Simone Pearce patří k mým oblíbencům. Mám rád, když se někdo prosadí díky svému talentu bez hromady peněz za zády. Nedlouho poté, co se Simone přestěhovala do hřebčína Bonhomme, který se řadí mezi vizitky německého chovu, jsem ji zastihl v Cáchách a jako vždy to bylo příjemné setkání.

Musíte často sama sebe štípnout a ptát se, co se to děje, kam se ta horská dráha řítí?

Simone má krásný smích a ten nikdy není daleko…

„Ano, nedávno jsem někomu říkala, že už jsem v Bonhomme nějakou dobu a on se mě zeptal, jak dlouho? A já že pět týdnů. Je to prostě šílené.“

Maracaná (Millennium / Lord Loxley)

Přišlo stěhování do Bonhomme nečekaně?

„Ano i ne. Z osobního hlediska jsem už nějakou dobu věděla, že potřebuji změnu, prostě nastal ten správný čas. Opravdu chci být tam, kde je sport středem pozornosti, a tak tomu v Bonhomme je. Pro mě je to práce snů.“

Vedoucí hřebčína, Rebecca Gutman, zemřela tak nečekaně. Byla to taková tragédie, byla opravdu vizionářka a ještě tak mladá…

„Byla úžasný koňský nadšenec. Je to tragédie pro stáj i pro chovatelskou komunitu. Ale posledních devět let tu byl manažer, který to po ní přebírá, takže nedojde ke změně struktury společnosti. Do budoucna převezme větší roli.“

Jaká je atmosféra v Bonnhomme? Musí být úplně jiná než v Helgstrand, kde je tolik koní na prodej.

„Myslím, že jsem v Evropě už 12 let a vždycky jsem to vnímala jako boj. Boj o udržení místa, boj o udržení koní, boj o zvládnutí každodenního provozu. Je to poprvé v mojí kariéře, kdy mám pocit klidu, že mám tolik času na koně. Všichni podporují to, co je nejlepší pro koně, co je nejlepší pro mě, a to je opravdu ta mentalita. Pro mě je to úžasné, protože jsem snila celý život o tom, že budu mít lidi, kteří mě budou podporovat a kteří budou podporovat koně. Mám pocit, že jsem v minulosti byla tak trochu bojovnice.“

A teď můžete jít spát s vědomím, že tam kůň bude i příští den a nebude prodaný…

„Přesně tak, můžu spát klidně.“

Řekněte mi něco o koních, které v Bonhomme jezdíte.

„Myslím, že mám v tréninku dvanáct koní a učím i děvčata, která jezdí mladší koně, já jezdím ty starší. Mám čtyři opravdu dobré Grand Prix koně. Je tu Fiderdance (Fidertanz / Don Schufro / Sandro Hit), ten je v té skupině nejstarší, a pak Grey Flanell (Gribaldi / Clavecimbel / Ferro), to je moje láska, myslím, že ten kůň je absolutně fantastický.“

Fiderdance

Co bude jeho hvězdné vystoupení?

„Nikdy nevíte, co se stane, ale myslím, že je to nesmírně zajímavý kůň, kůň pro Paříž! Má neskutečnou piafu / pasáž a kvalita je opravdu dobrá. Snažím se s ním nespěchat a nevytáhnout ho ven příliš rychle, chci mít všechno připravené. Ale myslím, že tento kůň je super zajímavý.“

„Pak mám Cadeau Noir (Christ / De Niro / Calypso II), ten je také moc fajn. Chvilku mi trvá, než koně poznám, protože je trochu rozdíl mezi stylem předchozího jezdce a mým. Myslím, že cíl je stejný, ale mám vlastní styl ježdění, je o trochu lehčí, takže si dávám čas, aby to všechno do sebe zapadlo, než někam vyjedu.“

Morricone

„Pak máme samozřejmě Morriconeho (Millenium / Rubin Royal / De Niro / Rubinstein), který je do značné míry synem svého otce (Simone jezdila Millenia, když byla ve Sprehe). Prostě znám rodinu Millenia jako své boty, takže mi přijde tak snadné přejít od Millenia k Morriconemu. Morricone je opravdu krásný, super kvalitní, to je váš typ koně.“

A co ten opravdu drahý, který vyvolal takový rozruch, když Schockemöhle a Helgstrand prohlásili, že licitátor ignoroval jejich nabídku, která byla vyšší…?

„Confess Color (Cadeau Noir / Licosto / Damsey / Lauries Crusador xx), je teprve pětiletý.“

Zdá se, že má výjimečný pohyb…

„Je neskutečný, je po Cadeau Noir, takže to je další rodinné spojení a je fantastický, kvalita koní v Bonhomme je tak dobrá.“

Do Evropy přijelo velmi mnoho drezurních princezen, za kterými běhaly jejich matky a mávaly šekovými knížkami a všechny toho moc nepředvedly a vrátily se domů. Jak se to podařilo vám, když jste neměla žádnou podporu?

Forever Rock (Franziskus / Rock Forever)

„Prací. Začínala jsem úklidem stájí v Holandsku, vůbec jsem nejezdila a jen jsem snila o tom, že když vydržím, tak to jednou dokážu. Jsem extrémní klikař, protože musíte mít to štěstí být ve správnou chvíli na správném místě a potkat ty správné lidi.“

Ale když jste tolikrát v tu správnou chvíli na správném místě, pak už to není o štěstí…

„Možná je to také proto, že se na to dívám jako na byznys. Bez finanční podpory od rodičů musím být chytrá, chytat se příležitostí, které mi otevírají dveře, a musím mít odvahu a žít naplno a být kurážná. Opravdu se držím toho, že život je krátký, jít do toho a dát do toho všechno.“

Bonhomme je blízko Berlína, to je tak trochu město večírků…

„Velmi mi to vyhovuje, hlavní město módy v Německu, je to jako MŮJ domov! Atmosféra je tu extrémně mezinárodní a přátelská, tuhle stránku mám ráda.“

Dlouhodobé cíle…

„V Bonhomme je to opravdu zajímavé, protože nejen že mám jejich koně, ale beru si i koně do tréninku. Mám tam možnost vzít si do tréninku jakéhokoli koně, kterého chci, což mi otevírá spoustu dveří, i co se týče konexí v Austrálii. Ráda bych se také více zapojila do australské drezury. Ráda bych se vrátila domů a uspořádala tam nějaká soustředění, kromě sportu jsem ráda blízko své rodině.“

Fidelity (Fiderdance / Sandro Hit)

 „V Bonnhomme se snažíme naplno věnovat vysokému sportu a být co nejlepší. Lidé spojení s Bonhomme mají stejný přístup, život je krátký, jděte do toho naplno. To mi perfektně vyhovuje.“