Pozn. red.: V úvodu této kapitoly musíme především čtenáře upozornit že následující díly Atlasu jsou přímo prodchnuty videoukázkami. K tomu, aby se vám videa zobrazila, je třeba mít nainstalovaný program QuickTime. Jeho instalaci provedete jednoduše pomocí stránky http://www.apple.com/quicktime/download/, kde si v levé horní části obrazovky zvolíte používaný operační systém, jazyk, vyplníte registrační údaje (registrace je zdarma) a kliknete na tlačítko "Download QuickTime". Po instalaci je třeba programu QuickTime povolit automatické přehrání videa (záložka QuickTime Settings -> Browser Plug-in -> Play movies automatically).
Jaké podmínky by měl splňovat váš počítač a velikosti instalačních souborů naleznete na stránce QuickTime System Requirements.

Po kliknutí na následující odkazy (jména) je připraveno pár videozáznamů koně Raynyday Maximillian (valach plemene morgan, 14 let) a Vulkan (valach plemene würtembergský teplokrevník, 23 let), kde provádějí měkkou piafu bez výstroje, takže lze vidět aktivitu jejich hřbetu a hrudníku. Poté, co si přehraješ celý záznam, můžeš ho pomocí myši nebo klávesnice projít krok po kroku (použij frame view). Záznamy jsou trochu větší, protože jsem chtěla ukázat některé detailní záběry aktivity hřbetních svalů a hrudníku u těchto koní. Pohyby těchto struktur jsou obvykle skryté pod sedlem.

Pro více informací o práci s koněm bez výstroje si přečti Dancing with Horses: Collection on a Loose Rein od Klause Ferdinanda Hempflinga.

Tento videozáznam (a jeho velká verze 897 K) ukazuje střídavé (ze strany na stranu) pohyby hřbetu koně zezadu: Max pracuje na čtverci a provádí dovnitř záď na čtyřech stopách (na levou ruku).

STUPNĚ (rozsah) pohybu vybraných meziobratlových kloubů

Pro srovnání uvádím pod grafem ze článku od Dr. Clayton také systém souřadnic, vyvinutý Faberem a jeho spolupracovníky, kde nejsou použité konkrétní obratle.

Graf ukazuje měření prováděná na kadáverech a používaná pro stanovení rozsahu pohybu (flexe = vyklenutí a extenze = prohnutí) páteře. Malá ohebnost mezi hrudními a bederními obratli však může v konečném důsledku vyprodukovat mnohem větší změnu polohy jednotlivých struktur ve směru zepředu dozadu. Je to díky tomu, že každý sebemenší pohyb v jednom kloubu změní trochu pozici jednoho obratle, což umožní mírný posun dalšímu obratli a tak to jde až k zádi. Tímto způsobem mohou jednotlivé části koňské páteře využívají výhod semirigidity (nesou hmotnost, přenášejí pohyb z končetin) a současně výhody flexibility (vyklenutí a ohýbání hřbetu, díky čemuž je kůň hbitý a pohyblivý). Převzato z: Hilary Clayton 1999 (February) The Mysteries of the Back, Dressage Today, str. 28 (Český překlad MVDr. Dominika Švehlová: Záhady koňského hřbetu).

Jiné studie s přímým měřením na živých koních jsou citovány v: Faber a kol. 2001 Three-dimensional kinematics od the equine spine during canter (on a treadmill), Equine Veterinary Journal Supplement 33: 145-149. Je to seriál čtyř článků (první uvádí měřící systém souřadnic), který dokumentuje komplex pohybů v hrudní, bederní a křížové oblasti během každého pohybového cyklu (kroku). Stupně (rozsah) pohybu mezi hrudními obratli u živého koně jsou větší, než u kadáverů.

Barvy znázorňují různé části páteře. Relativně flexibilní (ohebný) krk čili krční páteř je modrá, hrudní páteř je červená a bederní část je zelená.

Autor pomoci počítače nasimuloval postupnou změnu polohy hrudních obratlů při laterálním ohnutí. Je zajímavé, že na druhý pohled nabudete dojmu "stejnoměrného ohnutí od týlu po ocas". Obratle, s nimiž se pracovalo, jsou mírně posunuty na pravou stranu modelu, takže nestojí přímo nad obratly modelu.

