Říká se, že „štěstí přeje připravenému“ nebo „kdo je připraven, není překvapen“. V otázce práv z vadného plnění to platí dvojnásob, neboť i zdánlivě drobnost může hrát významnou roli. Vadné plnění může mít několik podob. Zdaleka nejčastějšími případy jsou však právě (i) vady předmětu koupě (koně), jde-li o plnění prodávajícího, a (ii) prodlení s plněním (zaplacením kupní ceny či její části) ze strany kupujícího.

Jednotlivým vadám plnění je přitom společné, že v důsledku porušení primárních povinností (převést vlastnické právo ke koni a předat jej kupujícímu resp. koně převzít a zaplatit kupní cenu) vznikají odpovědnostní vztahy spočívající ve vzniku a plnění povinností sekundární (např. poskytnout slevu z ceny odpovídající vadě resp. vedle kupní ceny zaplatit úrok z prodlení). Strany mají získat to, co si vzájemně slíbily. Cílem práv z vadného plnění je proto „narovnání“ stavu, kdy by jedna strana měla nárok na protiplnění, přestože sama neplnila řádně. A to bez ohledu na to, zda vznik vady zavinila či nikoliv.

Jaké tedy může mít kůň vady?

Vady koně jako předmětu plnění mohou být faktické anebo právní.

Právní vada je odbornou literaturou popisována jako stav, kdy prodávající neposkytne kupujícímu takové právní postavení, které mu dle smlouvy náleží. Fakticky spočívá v existenci (omezujících) práv třetí osoby ke koni jako předmětu plnění. Může jít o (spolu)vlastnické právo další osoby, práva osob, jimž byl kůň dán do pronájmu či jiného užívání, předkupní, zástavní či jiná zajišťovací práva apod.

Faktická vada se pak vztahuje k vlastnostem koně jako předmětu plnění. V tomto kontextu je zásadní si požadované schopnosti, charakterové či jiné vlastnosti nebo zdravotní stav koně ujednat, případně ve smlouvě stanovit alespoň účel, pro který má být kupovaný kůň vhodný. Zákonná úprava jinak předepisuje, aby kůň měl vlastnosti vhodné pro „účel obvyklý“, což je v praxi těžko uchopitelný pojem.

Za vadu se považuje i dodání jiné věci a vady v dokladech, typicky průkazu původu koně.

Práva z vadného plnění při koupi mají svou zvláštní úpravu v ust. § 2099 a násl. občanského zákoníku. Vedle toho se z obecných ustanovení o plnění závazků uplatní jen režim oznamování vad, náhrady účelně vynaložených nákladů při uplatnění práva z odpovědnosti za vady a obecné ustanovení o náhradě škody. Pokud strany uzavírané smlouvy budou v postavení podnikatele a spotřebitele, je třeba zohlednit zvláštní ustanovení o spotřebitelské kupní smlouvě v § 2158 a násl. občanského zákoníku, resp. ustanovení na ochranu slabší smluvní strany obecně.

Za jaké vady prodávající odpovídá?

V první řadě je třeba říci, že předpokladem vzniku odpovědnosti prodávajícího a z ní plynoucích práv kupujícího je nejen vada, ale také její výskyt v rozhodné době a absence důvodů vylučujících odpovědnost. Má-li kupující svá práva z odpovědnosti za vady také úspěšně prosadit, musí „navíc“ dodržet zákonem předepsané požadavky. Jaká práva z odpovědnosti za vady kupujícímu případně vzniknou, záleží i na tom, zda vadné plnění prodávajícího představuje podstatné či nepodstatné porušení smlouvy.

Rozhodujícím okamžikem pro existenci vady je zásadně doba přechodu nebezpečí na koni na kupujícího (typicky převzetím koně). Platí, že prodávající odpovídá za vady jen v případě, že v tomto okamžiku existovaly, i když se třeba projevily později (vady skryté).

Výjimkou je pouze vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti, byť vznikla později. Naopak za vadu, která existovala v rozhodném okamžiku, prodávající odpovídat nebude, pokud jde o vadu zjevnou, kterou musel kupující s vynaložením obvyklé pozornosti poznat při uzavření smlouvy. Opět s výjimkou, kdy prodávající kupujícího výslovně ujistí, že věc (kůň) je bez vad nebo zastřel-li vadu lstivě. Jakkoliv to nebývá zcela obvyklé, rozsah práv kupujícího z vadného plnění může být rozšířen poskytnutím záruky za „jakost“ koně.

Co v takových případech mohu po prodávajícím požadovat?

V případě výskytu relevantní vady má kupující bez ohledu na závažnost vady obecně právo na odstranění vady (dodáním chybějící věci, výměnou či opravou) nebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Pouze v případě, že vada představuje podstatné porušení smlouvy, má také primární právo od uzavřené smlouvy odstoupit (to má v případě nepodstatného porušení jen v případě, neodstraní-li kupující vadu včas či vadu odstranit odmítne). Podstatným porušením je přitom takové porušení, o němž strana porušující smlouvu (př. vadně plnící prodávající resp. „rozumná osoba na jeho místě za stejných okolností“) věděla nebo musela vědět při uzavření smlouvy, že by druhá strana (kupující) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení (výskyt určité vady u koně) předvídala. V ostatních případech a v případě pochybností se má za to, že jde o porušení nepodstatné. Volba mezi v úvahu připadajícími právy z vad náleží kupujícímu.

