Nechte svého koně stopovat - je to radost, výzva, zábava a tak přínosné!
Kůň a stopování? Přijde vám to trochu přitažené za vlasy? V dnešním článku vědkyně a odbornice na chování koní Rachaël Draaisma prozradí přínosy této práce s koňmi a také poradí, jak na to. Jdete do toho?
Nechte svého koně stopovat
„Představte si hříbě, které krátce po narození najde maminčiny cecíky, aby se napilo mléka a přežilo, později je schopné najít vodu, pastvinu a traviny. Hříbě, které ví, kterým rostlinám se vyhnout, protože jsou jedovaté. Stejně jako ostatní smysly, jako je zrak a sluch, čich umožňuje koním rozpoznat nebezpečí, ale i najít členy své rodiny a ostatní členy stáda. Koně dnešní moderní doby už nemají tolik příležitostí tříbit si čich. Samozřejmě, že schopnost rozpoznat nebezpečí nevymizela. To potvrdí mnozí jezdci nebo majitelé koní. Kdo by pravidelně nevídal svého koně zvednout hlavu, napnout svalstvo, dát uši do pozoru a vzdouvat nozdry, aby nasál a zjistil, co cítí, vidí nebo slyší?
Ale většinou přebíráme my lidé většinu práce za jeho čichovou inteligenci. Krmíme koně stravou bohatou na minerály a vitamíny, které jim postavíme přímo pod nos, položíme před ně seno nebo ho zavěsíme, zajistíme, aby měli vždy v dosahu dostatek čerstvé vody. Umístíme je do oploceného výběhu nebo paddocku a řídíme, s kým budou ve stádě a s kým a jak často se budou stýkat. Rozumí se samo sebou, že naši domestikovaní koně musí mít vždy dostatek žrádla a vody, styk s vhodnými ostatními koňmi a trávit čas pastvou: snažíme se předejít jakékoliv bolesti, nedostatku nebo diskomfortu. I tak má však velký smysl stimulovat a znovuobjevovat koňskou potřebu pachové práce. Tato práce má mnoho kladů a poskytuje vám nesmírně silný nástroj ke spolupráci.“
Tak zní slova vědkyně a odbornice na chování koní paní Rachaël Draaisma. Behaviorismu se věnuje profesně plně od roku 2003. Nejdříve začínala se psy a v posledních letech se zaměřuje výlučně na koně. V roce 2013 pod mentorským vedením pani Turid Rugaas započala práci na studii komunikačních a konejšivých signálů koní. Tento výzkum stále ještě probíhá. První poznatky výzkumu vyústily v knihu: „Language Signs & Calming Signals of Horses“, v českém jazyce publikovanou pod názvem Konejšivé signály a řeč těla u koní. V tomto článku se zaměříme na jeden z hlavních pilířů její práce: stopování s koňmi.
Rachaël Draaisma: „Začala jsem se tomu věnovat v roce 2003 jako trenér a terapeut psů a v minulých letech jsem rozvinula svou práci s pachy tak, aby bylo možné ji použít i u koní. V této práci postupuji v souladu se svou metodou výcviku koní takovým způsobem, aby byli schopni se vyrovnat s podněty ze světa lidí nezávisle, soběstačně a tak, aby si zachovali vnitřní klid nezávisle na změnách vnějšího prostředí. Stopování jakožto plnohodnotná technika soužití a práce s koňmi tento cíl podporuje a přináší navíc mnoho dalších výhod. Pár z nich vyjmenuji.“
Přínosy stopování
- Stopování umožňuje koni se optimálně socializovat. Kůň čichá, ochutnává a objevuje věci, s nimiž přichází do styku.
- Stopování vede k produkci dopaminů, hormonu, který vyvolává příjemné pocity a pocity pohody.
- Stopování koně uklidňuje. Pokud kůň pravidelně stopuje v delších sekvencích, můžete na něm pozorovat, že uklidňující dopad trvá déle, kůň například méně často reaguje strachem na podněty a to i po několik dní po stopovací lekci.
