Dotaz:

Dobrý den,

svoje koně převážím poměrně často a zatím jsem nemusela řešit žádný zásadní problém. Naštěstí…! Přesto mě v horkých letních dnech napadá, jak asi koně snáší vysokou teplotu během přepravy a naopak, jaká nebezpečí skýtá abnormálně nízká teplota v přepravníku v zimě. Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Správná teplota uvnitř přepravníku je důležitá nejen z hlediska komfortu přepravovaného zvířete, je ale také jednou ze základních legislativních podmínek přepravy zvířat dle aktuálních českých a evropských zákonů a předpisů. Konkrétní text základního nařízení zní:

„Dopravní prostředky, kontejnery, klece a jejich vybavení musí být konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby se předešlo zranění, utrpení a zajistila se bezpečnost zvířat. Zvířata musí být chráněna před nepříznivým počasím, příliš vysokými či nízkými teplotami a nepříznivými změnami klimatických podmínek… Ve vnitřním prostoru vozidla/přepravníku musí být dostatek místa a dostatečné proudění vzduchu, když zvíře stojí v přirozeném postoji.“

Co je optimální tepelný komfort přepravovaného zvířete? A jak jej zajistit v koňovleku?

Legislativa přikazuje zajistit pro přepravované koně vnitřní teplotu v rozmezí od +5 °C do +25 °C. Teplota může být krátkodobě překročena o 5 °C pod i nad uvedený limit. Toto je strohá řeč čísel a zákonů. Po většinu roku jistě není zásadní problém udržet teplotu ve vleku s koňmi ve výše uvedeném rozmezí.

Problém nastává, uhodí-li sibiřské mrazy, anebo naopak, je-li nutné přepravu uskutečnit během tropického dne.

Dříve než se podíváme na specifika přepravy v extrémnějších podmínkách, dovolím si apelovat na přepravce, majitele, průvodce… Je-li to možné, odložte přepravu na vhodnější termín, kdy budou podmínky lépe vyhovovat bezpečnosti a welfare přepravovaných zvířat. Během zimní kalamity posečkejte pár dní na oblevu, v parných letních dnech naplánujte kratší přepravu na brzké ráno nebo pozdní večer, dlouhodobou přepravu uskutečněte v noci.

Není-li možné přepravu přesunout, nebo lépe naplánovat, potom se držte následujících dobře míněných rad. Stejně tak varuji před „odkládáním“ koní do od slunka rozpálených přepravníků na závodech mezi jednotlivými starty. Jde o obecně rozšířenou praxi, která usvědčuje majitele z vlastní lenosti a bezohlednosti. Místo aby obětoval pár stokorun za box, nebo pomocníka, který by s koněm zůstal ve stínu, šetří na bezpečnosti a pohodě koně. Sportovní výsledky jsou potom adekvátní nepohodlí, kterému je takový kůň vystaven.

Ale pojďme zpět k hlavnímu tématu a tím je cestování v extrémních klimatických podmínkách.

Cestování v teplotách pod bodem mrazu

Kromě nepříjemností se zhoršenou sjízdností silnic je třeba počítat i s tím, že při opravdu nízkých teplotách si koně nemusí interiér vozíku tzv. zadýchat, a to ani když pozavíráme všechna okénka a zadní plachtu. (Když to navíc uděláme, daní za to bude „zapařený“ vnitřek vleku).

Ano, teplota uvnitř bude vždy o pár stupínků vyšší než venku. Záleží ale na velikosti vnitřního prostoru vleku a na „objemnosti“ přepravovaného koně/koní. Je logické, že dva velcí koně v menším přepravníku se navzájem zahřejí snadněji a lépe než jeden prcek v maxivleku.

Koňské svaly sice během přepravy částečně pracují, tepelný důsledek peristaltiky u zdravého koně také udělá své, to však za nízkých teplot nemusí na zahřátí celého organismu stačit.

