S Novým občanským zákoníkem (NOZ), který by měl být účinný od 1. 1. 2014, na nás čeká 3079 nových paragrafů, rozsáhlá změna institutů, změna koncepce vlastnictví, změna dědického práva, závazkového práva, manželského práva a další „chuťovky". A co je také důležité pro nás, mění postavení zvířete v právních vztazích. Zatímco ve starém zákoníku se na zvíře pohlíží jako na věc, v novém se na něj již nahlíží jako na živého a cítícího tvora. Tato zvláštní ochrana je přiznána všem živým zvířatům, ať už se jedná o obratlovce nebo bezobratlé - na rozdíl od stávajícího platného zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, který definuje zvíře jako živého obratlovce odlišného od člověka. Každé živé zvíře, je-li schopno cítit bolest nebo stres, požívá ochrany občanského zákoníku.

V ust. § 494 NOZ se stanoví, že živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

Přičemž právní význam slova „povaha" v tomto kontextu je potřeba chápat nikoliv jako soubor charakterových vlastností, ale jako skutečnost, že živý tvor je nadán smysly, pocity, je schopen cítit bolest a může podléhat stresu. Tato právní úprava také respektuje, že mezi zvířetem a jeho pánem existuje vzájemný vztah a emoční vazba. Toto ustanovení výrazně komplikuje právní nakládání se zvířaty, protože prvotním hlediskem při právních úkonech týkajících se zvířete bude zkoumání, zdali právní úkon neodporuje povaze živého zvířete - tedy zjednodušeně řečeno, zda mu nebude působena bolest a nebude stresováno. V tomto směru nám však pomůže přirozená citlivost vůči zvířatům.

Pro srovnání, podle stávajícího zákoníku, kdy je zvíře považováno za věc, může být např. zabaveno exekucí nebo vzato do zástavy. Podle nového je nemyslitelné, aby byl pes předmětem exekuce nebo aby si věřitel vzal kočku do zástavy, a to bez ohledu, jestli obdobný zákaz existoval již v platné úpravě. Neznamená to ale obecně, že zvířata nebudou moci být zabavena exekucí, to bude nutné posoudit případ od případu. Nebude možné exekučně postihnout domácí zvířata (např. psy, kočky), ale zřejmě bude možné exekučně postihnout např. vzácné akvarijní rybičky, protože tam se nepředpokládá, že by zvíře při změně vlastníka bylo vystaveno emočnímu stresu. V případě koní je to zřejmě diskutabilní, protože koně se zpravidla na své majitele emočně neupínají.

Občanský zákoník dále rozlišuje kategorie zvířat na zvířata divoká či zajatá (ust. § 1046 NOZ), zkrocená (§ 1047 NOZ), domácí (§ 1048 NOZ), a zvířata chovaná v ZOO (§ 1049 NOZ). Rozlišení se liší od stávajícího zákona na ochranu zvířat, kde najdeme i zvířata hospodářská a zvířata v zájmovém chovu. Je otázkou, do jaké kategorie patří jezdecký kůň, zdali se jedná o zvíře zkrocené (vezmeme-li v úvahu plán opětovně u nás chovat původní divoké koně) nebo o zvíře domácí, s tím totiž souvisí i možnost přivlastnění si zvířete, jedná-li se o zvíře „na útěku".

