Dotaz:

Mám 6měsíčního hřebečka, kterého potřebuji odvézt asi 230 km. Je lepší vézt ho v jednovleku, kde je více prostoru, a nebo ve dvojvleku? Bojím se, že bude mít problém se stabilitou. A ještě, je lepší ho uvázat na krátko nebo mu nechat více prostoru? Mockrát děkuji za odpověď.

Odpověď:

Toto je dotaz nejen častý, ale navíc nesmírně důležitý a významný. Proč?

Jelikož se většinou jedná o první přepravu, její bezproblémový průběh je pro další budoucí cestování koně velmi podstatný.

Nevhodně zvolená varianta přepravy může být pro odstávče nebezpečná, někdy bohužel až fatálně.

Dokonce i v dnešní relativně pokrokové době bývá odvoz hříběte současně spojen i s jeho odstavem. Z toho vyplývá jen jediné - neobyčejná psychická zátěž, kterou doprovází abnormální stres jedince, nastupuje s odchodem od matky a stupňuje se zavřením do absolutně nepřirozeného, až nepřátelského prostředí přepravníku. Ve většině případů navíc absolvuje odstávče první cestovatelskou zkušenost úplně samo, bez jakékoliv psychické opory, a o to je vliv stresu významnější. Možná bychom měli brát v potaz i fakt, že hříbě, poprvé zavřené do přepravníku, netuší, že se z něj za nějakou chvilku opět v pohodě dostane. Tato zkušenost a tím i zklidnění nastane až po několikeré přepravě.

Myslíte si, že toto je málo důvodů k tomu, abychom se nad první přepravou našeho hříběte pořádně zamysleli a připravili se na ni? Věřte, nevěřte, ještě i dnes najdeme chovatele/majitele, kteří nad takto v životě jedince zlomovým okamžikem mávnou rukou a hříbě prostě do přepravníku nějak hodí, rychle zabouchnou a jedou. A dále? Děj se vůle Boží!

Jakým způsobem tedy hříbě na přepravu připravit a jak ji potom co nejšetrněji provést?

Při přepravě odstávčete, stejně jako při jakékoliv jiné přepravě, a nakonec i při běžném výcviku a výchově koně neexistují jednoznačně správná nebo špatná řešení. Vždy záleží na konkrétním hříbátku nebo koni, na jeho povaze, stupni výcviku, na dané konkrétní situaci, na zkušenostech toho, kdo s koněm manipuluje... a vlastně na nekonečné řadě dalších více či méně důležitých okolnostech, které mohou daný výsledek ovlivnit.

Správný, zkušený trenér/cvičitel/přepravce umí a dokáže všechny vstupní informace správně vyhodnotit a potom zvolí to nejlepší řešení. Někdy takové, jindy přesně opačné, a obě přitom budou (paradoxně) v danou chvíli správná. Přeprava hříběte je přesně takovou situací, která nemá jen jedno řešení. V první řadě je třeba rozhodnout dvě nejpodstatnější věci:

• zda hříbě na přepravu předem připravovat, či nikoliv;
• zda jej přepravovat uvázané, se středovou přepážkou jako velkého zkušeného koně, nebo jej neuvazovat a nechat mu prostor odstraněním dělicí příčky.

Rozhodně bych doporučil hříbě s přepravníkem předem seznámit. Zde je několik nejpodstatnějších doporučení. Seznamujte v klidu a naprosto přirozeně, v rámci seznamování hříběte s novými neznámými věcmi a situacemi. Pro tento „nácvik" doporučuji odstranit středovou přepážku a vytvořit tak jeden velký nestresující prostor. Velmi dobrou pomůckou je „zamaskování" rampy pilinami, pískem, slámou, tak, jak je vidět na obrázku. Vhodnou variantou při cvičném nakládání může být využití přirozené důvěry a psychické podpory ze strany matky-klisny. Potřebujete-li na hříbě „zatlačit", učiňte tak stálým tlakem, stejně, jako by hříbě na určité místo postrkovala sama matka. Použití rytmického tlaku - pobídka vodítkem, bičíkem apod. bývá pro mládě zbytečně stresující a tím kontraproduktivní.

Ve spolupráci s pomocníkem nejprve do přepravníku jen vejděte, pár vteřin vydržte a zase vycouvejte. Za nějaký čas totéž zopakujte. A za nějaký čas znovu. Celkem zhruba 2x - 3x. Potom za hříbětem (nebo matkou s hříbětem) rampu ohleduplně zavřete. Tento postup, správně provedený, garantuje, že až bude nutné hříbě opravdu převézt, nebude problém s nastoupením.