- Stopování může být využíváno jako forma řešení různých problémů s chováním koní. Představuje dobrou protiváhu strachu a má své místo například i v terapeutických programech pro koně se separační úzkostí.
- Stopování naučí koně se soustředit po delší časové úseky a rychleji se zklidnit v případě rozrušení.
- Stopování je ohromná zábava pro oba – jak jezdce nebo majitele tak i pro koně. Zvyšuje pocit sounáležitosti a vaši důvěru ve svého koně.
- Stopování umožňuje koni chovat se do velké míry svobodně. To pro něj představuje příjemný kontrast k obvyklému většinou vysoce řízenému prostředí, v němž žije.
- Stopování představuje velmi dobrý nástroj pro to, jak zjistit, zda je váš kůň v homeostázi. Pokud je váš kůň v tenzi nebo příliš unavený, je stopování o mnoho obtížnější, někdy i nemožné.
- Stopování je něco, čemu se se svým koněm můžete věnovat, pokud už na něm nechcete nebo nemůžete jezdit.
- Stopování je také činnost, kterou můžete provozovat s koňmi, kteří mají malý výběh nebo paddock anebo kteří mají (dočasně) nařízený omezený pohyb. Stopovat můžete dokonce i přímo ve stáji.
Zdravý pohyb během stopování
Pozorujete-li koně, který jde po pachové stopě, všimněte si několika zřetelných tělesných jevů. Kůň stopuje ve stavu aktivní relaxace. Jeho zádové svaly, svaly jeho zadních nohou a šíjové svaly jsou protažené a měkké. Jeho záda jsou plně protažená, zapojuje zadní nohy, které „nesou“ jeho tělo a uvolňují tlak z předních nohou. To zase umožňuje koni protažení a úplnou relaxaci jeho břišních svalů, což vede k optimalizaci procesu dýchání. Jeho zadní nohy vykračují hluboko pod tělo koně. Jeho zadek, záď a hlava se houpají zleva doprava právě díky aktivnímu uvolnění. Dále můžete také pozorovat uvolněnost pohybu ve vrchní části jeho šíje, blízko hlavy. Kůň svou hlavu během stopování nese, avšak místo, kde krk přechází v hlavu, je volné a relaxované.
Rachaël: „Může se stát, že váš kůň bude ze začátku hledat to správné držení těla, aktivní relaxaci a kognitivní klid, které potřebuje, aby mohl začít stopovat. Pokud k tomu dojde, bude mu například déle trvat, než ho začne stopování bavit, nebo bude ze začátku schopný stopovat jen na velmi krátké vzdálenosti. Moje dosavadní zkušenost ukazuje, že při stopování dochází u koně také ke zlepšení fyzických a kognitivních schopností. Naučí se docílit aktivní relaxace, která je potřebná pro stopování, a učí se v ní setrvat čím dál déle. Samozřejmě je i tak možné, že koně s nějakými tělesnými problémy (ať už diagnostikovanými či ne) mohou při stopování vypadat jinak. Je důležité rozpoznat tyto rozdíly, věnovat jim pozornost a přijít jim na kloub.“
Stopovací disciplíny
Rachaël: „International Dog Trainers Education Turida Rugaase a Nosework Education Anne Lill Kvamové zkoumají mimo jiné tyto následující tři stopovací disciplíny. S určitými úpravami se hodí stejně dobře i pro koně. Já jich hojně využívám.“
Zahrada vůní
Zahrada vůní je velmi dobrý nástroj pro socializaci. Zahrnuje shromáždění různých pachů a substancí a jejich rozmístění okolo výběhu nebo paddocku jako Enriched Environment (podnětné prostředí). Nechcete však svého koně zahltit pachy. Rozmístíte pachy tak, aby váš kůň měl možnost se k nim přiblížit nebo také ne, tedy např. na konci pastvy nebo paddocku. Spousta pachů najdete ve své vlastní kuchyni. Můžete přinést čajové lístky různých vůní a chutí a rozhodit je po okraji pastvy. Nebo si můžete nechat lák od nakládané zeleniny nebo konzervy s párky a pokapte jimi okraje pastviny. To samé můžete zkusit s mlékem nebo pivem nebo troškou majonézy nebo kečupu. Je ale nutné naředit tekutinu vodou, než jí začnete kapat po pastvině. Pach by měl být tak slabý, aby kůň byl schopný si s ním poradit a vzbudil v něm zvědavost k dalšímu zkoumání, místo aby od pachu znechuceně odešel. Vaším cílem je rozhodně nevzbudit v koni negativní reakci na nový pach. Pokud váš kůň nemá se stopováním zatím žádnou velkou zkušenost, použijte jen jeden druh pachu.
