Na správnou notu

24. 1. 2017 Dana Kusebauchová Autor fotek: Dana Kusebauchová, Pixabay.com, Stefan Lafrenz (FEI)

Minulý týden jsme si popsali, jak si sestavit drezurní úlohu na míru, dnes nás čeká další úkol, napasovat k ní tu správnou hudbu. Dana Kusebauchová, která se již několik let věnuje výrobě kürů na míru, vám vedle rad a tipů popíše, jak postupuje ona. Pak je na vás, zda máte hudební sluch a jste kamarádi s technikou natolik, že se do toho pustíte sami, nebo poprosíte někoho, kdo těmito komoditami disponuje.

Minule jsme vám radili, abyste si svou volnou sestavu zajeli a nechali se natočit. Toto video musí být kompletní, tj. celá úloha včetně vjezdu (od mávnutí mimo obdélník). To bude podkladem pro hudbu. Je vaší zodpovědností, abyste si ohlídali předepsanou délku úlohy. Většina úloh má stanovený čas na 4:30 - 5 min, Grand Prix Freestyle 5:30 - 6 min. Pro přesnost dodávám, že pravidla ČJF stanovují povinnost vjet do obdélníku do 20 vteřin od začátku hudby. Délka úlohy se počítá od vykročení po pozdravu do závěrečného pozdravu v zastavení. Pak se může přidávat hudba.

Co by měla hudba splňovat?

Zde se opravdu meze nekladou. Nikde není psáno, že na cvalové piruety musí být muzika vygradovaná, na krok klidná, na klus úderná, i když to tak často a z dobrých důvodů bývá. Nikde není řečeno, že hudba musí být instrumentální, i když zpěv může někdy působit jako rušivý element. Vše je o pocitu. Za opravdový um považuji ale sladění rytmu hudby s rytmem pohybu koně. Pokud tedy chcete hudbu s čitelným rytmem, který ovšem nekoresponduje s rytmem koně, tahá to za oko a ucho.

rfBohužel, toto je vázáno i na hudební sluch toho, kdo kür vytváří. Výsledkem takového hudebního „zmatení" bývá neposlouchatelná a nekoukatelná záležitost, která v divákovi může vzbudit přání „už aby to skončilo". A to nemluvím o rozhodčích. Jestliže tedy víte o tom, že hudební cítění není vaše parketa, není ostuda předat zpracování volné sestavy někomu, kdo cit pro rytmus a hudbu má.

Dalším kamenem úrazu je konkrétní výběr hudby. Někdo preferuje klasiku, někdo moderní hudbu, jiný to, co právě letí anebo co bylo vidět na poslední olympiádě či světových hrách. Byla jsem se podívat na MČR 2016, jelikož jsem byla autorem dvou kürů a byla jsem zvědavá, jak to bude vypadat na živo. K mému překvapení jsem v poli 15 jezdců slyšela jednu skladbu hned třikrát! Byla to filmová hudba, která zrovna letěla. Měla silný námět a skladateli se jednoznačně podařilo strhnout davy. Ale přiznám se, že při třetím poslechu jsem si uvědomila, jak zrádné je sahat po takto silné a známé hudbě.

Pokud tedy vybíráte hudbu, snažte se vyhnout tomu, co je použito ve filmech, které právě zažívají největší boom, nebo k hitům, které slyšíte 16x za den v rádiu. Raději buďte originální. Pamatujete si na Piráty z Karibiku? Toho bylo jednu dobu taky moc. A hudba je to úžasná. Vsaďte na originalitu a neoposlouchanost. Hudby je tolik, že není třeba někoho kopírovat.

Jak vybírám hudbu

Když zpracovávám kür na zakázku, je několik možností, jak zvolit hudbu. Buď mi jezdec zašle svou jasnou představu a je ve svém výběru neoblomný. Jestliže hudba zcela nekoresponduje s pohybem koně, sdělím svůj názor a pošlu jinou variantu nebo požádám o další výběr od klienta. Pokud nenajdeme kompromis, zpracuji to, co klient zadal, a udělám maximum pro to, aby výsledek byl - alespoň za mě - průměrný. Další možností je mé doporučení hudby, kdy klientovi zašlu několik ukázek, ze kterých si může vybrat (alespoň směr, v jakých vodách mám lovit dál). Poslední možností je výroba hudby na míru - spolupráce se skladatelem a vytvoření zcela originálního díla.

