Ke komplikovanosti celé této situace přistupuje ještě jedna významná skutečnost. Marketing a jeho obchodní strategie, který hipologickou kulturou prorůstá jako divoce nespoutané mycelium, zamlžil původně poměrně transparentní svět výcviku koní. A ne každý si umí vybrat, rozhodnout se, co je právě pro něj tím pravým ořechovým.

Někteří cvičitelé praktikují rozsáhlou kombinaci technik "přirozené komunikace", v rámci jejíž filosofie uplatňují určitý soubor výcvikových pravidel, další se podřizují technikám jiným.

Pozitivním, akademickým, klasickým ... začínající snadno zůstanou rozpačitě stát, nevěda, kterou rybu z tohoto přetékajícího rybníku názorů a filosofií mají vytáhnout a ve snaze neuškodit, raději nedělají nic... A ani se jim nelze příliš divit.

Pokud ale uvěříte, že práce ze země má ve výcviku zásadní význam, nebudete nejspíše litovat. Ke kvalitnímu výcviku koní patřily tyto metody od nepaměti.

"Práce ze země" byla nejspíše zcela přirozenou součástí kontaktu člověka s koněm již v prvních fázích jeho domestikace. Není tedy třeba se rozklepat strachy, i když nemáte dostatek zkušeností! :) Co zvládl člověk z počátku éry zemědělství, dozajista, tak či onak, dokážete i vy! :)

Neříká se mi to snadno, protože je to názor poněkud kontroverzní, ale i u koní platí, že vždy je lepší něco, nežli nic! :)

Příprava na práci ze země

Většina cvičitelů a literárních zdrojů začíná výklad odněkud uprostřed. Což je samozřejmě chyba, která se ale rodí zcela přirozeně. Cvičitel předpokládá, že kůň a jeho jezdec už mají základní výcvik ze země za sebou. Pravda je ale taková, že stáje a pastviny jsou dnes k prasknutí naplněny koňmi, kteří mají některý z těchto problémů:

• majitel není schopen koně vodit tak, aby ho kůň neomezoval, netáhl za sebou či se naopak mátožně nevlekl za vodičem
• majitel koně není schopen koně odvést z a do výběhu a není schopen ho v případě potřeby (například únik na volném prostranství) chytit
• majitel se nemůže pohybovat v blízkosti koně, aniž by ho tento neohrožoval (kousání, kopání, všeliké válcování)
• majitel se nemůže dotýkat koně na všech částech těla, není schopen koně ošetřit v případě zranění, nemůže aplikovat léčiva, koně podkovat
• majitel nedokáže koni zvednout všechny čtyři končetiny v boxe a už vůbec ne mimo něj, aniž by kůň pasivně vzdoroval nebo dokonce kopal či popocházel nebo ustupoval
• majitel není schopen koně nauzdit, nasedlat, zabandážovat, nasadit transportní kamaše, oholit, aniž by kůň kladl aktivní nebo pasivní odpor či nebyla nezbytně nutně třeba horda pomocníků
• majitel není schopen s koněm překonat terénní nerovnosti, umělé překážky, vlhká místa a vodu, naložit koně do přepravníku
• majitel nemůže koně uvázat, v boxe nebo na venkovním úvazišti, či ho umístit do prostoru stáje (mnoho koní chovaných na pastvinách nemá žádnou zkušenost s boxováním a nejsou schopni pobyt v uzavřeném prostoru akceptovat)
• majitel nedokáže na koně bezpečně nasednout bez asistence držiče jak v blízkosti stáje, tak ani v terénu či na jízdárně
• majitel koně nemůže bez obav jezdit na koni po silnicích a veřejných komunikacích, někdy ani v areálu sportovišť

Z diskusí na sociálních sítích a z dotazů v poradnách, ale třeba i z běžné praxe v jezdeckých areálech a reprodukčních centrech, jasně vyplývá, že všechny tyto zcela základní požadavky mnoho koní nesplňuje a jejich majitelé tyto problémy eklekticky řeší metodou pokus omyl v návaznosti na rady porady neználků všeználků z internetového hyperprostoru. Anebo je neřeší vůbec...

Netřeba ale postupovat takto neefektivně. Někdy stačí i zdravý selský rozum. Výcvik koní je a není věda. Pokud nahlédneme do minulosti, jistě si uvědomíme, že podobné problémy lidé s koňmi příliš často aktivně neřešili. Kdo asi tak měl v šestnáctém století čas hrát si s koněm, který vzdoruje, celé měsíce v ohradě? Hodinu ho honit po dvoře, než ho zapřáhne? Věřte, že takových majitelů koní mnoho nebylo! :) Tak proč je dnes "dobré vychování" našich koní tak výjimečná ctnost?

