Dotaz:

Dobrý den,

mám dotaz a potřebuji i poradit. Mám sedmiletého valacha ČT, který prošel minulý rok na jaře těžkým schvácením kopyt (tři veterináři navrhovali utracení, náš pan doktor to díky bohu nevzdal). Koník již na podzim po intenzivní léčbě chodil nádherně ve všech chodech a v ohradě si sám cválal a vyhazoval radostí. Dostává celou dobu pro jistotu na přední nohy botičky, aby se již tak oslabené kopýtko neotlačilo. Jakmile začaly mrazy, koníkovi se po tom tvrdém chodilo hůře a nyní dokonce kulhá na pravou přední. Chodí do výběhu s ostatními koníky, co tam máme, ale chodí na tu samou pastvinu, na které se schvátil.

Koník je nyní krmen dvakrát denně senem, ovsa dostává jen hrst, aby sežral minerálie a biotin od Equistra. Kopyta se mu mažou speciální mastí od našeho pana doktora. Koník je hůře krmitelný, shodí velice rychle svou váhu a nabírá daleko pomaleji než ostatní koně. Nyní je ve štíhlejší kondici.

Můj dotaz zní - může mu tato pastvina i nyní v zimě ublížit? I když je tam velice malá tráva? Tráví tam cca 5 hodin denně, bez možnosti přístupu k senu. Nebo ho máme pro jistotu dát celoročně do hliněného výběhu se senem?
Moc děkuji za Váš názor.

Odpověď:

U tohoto koně je k pastvě potřeba přistupovat podle předpokládaného obsahu cukrů a škrobů v travinách. Právě tyto živiny jsou nejrizikovějším faktorem pro rozvoj schvácení kopyt. Cukry a škroby vznikají v rostlinách fotosyntézou, pro jejíž průběh je mimo jiné rozhodující sluneční světlo a teplota. V mírném podnebném pásu se fotosyntéza zastavuje při teplotách kolem 0 °C nebo mírně pod bodem mrazu. Pokud je teplota v zimě hluboko pod bodem mrazu a navíc na trávě leží hluboká sněhová pokrývka, která brání průniku světla, pak můžeme předpokládat velmi nízký obsah cukrů/škrobů v pastvě. Pokud navíc kůň ze sněhové pokrývky v průběhu dne vyhrabe jen malé množství pastvy, můžeme takovouto „pastvu" považovat za relativně bezpečnou z pohledu nebezpečí schvácení. A naopak tato činnost může být pro koně velmi příjemné nenáročné pohybové zpestření klidového zimního období. Je však potřeba hlídat období, kdy se přes den začne byť jen mírně oteplovat a sníh odtaje a zpřístupní traviny slunečnímu záření. V tu chvíli začíná v rostlině probíhat fotosyntéza a syntetizují se cukry a škroby, které rostlina potřebuje k růstu. Jelikož ale zůstávají noci ještě nějaký čas chladné, tráva neroste a cukry nespotřebovává, ale hromadí. Takováto píce je pak pro koně velmi riziková.

Hliněný výběh zcela bez pastvy by pro tohoto koně byl určitě jistota. Pokud by se měl do budoucna pást na pastvě, pak je zapotřebí velice přísně pohlídat jeho zdravotní stav během navykací fáze na pastvu a ta by měla být co nejopatrnější a velmi pozvolná od pár minut denně a pak postupně přidávat s ohledem na jeho momentální zdravotní stav. Ten posoudíte zejména podle konzistence výkalů (formované výkaly) a ochoty k pohybu (nepozorujete neochotu). Skvělým pomocníkem v těchto kritických obdobích je přidávání probiotických kvasinek Yea-sacc, které přispívají k udržení stabilního pH ve střevech koně.

Skvělá alternativa pro koně, citlivé na pastvu, je i použití pastevního náhubku - pro koně je obtížnější se pást přes náhubek (nicméně není to zcela nemožné, takže se kůň zabaví), což znemožní přijetí velkého množství pastvy v krátkém čase a příjem cukrů a škrobů pomůže rozložit do delšího časového období. Dále je vhodné počkat, až čerstvá jarní tráva trochu odroste a zestárne, než začneme pást. Pokud kůň netrpí inzulínovou rezistencí, je spíše štíhlejší a chceme-li, aby přibral na váze, pak by se s postupným a opatrným navykáním mohl pravděpodobně vrátit i na pastvu. Je však potřeba brát v potaz, že se jedná o citlivějšího jedince se sklony ke schvácení a tomu je nutné přizpůsobit menežment jeho chovu. Tento stav je velmi individuální a je tedy vhodné i nadále jeho další pasení nebo nepasení a i další využití konzultovat s jeho veterinárním lékařem. Internetová poradna není schopna objektivně posoudit stav tohoto konkrétního jedince, můžeme pouze podat náměty k zamyšlení a základní informace.

Důležité je, aby kůň, zejména je-li hůř krmitelný, v zimě dostával dostatek objemného krmiva (např. sena). Ideální je, má-li přístup k senu v průběhu celého dne. To je velmi důležité nejen z pohledu zdravého trávení, ale také pro udržení tepelného komfortu koně. Jak je v dotazu psáno, kůň je spíše štíhlejší a tedy je pro něj i náročnější udržet si tepelný komfort. Dávku sena je tedy vhodné přidat i na pastvinu.

Další aspekty zdravotního stavu se schvácením spojené

V dotazu chybí k hlubšímu posouzení více informací, a to zejména ohledně příčiny schvácení. Vzhledem ke skutečnosti, že došlo ke schvácení na jaře, můžeme předpokládat, že příčinou mohlo být neopatrné rozpásání bez potřebné pozvolné fáze navykání na pastvu.