Při výběru hudby se snažím přihlédnout k několika kritériím:

  • Typ koně
  • Úroveň, pro kterou je kür tvořen, a zkušenosti jezdce i koně
  • Věk jezdce
  • Hudební vkus jezdce
Typ koně

Drezura má smyslům lahodit. Stejně, jako je důležité, aby dvojice vypadala upraveně a souladně, je důležité, aby k ní ladila hudba. Mohutný kůň s výrazným pohybem může mít údernou a výraznou hudbu, jemný, lehkonohý „tanečník" si naopak zaslouží takový doprovod, který jeho lehkost ještě zvýrazní. Španělský typ koně perfektně vynikne se španělskými rytmy. Při pohledu na koně většinou mechanika pohybu napoví, jakým směrem se vydat. Není to sice podstatný rozdíl, ale ráda ho zohledním při výběru muziky.

csÚroveň, pro kterou je kür tvořen, a zkušenosti jezdce i koně

Pro volnou sestavu „L" budu spíše hledat hudbu s méně výrazným rytmem - dá se předpokládat, že kůň na této úrovni bude častěji chybovat v rytmu a jeho menší zkušenosti způsobí, že při soutěži půjde například „víc dopředu" než jak chodí doma, nebo se v pohybu objeví nepravidelnosti. A čím výraznější rytmus hudby, tím více chyby rytmu bijí do očí. A také nechci, aby hudba koně děsila.

Samozřejmě i na této úrovni jsou koně, kteří se v rytmu nespletou, takže vše řeším po dohodě s jezdcem. Naopak na úrovni „IM" či „GP" už spíš předpokládám nejen zkušenost dvojice (pokud nejedou svůj první kür na této úrovni obtížnosti), ale i precizní předvedení a „okoukanost" koně. Proto si dovolím hudbu pasovat přesně a přechody tvořím na vteřinu.

Věk jezdce

U dětí si můžeme dovolit trošku roztomilé dětinskosti (ovšem všeho s mírou), různé motivy z pohádek či veselejší hudbu, která koresponduje s věkem a vzhledem jezdce. Obzvlášť, jsou-li to děti na pony, jejichž rytmus pohybu je rychlejší v BPM (beats per minute - úderů za minutu). Naopak u dospělých bych se spíš přikláněla k seriózní hudbě, i když trocha hudebního humoru neuškodí. Za hudební humor považuji například ponechání některých frází z písničky, která strhne pozornost. Například v jednom küru zaznělo slavné „Simply The Best" od Tiny Turner do pozdravu (celý kür byl instrumentálně na motivy její hudby), nebo „Come On, Girl" před prodlouženým klusem, dokonce jsem se opravdu zasmála, když při závěrečném pozdravu jezdce zaznělo pouhé zařehtání koně nahrané lidským hlasem. Jsou to drobnosti, které osvěží, ale není třeba je používat víckrát. Je to jako s dvakrát řečeným vtipem.

Když se vrátím k MČR 2016 - zde zazněla jedna hudba, která byla za hranicí poslouchatelnosti a bohužel i za hranicí (mého) vkusu. Při vjezdu do obdélníku zaznělo cosi, co neumím popsat, ale pobavilo mě to. Tak jsem si říkala, že jezdkyně ví, jak upoutat pozornost. Po pozdravu jsem očekávala změnu hudby, ke které ale nedošlo. Dle reakcí přítomných jsem pochopila, že v tom nejsem sama, kdo je zmaten. Na toto není ještě ucho českého posluchače připraveno :-). Opět bych se přikláněla k mottu všeho s mírou.

