Podle evolučních standardů neuběhla podle italských výzkumníků dlouhá doba od časů, kdy koně žili volně prakticky bez kontaktu s lidmi. Jejich domestikace, která začala asi před 5 000 lety, je z dlouhodobého měřítka pouhým mrknutím v historii koní, která trvá milióny let.

Takže když pomyslíme na sportovní koně dneška, kteří cestují po celém světě v přívěsech a v letadlech, spí v různých stájích a potkávají nové koně každý den; a k tomu jsou chráněni od hlavy ke kopytům, zatímco nesou jezdce přes překážky nebo klušou diagonálu na drezurním obdélníku (a mezitím je při tom pozorují tisíce lidí); tak je to představa na hony vzdálená divokým koním, kterými byli relativně nedávno.

To je důvod, proč musíme mít na paměti etologii koní, i přesto, že sportují na nejvyšší úrovni, jak říká veterinářka a specialistka na chování zvířat Emanuela Dalla Costa, PhD, Dipl. ECAWBM z veterinární fakulty milánské univerzity.

Veterinářka Dalla Costa spolupracuje s veterinářkou Barbarou Padalino, která je docentkou na Department of Agricultural and Food Sciences univerzity v Bologni, a společně vystoupily v této problematice na 2. konferenci Avenches National Equestrian Institute (IENA), která se konala 11. září 2021 ve Švýcarsku.

I zdomácnělí koně jsou stále z etologického hlediska těmi divokými koňmi ze stepí

Jako chovatelé koní jsme odstranili většinu primárních příčin jejich starostí ochranou před predátory a zprostředkováním bezpečného prostředí pro odchov jejich hříbat.

Ale jak říká veterinářka Dalla Costa: „To ale nemění základní etologické nastavení koní. Jejich prioritou je nadále být v bezpečí, potřeba reprodukce a péče o jejich hříbata, bez ohledu na skutečné výzvy, které jim předkládáme sami.“

„Koně, kteří jsou ve stájích, jsou chráněni před predátory, dostávají dostatek žrádla a úkryt před nepříznivým počasím, ale na druhou stranu čelí jiným výzvám v jejich každodenním životě a my bychom měli brát v úvahu, že mají vrozené reakce na prostředí, ve kterém se nacházejí. Mohou ho vnímat jako nebezpečné pro ně, ačkoliv my lidé ho tak nevnímáme.“

Život ve stádě

Základní potřebou koní je žít ve skupinách, jak vysvětlují italští výzkumníci. Chtějí společnost, bezpečnost a být součástí hierarchie ve stabilní skupině jim známých koní.

Bez toho jsou koně stresovaní a ztracení. Jak Dalla Costa dodává, zvláště závodní koně jsou vystaveni tomuto stresu. „Jsou přesouváni z jednoho místa na druhé, účastní se soutěží v místě plném nepředvídatelných stimulů; a potkávají koně a lidi, které neznají.“

Ale to neznamená, že by se koně neměli zúčastnit závodů. Jak říká veterinářka Dalla Costa, znamená to, že by lidé měli respektovat etologické potřeby koní, vyhovět jim a vyjít jim vstříc s jejich potřebami; a také je připravit na život, který povedou jako závodní koně.

„Myslím si, že bychom měli tomuto věnovat mnohem více pozornosti. Potřebujeme koně připravit na tyto výzvy a na to, jak se s nimi mají vyrovnat.“

Vzájemná péče

Kritickou etologickou potřebou koní je pečovat o sebe navzájem. Veterinářka Padalino upozorňuje, že koním by mělo být umožněno pečovat o sebe navzájem. „Jsou koňmi a potřebují žít koňský život, ne žít v boxu bez možnosti kontaktu s ostatními koňmi.“

Pokud to není možné, jezdci by měli strávit čas péčí o své koně každý den, zvláště se při tom soustředit na kohoutek, kde se koně rádi vzájemně drbou v rámci interakce: „Na základě mé studie to může fungovat jako náhražka a navíc to může posílit vztah mezi vámi a vaším koněm.“

Výběh, pasení se a zkoumání

V přirozeném prostředí koně tráví minimálně 55–60 % svého času pasením se. Jak zdůrazňuje veterinářka Padalino: „To poslední, co můžeme pro své koně udělat, včetně elitních sportovců, že jim umožníme alespoň 55 % času strávit žraním sena či trávy.“

Zatímco lidé, zvláště ti ve vrcholovém sportu, obvykle věnují pozornost každému detailu výživy svých koní, zapomínají na podstatnou součást etologie koní. Přežvykování. Veterinářka Padalino upozorňuje, že koně potřebují seno nebo pastvu, aby mohli dosáhnout kýžených aspoň 55 % svého času tráveného přežvykováním.

Koně také rádi zkoumají prostředí, a jak říká veterinářka Padalino: „Koně jsou zvědaví, to je jejich základní potřeba. Potřebují zkoumat své prostředí, i když je to jenom nakládací rampa. Dejte jim čas to prozkoumat.“

Strach a útěk: není to jejich chyba!

Koně byli a jsou lovená zvířata. Vyvinuli se tak, aby byli schopní rychle reagovat na nebezpečí, upozorňuje veterinářka Dalla Costa. Všechna domestikovaná zvířata, včetně krav a prasat, mají dosti vyvinutou amygdalu, část mozku, která kontroluje reakce na nebezpečí.

Veterinářka Dalla Costa vysvětluje: „Je jasné, že domestikace nebyla schopná utlumit přirozené biologické reakce koní. Je to velmi důležité a vždy to musíte brát v úvahu, i v roce 2022. Pokud se kůň cítí ohrožen, jeho reakcí bude snaha utéci.“

I když můžete útěkové reakce koní utlumit tréninkem, strachové reakce nejde zcela odstranit. To někdy vede k příhodám, které jsou lidmi považovány za chybu koně a způsobené jeho nepředvídatelným chováním, ale není tomu tak, prostě reagují jako koně, milióny let lovená zvířata.

Závěrem

Koně mají v sobě hluboce zakořeněné biologické a etologické potřeby, které nezmizely během domestikace. Když se život domestikovaných koní, včetně managementu sportovních koní, s těmi potřebami nepotkává, vede to ke špatnému welfare koní a rozvoji nežádoucího chování, jako např. tkalcování či klkání, jak dodávají italské vědkyně.

Brát v úvahu potřeby koní může pomoci koňakům se stát empatičtějšími vůči koním a také využít vědecké poznatky ke zlepšení managementu a trénování koní, což napomůže tomu, aby mohli koně vést lepší život.

 

Článek autorky Christy Lesté-Lasserre vyšel 13. ledna 2022 na webu The Horse.com.

 

Christa Lesté-Lasserreová, která se od dob, kdy jezdila v Texasu na svém prvním shetlandském poníkovi, vášnivě zajímá o koně a vědu, píše o vědeckém výzkumu, který přispívá k lepšímu pochopení všech koňovitých. Po vysokoškolském studiu vědy, žurnalistiky a literatury získala magisterský titul v oboru tvůrčího psaní. Nyní žije ve Francii a jejím cílem je představit nejzajímavější aspekt vědy o koních: příběh, který vytváří. Lesté-Lasserreovou sledujte na Twitteru @christalestelas.