Zkušenosti a zdravý rozum mi velí upřednostňovat přepravu odstávčat neuvázaných, v širokém vleku bez přepážky - viz obrázek. Více než dvacetiletá praxe ukázala, že tento způsob je daleko bezpečnější, ohleduplnější a hlavně méně stresující než varianta s uvázáním, které může stres hříběte ještě zvýšit. Je však bezpodmínečně nutné dodržet základní bezpečnostní a welfare pravidla:

• Kamerový systém, který informuje o dění v nákladovém prostoru, ale hlavně předvídavost a správné vyhodnocování situací dokáže zabránit krizovým situacím dříve, než nastanou.
• Zkušený průvodce/řidič/majitel, který ví co dělat v napjatějších okamžicích.
• Je také pochopitelně nutné důkladně uzavřít zadní plachtu/klapku, aby hříbě nevyskočilo ven.
• Zadní plachtu a rampu zavírejte a otevírejte ohleduplně. Pamatujte, že hříbě uvnitř je ve stresu a mnohdy stačí jen malý podnět, aby „vybuchlo".
• Bude-li hříbě cestovat na volno, z vodítka jej odepněte až ve chvíli, kdy je zavřená rampa, stažená zadní plachta a boční dvířka přivřená. Jinak na 99 % někudy vyskočí!
• Dlouhé zábrany (přední a zadní) je potřeba mít přes celou šířku vleku. Umístěné v optimální výšce zabrání hříběti dostat se mimo bezpečný prostor a zajistí kompaktnost přívěsu (drží stěny vleku).
• V bezpečném prostoru má hříbě neomezenou pohyblivost. Pokud chce na delší trase lehnout, má vysoce nastláno.
• Boční (přední) dvířka otevírat velmi obezřetně, neuvázaný jedinec v tísni bude hledat skulinky, kudy se dostat ven. Nejlepší je na cestu tato dvířka i zamknout, aby si je zvědavý čumáček neotevřel zevnitř.
• Při vystupování v cíli cesty nezapomenout, že hříbě možná poprvé vidí holou rampu (při nakládání byla zamaskována) a nyní se zdráhá na ni vstoupit. Mějte trpělivost a pro vlastní bezpečí veďte koně z boku, pro případ, kdyby rampu chtělo přeskočit.

Tímto způsobem lze v běžném „dvoukoňáku" převézt společně navolno i dvě navzájem snášenlivá hříbata, zde je video.

Ve své komerční praxi si dovolím bez uvázání a bez přepážky převážet i nezkušené dospělé poníky, jestliže předpokládám, že by pro ně bylo uvázání extrémně stresující. Protože mám velké a těžké tažné vozidlo (VW T5 Shuttle) a opravdu velký a bytelný koňovlek (Böckmann Big Champion), nemusím mít obavy, že by koně bez přepážky při pohybu vlek více rozhoupali. Musím však samozřejmě jízdu přizpůsobit této situaci.

A v jakých případech naopak přepravuji hříbě uvázané a v přepážce, jako dospělého koně?

• Jestliže si to striktně přeje majitel, i přes to, že jsem vysvětlil výhody přepravy bez uvázání.
• Je-li hříbě na takové úrovni, že bez problémů zvládá uvázání i omezení „životního" prostoru přepážkou. Mnohá hříbata jsou denně vožena na pastvinu a tak mají za svých pár měsíců života nacestováno víc, než jiní koně za celý život.
• Musí-li hříbě cestovat s cizím dospělým koněm, nebo obecně s jiným jedincem, se kterým se nesnese a je třeba je od sebe separovat.
• Ve všech ostatních případech, kdy by přeprava na volno nebyla bezpečná. Příkladem může být klasický plachtový vlek, kde hrozí, že by hříbě mohlo zaháknout nožku mezi plachtu a stěnu vleku, viz foto.

Velmi důrazně varuji před radami, aby se hříbě co nejpevněji přivázalo (někdy i na obě strany), tak, aby se nemohlo hýbat. Toto řešení volí lidé, kteří si chtějí přepravu co nejvíce zjednodušit, ale na pocity hříběte neberou ohled. Na seminářích toto řešení přirovnávám k situaci, kdy je vězeň zavřen do cely. Jistě bude méně trpět, bude-li mít možnost pohybu. Ve spoutaném stavu je stres daleko vyšší. Samozřejmě, že i během přepravy na volno je hříbě v částečném stresu, kouká, kudy lze uniknout, ale je to pocitově o dost menší stres, oproti pevné fixaci. S uvázáním se pere, někdy padá, skáče přes přední zábrany a podobně.

Profesionál a zkušený člověk by měl zohlednit pocity přepravovaného hříběte. Amatér bude v nesmyslných diskuzích radit, že je nutné hříbě zafixovat a že už takto hříbě vezl a že to bylo v pohodě. V pohodě? Ano, ale pro koho?

Pavel Čechovský pro vás jako jedna z nejpovolanějších osob zpracovává téma bezpečnosti a přepravy koní. Je profesionálním certifikovaným přepravcem, jeho firma Horse Taxi již přes 20 let brázdí s naloženými koňmi Českou republiku, ale i ostatní evropské země. Kromě běžné přepravy se již mnoho let a se značnými úspěchy zabývá nápravou přepravy problémových jedinců. Většinou se jedná o koně, které nelze naložit. Na rozdíl od ostatních trenérů však koně napravuje na základě precizního rozboru jejich psychologie a řeší i komplikace během cesty. Nejčastěji jde o následek jízdy nezkušeného řidiče nebo jiné trauma prožité v průběhu cesty (autonehoda apod.). Na principech spravedlivé náročnosti předává nepřeberné zkušenosti v rámci nového projektu „Hipotéka přepravy koní". Jde o seriál přednášek a seminářů pro kolektivy, ale i stáží pro jednotlivce, osvětu na internetu ale i v odborných časopisech. Mezi jezdeckou veřejností je znám také jako spoluzakladatel projektu Pet & Horse Emergency a provozovatel Koňské Záchranky.