Klaus Balkenhol

Co udělá člověk, když získá za drezúru dvě zlaté olympijské medaile a bronz v jednotlivcích? Někdo by možná pověsil drezúru na hřebík a mluvil do smrti o svých úspěších, někdo by se s vervou vrhl do dalších bojů o body na obdélníku. Povězme si ale o člověku, který po uvedeném úspěchu dočasně rezignoval na jezdeckou kariéru, aby ji nahradil kariérou trenérskou.

Jeho vztah ke koním se zrodil na rodné farmě v německém Westfálsku, kde jezdil na všem, co mělo nohy - dokonce i na koze. Ačkoli se i on měl stát farmářem, rozhodl se ve dvaceti letech pro vstup do policejního sboru, protože situace v zemědělství se nejevila nijak perspektivně. Dalších šest let jezdil na provozních koních v drezúrních stájích v Solingenu. Tento pobyt byl pro jeho život klíčovým momentem: zde poznal svou budoucí ženu Judy, s níž ho od počátku spojovala láska ke koním a k drezúře.

Dodnes o sobě Balkenhol tvrdí, že je z valné části drezúrním samoukem: studoval klasická i moderní pojednání o drezúře a své poznatky následně zkoušel přímo na koni. Prvním koněm, kterého dostal u jízdní policie do výcviku, byl Oleander, s nímž - k velkému pobavení kolegů - při obchůzkách procvičoval prvky z Grand Prix.

Smích však kolegy brzy přešel, protože Klaus Balkenhol slavil na policejních soutěžích nemalé úspěchy. Tyto soutěže zahrnovaly parkúry, military a drezúru. V r. 1979 pak na svém služebním koni Rabauke skončil na CDI-W v Berlíně jako druhý. Dvojice měla u obecenstva takové přijetí a ohlas, že když Rabauke odešel do výslužby, rozhodl se policejní sbor v Dusseldorfu najít za něj přiměřenou náhradu.

Tou náhradou se stal Goldstern, jenž Balkenhola provázel na dvoje Olympijské hry. Goldstern byl jedním z mnoha koní, kteří byli jako nevyhovující chovný materiál nabídnuti policii. Klaus měl právo první volby a zvolil tehdy dvou a půlleté hříbě westfálského chovu pro jeho silnou záď, tři čisté chody a dobrou povahu. Goldstern ovšem nepracoval pouze na drezúře; běžná rutinní práce policejního koně jej neminula: hlídky na pěších zónách a chodnících Dusseldorfu, hlídky při davových shromážděních a při fotbalu si "odkroutil" jako každý jiný kolega. V roce 1988 ale se svým jezdcem vyhrál Evropský policejní šampionát, v roce 1991 následovalo vítězství v jednotlivcích Německa a v družstvech Evropy. Ve stejném roce skončil ve freestylu na Evropské GP jako druhý.

Za skutečný nástup však Balkenhol považuje rok 1992 a olympiádu v Barceloně. Tam tehdy jedenáctiletý Goldstern získal bronz v jednotlivcích a první zlatou medaili družstev. Úspěch se opakoval o čtyři roky později v Atlantě, kde se Goldstern objevil na svém posledním soutěžním vystoupení. Ačkoli publikum hlasitě aplaudovalo a pískotem kritizovalo poznámky rozhodčích, nepodařilo se dvojici podruhé dosáhnout na bronz v jednotlivcích. Útěchou bylo druhé olympijské zlato za soutěž družstev.

Po OH se Klaus Balkenhol ujal své nové role trenéra německého národního drezúrního družstva. Jako trenér působí dnes doma i v cizině. Jeho snad nejúspěšnější žákyní je dvaatřicetiletá Nadine Capellmann-Biffarová, která u něj jezdí už šest let. V roce 1996 byla s Balkenholovým koněm Gracioso náhradnicí v olympijském družstvu; později dopomohla německému družstvu k zisku zlata na evropském šampionátu, kde také vyhrála bronz v jednotlivcích.