Tráva je na jaře velice bohatá na cukry a škroby. Tyto látky pak v nadměrném množství a bez navyklé mikroflóry mohou způsobit překotnou fermentaci ve slepém a tlustém střevě. To vede k prudkému snížení pH, které zde má být spíše neutrální. Okyselení střev vede k odumření mikrobiální populace a k tvorbě toxinů, které se rychle vstřebávají přes střevní sliznici a následně ovlivňují malé krevní kapiláry v kopytní škáře. Porušení krvení této oblasti pak vede k laminitidě - schvácení kopyt. Je určitě velmi opodstatněné, aby byl tento kůň pod dohledem veterináře a je dobře, že s ním chovatelka stav koně konzultuje. Veterinární lékař vždy zváží i další okolnosti zdravotního stavu koně - tedy zda nemůže být schvácení spojené i s inzulínovou rezistencí. Ta se nemusí nutně projevovat sklony ke tloustnutí a inzulínovou rezistencí může tedy trpět i kůň hůře krmitelný (může však být patrné ukládání tuku přednostně do tukových polštářů v typických oblastech za lopatkou, nad ocasem a v tukovém hřebeni na krku).

Neméně důležitou součástí podpory tohoto koně je péče o kopyta. Chovatelka správně přidává, jak píše - minerály a biotin do krmiva. Je to skvělá podpora pro obnovu kopytní rohoviny. Není z dotazu jasné, jaké minerály kůň dostává. Ideální je zajistit vyrovnanou každodenní potřebu vitamínů a minerálů s přídavkem biotinu. U mikroprvků jsou nejlépe využitelné formy organické (Bioplexy, Cheláty). Je však potřeba se obrnit trpělivostí - obnova kopytní rohoviny je záležitost velmi pomalá a v závislosti na míře poškození může trvat dlouhé měsíce. Zajištěním adekvátní minerální výživy lze ale regeneraci kopytní rohoviny výrazně podpořit.

Ochrana kopyt botičkami je jistě vhodná. Z dotazu není jasné, zda je kůň v nějaké následné odborné péči kováře / kopytáře se specializací na ortopedické úpravy. Pokud ne, bylo by vhodné se poradit s veterinářem, který jistě někoho vhodného na ortopedické ošetření kopyt doporučí.

Výživa hůře krmitelného koně se sklony ke schvácení

Jak je již psáno, jakékoliv změny v krmení musí být velmi pozvolné. Dále je nutné velmi opatrně přistupovat ke krmivům obsahujícím cukry a škroby a pokud není možné koně udržet v adekvátní kondici bez těchto příkrmů, pak alespoň rozdělujeme krmnou dávku do co nejvíce menších krmných dávek v průběhu celého dne. Ideální alternativou je využití nesacharidových zdrojů energie, např. máčené řepné řízky jako zdroj stravitelné vlákniny (ty jsou i skvělé pro zamíchání minerálů a biotinu) a dále s opatrností oleje a krmiva s obsahem tuků. Při přikrmování oleji musíme koně velmi opatrně navykat, protože při nepřiměřeném podání mohou utlumit činnost střevní mikroflóry a způsobit tak zažívací potíže. Relativně bezpečnou formou krmení takového citlivého koně je využití komerčních směsí s vyšším obsahem stravitelné vlákniny a tuků na úkor cukrů a škrobů a dále s přiměřeným doplňkem proteinu. Přilepšit můžeme i rýžovými otrubami.

Základní informace o pastvě, o cukrech a škrobech v píci, o rozpásání si můžete přečíst zde: (NE)BEZPEČNÁ PASTVA

Chovatelce přeji mnoho sil a trpělivosti a jejímu koníkovi přeji brzké uzdravení.

MVDr. Romana Babáková - Pracuje jako nezávislý poradce v chovech hospodářských zvířat a koní. Pomáhá chovatelům řešit potíže zvířat s ohledem na individuální potřeby konkrétního chovu. Její velkou láskou jsou koně a vývoj speciálních diet přímo na míru nejčastěji se vyskytujících potíží současných koní - většinou civilizačních onemocnění. A tak vznikají Speciální směsi Habibi - krmné doplňky, které pomáhají zajistit koním účinnou prevenci a nebo i přímo účinnou podporu při potížích. Ve svých recepturách se Romana opírá o kvalitní zdroje živin, zejména od firmy Alltech, ale ty také kombinuje s bylinkami a vitamíny podle potřeby.

Současně se Romana věnuje osvětě v oblasti zdraví koní a to formou videoporadny a článků, které neustále přibývají na www.HABIBIproKone.cz. K velmi často skloňovaným tématům zde patří např. mykotoxiny a plísně, dušnost, trávicí potíže, deficit selenu, kožní potíže, kvalita objemných krmiv a konzervace píce senážováním a další.

„Věřím, že mnoha zdravotním problémům nejen u zvířat se dá předejít dobrou informovaností chovatelů - znalostí problematiky. Pokud se nám podaří koním nastavit vhodné podmínky a kvalitní výživu, pak si umí mnohem lépe poradit s jakoukoli zátěží. Každý kůň je však jiný a je potřeba přistupovat k jejich chovu individuálně. Znejme tedy přirozené potřeby jedince jménem „kůň" a nedržme se žádných dogmat - sledujme signály konkrétního koně. Náš kůň jen potřebuje dostat prostor být koněm, se všemi jeho potřebami. To když budeme respektovat, bude spokojený nejen kůň, ale i jeho chovatel."