Hudební vkus jezdce

Samozřejmě to je jeden z velmi důležitých parametrů. Jezdci se muzika musí líbit. Těžko pojede metalový příznivec rád na techno hudbu, jazzový milovník na country apod. Buď má jezdec představu, v jakém stylu by chtěl hudbu mít, nebo nechá výběr na mně a po schválení několika ukázek již tuším, jakým směrem se ubírat. Vyrábím hudbu i pro jezdecké show a pro jednu slečnu zpracovávám opravdu disko-techno ukázky. Toto sice zdaleka není můj styl a moje psychika se po dvouhodinovém výběru vhodných songů začíná zhoršovat, ale výsledek je vždy úžasný - koresponduje. Jezdkyně prostě ví, jaký chce styl, a na mně nechává konkrétní výběr. Někdy je potřeba při práci pro klienty potlačit vlastní osobnost :-).

Jak napasovat hudbu na úlohu

Tohle je ta nejsložitější část. Každý má svůj styl práce, já vám tedy popíši ten můj.

Video si prohlédnu celé v kuse a pak začínám pitvat. Pokud mám k dispozici hudbu od jezdce, při dalším zhlédnutí si pouštím hudbu k videu a sleduji kompatibilitu (neboli zda hudba sedí jako pr... na hrneček či budou potřeba změny tempa).

vsRozepíšu si časy, chody a cviky po vteřinách.

Připravím si všechny hudební podklady - většinou používám jinou hudbu na krok, klus a cval, popřípadě do cviků. Dá se samozřejmě pracovat i s jednou skladbou, která má rytmické změny a je vhodná na vícero chodů. Takových je samozřejmě málo, ale dají se najít. Stejně tak se nebojím použít například dvě skladby na jeden chod, je-li rozdělen v úloze (například klusová pasáž proložená cvalem a návrat do klusu). Také se nemusíte bát jiné skladby i v rámci jednoho chodu, je-li tato pasáž dlouhá a hudba by mohla nudit.

Mám-li hudbu na krok, klus a cval, změřím si BPM (údery za minutu) u jednotlivých chodů. Hudba je v tomto směru neúprosná. Až při pasování hudby zjistíte, jak rytmus koně kolísá. Například ve shromážděném klusu a v polovičních překrocích je tempo jiné než ve shromážděném cvalu a přeskocích či překrocích. Samozřejmostí změny BPM jsou prodloužené chody.

Naměřím tedy průměrné tempo (mám na to výbornou aplikaci pro muzikanty) a v programu pro zpracování hudby pak uzpůsobím tempo hudby. Snažím se, aby v průběhu úlohy hudba pracovala. Změnila se například do překroků nebo zvýraznila piruety a korespondovala s výrazem koně. Přizpůsobit tempo hudby lze, ale jen omezeně. Jsou jisté limity, které i natolik vychytaný program prostě nedá. Nezní to dobře. Změna o 10-15 % ještě jde. Záleží na konkrétní hudbě. V případě, že je velký rozdíl v tempu hudby a koně, navrhnu změnu.

Další lahůdkou jsou přechody mezi hudebními ukázkami. Spoustu kürů je tvořeno tak, že prostě jedna hudba skončí a druhá začne. Snažím se o nenápadné přechody, které nezatahají za ucho a pocitově ladí k předchozí hudbě, aby to působilo jako jeden celek. Samozřejmě, že je to rozpoznatelné, ale snažím se o maximální plynulost. Je-li v úloze dlouhá klusová či cvalová pasáž, snažím se, aby hudba nenudila. Ono sestříhat několikavteřinovou smyčku pořád dokola jde, ale je to nezáživné. Průběžně pouštím video a hudbu dohromady, abych viděla návaznost, přesnost přechodů a vychytávala drobné nuance.

Přikládám obrázek z průběhu zpracování küru, abyste si udělali představu.

cwNa závěr, pokud jsem spokojená s přechody hudby, přesností pro jednotlivé cviky a vším ostatním, zaměřím se na vyváženost hudby mezi sebou. Někdy je hlasitost jednotlivých ukázek rozdílná a při přehrávání jsou slyšet velké rozdíly. Na úplný závěr pak celou skladbu upravím ekvalizérem. To znamená, že si můžu pohrát se zvýrazněním basů, výšek, středů, hlasitostí, atd. Některým koním vytáhnu bicí, aby hudba víc duněla, u jiných naopak zjemním. Vše dle typu koně a dalších požadavků.