V prvním případě - pokud vlastník zkrocené zvíře nestíhá a zvíře se samo k vlastníkovi nevrátí, smí si jej přivlastnit každý. Platí, že dobou přiměřenou pro návrat zvířete je 6 týdnů, to však neplatí u zvířat označených čipem. V druhém případě si zvíře může přivlastnit každý, ale pouze je-li z okolností zřejmý vlastníkův úmysl zbavit se zvířete nebo je vyhnat (např. pokud někdo uváže v lese psa). Pokud zvíře naleznete a je zjevné, že má nebo mělo vlastníka, musíte nález oznámit obci, pokud nevíte, komu jej vrátit (ust. § 1058 NOZ). O nalezené zvíře pečujete s péčí řádného hospodáře. Pokud je nalezeno zvíře zjevně určené k zájmovému chovu (sem zřejmě spadá kůň) a nepřihlásí-li se o ně nikdo do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabude k němu nálezce vlastnické právo (§ 1059 NOZ). Prohlásí-li nálezce obci, že zvíře nechce, svěří obec zvíře do útulku. Pak běží čtyřměsíční lhůta, ve které se může původní vlastník o zvíře přihlásit, jinak smí útulek se zvířetem volně nakládat.

Náhrada škody

Pokud se vám kůň ztratí nebo vám uteče, tak podle ust. § 1014 NOZ máte právo stíhat toto zvíře i na cizím pozemku, pokud váš kůň způsobí na tomto pozemku škodu, musíte ji nahradit. Nově bude též platit zvláštní režim pro případy, kdy zvíře způsobí škodu. Podle ust. § 2933 NOZ škodu nahradí vlastník, ať již bylo zvíře pod jeho dohledem nebo pod dohledem jiné osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně. Jinými slovy, pokud svého koně necháte u někoho ustájit, tak v případě, že zvíře uteče z ohrady a střetne se s automobilem, přičemž způsobí škodu, tuto škodu jste povinni uhradit společně a nerozdílně s ustajovatelem. Pozor, jedná se pouze o škodu, způsobenou poškozeným. Nijak tím není dotčeno vaše právo se potom vyrovnat s ustajovatelem (dle § 2915, 2916 NOZ) v případě, že zanedbal své povinnosti a prokazatelně způsobil útěk zvířete.

Povinnosti k náhradě škody se lze zprostit jen v případě, že se jedná o domácí zvíře (tam zřejmě kůň nespadá, o zájmovém chovu nic v těchto ustanoveních není). Pokud vám koně někdo zcizí a kůň způsobí škodu, pak odpovídá tato třetí osoba (např. dívka, která si bez vašeho vědomí a bez vědomí ustajovatele vypůjčí z výběhu koně a jede se na něm projet do lesa).

Nově je upravena náhrada při poranění zvířete (ust. § 2970 NOZ), při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil, a to i v případě, pokud převyšují cenu zvířete. Jinými slovy, pokud postřelíte sousedovi kočku, cena kočky je zanedbatelná, tak přesto musíte nahradit náklady jejího léčení (protože zvíře již není věc!).

Podívejme se ještě na celkem běžnou situaci, kdy se kůň zraní ve výběhu o předmět, který tam nemá co dělat (např. odstavený zemědělský stroj, přelomené břevno). I podle nového zákoníku je ustajovatel povinen počínat si tak, aby riziko vzniku škody rozumným způsobem minimalizoval (ust. § 2900 až 2903 NOZ). Pokud dojde ke škodě, pak platí tzv. domněnka nedbalosti (§ 2911, 2912 NOZ). NOZ ale přináší novinku, počítá s tím, že se jedna strana bude moci dopředu vzdát nároku na náhradu škody - vznikne-li, tedy ujednání (např. bude zakotveno ve smlouvě o ustájení), že ustajovatel neodpovídá za úraz, který vznikne ve výběhu ustájenému koni, pokud tento úraz nebyl vyvolán např. chybou jeho zaměstnanců, bude platné (podle předešlého článku víte, že v současné právní úpravě se takto zodpovědnosti vzdát nelze).

Vzhledem k tomu, že dochází k poměrně zásadním změnám ohledně odpovědnosti za škody způsobené zvířetem, lze doporučit, aby každý, kdo je vlastníkem koně, byl pro případné odpovědnostní nároky pojištěn. Otázkou ovšem je, jak se nová právní úprava odrazí v pojistných podmínkách.

