Přínos této cirkusové lekce je nepopiratelný. Protože snad každý kůň, který tuto lekci ovládne, bývá často až nezdravě vyrovnaný, sebevědomý a pyšný na svůj výkon. Viděla jsem už nejednoho koně, u kterého bych dala ruku do ohně za to, že skutečně hrdý a pyšný na to, co dokáže, byl! I když samozřejmě vím, že pokud mluvím o pýše a hrdosti v souvislosti s koňskou psychikou, stojím na opravdu velmi tenkém ledě. Věřím ale, že víte, jak to myslím a o čem mluvím! :)

Cirkusová lekce - "Ballon Killer"

Tak jako při výcviku všech cirkusových kousků, i při cviku "zabiják balónků", platí zásada, že vše, co s koňmi děláme, musí mít jasně stanovený postup a striktně nastavená pravidla. Cvičitel musí mít u koně vždy odpovídající, dostatečnou míru respektu. Průběh výcviku všech těchto "míčových her" musíme mít vždy plně pod kontrolou. Ani tento "obyčejný kousek" by tedy kůň neměl, vyjma počáteční fáze výcviku, dělat svévolně. Vždy je naším cílem provedení cviku v návaznosti na konkrétní povel. Kůň by tedy měl umět čekat a pracovat přesně podle pokynů svého cvičitele. Jestliže se výcvik zvrhne v bezhlavou likvidaci každého kulatého předmětu, který se ocitne v dosahu koně, je rozhodně něco špatně.

A zapomínat bychom neměli ani na bezpečnost. Jakmile koně ztratí z míče obavy, mohou se při hrách s nimi rozdovádět víc, než je zdrávo. Kombinace hrou s míčem rozvášněného koně a výcvikem zaujatého majitele je záležitost rovným dílem zábavná jako nebezpečná. Proto vždy buďte, prosím, ve střehu.

Ještě než začnete s výcvikem, zkuste si promyslet, jaké jsou či jaké by mohly být vaše cíle a priority. Co vám může připadat jako konečný cíl dnes, nemusí být vaším cílem zítra. Majitele koní často nadchne tento typ práce natolik, že se začnou míčovým hrám s koňmi věnovat naplno.

Například popularita Horseballu (ale i Puschballu) stoupá strmě vzhůru, tyto týmové míčové hry s koňmi hraje stále větší počet lidí ve stále větším počtu stájí, možností je více a jsou dostupnější. Například Horseball již patří pod záštitu Mezinárodní jezdecké federace, není to tedy jenom víkendová "zábava", ale oficiální jezdecká disciplína, které se lze věnovat i na nejvyšší úrovni (první Mistrovství Evropy se konalo v Paříži v roce 1992, první Mistrovství světa v horseballu pak v roce 2008 v portugalském Ponte de Lima a Mezinárodní horseballová federace usiluje o zařazení sportu na seznam olympijských disciplín). Pustíte-li se tedy do výcviku tohoto typu cirkusových kousků, uvažujte už v úvodních lekcích, že i tyto lekce nejsou jen hrou a výcvikovou metodou, ale mohou se stát i vaší disciplínou.

Vždy platí, že nechceme koně, který získal zlozvyky a ztratil morálku a dobré návyky. Chceme koně, který v důsledku systematické a maximálně pestré skladby výcvikových lekcí bude dokonale ovladatelný, vyrovnaný, soustředěný a připravený úplně na všechno! Tedy třeba i na Horseball.

Postup výcviku - "Ballon Killer"

Tento cirkusový trik více než kterýkoliv jiný učiní z vašeho koně toho nejsebevědomějšího v celém širém okolí. Ale i zde platí velké pozor. Ani tento cirkusový kousek nepodceňujte, je to trik mimořádně náročný s ne nevýznamnými riziky.

Berte tedy prosím ohledy na následující bezpečnostní aspekty:

• Výcvik provádíme vždy na bezpečné, kvalitně ohrazené jízdárně nebo v uzavřené hale s dobrým povrchem (nebezpečí uklouznutí a následného zranění).
• Při výcviku nikdy nestůjte ve směru pohybu koně, a to platí i když si myslíte, že váš kůň je a bude "absolutně v pohodě".
• Koně v první fázi výcviku nedržíme na vodítku, hrozí zranění (volně pobíhající kůň s vodítkem je rizikový faktor). Ve volnosti či pod sedlem začínáme pracovat, až když cvik kůň plně ovládá a má ho zafixovaný. 
• Ujistěte se, že váš výcvik neohrozí nebo dokonce nevyděsí jiné jezdce nebo koně. Na tomto typu cirkusových kousků pracujte jen tehdy, když jste si jistí, že nebudete nikoho omezovat či obtěžovat. Vždy na svůj záměr cvičit tuto lekci ostatní upozorněte. Měl by být přítomen pouze cvičitel a jeho pomocník. Všechny další osoby jsou nežádoucí, děti do prostoru jízdárny nebo haly v době probíhajícího výcviku v žádném případě nepatří. Nejen, že ruší, ale jsou i vystaveny nebezpečí.

