Uvazování koní by nemělo být problém

28. 1. 2000 EQCH redakce

Každou připouštěcí sezonu se na naší farmě objeví majitel klisny, která není zvyklá na uvázání a narušuje zaběhnutý pořádek ve stáji. Běžně totiž každého koně uvazujeme v době krmení nebo při úklidu boxu a klisnu uvazujeme také v okamžiku, kdy si ji skrz mříž v okně přichází očichat hřebec. Pokud se uvázat nenechá nebo když není zvladatelná na vodítku, je to velmi problematické, nehledě na transportní obtíže spojené s převozem březí klisny do domovské stáje," shodují se američtí majitelé plemenných hřebců a poukazují na to, že každý správně vychovaný kůň by se měl nechat bez potíží uvázat k jakémukoliv nepohyblivému předmětu.

Couvání je přirozené

"Před mnoha lety jsem si koupila týranou a zanedbanou klisnu, která trpěla snad všemi zlozvyky, které existují. Když jsem ji uvázala, trhala hlavou s takovou prudkostí a zuřivostí, že nám až běhal mráz po zádech. Pokud se provaz neuvolnil, za neustálého couvání sebou zmítala ze strany na stranu tak dlouho, dokud se jí nepodařilo utéci nebo dokud neupadla. Její chování jsem pochopila až v okamžiku, kdy jsem začala trénovat hříbata a uvědomila si, že uskakování, couvání a trhání sebou ze strany na stranu je přirozenou reakcí, pomocí které si hříbata uvolňují hlavu. V případě dospělého koně se však jedná o selhání člověka, jehož nedostatečný výcvik vyvolává nekontrolovatelné chování zvířete, často s neblahými důsledky," uvádí doktorka Saslowová, která vyučuje neurofyziologii a experimentální psychologii na Státní univerzitě v Oregonu.

Nevhodné projevy chování koně musíme důsledně potlačovat

Existuje několik druhů přirozeného chování koní, které do jisté míry omezují její využití. Kopání, kousání, vzpínání se, vyhazování a útočení patří ve stádě ke zcela přirozeným reakcím, které zpravidla nepůsobí větší škodu. Jiná situace však nastává, když se kůň stejným způsobem začne chovat k lidem, kteří jsou mnohem slabší a tím i snáze zranitelní. Přítomnost staršího a klidného koně v době uvazování a správně volený způsob navykání na omezenou možnost pohybu jsou tím nejlepším způsobem, jak mladého koně naučit správnému chování.

Zkontrolujte si správnou délku úvazku

Řada koní se naučí uskakovat dozadu právě proto, že jejich majitelé používají při vodění nebo uvazování příliš dlouhý provaz. I když si je většina majitelů koní vědoma skutečnosti, že délka provazu pro uvázání nesmí být příliš velká, aby si kůň přes něj nepřehodil nohu, málokdo si již uvědomí, že již 40 až 50 cm volnosti dostatečně vyhovuje. Pokud je provaz delší, ohlávka zbytečně velká nebo předmět, za který je provaz uvázán, je umístěn příliš nízko, kůň může při pasení sklonit hlavu a při couvnutí ji zachytit do provazu. Podobný problém může nastat v okamžiku, kdy se provaz o něco zachytí a kůň nemůže zvednout hlavu. Je pochopitelné, že se v tomto případě vyplaší i sebeklidnější zvíře a díky našemu špatnému uvázání dojde ke kritické situaci.

Smyčky s rychlým uvolněním

Jakmile kůň po uvázání klidně stojí, měli bychom používat smyčku, kterou lze v případě neočekávané události rychle a snadno uvolnit. Běžný uzel se může při silném záběru koně utáhnout tak, že už ho nikdy nepovolíme! Rešením je provaz s pevným zakončením na jednom konci a na konci druhém se smyčkou, která se při tahu koně směrem dozadu snadno rozváže. Řešením také může být ovinutí dlouhého provazu několikrát kolem sloupku nebo stromu na správnou délku a připnutí jeho volného konce k dalšímu jistícímu kroužku nebo sloupku. Podle potřeby tak můžeme dosáhnout rozvázání uzlu nebo jeho utažení.

Ujistěte se, že ohlávka je pohodlná

Ohlávka nesmí koni působit nepohodlí. Když kůň couvne až na konec vodítka nebo vazáku, neočekávaná bolest, vyvolaná ohlávkou, může vést k ještě silnější snaze o couvání. Pro hříbata ve výcviku a starší koně s velkou silou musíme mít proto vždycky k dispozici dobře padnoucí ohlávku s polstrováním.

Neztěžujte koni jeho situaci při uvázání

Kůň není automobil, abyste ho zaparkovali na vybraném místě a přestali se o něj zajímat. Pokud ho necháte příliš dlouho bez dozoru, začne se nudit nebo se začne rozčilovat. V tomto psychickém stavu se kůň začne snažit o útěk z nepříjemné situace nebo se snadněji vyleká nečekaného zvuku nebo zrakového vjemu. Nemáme-li jinou možnost, poskytneme koni alespoň seno v síti, abychom ho zabavili. Pravidelně ho kontrolujeme a v případě potřeby ho ošetříme přípravkem proti bodavému hmyzu nebo ho odvedeme do stínu.

Pečlivost je vždy na místě

Škubání tělem, couvání nebo pokusy o otočení mohou člověka nepříjemně zaskočit, protože koně do svých pokusů o získání svobody vkládají velkou sílu. Dokladem toho je příběh valacha, uvázaného u hliníkové branky, kterou vytrhl z pantů a tahal ji za sebou tak dlouho kolem stájí, dokud se ho nepodařilo zastavit. Není proto možné uvazovat koně k něčemu, co mohou rozbít nebo vyvrátit, protože tím se riziko možného úrazu ještě zvětšuje.

Navykejte svého koně na vodu

Někteří koně odmítají projít vodou i když je pouhých několik centimetrů hluboká. Často bývá příčinou jejich strachu odraz okolních stromů na hladině, díky němuž zvíře neodhadne možnou hloubku. Najděte si proto mělký potok s dobrým přístupem a dostatkem volného prostranství okolo a jděte k němu tak daleko, jak je to jen možné. Zůstaňte stát a když se kůň uvolní a začne zhluboka a klidně dýchat, pohlaďte ho a přimějte k vykročení. Tak se k vodě dříve nebo později dostanete a bez potíží ji překonáte. Nikdy však nespěchejte a nedovolte, aby váš kůň začal couvat. Dostatek času, trpělivosti a důslednosti jsou i v tomto případě tím nejlepším způsobem, jak získat klidného a poslušného koně, který vám bude přinášet radost po řadu dlouhých roků.

Ing. Simona Stejskalová

Kurzy, semináře, soustředění

Podobné články