Obrat okolo předku

V poslední době bleskově šířený mýtus, který tvrdí, že práce na dvou stopách poškozuje zdraví končetin koně, je jednoznačně nepravdivý a není hoden žádné vážně myšlené diskuse. Neexistuje hodnověrný důkaz o tom, že by práce na dvou stopách poškozovala zdraví koně. Je tomu právě naopak.

Cvik obrat okolo předku je úvodem k práci na dvou stopách. Přivádí koně didaktickým a nenásilným způsobem ke stranově-dopředným pomůckám, aktivizuje zadní končetiny a učí ho, jak jimi kráčet hluboko pod těžiště. Jeho přínosem je i pozitivní vliv na rozvoj svalstva.

Obrat okolo předku ale nemá mimořádný význam jen v základním výcviku koně a jezdce. Pokud je prováděn v kontrapostavení anebo na kruhu, jak ho známe z práce starých mistrů, je velmi přínosný i pro jezdce a koně na vyšší úrovni.

Již v úvodu výuky cviku obratu okolo předku musíme mít vždy na zřeteli především způsob, jakým je cvik prováděn. Žádný cvik nám neslouží k tomu, abychom někoho přesvědčili o svých jezdeckých schopnostech.

Obrat okolo předku by měl vést k narovnání, shromáždění a korektnímu přivedení koně na pomůcky. Zda je cvik reálně proveden, zas až tak významné není. Skutečně tedy jde především o to, jak je vše provedeno! :) Jen kvalitně zajetý obrat kolem předku je totiž, ve výše uvedeném smyslu, efektivní. A to si možná zaslouží drobnou revizi.

Musíme si uvědomit, že dobře provedený cvik obrat okolo předku je především o technicky správném vzájemném působení pomůcek. Jezdec se prostřednictvím tohoto cviku učí vzájemnému působení pomůcek, jejich součinnosti. Proto je nadmíru důležité, abychom ještě před tím, než se s koněm do cviku obrat okolo předku pod sedlem pustíme, působení všech pomůcek (pomůcka holení, otěží, sedem a bičem) rozuměli, uměli používat poloviční zádrž a řádně a pilně jezdili (ovládali) všechny základní jízdárenské cviky.

Pro představu - například cvik obloukem změnit směr má pro pochopení korektních obratů mimořádný význam - učí koně i jezdce součinnosti vnější a vnitřní otěže a schopnost udržet rytmus/takt v obratu. I pro cvik obrat okolo předku tedy platí, že jezdec i kůň do něj musí "vyrůst".

V případě, že si nejste svými schopnostmi v sedle jistí, doporučuji, abyste ještě před tím, než se pustíte do praxe, vše dokonale teoreticky promysleli, případně vše detailně konzultovali se svým učitelem jízdy. Pochopení principů je totiž přímá cesta k úspěchu. Jiná ani k cíli nevede.

Svůj význam má tento cvik ale i pro učitele jízdy. Velmi mnoho totiž prozradí o jezdecké úrovni jeho svěřence.

Obrat okolo předku na ruce

Jestliže je náš mladý kůň již uvolněný a plně ovladatelný, umí aktivně kráčet a zachovávat takt ve všech základních chodech a jízdárenských cvicích, přišel čas k výcviku obratu kolem předku na ruce.

Koně do lekce uzdíme uzdečkou anebo ho strojíme obnoskem, nezbytně nutný je tušírovací bič. Osobně považuji za vhodnější (u již ježděného koně) použít v lekcích uzdečku a sedlo, protože pak můžeme lekci obrat okolo předku na ruce snáze zařadit i v průběhu standardní jezdecké lekce či před ni.

Kdy s výcvikem začít, je zcela individuální záležitost. Vždy je velkou otázkou, zda jsou jezdec a kůň již tak pokročilí, aby bez navýšení hladiny adrenalinu pochopili, oč byli požádáni. Didaktický, dobře srozumitelný přístup cvičitele zajistí postup ve výcviku bez odporu a nutnosti násilí. To ale samozřejmě platí pro všechny učitele beze zbytku. :) Netrpěliví a ambiciózní jezdci (cvičitelé), kteří neomaleně tlačí na pilu a nedej bože jsou i vzteklí, jsou ten nejsmutnější možný obrázek!

Obrat kolem předku na ruce provádíme následovně. Cvičitel stojí na místě nebo se, o několik lekcí později, pohybuje pomalým tempem vzad tak, aby se kůň mohl, v reakci na tušírku, pohybovat do strany a velmi mírně vpřed. I zde je totiž velmi důležité dopředný pohyb zachovávat. Za pomoci tušírky, která působí na zádi koně (z počátku ale třeba i níže), tam, kde bude později aktivně působit i tušírka v ruce jezdce, učíme koně, aby ustupoval do strany okolo nás. Od koně požadujeme, aby jeho vnitřní zadní končetina aktivně překračovala vnější zadní končetinu.