Změny v kupní smlouvě

Kupní smlouva ve starém občanském zákoníku byla upravena v ust. § 588 až 627. Nově je kupní smlouva upravena v ust. § 2079 až 2188. Prostým matematickým vyčíslením zjistíte, že zatímco ve staré úpravě jste si vystačili s devětatřiceti paragrafy, nově jich bude 109(!). Dále pak budete muset myslet ještě na výše rozebrané ustanovení § 494 NOZ, které stanoví, že zvíře není věc. Což znamená, že na kupní smlouvu na zvíře se vztahují výše uvedená ustanovení pouze v případě, že to neodporuje jejich povaze (vysvětleno výše).

Stejně jako v minulosti i nyní platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje kupujícímu odevzdat věc a nabýt vlastnické právo k ní, kupující se zavazuje věc převzít a zaplatit kupní cenu (tato úprava platí i dnes). Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, tak tyto svoje povinnosti by měli splnit současně. Kupní cena nemusí být sjednána výslovně, postačí, je-li její výše sjednána dostatečně určitě (např. cena určená znaleckým posudkem). Nově je specifikováno, že náklady s odevzdáním věci nese prodávající, náklady na převzetí věci nese kupující. Mně osobně toto splývá v jedno, protože nejsem schopna odlišit, kdy se jedná o „odevzdání věci" a kdy se jedná již o „převzetí věci". Takže prakticky to bude zřejmě i nadále na domluvě. Prodávající je povinen kupujícího upozornit na vady věci, o kterých ví.

NOZ v ust. § 2095 stanoví, že prodávající odevzdá předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý. Toto ustanovení je však stěží aplikovatelné na koně (ust. § 494 NOZ). V zásadě ale bude nejbezpečnější přesně v kupní smlouvě specifikovat, o jakého koně se jedná, k jakému účelu je určen a jeho případný zdravotní stav. Nebude-li dostatečně přesně specifikován účel určení koně, bude problematické se dovolat práv z vadného plnění (ust. § 2099 až 2112 NOZ). Jediným možným důvodem pro nároky z vad by pak mohlo být, že koupeného koně nelze používat k účelu obvyklému. Tedy pravděpodobně k ježdění, těžko považovat za účel obvyklý vyprazdňování majitelovy peněženky.

Podle ust. § 2013 NOZ kupující nemá práva z vadného plnění (nárok z vad), jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Jinými slovy, pokud prodávaný kůň zjevně kulhal, pak se nelze domáhat nároků z vad, že kůň kulhá, protože s vynaložením obvyklé pozornosti by toto kupující neměl přehlédnout. Podle ust. § 2014 NOZ kupující věc (koně) podle možnosti prohlédne co nejdříve po převzetí. Případná vada musí být prodávajícímu oznámena včas, i tehdy, jedná-li se o tzv. skrytou vadu, která se projevila až dodatečně. Soud může přiznat nároky z vad, které se vyskytnou nejpozději do dvou(!!!) let od odevzdání věci (ust. § 2112 NOZ). Šestitýdenní lhůta navrácení koně ze zákona zmizela, „záruka" bude platit až do dvou let. Přičemž „záruka" neznamená, že vada musela vzniknout před koupí. Tato se vztahuje na vady, které se projeví v "záruční" lhůtě, přitom není rozhodné, zdali vada vznikla před koupí či po koupi. Ovšem je možné, že dle absolutního výkladového pravidla, že zvíře není věc, toto ustanovení bude judikaturně vyloženo jinak.

Pokud jste dospěli k závěru, že nová právní úprava je přínosnější než dosavadní právní úprava, pak směle do obchodování s koňmi. Jen čas ukáže, jak budou reálně posuzovány případy, v nichž bude figurovat zvíře, protože to je něco, s čím zde dosud nemáme žádnou zkušenost. Lze se ale domnívat, že na šikovnosti právníka a postoji soudu bude záviset víc než kdy dříve.