Následující text je upravený překlad článku:
Bolest z podbřišníku, častá příčina strádání, špatného chování a občasné snížené výkonnosti u jezdeckých a tažných koní
Ian S.Bidstrup
BVSC (Hons) MACVSc (Equine Medicine) CertVetChiro (AVCA) CertVetAcup (IVAS) Student-Master od Chiropractic (Animal Chiropractic) RMIT University, Melbourne, Vic. Australia
e-mail: IBIDSTR@w140.aone.net.au

"Přecitlivělost na podbřišník" může být způsobená bolestí v oblasti kohoutku. Obvyklou příčinou je nepadnoucí sedlo, otoky v oblasti podbřišníku (otlaky) nebo abnormální citlivost hrudníku za loktem. Poslední jmenovaná skupina citlivých koní je zdaleka nejpočetnější ( > 50% populace jezdeckých koní). Problém má pravděpodobně původ v dysfunkci kostovertebrálních (mezi žebry a obratli) kloubů provázené bolestí, která sleduje dráhy interkostálních (mezižeberních) nervů. Cílem článku je informovat o významu tohoto problému a nastínit možnosti jeho léčby.

V anamnéze se obvykle uvádějí příznaky spojené s utahováním podbřišníku. Jedná se o velmi mírné změny výrazu tváře koně (částečné přivření očí nebo pohnutí řasami) až po zuřivé, nekontrolovatelné vyhazování a kopání a/nebo lehání si. Nejčastějším příznakem je snaha kousnout člověka, který podbřišník dotahuje. Kůň se opakovaně snaží kousnout pokaždé, když se podbřišník dotáhne více. Koně někdy nafouknou hrudník, aby zapřeli a tím chránili žebra, uvolní se až ve chvíli, kdy se s dotahováním přestane. Mohou dokonce "chrochtat" při dotahování sedla nebo při ježdění. Ve vzácnějších případech se koně vrhají na zem a kopou kolem sebe. Většina koní, kteří jsou více než středně silně postižení, má zkrácené chody hrudních končetin do doby, než se zahřejí, a během uvolňovací fáze mohou švihat ocasem a stahovat uši dozadu. Někteří se odmítají po utažení podbřišníku pohnout dopředu, dokud bolest neustoupí. Někteří nereagují na pobídky holeněmi, spíš napínají hrudník. Někteří postižení koně viditelně kulhají a celkově stahují lopatky, pohyb jejich lopatek je omezený, následkem čehož se snižuje síla jejich hrudních končetin a jejich koordinace. Lze také očekávat, že dostihoví koně budou při výkonu trpět sníženým příjmem kyslíku, protože dochází k omezení expanze jejich hrudníku.

Klinické vyšetření: Pro koně je normální lechtivost v oblasti za loktem, ale jemné pohlazení by mělo odstranit veškeré reakce - kromě abnormální citlivosti. Kožní citlivost přecitlivělých koní je spojená s příliš reaktivními svaly v této oblasti. Poklepání na kůži zde u citlivých koní vyvolá lokální svalový záškub a někdy se celá oblast kontrahuje a kůň může poklesnout v lopatce. V některých případech se může přecitlivělost rozšířit z prsních svalů před lopatkou i na hřbet až do středu hrudníku. Obvykle se však omezuje do okolí jednoho žebra, nejčastěji 4 nebo 5. Citlivost se potom přenáší dolů na prsní svaly, způsobuje jejich napětí a přecitlivělost, a dále až do interkostálního (mezižeberního) prostoru, kde se táhne pod listem lopatky. Citlivost může být akutní a snadno vyvolaná (jak lze často vidět u citlivých plnokrevníků), nebo ji lze vyvolat pouze hlubokou palpací žeber u méně citlivých koní, jako jsou spokojení teplokrevníci.

Poklepání na sval obvykle vyvolá odpověď ve formě svalového záškubu nebo lokální svalovou kontrakci. Citlivost se rozšíří různě daleko, ale zahrnuje m. serratus thoracis ventralis (dolní hrudní část svalu pilovitého), m. pectoralis profundus (hluboký prsní sval) a celou skupinu m. triceps brachii (trojhlavý sval pažní). U koní, kde jsou postižená žebra 1 - 5, může být citlivý i m. pectoralis superficialis (povrchový sval prsní). Trigger pointy (tedy bolestivé body) jsou normálně hmatné na m. trapezius (sval kápový) nedaleko trnových výběžků obratlů odpovídajících postiženým žebrům.