Hledání odměn
Hledání odměn probíhá tak, že rozházíte několik kousků žrádla/odměn po velké ploše. Nezapomeňte žrádlo nakrájet na úzké kousky, aby se jimi kůň neudusil. Žrádlo můžete rozhodit buď v přítomnosti a před zraky koně, nebo naopak. Můžete použít jablka, banány nebo senné granule. Z těch vyjmenovaných má nejsilnější vůni jablko. Můžete také žrádlo rozhazovat na stále větším a větším prostoru.
Pro koně není zdravé konzumovat s odměnami i písek. Když máte koně ustájeného na písku nebo pokud ho chcete nechat stopovat na písčitém podkladu, zajděte do rybářského obchodu a kupte si plastové nádobky, do kterých si rybáři ukládají živé červy apod. Tyto nádobky mají víčka s dírami na přísun vzduchu. Umístěte žrádlo do jedné z těchto nádobek a schovejte ji v písku tak, aby díry ve víčku byly na povrchu a mohl z nich tedy vycházet pach. Váš kůň pak může hledat tyto nádobky, které, poté co je kůň najde, pro něj otevřete. Samozřejmě si můžete vyrobit i vlastní (papírové) nádobky a proděravět vrchní díl.
Může se stát, že rozhodíte kousky jablek a mrkví, a váš kůň nezačne čichat a hledat odměny. Místo toho zůstane stát u vás. Je možné, že myšlenku jídla má pevně asociovanou s vámi, protože mu zpravidla dáváte odměny z ruky, a on nyní čeká, že je od vás dostane. Možná se naučil, že má v klidu stát, když je u vás, ve smyslu že nepřebírá vlastní iniciativu. Pokud toto nastane, vyzkoušejte, jestli kůň začne hledat odměny v případě, že je na pastvě rozhodí někdo jiný a vy se budete držet v povzdálí. (Je-li ve výběhu více koní, můžete toto zkoušet pouze za předpokladu, že nikdo z přítomných koní nemá tendenci si bránit jídlo.) Pokud za těchto podmínek kůň začne hledat odměny, víte, že je toho schopný, a můžete zlehounka začít integrovat svoji osobu do celého procesu po malých krůčcích. Můžete postupovat tak, že se vždy o krok přiblížíte, když pomocná osoba položí jídlo na zem, a to do té doby, než si váš kůň zvykne, že jste přítomni během této činnosti. Jiný způsob je vzít do ruky žrádlo, pomalu ruku se žrádlem snížit k zemi, a až kůň bude hlavou následovat váš pohyb ruky dolů, položíte žrádlo na zem. Když ho sežere, pomalu se zase zvednete. A pak rozmístěte jídlo krok za krokem tímto způsobem po výběhu.
Při obou činnostech – Zahradě vůní a Hledání odměn – můžete nechat koně se pohybovat na volno po výběhu nebo paddocku a pozorovat ho. Nebo ho můžete mít na dlouhé lonži a chodit s ním. V takovém případě povede kůň. On určuje, co chce nebo nechce jíst nebo prozkoumat. Vy ho jen následujete. Samozřejmě to provádějte pouze, pokud to považujete za bezpečné. Předpokládám, že kůň je zvyklý chodit na lonži nebo dlouhém vodítku a vy ho můžete bezpečně následovat z vícero pozic. Také předpokládám, že jeho emoce jsou relativně klidné a ne tak vyhrocené, že by mohl nečekaně vyrazit ve snaze utéct.
