Do kopce, nebo z kopce?
Dneškem spouštíme nový seriál o tom, jak by měl fyzicky vypadat kůň, na kterém se vám bude dobře jezdit. Autorkou je Mercedes, od níž jste si mohli přečíst už dvoudílný text o protahování. Probere to opravdu důkladně, každé partii koňského těla věnuje zpravidla dva díly a vše si budete moci ověřit na spoustě fotografií. A než se pustíme do podrobnějšího rozboru koňských proporcí, pojďme si upravit názor na to, zda je kůň stavěný „do kopce“, nebo naopak „z kopce“, a jak důležité to je. Možná budete překvapeni.
Mnoho lidí si myslí, že to, zda je kůň do kopce, nebo z kopce se zjistí tak, že se porovná výška kohoutku se zádí koně. Když je stejná, tak je kůň rovný. Pokud je kohoutek níž, je kůň stavěný z kopce, a jestliže je výš, je stavěný do kopce.
Jednoduché, ale bohužel mylné.
Podívejte se na kostru koně na obrázku níže a všimněte si, že kohoutek je tvořen obratlovými výběžky. Tyto výběžky se mezi různými koňmi liší v délce, což je dobře vidět, srovnáme-li plnokrevníka s typickým výrazným kohoutkem a quarter horse s obecně nízkým kohoutkem. Tak jak bychom podle kohoutku mohli měřit, zda je kůň z kopce, nebo do kopce?
Zjednodušeně řečeno, podíváním se na samotnou páteř.
Nejdříve najděte zakřivení na spodním konci krční páteře a křížokyčelní kloub. Pak narýsujte přímku mezi těmito dvěma body. Je-li tato přímka rovnoběžná se zemí, je kůň rovný. Pokud se snižuje směrem ke kohoutku, je kůň stavěný z kopce, když směrem ke kohoutku vzrůstá, je stavěný do kopce. Nyní se podívejme na naše pokusné králíky a pokusme se je změřit.
Kůň 1 - desetiletý hřebec quarter horse
Podívejte se na něj dříve, než načrtneme přímku. Jaký je váš první dojem? Možná jste si všimli, že přes jeho masivní svaly nevidíte zakřivení na spodní straně krku. Tak jak poznáme, kde je? Nejlepší je samozřejmě ho nahmatat. Toto zakřivení je v nejširší části krku, předtím než se na páteř napojí lopatky. Stůjte před koněm a položte ruce na obě strany krku pod týlem. Nyní rukama sjíždějte po krku k plecím. Ucítíte, jak se začíná rozšiřovat a potom, když narazíte na nejširší část krku, ucítíte také krční obratle pod kůží. To je zakřivení na spodní straně krku. Na některých fotografiích toto místo snadno rozeznáte podle stínu. Na jiných fotografiích to musíte odhadnout.
Vidíme, že tento kůň je stavěný trochu z kopce jak „starým" způsobem měření (kohoutek versus záď), ale i tím novým (kdy se díváme na páteř).
Kůň 2 - čtyřletý quarter horse
A co tento, vypadá také z kopce?
Tento quarter horse má kohoutek a záď téměř stejně vysoko, ale tělo má mnohem víc z kopce než ten první. Možná je vaše první myšlenka „to je proto, že má hlavu dole". Ale místo, kde měříme, tj. zakřivení na spodní straně krku, není ovlivněno pozicí krku. Pozici může ovlivnit, když kůň prohne hřbet, zvedne hlavu, spustí a zatne bázi krku, kde potom uvidíme „vole", nebo toto zakřivení může zploštit, pokud zakulatí hřbet a zvedne bázi krku, čímž relativně sníží hlavu a nechá ji volně viset z týlu. Náš šedivý quarter horse skutečně vykazuje toto vytažení a jeho báze krku je ve skutečnosti zvednutá. Kdyby byl pod sedlem, byli bychom za tento „long and low" formát rádi.
Kůň 3 - arabský hřebec
Aha! Náš první kůň s kohoutkem výš než je záď, ale podívejte se, o kolik je jeho kohoutek výraznější než mají předchozí quarteři. Po změření je kůň nakonec úplně rovný.
Kůň 4 - plnokrevný valach
A co tento?
Ano, tento je z kopce, jak jsme očekávali. Většina quarter horse a plnokrevníků je stavěných z kopce. Je to důsledek šlechtění na rychlost a dostihy, což je ale limituje v jiných disciplínách.