KLINICKÉ PŘÍKLADY:

Případ 1: "Phoenix", 15 let, velmi klidný, pomalu se pohybující plnokrevný valach.

Problém: Phoenix reagoval špatně na dotahování podbřišníku pokaždé, když byl sedlán. Jakmile byl podbřišník utažen, vyhazoval a rozčílený běhal dokola, potom si lehl jako mrtvý. Byl velice nedůtklivý na dotyk v oblasti za loktem a neměl rád, když ho tam někdo kartáčoval, dokonce ani měkkým kartáčem. Jakmile se na něj sedlo, choval se Phoenix jako každý normální kůň, pouze, jakmile se otočil směrem domů, hodně spěchal.

Anamnéza: Do tří let věku u něj nebyly pozorovány žádné zvláštní problémy s dotahováním podbřišníku. Potom se začal po majiteli ohlížet a trochu vyhazoval, když se podbřišník dotahoval. Před 18 měsíci se začal chovat, jak bylo popisováno výše, objevilo se to po dlouhém transportu. I přes velmi opatrné dotahování podbřišníku jeho citlivost stále zůstává.

Dva týdny před jeho první léčbou jsem léčil jiného koně ve stejné stáji a Phoenixe jsem si všiml náhodou. Zvláštní na něm bylo to, že jeho jediným kouskem výstroje byl černý obřišník. Když jsem se majitele ptal, dostal jsem výše uvedené údaje. (Obřišník používal k tomu, aby si Phoenix zvykal na sedlání.)

Návštěva 1:
Vyšetření - Phoenix byl uvolněný a klidný. Palpace kůže a svalů za lokty u něho vyvolala nepokoj a způsobila záškuby okolní kůže a svalů. Pokaždé, když se na tuto oblast poklepalo, lokální svaly přešly do křeče, jako by byly stimulovány elektrickým proudem. Část m. pectoralis profundus, asi 15 cm za loktem, byla citlivá na dotek a svalová vlákna byla tuhá. M. trapezius nad každou lopatkou byl také tuhý a citlivý a šlo na něm vyhmatat uzly nebo trigger pointy, lokalizované u trnových výběžků T4 a T5 (4. a 5. hrudní obratel). Tlak na tyto body vyvolal křeč v oblasti podbřišníku za loktem a v m. trapezius až po dolní část kohoutku. Citlivost byla lokalizovaná ve 4. a 5. mezižeberním prostoru vlevo a ve 4. prostoru vpravo.

Použil jsou chiropraktickou terapii vhodnou pro kostovertebrální klouby a vertebrální motorickou jednotku.

Návštěva 2:
Anamnéza: Phoenix byl podle údajů majitele od poslední léčby mnohem méně citlivý v oblasti podbřišníku a při sedlání si lehl jednou, jindy však byl při sedlání více v pohodě.

Vyšetření: Pohmat a poklepání v oblasti za loktem vyvolalo pouze mírné reakce. Sval m. pectoralis nereagoval křečí a m. trapezius nad lopatkou byl pouze mírně ztuhlý. Prohmat m. trapezius nevyprodukoval křeč směrem dolů do dolní části kohoutku (na rozdíl od prvního vyšetření).

Zopakoval jsem patřičné chiropraktické ošetření kostovertebrálních kloubů a vertebrální motorické jednotky.

Klinický výsledek (podle telefonátu): Phoenix nereaguje na dotahování podbřišníku. Ke kartáčování lze nyní použít za jeho lokty i hrubý kartáč. Během ježdění je mnohem uvolněnější a očividně už tak nespěchá směrem domů.

Případ 2: "Beauty", 16 let, klisna pony, používaná k ježdění v asociaci postižených.

Problém: Beauty se stala velice nebezpečnou při sedlání. Začala kousat při dotahování podbřišníku, ikdyž to lidé prováděli jemně. Kvůli tomu nebylo možné ji využívat, což bylo velkým neštěstím, protože dříve bývala "výborným poníkem pro postižené jezdce".

Anamnéza: RDA (Riding for the Disabled Association) byla majitelem klisny 10 let, po celou dobu byla klisna mírně citlivá na podbřišník. Před třemi léty byla jedním pomocníkem příliš dotažená. Od té doby s ní byly problémy při dotahování podbřišníku. Dávala uši dozadu a byla připravená kousnout. Před 15 měsíci se tento problém stal závažným, když divoce kousla jednoho pomocníka, přestože byl při dotahování podbřišníku velmi opatrný. Tato divokost pokračovala. Léčba dlouhodobě působícím progesteronem její chování zmírnila, ale nezměnila na dlouho. Několik terapií laserem také problém nezměnilo. Nakonec zůstala Beauty nevyužívaná do dubna 1999.

