Heike Kemmer trénovala v Hradišťku

20. 3. 2007 Markéta Peterková

Počet fotografií: 4

Ve dnech 16.-17.2.2007 zavítala do sportovního areálu v Hradišťku u Sadské výborná německá jezdkyně a šampionka Heike Kemmer. Heike Kemmer je držitelkou zlaté olympijské medaile z LOH v Athénách 2004 a vítězkou řady mezinárodních soutěžích ve stupni GP. Heike Kemmer se ve spolupráci s Národním hřebčínem v Kladrubech nad Labem rozhodla dát kliniku českým drezurním jezdcům a jezdkyním. Za juniorky se soustředění zúčastnily Anežka Holasová a Alena Langrová, za mladé jezdce Libuše Půlpánová ml. a za seniory Hanka Jeřábková, Alena Zeusová, Markéta Písaříková a Jiří Vávra.

Samotná Heike je štíhlá vyšší osoba, která na první pohled působí přísně a nepřístupně (asi jako paní profesorka). Při bližší práci ovšem člověk zjistí, že se jedná o chápající ženu s obrovskými zkušenostmi, která říká jezdcům věci, jaké skutečně jsou, a vzápětí jim radí, jak je vyřešit. O Heike Kemmer a jejích koních se více můžete dozvědět na jejích webových stránkách (D/ENG) na http://www.heike-kemmer.de.

Na této fotografii je vidět přistavení hlavy dovnitř a pobídka pro odžvýknutí.

Po provedeném odžvýknutí kůň reaguje lepším klusovým krokem.

Heike vždy začínala hodinu uvolňovacími přechody, a to přechody na velkém kruhu z klusu do kroku a ze cvalu do klusu. Poté žádala jezdce bez výjimky o provedení cviku spirálovitě zmenšit kruh ve cvalu až na nejmenší možný kroužek bez porušení třídobého rytmu nebo taktu. Poté začala s jezdci pracovat více individuálně podle jejich úrovně nebo úrovně jezdce.
Pokud byla nespokojená s uvolněním koně, žádala po jezdci, aby provedl "flex", tedy přistavil koně k vnitřní ruce a nechal za pomoci pomůcek odžvýknout.

Ve cvalu spirálovitě zmenšit kruh až na nejmenší možnou vzdálenost k trenérce.

Vzhledem k tomu, že jsem na uvedeném soustředění jezdila, napíšu pár postřehů z naší práce s Duvalierem K. Nejprve nám Heike překontrolovala sed a hned zavelela: "Je třeba zkrátit třmeny o 1 díru." Poté jsme se vydali na kruh na přechody klus/krok, cval/klus. Protože Duvalier stále nedůvěřivě pokukoval po divácích, vždy jsem měla při problému nebo náznacích problémů provést flexi (což zabíralo). Následoval cval a cvik spirálovitě zmenšovat kruh. Poté jsme pracovali na krokových piruetách. Po piruetách nás Heike vyslala na dlouhou stěnu a žádala provedení dovnitř plece, kruhu, dovnitř zádě, pak ze středu dovnitř plec a překrok, celou sestavu na obě ruce. Následně nás požádala o předvedení přeskoků.
Druhý den jsme pracovali více specificky. Přechodům na kruhu už jsme nevěnovali tolik pozornosti, pracovali jsme hlavně ve cvalu a na cvalu. Heike nás vysílala do druhé stopy do středního cvalu a přistavovat koně k ruce, protože dává záď dovnitř. Při práci na přeskocích jsem musela dbát na to, aby kůň do přeskoku neletěl, ale shromážděně cválal. Pokud se rozletěl byl přeskok rozložený (zadní pár nohou o 1 skok později). Cválali jsme hodně na zahozené otěži, aby kůň šel dopředu, a já jako jezdec našla víc stability v sedu. Kdykoliv, když došlo k poruše rytmu (4dobý cval), musela jsem s Duvalierem vycválat dopředu, nejlépe na velkém kruhu.

Správně prováděná piafa (Alena Zeusová a Loutanas AZ)

Práce Heike Kemmer s Alenou Zeusovou a Loutanasem AZ byla specifičtější, protože Loutanas AZ je Grand Prix kůň, a smyslem této práce byla precizace cviků v soutěžích úrovně Grand Prix. Heike se zaměřila na přeskokovou práci, kdy Alena na diagonálách chodila přeskoky nejprve 4-4, pak 3-3 a nakonec 2-2. Přeskoky 1-1 v sériích po 4 pak prováděla na druhé stopě kolem jízdárny. Alena si musela pohlídat, aby kůň měl přísně formát "do kopce". Další oblastí, na kterou se zaměřili, byly přechody pasáž/piafa/pasáž nebo pasáž/piafa/klus. Heike byla s prací koně velmi spokojena.

Z celého soustředění jsem byla nadšená. Heike v práci se mnou a s Duvalierem navázala přesně tam, kde jiný německý trenér skončil. Nijak zvlášť se nelišili, což považuji za obrovskou devizu německého systému. Pokud se člověk dostane k státním trenérům, systém práce s jezdcem i koněm je stejný, takže každý státní trenér může kdykoliv navázat na práci předchozího státního trenéra.