Jak poznáme, že přepravovaný kůň přichází do stresu v důsledku chladu:

• třes
• napřimování srsti
• zvláštní postavení těla pro zachování tepla
• netečnost
• kolaps

A opět se dostáváme k další výjimečnosti, kterou má přeprava koní v našich podmínkách. Jak bylo zmíněno výše, přeprava koní se řídí předpisy pro přepravu hospodářských zvířat, máme však v případě nízkých teplot oproti hromadným transportům krav a prasat jednu velkou výhodu – můžeme dát koním deky a tím zajistit tepelnou pohodu během cesty! Při přepravě jednoho kusu a při opravdu velké zimě se nemusíme rozpakovat dát na koně i deky dvě. Obzvlášť, je-li kůň boxový, oholený apod.

Teplota pod bodem mrazu má v interiéru přepravníku ještě jeden nebezpečný a podceňovaný důsledek. Na delší cestě se stává, že kůň vykoná malou potřebu. Moč na podlaze zamrzne a přepravované zvíře má velký problém ustát i rovnou jízdu, natož zatáčky. Příliš nepomáhá ani podestlání pilinami/hoblinami nebo slámou. To vše promočené zamrzá též.

Já vozím v zimě pro tyto případy malou zásobu písku nebo velmi jemného štěrku a nemám problém je podhodit pod nohy koně v přepravníku, je-li podlaha nebezpečná. Není to sice žádná univerzální rada ani ideální řešení, ale ze všech dostupných nejlépe splňuje svoji úlohu – aby kůň neuklouznul.

Stejný problém nastává i u nakládacích ramp, které nemají profilovaný povrch (členitou gumu proti uklouznutí). Je-li guma na rampě bez členitého povrchu, v mrazech je potřeba i takovouto nedokonalou rampu pro bezpečné naložení i složení koní posypat pískem. (Zásobu písku/štěrku lze použít i pro podsypání hnaných kol, pro lepší vyjetí ze zamrzlého terénu, nebo naopak pro bezpečné sjetí namrzlého kopce).

Takže, velkou zimu bychom měli vyřešenou.

Jak se vypořádat s abnormálním teplem

Tady nám žádná deka nebo něco podobného nepomůže. A aby to bylo ještě složitější, koňský organizmus reaguje hůře na přílišné teplo než na velkou zimu.

Kůň si musí udržovat stálou vnitřní teplotu. Při snížení vnitřní teploty o 7–8 °C se kůň stane hypotermním. Pokles je nežádoucí, nicméně často po něm dochází k úplnému uzdravení. Naproti tomu zvýšením vnitřní teploty o 5 °C se kůň stane hypertermním a může to pro něj znamenat i smrt.

Zvířata díky svému metabolismu neustále produkují teplo. Proto je riziko stresu z horka mnohem větší než riziko stresu z chladu. Největším nebezpečím je kombinace vysoké teploty okolí a špatného větrání dopravního prostředku během přepravy.

Příznaky stresu z horka jsou:

• rychlé dýchání
• pocení
• nervozita a neklid
• vyčerpání
• kolaps

V horkých letních dnech běžné koňovleky umožňují pouze otevřít boční okénka a zadní plachtu a …. jet! Proudění vzduchu a tím pádem ochlazení přehřátého organismu umožní jen větrání náporem vzduchu během jízdy.

Pokud se tedy souprava pohybuje nějakou vyšší rychlostí, koně jsou ochlazováni a mělo by být vše v pořádku. Jediné, na co dát pozor, aby koním nenafoukalo do očí od otevřených oken v úrovni hlavy a aby nápor proudícího vzduchu nebyl obecně příliš velký.