Na následujícím obrázku je systém souřadnic pro měření pohybů obratlů ve třech rovinách , neuvádějí se konkrétní obratle. Když drezurní rozhodčí mluví o ohnutí koně, jedná se o "vyklenutí páteře koně do strany, kdy se kůň zdá být ohnutý rovnoměrně od týlu po ocas". To je znázorněno na následujícím obrázku pod písmenem C (v biomechanické a kosmonautické hantýrce je to vychýlení).

"Sestavený kůň" je takový, jehož krk je odkloněný od podélné osy těla, tato pozice se může vyžadovat v rámci specifických gymnastických cviků, jako je dovnitř plec. "Flexe neboli vyklenutí" je termín, který obvykle používají rozhodčí pro páteř krční, především blízko týlu: autoři biomechanické literatury tento pojem používají pro celou páteř (B).

"Přehnaná flexe" znamená, že nosní linie koně je za kolmicí. To se může stát, když je týl níže než hřeben krku nebo když je kůň ježděn se "svázaným" krkem.

Pohyby koňského hřbetu - speciálně pro drezúru

Drezúra klade zvláštní požadavky na celou páteř koně, protože vyžaduje:
1. Dlouhou dobu kontaktu končetiny se zemí (pozn. překl.: fáze podpěru) (při pomalejším tempu), která má tyto zvláštní požadavky:
- kůň musí být neustále rovnoměrně "ohnutý" (laterální sestavení páteře) od týlu po ocas, k čemuž se ještě přičítá pravidelné houpání trupu do stran ve všech chodech;
- při drezurních soutěžích se stále zdůrazňuje laterální (pozn. překl.: podélné) ohnutí, avšak Denoix ve svých výzkumech funkční anatomie páteře koně ukazuje, že při podélném ohnutí dochází současně v určitému míře i k axiální rotaci páteře koně (pozn. překl.: páteř rotuje po nebo proti směru hodinových ručiček okolo podélné osy), příčinou čehož je stavba jednotlivých obratlů. Faber a spol. provedli vlastní měření, potvrdili Denoixovu analýzu a začlenili tento pohyb k celému komplexu houpavých pohybů páteře koně, které se opakují s každým krokem (symetricky v kroku a klusu, asymetricky ve cvalu);
- "narovnání" koně (= minimální nebo žádné pravo-levé "vybočení" celého těla nebo části těla během pohybu).

2. Zapojení, jakožto spojení mechaniky končetin od týlu po ocas.

3. Prostupnost, která představuje rovnováhu a plynulou koordinaci a je opakem rezistence (odporu), která vzniká "uzamčením" určitých částí těla.

Tento videozáznam ukazuje střídavé (ze strany na stranu) pohyby hřbetu koně při pohledu zepředu. Max pracuje na čtverci a předvádí dovnitř záď na čtyřech stopách (na pravou ruku). Graf, který znázorňuje pohyb páteře v kroku, se nachází na této stránce dole. Pohyb na něm začíná došlápnutím levé pánevní končetiny.

Max udržuje rovnováhu ve shromážděném kroku tím, že došlapuje pánevními končetinami pod vnitřní kyčel. Díky tomu jsou sice kroky kratší, avšak ve skutečnosti je potřeba velké gymnastické zručnosti koně, aby provedl shromážděný krok tak, že končetiny v diagonálním páru (pozn. překl.: tedy pravá pánevní / levá hrudní a levá pánevní / pravá hrudní) dosáhnou kolmé pozice pod tělem (pozn. překl.: kdy se podfáze podpěru mění v podfázi posunu) téměř současně. To vyžaduje dokonalé načasování pohybu končetin. Maxovo tempo je asi 50 kroků za minutu. Shromážděný krok vyžaduje kompletní zapojení během dlouhé doby kontaktu končetiny se zemí (fáze podpěru), zatímco kůň musí být neustále podélně ohnutý, narovnaný a prostupný. Nedostatek prostupnosti, především v oblasti krku/lopatek vede k nesprávnému načasování pohybu hrudních končetin, což můžeme vidět jako "laterální krok" (pozn. překl.: mimochod). Cviky na principu "dovnitř záď" kladou velké požadavky na laterální ohnutí těla koně i na axiální rotaci zádě. Faber a spol. píšou: "V případě axiální rotace se rotace hrudních a bederních obratlů spojí s axiální rotací pánve a má tak vliv na došlapování pánevních končetin...".