Tento cirkusový kousek se skládá ze tří různých prvků, které se kůň musí naučit ovládnout, postupujeme systémem krok za krokem.

1. Absence reakce na zvuk

Kůň musí mít skutečně dostatek času, aby si na "agresivní" zvuk praskajícího balónku zvykl a přijímal ho bez negativních reakcí, v klidu a s důvěrou. V tomto případě opravdu nic nelze uspěchat. Ideální výcvikový postup je následující.

Koně postavíme na krátkou stěnu jízdárny, s ohlávkou, ale bez vodítka. Samozřejmým "módním doplňkem" je taška plná pamlsků. Pomocník stojí s připravenými balónky na protilehlé straně jízdárny. Koně postavíme tak, aby stál hlavou k pomocníkovi. Cvičitel nesmí stát v trajektorii, kterou by se kůň mohl pohybovat, pokud by se rozhodl se spasit útěkem.

V této pozici natáhneme před koně ruku s odměnou a nabídneme pamlsek, pomocník v tutéž chvíli praskne první balónek. Pokud se kůň vyděsí, musíte zvětšit vzdálenost, pomocník bude muset začít pracovat na dohled, ale třeba i mimo jízdárnu. Jestliže ale kůň zůstane uvolněný, můžeme situaci opakovat. Pokud kůň nevykazuje negativní reakce i při dalším "výbuchu", může pomocník postoupit i pár metrů blíže ve směru, kde stojí kůň. Pomocník tedy postupuje směrem k nám, pokud kůň reaguje bázlivě, pomocník se ihned o něco vzdálí.

Rozhodně nelze očekávat, že tento cvik zvládnete v průběhu jedné lekce. Neberte si příliš velké sousto! Obzvláště u velmi senzitivních zvířat postupujte opravdu mimořádně pomalu, a výcvik rozdělte do několika etap. Jestliže budete pracovat s rozumem, nebude trvat dlouho a pomocník bude moci prasknout balónek přímo vedle vás, aniž by kůň vykazoval diskonfortní reakce.

2. Nácvik reakce na povel "Game Ball"

Kůň se v této fázi výcviku musí naučit na povel dotknout míče a uvést ho do pohybu. K výcviku obvykle vyžíváme gymnastický míč. Čím kvalitnější (odolnější) výrobek použijete, tím lépe. Fantastické pomůcky naleznete například zde.

V prvních lekcích s gymnastickým míčem obvykle válčíme se dvěma problémy.

Prvním problémem je strach koně z míče a přímé konfrontace s ním, který musíme eliminovat. Emoce, které kůň při setkání s gymnastickým míčem projeví, korelují s jeho úrovní výcviku, zkušenostmi i charakterem. Obecnou radu, jak dlouho bude tedy trvat, než se kůň bude v přítomnosti míče cítit uvolněně a bude mít o něj aktivní zájem, nelze poskytnout. Je to opravdu naprosto individuální. Přesto se ale můžete spolehnout, že dříve či později vždy zvítězí zvědavost nad opatrností.

Druhý problém, s kterým se budeme potýkat, je navození zájmu koně o míč. Jde o zafixování schopnosti koně aktivně na míč reagovat, navození ochoty koně si s míčem "hrát".

Postup při výcviku:

Pokud se kůň míče skutečně bojí a na kontakt s ním reaguje vzrušeně či dokonce afektivně, nemá smysl "ho s ním obtěžovat". Nechceme, aby si kůň vytvořil jakékoli negativní konotace. V tomto případě je nejsnazší a nejefektivnější, když v blízkosti míče umístíme kyblík s krmením a koně necháme, dle situace opakovaně, v klidu žrát. Vzdálenost míče od krmení postupně zmenšujeme, až se kůň bude schopen v klidu krmit i v těsné blízkosti blízkosti míče, kterým záměrně pohybujeme.

Nelze očekávat, že kůň projeví zájem o hru s míčem z vlastního popudu. Zájem o hru s míčem je skutečně obvykle nutné vyvolat a následně zafixovat.

Jakmile je kůň v blízkosti míče uvolněný, začneme s míčem pohybovat. Pracujeme, pokud možno, bez momentu překvapení. Rychlost, jakou budeme míčem pohybovat, je třeba promyslet, a to v závislosti na charakteru konkrétního koně. Vždy začínáme směrem od koně! Nikdy nevysíláme míč směrem ke koni. Kůň by mohl získat dojem, že míč na něj útočí, což je od základů špatně. Pracujeme tedy vždy "bez agresivity", kůň by měl 0dospět k názoru, že míči dominuje, že míč před ním ustupuje a on je vyšší, mocnější a silnější, než je míč! :)

Pokusy poslat míč směrem ke koni nesmíme uspěchat! Není neobvyklé, že když už si myslíme, že situaci máme pod kontrolou, kůň se rychlejšího pohybu míče lekne a ve snaze spasit se útěkem, o něj zakopne, což samozřejmě může končit nejen ztrátou zájmu o výcvik, ale i úrazem.