Nakonec si hudbu poslechnu i na velkých bednách (reproduktorech), abych lépe rozpoznala, jak bude hudba znít na závodech.

Většinou mi trvá zpracování küru kolem 8 - 10 hodin, když se s tím mazlím (což já ráda). Záleží na tom, zda i vybírám vhodnou hudbu (to zabere někdy i 4 hodiny) a samozřejmě na obtížnosti úlohy. I když už jsem jednou dostala naprosto vražedný termín. V osm hodin večer přišlo zadání s požadavkem, že ještě ten večer (noc) má být hotovo. Zvládla jsem to, i když pozdější poslech mě utvrdil v tom, že narychlo udělaná hudba prostě nemůže být luxusní. Vlastně téměř polovina mnou tvořených kürů byla s požadavkem na expresní zpracování...

caV průběhu zpracování potřebuji občas sundat sluchátka a neslyšet nic. Rozlišovací schopnosti se časem otupují a mít na uších pořád stejnou hudbu a sluchátka, je opravdu náročné. Proto se snažím o pauzy, a pokud to čas dovolí, tak si výsledný kür poslechnu až druhý den. Většinou strávím ještě nějakou dobu opravami a vylepšováním. Pak následuje export hudby, zpracování do MP3. Dále pak vytvářím každému klientovi video, aby viděl, jak vypadá celkový výsledek, nahrávám na soukromý kanál youtube, abych se nezdržovala nahráváním a zasíláním přes mail. Je to rychlejší.

Další důležitou informací pro zájemce je fakt, že s hudbou je dobré se sžít. Pokud předám kür a jezdec ho poprvé jede až na opracovišti před závodem, pak se asi chyby dostaví. I když je hudba zpracovaná přesně dle videa, je potřeba si v hudbě najít nějaké záchytné body a zorientovat se.

Pro děti se snažím, aby v hudbě měly právě ty záchytné body čitelné. Naučí se je pak vnímat jako „pozor, přijde přechod nebo změna". Zároveň jezdec pozná, že je napřed či pozadu s hudbou a může tomu pomoci zkrácením či naopak přidáním nějakého cviku. Ale to už je na vás a vašich zkušenostech :-).

vsJak to nakonec vyzní, závisí samozřejmě i na kvalitě ozvučení na závodech. Když jsem viděla záznam z MČR, byla jsem trochu zklamaná. Kamera, která snímala i zvuk, byla dál od reproduktorů a muzika ze záznamu nevyzněla dost jasně. Ale tak to prostě je. Všichni měli podmínky stejné. I pro mě je to ponaučení.

Pokud budete chtít pomoci se zpracováním hudby, můžete se na Danu obrátit. Více informací na jejím webu.

Zde je jedna z ukázek (sestřih) s laskavým svolením jezdce: Kür úrovně IM1 (Barbora Leiterová)

A pokud by vás zajímalo, jak je to s hudebními právy, tak ČJF jako člen ČSTV má smlouvu s Intergramem. Všechny závody a aktivity pořádané ČJF jsou tedy kryty touto smlouvou a použití veškeré hudby je v souladu s autorským zákonem.

PS: Ještě máme žhavou novinku z letošních Pravidel (která ještě oficiálně nejsou na světě). V küru stupně L od letoška nebudou klusové překroky, ale budou nahrazeny ustupováním na holeň. A prodloužený klus bude již pouze střední.

Podobné články

Již potřetí během jednoho měsíce se na kolbišti Jezdeckého centra Zduchovice koná mistrovství České republiky. Tentokrát o tituly šampionů bojují…

MČR Zduchovice, Velká runda: Hana Vašáryová

Drezurní rodina Vášáryových se dočkala opět po čase několikanásobného úspěchu z mistrovství České republiky. Hana Vášáryová ovládla nejnáročnější…