Jakmile si přehrajete videozáznam, projděte si ho zpomaleně, abyste mohli sledovat, jak se Maxova záď pohybuje s každým krokem nahoru a dolů: díky tomu uvidíte axiální rotaci, která pohybuje páteří. Celý videozáznam začíná ve chvíli, kdy obě pravé končetiny tvoří "písmeno V" a břicho koně se zhoupne (laterální ohnutí) doleva, takže je vpravo konkávní a vlevo konvexní. Max také jemně přežvykuje, takže používá svaly na spodní straně krku (dolní linii) (svaly, které spojují hrudní kost s jazylkou a jazykem), což je důležité. Na Maxovi sedím v sedle bez kostry, které je zkonstruováno speciálně pro morgany.

NÁSLEDUJÍCÍ TABULKA:

Vybraná filmová políčka z uvedeného videozáznamu ilustrují pohyby páteře, které jsou zkoordinované s pohyby končetin. Shromážděný krok má zde rychlost asi 50 kroků za minutu, tato rychlost je jedna z nejpomalejších pro shromážděný krok, pak už následuje jen piafa a pasáž.
Na prvních šesti obrázcích jsem použila červenou čáru, která ukazuje axiální rotaci (tedy vzestup a pokles) poloviny zádě/kyčle během jednoho krokového kroku.
Během jednoho krokového kroku na obrázcích 1-6 se kůň jen minimálně vzdálí od zadní stěny haly.

=>=> toto je směr pohybu =>=>

Nohosled je: PP-PH-LP-LH (pravá pánevní-pravá hrudní-levá pánevní-levá hrudní)
Obrázky 1, 3, 4 a 6 představují vždy jeden úder kopyta.
(Obrázky 2, 5 a 8 slouží ke srovnání toho, jak je kůň v rovnováze a ohnutý v různých fázích krokového kroku.)

Obrázek 1: PP došlapuje (1. úder kopyta)	Obrázek 2: rovnováha na podepírajícím diagonálním páru PP-LH
Obrázek 3: došlapuje PH (2. úder kopyta)	Obrázek 4: došlapuje LP (3. úder kopyta)
Obrázek 5: rovnováha na podepírajícím  diagonálním páru LP-PH	Obrázek 6: LH došlapuje (4. úder kopyta)
Obrázek 7: opět PP došlapuje (1. úder kopyta dalšího krokového kroku)	Obrázek 8: rovnováha na podepírajícím  diagonálním páru PP-LH

Maxův nos zůstává během celého pohybu na úrovni středu hrudníku. Pouze mezi obrázky 4 a 5 je mírný pohyb. Volnost lopatek v laterální pozici je základem tohoo, aby se hrudní končetiny mohly otáčet a kůň tak předvedl opravdu čistý chod. Faber a spol. říkají, že pohyby začínají v zádi a jdou směrem dopředu. Toto pozorování souhlasí i s údaji, že největší posuvná síla je generována v pánevních končetinách, přestože i hrudní končetiny mají význam pro posun koně dopředu. Stejně jako u polovičního překroku, se i zde kůň nachází v takové primární pozici (pozn. překl.: v laterálním ohnutí), kterou vyžaduje laterální práce (pozn. překl.: práce "na dvou stopách") (všimněte si trajektorií pohybu pravé i levé pánevní končetiny na videozáznamu).

V jakémkoli chodu má každá končetina během fáze podpěru stejný sled úloh: od došlápnutí na zem po dosažení kolmé pozice pod tělem má jakousi brzdící funkci (pozn. překl.: subfáze vlastního podpěru) a od kolmé pozice pod tělem až po zvednutí kopyta ze země sune tělo (pozn. překl.: subfáze posunu). Rychlost pohybu potom závisí na načasování pohybů končetin (pozn. překl.: jejich fází a subfází), kdy ve stejnou chvíli každá končetina právě splňuje určitou úlohu (pozn. překl.: brzdí, sune atd.) a tak přispívá k celkovému výkonu během jednoho kroku (pozn. překl.: pohybového cyklu). Flexe/extenze hřbetu (vyklenutí/prohnutí) se objevuje převážně s pohybem hlavy (koordinováno kmitem pánevní končetiny). Axiální rotace je nejvýraznější v oblasti bederní a křížové páteře. Laterální ohnutí je spojeno se zhoupnutím břicha doprava nebo doleva (viz také kniha od Schusdziarry).