Při výcviku se žádným způsobem nezabýváme pozicí hlavy, nevyvazujeme, pozici hlavy nekorigujeme. Vždy pracujeme na obě ruce a jen velmi krátce. Deset minut může být již příliš mnoho! Soustředěně udržujeme motivaci. Pochvala musí být jasná a transparentní. Kůň by neměl být stresován. Didaktičnost, pozitivní přístup hrají prvořadou úlohu. Cílem je, aby kůň aktivně reagoval na tušírku, ustoupil angažovaně od jejího tlaku a naučil se řádně používat své zadní končetiny tak, jak to od něj požadujeme. To koně mobilizuje a rozvíjí ho.

Míru tlaku určuje jen temperament koně. Nelze ho odvodit a poskytnout všeobecně poplatný recept. Temperamentní, ariózní koně uklidňujeme, tušírkou se budeme spíše lehce a nepřerušovaně dotýkat, čímž koně učíme pracovat v nenásilném režimu "krok za krokem". Koně flegmatické naopak tušírkou burcujeme, probouzíme k aktivitě. Tušírka tady bude působit energicky, rázně a krátce. Ovšem pozor, nikdy hrubě! Míra tlaku nesmí být příliš vysoká, aby se kůň nepropadl do naučené bezmocnosti, k níž mají flegmatičtí a méně energičtí koně sklony.

Obrat okolo předku pod jezdcem - lekce pro začínající

Provedení

O cvik koně žádáme přibližně dva metry od stěny. Obzvláště v hale, kde jsou stěny, je to logicky zcela nezbytné. :) Obrat okolo předku se provádí v kroku. Při práci pod sedlem mu vždy musí předcházet poloviční zádrž. Proveden má být pomalu, krok za krokem, jezdec by měl být schopen cvik v každé jeho fázi působením vnější holeně přerušit. Kůň by měl být klidný, poslušný a aktivní. Význam zde má i plynulost provedení cviku.

Je nutné zdůraznit, že se jedná o obrat okolo předku a nikoliv o obrat na předku. Předek koně tedy "kreslí" malý kruh a vnitřní zadní končetina pilně překračuje přes vnější zadní končetinu. Jezdec ale nesmí žádat příliš mnoho!

Pokud chce jezdec předkem koně již v úvodních lekcích opsat příliš malý kruh, obvykle používá příliš zádrže a nejen, že ztratí pohyb vpřed, ale může vyvolat i zcela nežádoucí pohyb vzad. Právě tato chyba způsobuje, že se kůň lepí předními končetinami k zemi, ukročí dozadu či nedostatečně kříží končetiny, což jsou nejčastější problémy, které můžeme při provádění cviku obrat kolem předku pozorovat.

Je tedy důležité nebazírovat zprvu na velikosti kruhu, který přední končetiny opisují. Chybou ale rovněž je, pokud jezdec není schopen stanovit vhodnou míru přistavení. Funkční není ani přílišné a ani nedostatečné přistavení. U mladého či zeleného koně či nezkušeného jezdce je vhodnější pracovat bez přistavení. K žádanému přistavení je vhodnější přistoupit až později.

Pokud koni při obratu kolem předku zůstává vnitřní přední končetina na místě, nejen že se ztrácí žádoucí pohyb vpřed a příliš se namáhá pohybový aparát dané končetiny, ale hrozí zášlap na zadních končetinách (chybí prostor) a je omezeno požadované snížení vnitřní kyčle koně, což cviku ponižuje jeho gymnastický přínos. Vždy musíme vědět, kam míříme. Jde o to zdokonalit reakci koně na holeň, pomoci mu pochopit podélné ohnutí a naučit koně lépe posunovat zadní končetiny pod těžiště.

Problémy vznikají z nesprávného působení pomůcek, jejich součinnosti. Pokud tedy chybu zaznamenáte, je vhodná konzultace s učitelem jízdy. Víc hlav víc ví, víc očí víc vidí.

Pomůcky pro obrat okolo předku - mladý kůň pod jezdcem

Stranu obratu - v tomto případě vpravo - určuje směr, kterým se při obratu pohybuje hlava koně. Ta se tedy při obratu vpravo pohybuje vpravo. Záď kráčí opačným směrem, vlevo.

Pokud tedy chceme jet obrat okolo předku vpravo, postupujeme s nezkušeným koněm následovně. Jezdec se dívá vpravo, zatíží více pravou sedací kost, pravou kyčel lehce posune směrem kupředu. Pravá holeň jezdce působí za podbřišníkem a lehce tlačí záď koně tak, aby ustoupila do strany, doleva. Efekt holeně může jezdec podpořit tušírkou.

Levá holeň koně rámuje, pobízí - učí koně, aby v obratu příliš nepospíchal. Jezdec u mladého koně v úvodní fázi ještě nepožaduje žádné ohnutí, kůň je v obratu kolem předku tedy rovný.