Tři základní epicentra vzniku potenciálních problémů

Mnoho problémů začíná u základního managementu koně. Koně dnes často trpí energetickou dysbalancí. Doba, kdy všeho bylo málo, dávno pominula a lidé svým čtyřnohým partnerům dávají často více, než tito potřebují. To se týká rovným dílem koní, koček i psů. O dětech raději ani nemluvě! :)

A také mnoho mladých koní začíná výcvik tak, že jsou "odloveni" na pastvinách a přesunuti do stájí, kde následně tráví určitý čas v boxech. Kdo má s koňmi zkušenost, ví, že management 24/7 na skutečně prostorných a členitých pastvinách nenabízí koním mnoho možností k tomu, aby trpěli stájovou bujností. Jakákoliv změna v tomto smyslu ale vytváří energetické rezervy, které ve výsledku každou manipulaci s koněm komplikují.

Samozřejmě, boxový management je za určitých okolností (sportovní stáj, hřebčín) absolutně nezbytný a nenahraditelný. Přesto je ale nutné zajistit mladým koním dostatek pohybu. Jestliže přesuneme tříleté hřebečky z pastviny do stáje a necháme je jen několik hodin denně na výběhu (v lepším případě) a toto vše doplníme energeticky bohatou krmnou dávkou, logicky nemůžeme hledat příčinu problémů v charakteru koně!

Pokud má kůň dostatek "práce", jeho lokomoční potřeby jsou plně uspokojeny a není překrmený, obvykle neplýtvá energií na to, aby významně vzdoroval tomu, co mu nepůsobí bolest či zásadní nepohodlí. Na tuto bazální věc nezapomínejte. Až podezřele často majitelé koní chybují v nastavení pohybového managementu koně a ve vhodném stanovení krmné dávky. Než tedy začnete s výcvikem koně a také vždy, když narazíte na problémy, nejprve revidujte pohybový management a množství energie, které má kůň k dispozici.

Jestliže problém není v pohybovém managementu a ani krmné dávce, vždy zpozorněte a hledejte příčinu ve fyzické nebo duševní kondici koně. Jakékoliv nepohodlí či jakákoliv bolest vedou u koně k podrážděnosti, nervozitě, ztrátě uvolnění a následně odporu. Zde platí dvojnásob heslo "myslete jako kůň"... právě tak, jak se chová kůň, byste se totiž s velkou pravděpodobností chovali i vy. Ani vy totiž s "houserem" radostně poskakovat tam a sem nejspíše nebudete!

Musíme tedy být schopni dobře detekovat zdroje obtíží. V případě nedostatku zkušeností vždy konzultujeme se zkušeným cvičitelem, veterinárním lékařem, fyzioterapeutem, chiropraktikem. Každá akce vyvolává reakci. Každá reakce má svou příčinu. A někdy může být tato příčina uložena i hluboko v minulosti vašeho koně. S některými problémy, psychickými nebo fyzickými, jste koně dost možná již koupili. Jen se vám o nich původní majitel koně "opomněl" zmínit...

Pokud nemáme ještě dostatek praktických zkušeností, měli bychom několikrát v měsíci preventivně ověřit, že náš kůň nemá fyziologický problém, který omezuje jeho pracovní výkon. Začínajícím lze doporučit jednoduchou metodu, kterou by se měli naučit využívat.

Touto metodou je kontrola kvality kroku a klusu ze země na rovné přímce, v obratech a na kruhu.

Jak na to?

Využijte pomoci asistenta. Požádejte ho, aby na rovném povrchu vedl koně v kroku a následně i klusu směrem od vás a k vám.

Vyzkoušejte i pohyb koně v obratech a na kruhu s asistencí pomocníka anebo koně bez vyvázání lonžujte. Vhodnější je ale využít pomoc asistenta, protože můžete kvalitu pohybu vyhodnotit z větší vzdálenosti a kontrolovat pohyb i z vnější strany kruhu.

Aktivně sledujte mechaniku pohybu. Každý z nás by měl mít kvalitu pohybu svého koně "v oku". Měli bychom se s ní seznámit častým a soustředěným pozorováním koně ve volnosti. Jen pokud máme jasnou představu, jak se konkrétní zdravý kůň přirozeně pohybuje, dokážeme vysledovat vznikající problém již v jeho počátku. Pokud si nejste jisti svou pamětí, není od věci si všechny údaje zaznamenávat do své osobní "knihy jízd" či si pořídit archiv videí.