Mohlo by dojít k „ofouknutí“ koně, podobně jako v průvanu, což ve vozíku nejčastěji odnášejí koňská záda a ledviny. Odbornými studiemi a měřeními bylo též potvrzeno, že světlejší odstíny přepravníků (zejména střech) opravdu snižují o několik jednotek vnitřní teplotu, oproti odstínům tmavým. Myslete proto (hlavou) na přepravované koně, až budete vybírat váš budoucí koňovlek! (Obr.6)

Průšvih! Stojící kolona na dálnici! Ano, to je opravdu problém a nejen, když je 30 stupňů ve stínu. To stejné platí při jakémkoli jiném zastavení s vozíkem v parném letním dni. Může dojít k poruše na autě nebo vozíku nebo k jiné neočekávané události, kvůli které je nutné přerušit jízdu a zastávka bude delší než krátká. V tom okamžiku přestává kolem koní proudit náporový vzduch a teplota interiéru rychle stoupá.

Přepravníky schválené Veterinární správou pro cesty nad 8 hodin jsou (měly by být) povinně vybaveny ventilátorem, který musí kapacitně dokázat vyměňovat vzduch ve stojícím přepravníku po dobu minimálně 4 hodin.

Ve vlastním přepravníku takové zařízení mám, pracuje společně s registračním teploměrem, který je také povinnou výbavou přepravníků pro dlouhodobé cesty. Registrační teploměr je takový malý „kompjůtřík“, který teplotu nejen měří, ale také tuto hodnotu po pravidelných intervalech ukládá do své paměti pro případnou kontrolu nadřízených orgánů. Navíc má zabudovaný alarm, který posádku vozidla upozorní, že jsou dosaženy nastavené limity. Při překročení teploty do plusu se spouští ventilátor, který hodnotu opět sníží.

Nespoléhám ale pouze na tyto technické vymoženosti. V letních dnech je velmi vhodné (na delší cesty nutné) mít s sebou zásobu vody v kanystru nebo barelu … a starý ručník, nebo jiný vhodný větší savý hadr.

Pokud popisujeme situaci, kdy stojíme s koněm v koloně na dálnici, do přepravníku praží slunce a panuje absolutní bezvětří, doporučuji následující postup. Vodu se mohu pokusit dát koni napít, ale z dlouholeté zkušenosti vím, že si ji spíše nevezme. Proto následuje chlazení externí, takové, jaké známe ze závodů vytrvalosti – namočený ručník přes krk koně. Krkem koně proudí velké množství krve, kterou když ochladíme, dokáže následně snížit teplotu i v dalších částech těla.

Pouhé polévání koně není nejvhodnější variantou. Jednak bychom měli zbytečně velkou spotřebu v tom okamžiku drahocenné vody a kůň by také oschnul rychleji než u varianty s ručníkem. Následně také, v případě nutnosti rychlého odjezdu je kůň mokrý a tím pádem náchylný na ofouknutí.

Těchto několik praktických rad by mělo pomoci při přepravě v extrémnějších teplotních podmínkách. Je potřeba si ale uvědomit, že takto lze v náročných teplotních podmínkách převážet pouze zdravé, silné jedince, pro koně nemocné, zraněné či jinak postižené může být takováto přeprava velmi riziková.

Pavel Čechovský pro vás jako jedna z nejpovolanějších osob zpracovává téma bezpečnosti a přepravy koní. Je profesionálním certifikovaným přepravcem, jeho firma Horse Taxi již více než 20 let brázdí s naloženými koňmi Českou republiku, ale i ostatní evropské země. Kromě běžné přepravy se již mnoho let a se značnými úspěchy zabývá nápravou přepravy problémových jedinců. Většinou se jedná o koně, které nelze naložit. Na rozdíl od ostatních trenérů však koně napravuje na základě precizního rozboru jejich psychologie a řeší i komplikace během cesty. Nejčastěji jde o následek jízdy nezkušeného řidiče nebo jiné trauma prožité v průběhu cesty (autonehoda apod.). Mezi jezdeckou veřejností je znám také jako spoluzakladatel projektu Pet & Horse Emergency a provozovatel Koňské Záchranky.