Návštěva 1: 23.4.99
Vyšetření Beauty bylo obtížné. Byla velmi citlivá na pohmat nad horními okraji lopatky a okolo oblasti podbřišníku za loktem. Snažila se reagovat otočením a kousnutím. Citlivost se přenášela do prsních svalů v oblasti podbřišníku. Ty a svaly nad lopatkou byly ztuhlé. Citlivost v oblasti podbřišníku byla lokalizovaná do 4. mezižeberního prostoru. Menší citlivost byla i v oblasti sedla a na hrotu křížového kosti.

Provedl jsem chiropraktickou terapii kostovertebrálních kloubů a vertebrální motorické jednotky.

Návštěva 2: 7.5.99
Stav Beauty se zlepšil, avšak stále reagovala na dotahování podbřišníku. Byla sice méně agresivní, ale stále se otáčela a byla připravená kousnout. Při vyšetření bylo její chování mnohem příjemnější a méně se bránila pohmatu v oblasti podbřišníku. Bylo zjištěno 80% zlepšení. V oblasti hrotu křížové kosti byla opět zjištěná citlivost.

Terapie: Stejná jako při první návštěvě. Beauty byla nasedlaná. Nebyl pozorován žádný odpor nebo jiné reakce na sedlání.

Návštěva 3: 16.7.99
Anamnéza: Beauty byla velmi dobrá. Nyní pouze zvedala trochu hlavu při dotahování sedla.

Vyšetřením nebyla zjištěná vůbec žádná citlivost v oblasti podbřišníku za loktem vlevo a pouze mírná citlivost vpravo. Hluboká palpace 4. mezižeberního prostoru od hrudní kosti nahoru ke hranicím lopatky vyprovokovala mírnou reakci.

Terapie jako při 1. návštěvě.

Klinický závěr: Opatření odstranila reziduální citlivost.

(Postup chiropraktické léčby lze najít v původním článku na stránce http://users.med.auth.gr/~karanik/english/articles/equine.html.

DISKUZE

"Citlivost na podbřišník" je nejčastější problém u jezdeckých koní, ale vyskytuje se i u hříbat, tažných koní nebo u neobsednutých remont. Etiologie tohoto problému je nejasná. Jako možná příčina by mohlo být upadnutí nebo překlopení se se sedlem (při pádu se síly přenášejí končetinami do hrudního koše a jdou proti pevnému pásu, kterým je podbřišník). Tyto pády však mohou exacerbovat hlubší příčinu, protože i neobsednutí koně mají tento problém. Zajímavé jsou novodobé výzkumy Jean a kol., kteří sledovali úrazy hrudníků u hříbat. Vyšetřovali 236 hříbat s úrazem hrudního koše těsně po porodu. Přes 20% mělo hrudní koš asymetrický a 5% mělo zlomená žebra. Příznaky úrazů nebyly zjevné, dokud je nikdo nehledal. Podobně Mee psal o vysoké incidenci zlomenin žeber u čerstvě narozených a mrtvě narozených telat. Fraktury se obvykle nacházely na kostochondrálních spojích (spoj kostěné a chrupavčité části žebra) předních žeber. Díky těmto nálezům si klademe mnoho otázek o možném poškození předních žeber, kostovertebrálních a kostochondrálních spojů a dalších obratlových kloubů při porodu. Může být trauma při porodu příčinou bolesti při dotahování podbřišníku, která trápí během života tolik koní?

ZÁVĚR

Chiropraktická terapie, akupunktura a terapie trigger pointů mohu úspěšně léčit těžce rozpoznatelné a nepochopitelné případy bolesti, snížené výkonnosti a sekundárně problematického chování spojeného s citlivostí na podbřišník.

Text podle práce Dr. Sharon Willoughby DVM DC a the American Veterinary Chiropractic Assotiation. Na základě práce Dr. Willoughby praktikuje v AVCA kontinuálně intenzivní a detailní veterinární chiropraktické kurzy a kurzy managementu spinálních dysfunkcí pro veterináře a chiropraktiky v USA. Většina těchto textů je výsledkem klinických zkušeností a osobního výzkumu autorky.

Text podle originálu na stránce http://users.med.auth.gr/~karanik/english/articles/equine.html zpracovala MVDr. Dominika Švehlová, detaily chiropraktické léčby a odkazy na použitou literaturu lze najít také na této webové stránce.