Odpověď je úplně snadná. Může za to zastaralý bodovací systém, přesněji řečeno zastaralé formuláře. Původní myšlenka ohodnotit každý cvik známkou 1 až 10 byla sice pro svoji jednoduchost geniální, ale byla vyhovující pro armádní oficíry, kteří o objektivitě rozhodčích nepochybovali a daný výsledek byl pro ně svatý. Tenkrát i diváci ještě netušili, na co se vlastně dívají a brali výsledek rozhodčí beze stopy pochybností.

Dnes je však jiná doba. Na koních nejezdí oficíři, ale převážně krásné mladé dívky, a diváci jsou natolik znalí jezdeckého výcviku, že již jen nepřihlížejí k jezdeckým výkonům, ale sami kontrolují rozhodčí v budkách, jestli dávají za předvedené cviky správné známky. Běda, když tomu tak není.
A přitom stačí tak málo – nahradit starý formulář novým.

Do takového formuláře by se nezapisovala čísla, ale dělaly by se křížky, stejně jako na tiketu sportky.
Elektronické zpracování těchto formulářů se pak přímo nabízí.




Jistě vás zarazilo, že za každý cvik by jezdec dostal jen 5 bodů proti dnešním deseti.
Je však zbytečné ohodnotit každý cvik 10 body, úplně postačí bodů 5. Zbylých 5 bodů by se dalo za PŘESNOST, CHODY, KMIH, POSLUŠNOST a SED. Podle současného způsobu bodování se těchto 5 činností hodnotí zbytečně 2x. Jednak mají tyto činnosti přímý vliv na dosaženou hodnotu známky za každý cvik a potom se ještě jednou hodnotí zvlášť na samém konci. Jak jistě cítíte, je to naprosto zbytečné. Pětibodová stupnice, která je lety ověřená ve školství, naprosto postačuje. Zbylých 5 bodů, pak doplní hodnotu na deset, takže se vlastně nic nemění.

U těchto formulářů se dá očekávat oprávněná námitka rozhodčí, že se u velmi dobrých jezdců „ukřížkují“. Na to jsem myslel také. Stačilo by zavést dva úplně stejné typy formulářů. Jeden by se tiskl na žlutém papíře a křížky na něm by se sčítaly a druhý by se tiskl na modrém papíře a křížky potažmo trestné body by se od celkové známky 10 odečítaly. Tento jednoduchý administrativní zásah by rozdělil jezdce do dvou kategorií: na „žluťáky“ a na „modráky“, přičemž prvotní motivací každého začínajícího jezdce by bylo dosáhnout kategorie „modráků“. Již tento nepatrný krok by přispěl ke kvalitě drezurního ježdění, protože nikdo by nechtěl setrvat v hanlivé nižší kategorii.

Jistě jste postřehli, že při tomto způsobu hodnocení, zcela zmizely souhrnné známky, které se zaslouženě rozptýlily do hodnocení jednotlivých cviků. Pokud by však někomu scházely a výsledková listina by se mu místo nich zdála neúplná, doporučoval bych místo starých souhrnných známek zavést jiné doplňkové známky, jako je např. SYMPATICKÝ JEZDEC, VLASTNÍ ŽÁK nebo RODINNÝ PŘÍSLUŠNÍK, samozřejmě násobený koeficientem 2. Proč dělat tajnosti nad tím, že se mi nějaký jezdec líbí víc než jiný, proč to veřejně nezapsat do výsledkové listiny? Podle mého názoru by tyto známky vedly k nevídanému rozmachu kvality drezurních jezdců, protože každý jezdec by se ve vlastním zájmu snažil být trénován co největším počtem rozhodčích, aby náhodou někde nenarazil na někoho, kdo ho ještě nezná, což by ho stálo drahocenné body. Jezdci by rychle získávali zkušenosti a trenéři by si také přišli na své.

Hodnocení drezúr je zastaralé, to vědí jezdci, diváci a možná i rozhodčí.
Toto je můj návrh na změnu. Možná kdyby se nasadil jen u nás a zahraniční jezdci by viděli, jaké nám to přineslo výsledky, časem by ho přebrala i FEI.

Zatím to je jen můj návrh o kterém můžete diskutovat.