Deset nejdůležitějších pravidel, které je potřeba mít na zřeteli při zacházení s koňmi:

Pravidlo 1: Koně by optimálně měli pobývat s dalšími koňmi nebo vedle nich; měli by mít k dispozici objemové krmivo v průměru 13 hodin denně, a pokud je to možné, měli by pobývat spíše na větším prostoru než ve stáji.

Lidé od koní by neměli přeceňovat koňskou inteligenci, tedy měli by se vyvarovat soudů, jako například „on ví, co udělal špatně", nebo používat opožděné odměny nebo tresty. Neměli by ale koně ani podceňovat tím, že „koně nemají žádné emoce ani nemohou trpět, takže s nimi můžete zacházet, jak se vám zlíbí."

Pravidlo 2: Při učení pomocí negativního posílení je to uvolnění tlaku, které koně něčemu učí, takže je nezbytné při požadované reakci uvolnit tlak. Pokaždé, když je odstraněn tlak, je odměňováno aktuální chování, tedy i v případě, že koně vstoupili do vašeho osobního prostoru a vy jim ustupujete. Odměna pamlsky, pokud je používáte, by měla přijít okamžitě po správné reakci nebo může následovat sekundární posilovač, jako je hlas nebo klikr, který ale musí zaznít okamžitě. Trestům je vhodné se vyhnout, nicméně jestliže ho použijete, pak to musí být ihned po nežádoucí reakci. A klasické podmiňování znamená, že pobídky by se měly minimalizovat až k minimálnímu množství tlaku a převést na pomůcky, které si vyberete.

Pravidlo 3: Vždy si buďte jistí, že kůň dokáže rozlišovat mezi pomůckami pro jednotlivé reakce a cviky.

Pravidlo 4: Složitější reakce budujte postupně, v jednoduchých krocích od začátku a po jedné.

Pravidlo 5: Nepoužívejte současně dvě různé pomůcky. Každá pomůcka by měla vyvolat určitou reakci. Ve většině případů jí bude pohyb končetiny, která se v tu chvíli v tom daném chodu odráží. I v piruetě by měly pomůcky přicházet v rytmu pohybu, má-li být provedena správně.

Pravidlo 6: Vždy si buďte jistí, že pro každou reakci existuje jedna jedinečná pomůcka (signál).

Pravidlo 7: Buďte konzistentní, v tréninku vyžadujte reakce koně vždy stejnou pobídkou na stejném místě a tak vytvářejte návyky.

Pravidlo 8: Trénujte koně, aby vydržel ve stejném rytmu, dokud mu nedáte pomůcku k něčemu jinému (takže do něj nebudete neustále dloubat). To je princip sebenesení. Pokud mu na pár kroků nabídnete otěže, neměla by se změnit jeho rychlost, rámec ani pozice hlavy a krku.

                              Klidné holeně, klidné ruce = sebenesení

Pravidlo 9: Vyhněte se v tréninku strachovým reakcím co nejvíce a pomocí zpomalujících pomůcek se snažte, aby kůň nereagoval ve strachu. Pokud kůň vyhazuje, vzpíná se, nebo pohybuje nohama rychleji, než považujete za žádoucí, zpomalte ho!

Pravidlo 10: Nedovolte, aby se kůň dostal do většího stresu, než je nezbytné k vyvolání reakce. Udržujte hladinu vzrušení tak nízkou, jak je to jen možné s ohledem na reakci, kterou učíte. Některé reakce a chování koně nabudí víc než jiné.

Kdo je kdo: Dr. Andrew McLean, PhD, BSc, Dip Ed

Získal doktorát z etologie koní (kognice a učení koní), je celosvětově proslulým a uznávaným etologem. Zabývá se učením koní, drezurními principy a welfarem, často tato témata přednáší na univerzitách a konferencích. Opakovaně byl zván na Equitanu i Global Dressage Forum. Je uznáván i mezi evropskými špičkovými drezurními jezdci (resp. jezdkyněmi). Je jedním ze zakladatelů a čestných členů ISES (International Society for Equitation Science), mezinárodní společnosti, jejímž cílem je výcvik koní dle etologických principů, což by mělo zlepšit pohodu a welfare trénovaných zvířat.
Jezdil všestrannost (je vítězem známého australského třídenního závodu všestrannosti - Gawler Three Day Event course), parkury až do nejvyššího stupně a v národních soutěžích byl úspěšný i na drezurním obdélníku. Kromě vlastního ježdění je především vyhledávaným drezurním trenérem, vede své výcvikové centrum (Australian Equine Behaviour Centre). Pro své zkušenosti spojené s dobrou znalostí psychologie koní bývá často žádán o pomoc s problematickými koňmi při redrezuře.