Prvotní šok je několik VTEŘIN trvající stav, kdy zůstanete stát (většinou) kolmo k zemi se spodní čelistí o pár cm níže než obvykle. Může a nemusí být provázen tikem v oku.

Šok je několik MINUT (až hodin) trvající stav, kdy se vám chce brečet a v duchu se ptáte sami sebe, za co vás ten nahoře trestá. Může a nemusí být provázen sprostými slovy. 

Po bližším ohledání zjistíte, že TO, na co hledíte, je opravdu váš kůň a s nevyřčenou větou „mám já tohle zapotřebí“ se chopíte kartáče. A tváříte se tak zoufale, že hůř už se tváří leda člověk ve výkonu trestu.  

Pod souhrnným pojmem HUMUS označujeme věci, které se nám nepodařilo identifikovat, a které vybereme  z ocasu a z té části hřívy, která ještě není zapracovaná do důmyslných dredů.
Nahrubo odrbete krunýř největšího nánosu „čehosi“,  co jste ani netušili že existuje, za účelem stáhnout koni alespoň ohlávku, taktéž do HUMUSU důmyslně zapracovanou.

Zbytek těla koně je obalen blátem různých forem konzistence a rezistence, od nejtvrdší vrchní „krusty“ která jde dolů velmi špatně ( za běžných okolností to nevezme ani hřbílko, možná leda brusný kotouč), přes střední vrstvy (kterých je 2- 10, podle intenzity válení, a které lze po delší době vydrhnout alespoň částečně a dají se pohyby a vynaloženou energií přirovnat ke krupónování prasete). Nakonec se dostanete k té nejspodnější, relativně nejsnáz vydrhnutelné vrstvě, avšak v tu dobu už sípete z posledních sil, takže většina běžné populace, která nemá zvláštní (nejlépe protiteroristický výcvik), se k této poslední vrstvě bez respirátoru ani nedopracuje.

Ani nevím jak celé toto depresivní povídání zakončit.
Původně jsem chtěla použít slogan ze známé reklamy  na nejmenovaný výrobek „když ji miluješ, není co řešit“,  ale váhám, protože při odvádění mého koně z výběhu jsem používala spíš varianty vět : „nesnáším tě“ a  „nenávidím“ :-D

Přeju vám všem krásný a romantický podzim :-)