Při těchto kontrolních cvičeních sledujeme několik aspektů:

• jde kůň po rovné linii skutečně rovně, nebo má tendenci ztrácet rovnováhu, samovolně vybočovat z rovné linie, lepit se na vodiče nebo kličkovat, aniž by k tomu měl důvod? Lze zaznamenat nějakou změnu od minulého pozorování?
• nemá kůň nežádoucí tendenci kráčet na dvou stopách? Změnil se způsob pohybu koně od minulého kontrolního pozorování? Není kůň křivý víc, než byl?
• je jeho pohyb pravidelný a uvolněný? Jsou kroky stejně dlouhé, zachovává kůň takt? Nemáte dojem, že karpální, hleznové, spěnkové nebo kolenní klouby koně jsou tuhé a méně elastické?
• dokáže kůň stejně dobře a lehce ohýbat končetiny? Nemáte pocit, že je tuhý v zádech nebo že končetinami pohybuje toporněji, méně uvolněně?
• je kůň schopný došlapovat v obratu pod těžiště, aniž by ztrácel takt?
• vychází pohyb v kroku a klusu ze zádi, nebo jste zaznamenali, že i při pohybu na ruce kůň výrazněji, než je běžné, zatěžuje přední končetiny a zadní "tahá" za sebou?
• pohybuje se ocas koně v kroku i klusu rovnoměrně, uvolněně a pravidelně ze strany na stranu, nebo lze zaznamenat, že kůň drží ocas těsně přiložený k zádi, drží ho stále jedním směrem nebo jím švihá? Lze vysledovat změnu?

Když zaznamenáme změnu, je třeba jí intenzivně věnovat pozornost v následujících dnech, týdnech. Jestliže problém/změna v kvalitě mechaniky pohybu nevymizí nebo má dokonce tendenci se zvýraznit, nečekejte a konzultujte problém se specialistou. Pokud se kůň nepohybuje pravidelně a uvolněně na ruce, nejspíše nevyřešíte tento problém v sedle! Uvědomte si, že nikdy se nic neděje náhodou a toto tvrzení se pohybových vzorců týká dvojnásob!

V zásadě tedy platí: Nikdy neignorujte varovná znamení signalizující pohybovou dysfunkci! A to ani u koně, ani u sebe. Musíte si uvědomit, že vaše dobře vycvičené "rentgenové oči" jsou tou nejlepší diagnostikou ze všech. Musíte svou schopnost dívat se pěstovat a rozvíjet.

Mimo to. Účinky rehabilitace a význam odpočinku jsou často podceňovány a to je rozhodně závažná chyba! Nikdy bychom neměli toužit po tom, udržet výkon za každou cenu!

Prevence je základem trvale udržitelného zdraví koně. Kvalita mechaniky pohybu, a rovněž tak i její drobné dysfunkce, dokonale informuje o nastupujících problémech se svalovou nebo kosterní soustavou. Podstatné pro nás nejsou cviky nebo výška skoků, ale zdraví koně!

Jen to zajistí kvalitativní posun po výcvikové stupnici směrem vzhůru. Jistě, může se nám toto vše zdát jako naivní banalita. Přesto je ale obyčejné pozorování mimořádně efektivní metodou, jak předejít zdravotním komplikacím!

Psychická kondice koně

Tak jako nepravidelný pohyb, změny v mechanice pohybu koně signalizují na problémy fyzického rázu, i každá změna chování upozorňuje na problémy rázu duševního.

Zajištění psychické pohody koně je velké a mimořádně významné téma. Příčiny náhlých změn v chování koně není vždy snadné vysledovat. I zde je tím nejdůležitějším aktivní a soustředěné sledování standardního chování koně. Čím dříve zaznamenáme změnu chování, tím rychleji nalezneme příčinu této změny. A ani zde vám nepomohou diskuse na Facebooku. V hledání příčiny se nejlépe můžete opřít o své zkušenosti, pozorování, o to, jak dobře svého koně znáte.

Objeví-li se v chování koně zásadní změna - nadměrná lekavost, nervozita, neodůvodnitelný odpor, ale i dlouhodobá změna postury těla - nemusí být nutně na vině fyzická bolest nebo nepadnoucí výstroj (i když to samozřejmě není vyloučeno!). Může se jednat o důsledek celkového psychického vyčerpání - příliš mnoho požadavků v příliš krátkém časovém úseku, příliš mnoho, příliš náhlých změn v managementu či příliš mnoho příliš silného tlaku.

Problém může vyvolat celá řada těžko předvídatelných faktorů - změna ustájení, změna ve složení stáda, změna krmné dávky, stres z nedostatečného přísunu objemového krmiva, omezení či změna určitých prvků nebo modelů, na které byl kůň zvyklý. Jezdec/majitel musí vysledovat, kde a kdy problémy vznikly či mohly vzniknout a reagovat. Někdy stačí přestávka v práci, jindy nastavení pestřejšího výcvikového plánu, přesun do jiného prostředí/stáda. I zde se vyplatí problém konzultovat se zkušeným cvičitelem. Přesto by ale právě v této souvislosti měl být nejlepším zdrojem informací majitel koně nebo jeho ošetřovatel, kteří koně dobře znají.

Pokud tedy máme problém, vždy nejprve revidujeme tyto tři základní věci - pohybový management, krmnou dávku a fyzický a psychický stav koně - než se pokusíme hledat příčinu problémů kdekoliv jinde.

Příště si povíme, jak se na práci ze země připravit a jak vyhodnotit připravenost koně na ni. Tedy... jak poznat, kde vlastně začít.