Jak mám postupovat?

Nutným předpokladem úspěšného uplatnění práv z odpovědnosti za vady je včasné (bez zbytečného odkladu) oznámení vady prodávajícímu. Zákon nevyžaduje písemnou formu, rozhodně ji však lze doporučit z důvodu prokázání existence a obsahu oznámení. Zásadní sankcí za neoznámení vady včas je ztráta práva od smlouvy odstoupit, pokud by jinak kupujícímu náleželo, a oslabení ostatních práv z vadného plnění tak, že je soud kupujícímu k námitce vznesené prodávajícím nepřizná, není-li uplatněná vada důsledkem skutečnosti, o níž prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. Opomenutá, pozdní či jinak vadná notifikace tak může kupujícímu snadno prohrát soudní spor.

V rámci notifikace vady, případně bez zbytečného odkladu poté, kupující provede volbu svého práva, tj. prodávajícímu sdělí, jakým způsobem požaduje zjištěnou vadu odstranit. Má-li být poskytnuta sleva z kupní ceny, pak uvede i výši požadované slevy, která má být přiměřená, tedy odpovídající částce, o kterou je hodnota vadné věci nižší než věci bezvadné. Takto provedenou volbu již nelze bez souhlasu prodávajícího měnit (vyjma případu, kdy kupující žádá o opravu vady, která se ukáže neopravitelnou, nebo prodávající sdělí, že vadu neopraví či je s její opravou v prodlení). Je-li zvoleno odstoupení od smlouvy, doručením oznámení o odstoupení prodávajícímu je tento krok v zásadě neodvolatelný, závazky z kupní smlouvy zanikají a strany se vypořádají podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (plnění ze zrušené smlouvy). Pokud však kupující neuplatní svou volbu včas, má i v případě podstatného porušení smlouvy pouze práva, jaká odpovídají porušení nepodstatnému (tj. ztrácí primární právo případně od smlouvy odstoupit).

A když mi prodávající nechce vyhovět?

Neakceptuje-li prodávající postup a nároky uplatněné kupujícím, musí o věci rozhodnout soud. Než však kupující případně zahájí soudní spor, měl by si ještě jednou projít celý proces od začátku a uvážit:

Je ten kůň opravdu vadný?

• ujednané vlastnosti a zdravotní stav koně
• účel užití dle kupní smlouvy
• „účel obvyklý“

Jaké vady mohu uplatňovat?

• existující v rozhodné době:
     - zjevné
     - skryté a projevené nejpozději do dvou let po přechodu nebezpečí na koni na kupujícího
• vzniklé později v důsledku porušení povinnosti prodávajícího
• na něž se vztahuje případně poskytnutá záruka za podmínek dle záruky

Kdy naopak práva z vadného plnění nemám?

• vznikla-li vada až po přechodu nebezpečí škody na kupujícího a nebyla způsobena porušením povinnosti prodávajícího ani není kryta zárukou za jakost
• jde-li o zjevné vady, které kupující musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy, vyjma případů, kdy prodávající kupujícího výslovně ujistí, že věc je bez vad nebo vadu zastře lstivě

Splnil jsem své dílčí povinnosti řádně a včas?

• prohlídka koně co nejdříve po předání
• notifikace zjištěných vad bez zbytečného odkladu
• volba práva z vad bez zbytečného odkladu

Mezi jakými právy mohu volit?

• odstranění vady – výměnou (př. za jiného koně jako společníka), opravou (př. nachlazení, drobný úraz)
• sleva z kupní ceny
• odstoupení od smlouvy (primární volba pouze v případě podstatného porušení smlouvy)

A je možné postupovat i jinak?

Jak plyne i z výše uvedeného, posouzení a řádné uplatnění práv kupujícího z vadného plnění může být v konkrétním případě celkem obtížná disciplína a obecná právní úprava dostatečně nereflektuje specifika koně jako předmětu plnění. Za zásadní proto považuji skutečnost, že nejde-li o spotřebitelskou kupní smlouvu, mohou si strany v kupní smlouvě otázku odpovědnosti za vady a/nebo režim uplatňování vad blíže či odchylně od zákona upravit až (některá) tato práva kupujícího zcela vyloučit, nebude-li tím porušena zásada dobrých mravů a jednání v dobré víře.

Součástí takové dohody může být zejména ujištění prodávajícího o určitých vlastnostech koně, lze speciálním způsobem definovat, co představuje vadu koně, stanovit písemnou formu pro notifikaci vady nebo i omezit tolik diskutovanou, dle zákona dvouletou maximální lhůtu pro projevení a uplatnění skrytých vad apod.

Možnost odstoupit od smlouvy si zároveň můžete sjednat ve vazbě na jakoukoliv skutečnost nebo situaci, a získat tak možnost ze smlouvy se vyvázat mimo režim práv z vadného plnění, resp. vedle něj.

 

 

Mgr. Lucie Krčmářová je advokátkou specializující se na právní vztahy týkající se koní, jezdectví a dostihového sportu. Po absolvování studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze získala více než desetiletou rozmanitou právní praxi v advokátních kancelářích v centru Prahy. Od roku 2020 provozuje vlastní advokátní kancelář a Facebook stránku @spravnikemnakoni zaměřenou na koně, jezdectví a dostihový sport optikou práva. V případě potřeby naleznete kontakt a další informace na webových stránkách www.krcmarova.com.