Můžete nechat hledat odměny nebo objevovat nové pachy i více než jen jednoho koně současně. Záleží na tom, jaký máte cíl. Pokud váš kůň čerpá hodně podpory od ostatních koní, může to být dobrá pomůcka dělat stopovou práci společně. Nebo také můžete nechat svého koně pracovat samotného s cílem zvýšit mu sebevědomí.
Pozvolna zvyšujte obtížnost práce s pachy. Jestliže kůň musí stopovat pach, který pro něj má velmi nízkou hodnotu, a zároveň je velmi namáhavé ho najít (trvá mu to moc dlouho a hledání je náročné), pravděpodobně to vzdá.
Scent tracking – sledování pachové stopy
Při sledování pachové stopy učíte koně, aby následoval něčí stopy. Po určitém osvojení této schopnosti bude kůň schopný sledovat stopu i na delší trase, v paddocku, ale i na místech jako v lese nebo na poli. Tímto způsobem můžete svého koně naučit hledat schovanou tašku s jídlem nebo pohřešovanou osobu nebo zvíře. Při sledování pachové stopy můžete jít za koněm nebo vedle něj.
Rachaël: „Je to fascinující zkušenost následovat svého koně, zatímco on sleduje trasu, a lámat si hlavu nad tím, jestli tu tašku/zvíře/osobu najde nebo ne. Když najde, pak jsou kůň i majitel vždy v radostné extázi.“
Netlačte na svého koně
Když jezdíte na koni nebo s ním jdete na procházku, můžete ho pomocí šporn, biče nebo tlaku na udidlo přinutit dělat něco, co by sám nedělal. Kouzlo stopování tkví v tom, že nic z výše uvedených donucovacích prostředků zde ani trochu nefunguje. Nemůžete donutit svého koně, aby začal čichat a stopovat. To představuje pro majitele a dynamiku mezi ním a koněm kouzelnou výzvu.
Pro koně, který zatím stopování necvičil, je o hodně obtížnější stopovat, když je ve stresu nebo unavený ať už mentálně nebo fyzicky. Takže jako majitelé byste měli naplánovat koni život a tréninky tak, aby byl fyzicky a mentálně spokojený. Abyste toho docílili, musíte mít dobré pozorovací schopnosti. Kůň je schopný dobře stopovat, pokud se cítí bezpečně ve svém prostředí, takže dobrá socializace je základním předpokladem. Musíte s koněm pracovat také tak, aby se nebál převzít iniciativu. Aby měl dost odvahy pustit se po stopě jako první s vámi jako následovníky, ne jako leadery. Dalším předpokladem je, že majitel koně by měl mít nebo získat znalosti o teorii učení, motivaci a emocích, aby mohl odhadnout, jaké další kroky udělá v průběhu stopovací činnosti se svým koněm.
Rachaël: „Myslím, že stopování by se mělo stát nedílnou součástí našeho života s koňmi, a to zcela nezávisle na úrovni tréninku koně. Každý kůň, majitel, trenér, ošetřovatel a behaviorální terapeut může profitovat ze všech kladů spojených se stopovací prací.“
Chcete se dozvědět více o mentální stimulaci a stopování? O tom, jak můžete svého koně naučit sledovat trasu stop a vypořádat se s výzvami, které s touto nádhernou činností souvisí?
Rachaël přijede 22. – 23. 6. do Brna, kde vás naučí všechno, co potřebujete vědět, abyste mohli začít stopovat s koněm. Přihlášky je možné podávat do 15. 6.
Knihu Konejšivé signály a řeč těla u koní od této autorky si můžete koupit na http://www.konskeknihy.cz/konejsive-signaly-a-rec-tela-u-koni--rachael-draaisma/
Galerie
Asociace chovatelů miniaturních koní pořádá v sobotu 27. dubna 2024 od 9:00 hodin vozatajský seminář s mistrem opratí Ladislavem Jirgalou.
Semináře Jak na přepravu a nakládání koní a Manipulace s koňmi v krizových situacích se budou konat ve dnech 13. – 14. ledna 2024 v areálu Q Ranch…