Otěžemi působíme následovně. Všechny cviky, tedy i obrat okolo předku, by měly vést k tomu, aby kůň dokonale akceptoval vnější otěž. Vnější otěž je primární, je to náš Svatý grál. Jezdec by na ní měl udržovat stálý, nikdy ničím nepřerušovaný kontakt.

Vnější otěž má následující funkce:

• Určuje míru ohnutí
• Podílí se na shromáždění
• Ovlivňuje vnější plec koně
• Podílí se na kvalitě ruchu/tempa
• Ovlivňuje kvalitu akce předních končetin

Vnitřní otěž má jinou funkci:

• Upravuje (podílí se) pozici hlavy a krku (směrem dolů, dovnitř či i ven)
• Vede koně do obratů

Pokud vnitřní otěž žádnou výše uvedenou funkci nezastává, měla by být velmi měkká, až volná, na rozdíl od otěže vnější, která musí mít stálý kontakt skutečně vždy.

Pravá otěž při obratu kolem předku vpravo působí lehce stranou od krku koně - směrem doprava.

Levá otěž "rámuje" a klidně leží v pozici blízko krku koně. Význam má součinnost otěží, holení a sedu jezdce.

Pomůcky pro obrat okolo předku vpravo - pokročilý kůň pod jezdcem

Zachováváme korektní pomůcku pro pohyb v kroku (naše levá holeň pobízí levou zadní končetinu koně, pravá pak zadní končetinu pravou a to ve správný okamžik, který musíme být schopni číst svým sedem, nikoli zrakem). Řekli jsme si, že koně v raném stadiu výcviku neohýbáme. V této fázi výcviku však ohnutí okolo naší vnitřní holeně již začneme požadovat.

Postupujeme následujícím způsobem. Pravá holeň pobízí na podbřišníku. Levá holeň působí za podbřišníkem (korektně, tedy střídavě dle nohosledu koně). Jezdec koně cíleně ohýbá okolo vnitřní - pravé - holeně.

Stranový pohyb zadních končetin koně vzniká jako reakce na akci, kterou je změna těžiště jedce (přesunutí hmotnosti jezdce - zatížení pravé sedací kosti).

Otěže působí stejným způsobem jako u koně v počátečním stadiu výcviku s tím rozdílem, že pravá otěž již nemusí působit směrem od krku koně, její činnost se minimalizuje. Mělo by stačit pouhé vytočení zápěstí ruky jezdce směrem doprava.

Obrat okolo předku na kruhu - cvik pro velmi pokročilé

Obrat kolem předku na kruhu se provádí v kroku a později, s vyšší mírou přiježděnosti koně, i v klusu. Gymnastický přínos toto cviku je mimořádný. Vliv má i na celkovou poslušnost koně na pobídky holení, angažovanost zádi, odlehčení předku a zlepšení celkové koordinace.

Pokud má kůň ustupovat v obratu zprava doleva, postupujeme následovně. Jezdec se dívá vlevo. Předek koně vyvede otěží směrem vpravo a na tutéž stranu koně i ohýbá. Hlava koně by měla být přistavena směrem ke středu kruhu. Vnější otěž udržuje trvalé spojení s hubou, vede v obratu a stabilně působí. Vnitřní otěž lehce uvolníme, jakmile je kůň správně přistavený.

Při cviku obrat kolem předku na kruhu musíme koně přistavit lehce výrazněji, než jak bychom ho přistavili při práci na kruhu. Vnitřní holeň jezdce působí do strany, vnější holeň jezdce kontroluje vnější zadní končetinu koně. V rané etapě výcviku koně často ztrácí takt a "řítí" se do ustupování. To samozřejmě není žádoucí a jezdec musí být trpělivý a didaktický. Není neobvyklé, že kůň na místo toho, aby lépe angažoval záď, naopak padá na předek. To řešíme jemnou korekcí a dostatkem prostoru k pochopení obsahu lekce.

Závěr

Existuje jedna zásada. Kůň se musí vždy aktivně pohybovat vpřed a udržovat kmih. Pokud jezdec zaregistruje, že pohyb vpřed ztrácí na angažovanosti, kůň není pilný a chybí mu impuls, je vhodné práci na dvou stopách opustit a začít znovu pracovat na rovných liniích v dobrém kmihu. Řešení je tedy jako vždy jediné. Zaznamenáme-li problém, vrátíme se ve výcviku zpět. Obnovíme prostupnost, pravidelnost a aktivitu, a až když je vše v pořádku, přistoupíme znovu k výcviku "novinek".

Pamatujme na to, že všechny cviky na dvou stopách, tedy i obrat okolo předku, vždy nejprve cvičíme v kroku. Až když bude vše kompletně hotovo, můžeme začít s prací ve vyšším chodu. Čistotu a pravidelnost v kroku snadno ztratíme. Na to je třeba nezapomínat! Lekce tedy musí být skutečně krátké. Brzy střídáme krok za energický klus/cval na rovných liních. Zkazit krok můžeme rychle, náprava je ale jinačí oříšek. :)