Fejeton NEJEN na středu - Dopis Laveře

24. 7. 2008 Kateřina Mrázová

mMiLáÁAÁáShKhuu*** (oslovení prosím blíže neřešit, neb by na ně byly nutné zhruba 2 strany OT)...



Předně Ti děkuji za Tvůj poslední povzbudivý fejeton, po jehož přečtení jsem absolvovala svých obligátních 10 minut dušení se (v pracovní době se totiž nesluší hýkat nahlas).

A v duchu jsem si položila dvě otázky:

1) jestli nejsi pokrevně příbuzná s Josefem Váňou starším
2) co by se Tobě asi tak promítlo v klinické smrti?
Usoudila jsem, že nejspíš odér cigára, chuť písku (či jetele) mezi zuby plus smrad hnoje, vše ve smršti nepublikovatelných vulgarit.

Po bližším seznámení s Tebou jsem dospěla k novým životním poznatkům, především v oblasti teorií o nesmrtelnosti a existence jako takové. Jedinci, jež podléhají nutkání se sápat do sedla zvířete rodu hajtra (které však prokazatelně jejich zájmy nesdílí), se dělí do tří zásadních kategorií:

1) jezdci (ti stále se zlepšující a zdokonalující se)
2) pseudojezdci (...Ty už na „to“ prosím Tě nelez)
3) Lavera (...Ty se z „toho“ nauč slejzat jinak, než napohled efektivním, avšak sebedestruktivním způsobem)

Třetí kategorie je postrachem všech pojišťovacích subjektů, a lze ji rozdělit na dvě podkategorie:

1) vzorní pacienti (lékařský personál má vždycky pravdu)
2) rebelové (devastující nejen přírodní a fyzikální zákony /doba a podoba léčby/, ale i samotný nemocniční materiál: zlomenými berlemi počínají a popelem propáleným linoleem konče)

Oběma podkategoriím by měl stát přispívat formou hypotéky na koupi vlastního lůžka v nemocničním zařízení, podkategorii č. 2 navíc s bonusovou přistýlkou na psychiatrii.

Motiv počínání kategorie „Lavera“ je dosud neprobádaný: k popsání situace nám poslouží korespondence mezi uživateli „lavera“ a „draace“.

SMS do nemocnice:
„Čau, poslouchej, jestli letos budeš nonstop nemohoucí, tak Tě přijedu osobně zmlátit tvou vlastní sádrou. To se musím tyhle zprávy dovídat poslední a navíc z EQ?“

Odpověď:

„:o)) Už běhám, s berlema. Po schodech nahoru a dolů, sestry jsou horší než bachařky, jdou po mně. Zvrhlej a zvrácenej zdravotnickej personál mi nechce dovolit kouřit. Musí to být NAS NEDOGONIAT !!!“

SMS do nemocnice:
„Uvědomuješ si, že zásadně nabouráváš rčení „kouření škodí zdraví“? Tobě totiž rekonvalescenci urychluje nikotinový absťák. Tak při NAS NEDOGONIAT bacha na schodech, protože jestli si zlámeš obě pracky, tak nemáš čím to cigáro držet.“

Případně:

draace: a jako koukej se slepit, já chci 9. srpna přijet na návštěvu !!!
lavera: neboj, 9. srpna bude naklizeno, navařeno, hajtry nastoupený v zástupu :o)))))
draace: uklízet ani vařit nemusíš... stačí, když budeš použitelná a bez kripl káry
lavera: i vajgly uklidím, aby to u nás nevypadalo jako u prasat....

(Z tohoto dialogu jasně vyplývá žebříček životních hodnot kategorie „Lavera“.)

Konec tématické analýzy.

Závěrem bych Ti ráda popřála, ale musím si pořádně rozmyslet, co vlastně, protože i zde dochází k fackování mezi zdravým rozumem (to jsou takové ty vzácné momenty, kdy je pud sebezáchovy rychlejší než mozkový pochod) a skutkovou podstatou. Když Ti popřeji rychlé uzdravení: co když budeš (ryze logicky) o to rychleji zpátky a zase téměř vejpůl?

Takže až na „to“ zase polezeš (což nebude dlouho trvat, protože sníženou funkci kotníku hajtra neidentifikuje tak snadno, jako třeba rozemleté zápěstí), tak buď obezřetná, aby ses náhodou neopakovala, co se týče způsobů poškozování tělesné schránky. Dav fanatických čtenářů Tvých fejetonů totiž touží po novinkách, a nenápadně připomínám, že není až tak úplně nutné, aby souvisely s nemocničním prostředím. Co třeba pletení a háčkování?

Beru zpět. Průsery s jehlicemi a okem bývají s trvalými následky.

NAS NEDOGONJAT !!!

draace

(NaS NeDoGoNyAtH !!!!!;-* YaAa Se PoDrZiIiZnU!!!:(((NeMaAa nEkDo zHiLeTkU?)

Podobné články

Trójský kůň není žádným plemenem koní jako například starokladrubský nebo lipický kůň, a přesto ho zná celý svět. Své jméno dostal také po místě…

Pověst o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi známe ze školních let. V hodinách literatury, vlastivědy či dějepisu jsme se dozvídali mnoho…