Také jeho čtyřnozí svěřenci se jeví úspěšně - jeho dvanáctiletý hannoverský hřebec Garcon byl nedávno prodán do hřebčína poblíž Frankfurtu za blíže neurčenou, ale údajně rekordní částku. V současné době jej jezdí holandská drezúrní jezdkyně Ellen Bontje, s níž se už několikrát prosadil.

Chybí tak vynikajícímu jezdci atmosféra soutěží? Možná, aspoň trochu: "Dokážu si představit, že bych se vrátil zpátky na kolbiště - pokud najdu koně, který bude mít schopnosti na stupeň Grand Prix." Zatím se však Klaus Balkenhol drží trénování a dělí se o své zkušenosti s jezdci na celém světě. I nadále však zůstává především mimořádně pilným a skromným člověkem: při jedné z jeho hodin přiběhlo na opracoviště nějaké děvče, aby odklidilo hromádku čerstvých "koblížků". Někdo z přítomných se zasmál a zažertoval něco v tom smyslu, že není nad to být olympijskou hvězdou a mít někoho na takovou práci. Balkenhola taková poznámka vyloženě překvapila: "Ona je dole a já na koni. Až budu já stát dole a ona bude jezdit, půjdu pro vidle já.."

Balkenhol o základech

  • Cvik dělá kůň, ne jezdec. Pokud je cvik správně, okamžitě pochvalte koně.
  • S krokem koně toho moc nenaděláte, ale rozhodně uchovejte krok, který má od přírody.
  • Krk musí být rovný. Jestliže není, ztrácí kůň rovnováhu.

O pomůckách:

  • Nejtěžší je naučit koně, co po něm vlastně chceme. Jediný jazyk, jehož může jezdec použít, jsou pomůcky: sed, nohy, ruce. Kůň a jezdec musí mluvit stejným jazykem, aby se domluvili.
  • Pokud musíte pořád používat stejně silné pomůcky, je to jako byste na koně křičeli. Nakonec vás přestane vnímat.
  • Jako jezdec musíte klást své požadavky vždy stejným způsobem; v tom, co sdělujete svému koni, musíte být velmi přesní.
  • Kůň musí předbíhat pomůcky - pořád musíte cítit, že je schopen dát vám více, než žádáte.

O pasáži a piaffě:

  • Bič a ostruhy nepoužívejte přehnaně; kůň vypadne z rovnováhy.
  • To, jestli začnu napřed s výukou pasáže nebo piaffe, závisí zcela na koni. Pokud se na vyjížďce splaší a přejde do pasáže, použiji náležité pomůcky a takovou výhodu využiji.
  • Ruce mějte v klidu. Piaffe má provést kůň, ne vaše ruce.
  • Pokud při patnácti krocích piaffe popojedete o metr, není to taková hrůza jako dřív, ale dostanete jen 7 bodů. Zůstanete-li na místě, budete-li myslet při piaffe na couvání, dostanete i devítku.
  • Obyčejně se v sedle tak strašně snažíme dotlačit koně k piaffe, že ho vlastně pobízíme dopředu.

O tréninku:

  • Dejte si pozor, abyste koně nejezdili příliš dlouho za hranici, po niž je schopen pracovat.
  • Pokud koně nelimitují fyzické schopnosti nebo povaha, měl by hned od počátku projevovat důvěru a ochotu.
  • Drezúra musí být potěšením pro koně i pro nás. Jen v tomto případě se z ní stává umění.

S laskavým svolením redakce pro web zpracoval Equichannel.cz.

Podobné články
Monica a Georg

Georg Theodorescu se narodil roku 1925 a když v srpnu roku 2007 zesnul, byl respektovaným a milovaným v jezdecké komunitě celého světa ne jen jako…

Aby vědci lépe pochopili piafu a její vliv na biomechaniku koně, zkoumali reakční síly země u špičkových drezurních koní, kteří prováděli tento cvik…