Ve chvíli, kdy kůň ztratí zájem o míč, přestane ho fixovat pohledem a nebude při naší manipulaci s ním vykazovat žádné obranné reakce, můžeme začít výcvik, jehož cílem je aktivní zájem koně o míč. Používáme hlasovou pomůcku "míč, hrajeme, Ball nebo Game Ball" či jak je libo :). Systematicky se snažíme docílit toho, aby se nos koně dotkl míče, a to souběžně se slovním povelem. Jakmile se to podaří, následuje vždy ihned intenzivní hlasová pochvala a odměna. A opět platí - nebojte se přehánění! :)

Kůň velmi záhy pochopí, že dotyk míče přináší odměnu a postup při výcviku je obvykle rychlý. Postupně zvyšujete své požadavky a začneme odměňovat pouze kopnutí do míče nebo "atak" míče nosem, který vyvolá jeho pohyb.

V konečné fázi této části výcviku by kůň měl být schopen míč následovat a nezávisle si s ním hrát, pokud cvičitel nevelí jinak. U mnoha koní zaznamenáme úspěch již v první lekci, pokud k nim ale právě váš kůň nepatří, neklesejte na mysli. Je jisté, že cvičení dříve nebo později zvládne na výbornou!

 

 

Příliš mnoho odměn?

Často slýcháme kritiku, že podstatou úspěšného výcviku cirkusových kousků je podmínění primární odměnou - pamlsky. Jistě, je to tak. Ale...

• Výcvik koní, založený na poskytování primárních odměn (pamlsky, krmivo), je metoda snadno pochopitelná, jak pro člověka, tak i pro koně a je to také metoda mimořádně efektivní a "historicky" prověřená. V posledních letech bylo provedeno několik výzkumů, které souvislost, mezi podáváním primárních odměn a efektivitou učení, potvrdily. Pokud ale s odměnami zásadně nesouhlasíte, není nic snazšího, než si vytvořit svoji osobní kategorii odměn, které budete používat.
• Právě míčové hry ale končí obvykle tak, že si je kůň natolik oblíbí, že posléze na odměny i úplně zapomene. Můžeme tedy odměny postupně odebírat a využívat je pouze v úvodní fázi, kdy u koně odstraňujeme strach a napětí a budujeme motivaci ke hře.
  
  

3. Spojení předchozích výcvikových fází - provedení cviku "Ballon Killer".

Je vhodné předtím, než budeme pracovat s nafukovacími balónky za účelem jejich totální likvidace, začít pracovat s menším míčem (např. fotbalovým), přičemž naším cílem bude, aby kůň položil nohu na míč, a to v reakci na slovní povel.

Možných postupů je vícero. Koně tento cvik můžeme učit ze španělského kroku nebo v návaznosti na hru s gymnastickým míčem. Rození cirkusáci se dobře učí i nápodobou. Cvičitel udělá požadovanou věc a gestem koně motivuje k napodobení svého výkonu, není neobvyklé, že se cvik naučí i jeden kůň od druhého. Jde tedy o tzv. imitaci. Cílem je, aby kůň na povel (hlas, gesto, v případě španělského kroku i bič) vysoko zvedl nohu a položil ji na míč. Každý úspěšný pokus odměňujeme, dokud kůň smysl našeho požadavku nepochopí.

V této fázi již můžeme postoupit o krok dál, uskutečnit "velkou premiéru" a nahradit míč nafukovacím balónkem. Musíme si ale opravdu být jistí, že kůň se praskajícího balónku skutečně nebojí! Může se stát, že tuto část výcviku mylně považujeme za ukončenou, nějaký čas netrénujeme a problém může být na světě. Pro kontrolu je vhodné, těsně před premiérou několik balónků cvičně "odpálit" v blízkosti koně a úroveň připravenosti tak prověřit.

Jakmile se koni podaří zlikvidovat svůj první nafukovací balónek, musí následovat salva pochval a notná porce odměny.

Uvidíte, že kůň rychle pochopí svoji moc a "velikost" a o další cvičení se bude nejen zajímat, ale bude ho i nadšeně vyhledávat.

Pokud vše proběhne, tak jak má, brzy budete mít koně, který bude sám na sebe pyšný jako páv! A já věřím, že pyšný rozhodně nebude sám. Budete mu totiž s největší pravděpodobností významně konkurovat! :)