Použitá veterinární a biomechanická literatura o ohýbání a pohybech páteře koně:

J-M Denoix Spinal biomechanics and functional anatomy. Veterinary Clinics of N. Am.: Equine Practice Vol. 15 No. 1 April 1999, pp 27-60. (pozn. překl.: Biomechanika páteře a funkční anatomie)

Hilary Clayton 1999 (February) The Mysteries of the Back, Dressage Today, p. 28. (pozn. překl.: Záhady hřbetu)

Faber, Schamhardt & van Weeren. 1999. Determination of 3D spinal kinematics without defining a local vertebral coordinate system. Journal of Biomechanics 32: 1355-1358 (technické poznámky). (pozn. překl.: Stanovování 3D kinematiky páteře bez určení systému souřadnic lokálních obratlů)

Faber, Schamhardt, van Weeren Johnston, Roepstorff & Barneveld. 2000. Basic three-dimensional kinematics of the vertebral column of horses walking on a treadmill. American Journal of Veterinary Research 61(4): 399-406 (PŘÍMÉ měření na obratlích holandských koní v kroku.) (pozn. překl.: Základní tří-dimenzní kinematika páteře koní v kroku na zátěžovém pásu)

Faber, Schamhardt, van Weeren Johnston, Roepstorff & Barneveld. 2001. Basic three-dimensional kinematics of the vertebral column of horses trotting on a treadmill. American Journal of Veterinary Research 62(5): 757-764 (PŘÍMÉ měření na obratlích holandských koní v klusu.) (pozn. překl.: Základní tří-dimenzní kinematika páteře koní v klusu na zátěžovém pásu)

Faber, et al. 2001. Three-dimensional kinematics of the equine spine during canter (on a treadmill). Equine Veterinary Journal Supplement 33: 145-149 (PŘÍMÉ měření na obratlích holandských koní ve cvalu.) (pozn. překl.: Základní tří-dimenzní kinematika páteře koní ve cvalu na zátěžovém pásu)

Schusdziarra, H., and V. Schusdziarra. 1986. Reitergesprache: Der Weg zum Unabhängigen Sitz. Pareys Reiter un Fahrerbibliotek, Berlin. (Konverzace s jezdci: Cesta k nezávislému sedu)
Tento malý paperback, psaný v Němčině, se skládá ze série otázek a odpovědí jezdců ohledně mechaniky jejich sedu, kniha je sestavená podle původní knihy An Anatomy of Riding (pozn. překl.: Anatomie ježdění). Jsou zde ilustrované ukázky nasedlaného koně bez jezdce v kroku, kdy se mu třmeny pohupují po bocích podle pohybu jeho hrudníku/páteře. Tyto obrázky slouží k pochopení laterálního ohnutí.

Schusdziarra, H., and V. Schusdziarra. 1985. An Anatomy of Riding. Breakthrough Publications, New York. (pozn. překl.: Anatomie ježdění)
Přeloženo z němčiny Sandrou Newkirk. Tato kniha je napsaná otcem a synem, kteří jsou fyzikové a zaměřují se především na jezdce, protože jsou vyzváni potřebou zkoordinovat strukturu a funkci dvounohého tvora se strukturou a funkcí koně. Na konci knihy je důkladně popsáno sedm cviků. Kniha je vhodná pro instruktory i studenty. "Spirální sed", který používají tito autoři, jsem důkladně vysvětlila v jiných kapitolách. Kniha je doplněná technickými ilustracemi a fotografiemi koní, na nichž jezdí jezdci s různými sedy.

Nancy Nicholson, Ph.D.

MVDr. Dominika Švehlová

Pozn. redakce: Odkaz na stránky Dr. Nancy Nicholson naleznete v každém díle v úvodní hlavičce, kliknutím na název zdroje.