červenci bude něco speciálního, čtyři školy: Vídeň, Saumur, Portugalsko a škola v Jerezu. Bude to padesát let, co Alvaro Domeck v roce 1973 školu založil. Bude to výjimečná show, teď jsem rezignoval, ale doufám, že mě pozvou zpět.“

„Ve vídeňské škole vidíte, jak jezdí klus, klus, klus, piafu, pak klus, a to udělají několikrát a předvádějí to během představení. Na konci udělají piafu, pasáž, ale předtím jezdí piafu, klus, možná udělají překrok, dovnitř plec, pak najednou na diagonále klus, piafu a klus. Je to tréninková metoda. Klasická, ale dá se využít i pro drezurní sport.“

„Později ve Vídni dělají přechody piafa pasáž, ale nejdříve ukazují, že kůň je trénovaný a to tak, že jedou klus jednoruč, bič drží vzpřímeně, na krátké diagonále klus, piafa. Udělají to dvakrát, aby ukázali, že kůň je skutečně shromážděný. Vídeň má 450 let starou historii, dokonale se přizpůsobuje metodám drezurního sportu. Žádný problém.“

Když mluvíme o věcech, kterých se lidé bojí, spousta lidí se obává ustupování na holeň… Vy jste ho používal celou dobu a střídal ho s překroky…

„Říká se, že nemůžete dělat ustupování na holeň, jinak nikdy nenatrénujete překroky. Ne, pokud nestřídáte ustupování na holeň s překrokem, nikdy nemůžete vycvičit dobrého koně. Spousta překroků, ustupování na holeň, to je velmi důležité a používám to čím dál tím víc. Překrok, ustupování na holeň, v kroku a v klusu a ve cvalu. Kombinace překroku a ustupování dělá koně pružnějším než dovnitř plec. Dovnitř plec je důležitá, všechno se rodí z dovnitř plece, ale překrok a ustupování přináší tělu užitek, je to velmi důležitá gymnastika.“

Dovnitř plec je důležitá…

 

Ustupování na holeň a překroky jsou velmi důležitá gymnastika

Díky, Rafaeli, snad se potkáme v Jerezu na tom speciálním představení!