V létě se peče, v zimě mrzne, prší na něj, sněží na něj a žere ho všeliký nechutný hmyz. Je-li ženou, a to většinou v dnešní době je, přistupuje devastace exteriérová spolu s dehonestací společenskou, neboť většinu času smrdí, nebo je špinavá, oteklá, zmodřinovaná, odřená, omotaná obinadly, pomazaná dezinfekcí a mastí na kopyta, nevtíravě za sebou trousící stébélka slámy a sena.

Též výrazně to ovlivňuje, zejména opět ženám, volbu partnera, neboť buď je dotyčná u koní, nebo spí a probudit ji nelze. Chlapců u koní jest málo a většinou již svého chlapce mají.

Pokud koňař spočítá náklady na svého koně jen řekněme za pět let zpátky, upadne v hlubokou depresi, neboť zjistí, že si mohl koupit cestu kolem světa, případně Karlštejn nebo Hradčana.

Když žena od koní koupe své děcko, které si stihla neuvěřitelnou shodou okolností pořídit, poklepává mu na holeň s důrazným pokynem „Nohu !!“, případně ho na vycházce pobízí mlaskáním k rychlejší chůzi. Okolí je udiveno a volá sociálku.

Ve skříni má žena-jezdkyně desatery rajtky, dostatek teplého prádla a jedny šaty na pohřby, v koupelně ibalginový gel a mast na opruzeniny.

Tak proč, u všech mokrých ondater, ten masochismus?

Protože, když se svět změní ve strašné, nehostinné místo, když život přestane být k žití a poslední naděje na změnu pleskla dávno do odpadků, váš kůň je tady, je nad časem a nad trápením, nade vším nesmyslným vířením moderní civilizace, vlídnější než mechový polštář, moudřejší než tvář sfingy, věčný jak život sám, velký a důstojný, jako sama Země.

Protože, když není nikdo, kdo by vás pohladil a utěšil, když vaše dušička úpí opuštěná jak kotě vyhozené na mráz, když jste v ten okamžik nejbezmocnější z bezbranných, opřete se o velkou teplou hmotu koně a jste v bezpečí, jste součástí síly mnohem větší než vaše nepatrná, protože kůň tu byl a je a bude, pro vás.

Protože v civilizaci předpisů, paragrafů, regulací, omezení, striktních představ, bezlepkových a žlučníkových diet, pořadníků, kolkovaných žádostí a pokut za špatné parkování nacházíte na hřbetě koně svěží závan svobody, chvíli můžete dýchat a existovat jako ti úžasní tvorové, kteří vám ten hřbet a pocit s neskutečnou laskavostí půjčují.

Protože, otupělí zíráním do monitorů a obrazovek televizí, zblblí hraním počítačových her, zmanipulovaní reklamou, vycucnutí sháněním značkových hadrů a jiných signum laudis dnešního lidstva, objevujete u koní znovu hodnotu empatie, sounáležitosti, odpovědnosti za druhého, rozvahy ve slovech i činech, odříkání a pevné vůle. Učíte se přemáhat bolest a únavu, bojujete s únavou a potížemi, za koně i sebe.

Protože se znovu stanete součástí mocného proudu života, neodděleni filtrem technologií, hygienických pomůcek, nemocničních pokojů, šikovně retušovaných fotografií a bílých diskrétních zástěn. Zažijete a šťastně i bolestně procítíte zrození a růst stejně jako nemoc, umírání a smrt. Budete cítit a vidět a snesete to, z lásky k svému koni.

A protože, jak pravil někdo moudřejší než já, ve cvalu a ve snech získáte pocit, jaký hledal Ikaros – že umíte létat.

Krásné podzimní dny, milánkové, opatrujte sebe i čtvernožce.

S láskou                        

váš Doktor