Kůň 6 - klisna painthorse
Poslední možnost si otestovat oko.
Ano, i painti často spadají do kategorie koní z kopce, protože jsou to vlastně quarteři, jen barevní. Všimněte si, že tento kůň má podobnou stavbu těla z kopce jako naši quarteři, jen má hlavu nahoře. Zvednutí hlavy ji ale do lepší rovnováhy nedostane.
Jak velkou důležitost máme přikládat tomu, zda je kůň do kopce, nebo z kopce?
Kůň, který je dobře stavěný (tedy ani do kopce, ani z kopce) nese více než 50 % své váhy na předku, je tedy těžší vpředu. Dokonce i kůň stavěný do kopce nese více než 50 % váhy na předku. Toto procento se zvyšuje tím více, čím více je kůň stavěný z kopce. Váha na předku je dobrá a užitečná - ale pro dostihového koně, ne pro jezdeckého.
Protože víme, že koně musíme vpředu „zlehčit" a přenést více váhy na sníženou záď, abychom zlepšili jeho schopnost nést jezdce v rovnováze a s co nejmenší zátěží pro tělo, je logické, že koně stavění do kopce to mají jednodušší.
Představme si také, jaké věci po koních chceme, například překonávat překážky. Kůň, který je stavěný z kopce, bojuje nejen s tím, aby svého jezdce nesl v rovnováze, ale také pro něj bude obtížné zvednout více zatížený předek a přitom odhadovat odskok u jakéhokoli trochu většího skoku.
Možná se budete ptát, co koně v rychlostních soutěžích (jiných než rovinové dostihy). Podívejme se třeba na barrel racing. Tato disciplína vyžaduje, aby kůň obkroužil tři barely v co nejkratším čase. Já tvrdím, že nejlepší kůň je takový, který je v rovnováze, a tady je důvod:
Aby byl kůň mezi barely skutečně rychlý, musí být schopen výrazného podsazení, aby se sklouzl na zádi těsně u barelu, pak ještě jednou z druhé strany stále se sníženou zádí, pak ze zádi musí vyrazit dopředu (tak jako vyrazíte ze startovacích boxů) a běžet na předku k dalšímu barelu, kde by se měl opět výrazně podsadit, odlehčit předek, opět proklouznout těsně u barelu, vystřelit a opakovat to samé.
To je nejrychlejší a nejefektivnější způsob obíhání barelů. Není to ale to, co většinou vídáme. Většinou vidíme koně, kteří k barelu přiběhnou těžce na předku, pak jezdec zatáhne za brzdu (pardon, za hubu), strhne nos a hlavu koně kolem barelu (s pevným martingalem, který se napne, jak se kůň snaží při tomto zkroucení udržet rovnováhu), kůň se zarazí, ztratí veškerou rychlost, plecí se dostane buď příliš blízko, nebo příliš daleko od barelu, čímž ztratí drahocenné metry, než opět předníma nohama zrychlí do požadované rychlosti, namísto aby se odrazil dopředu ze silné zádi, kterou ale nechal kdesi ve stáji. Ano, i barelovým závodníkům by prospělo, kdyby strávili nejméně polovinu času svých tréninků drezurou.
Rovnováha stavby těla je zatraceně důležitá, protože ji nejde změnit; pouze dočasně si pomoci posílením prací a kondičními cvičeními. Kůň se svou stavbou těla žije celý život a buďto s ní bojuje, nebo mu pomáhá v každodenní práci pod sedlem.
O autorce: Mercedes se věnuje trénování koní více než 30 let. Jsou jí blízké dostihy, všestrannost, drezura, vytrvalost a trailové ježdění. Specializuje se na redrezuru problematických koní, především koní zneužívaných, pokažených nebo agresivních. Svůj blog píše proto, aby se podělila o to, co se za ta léta naučila.
Galerie
Hlava je pro jezditelnost koně tou nejzásadnější věcí, ovšem v tomto článku se nebudeme zaměřovat na hlavu ve smyslu psychiky, vyrovnanosti, ochoty a…
Od hlavy k ocasu: krk II
Pokračujeme v našem výletě stavbou těla koní. Poté, co jsme se v minulé části prokousali stavbou krku koní obecně, je na čase podívat se na naši…