Když koně zabije pastva

29. 08. 2013 05:00

Obrázky: 12

Autor: Zuzana Slavíková Foto: Renáta Kolářová, Zuzana Slavíková, grasssickness.org.uk Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 33049 Počet komentářů: 39 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Ne, tentokrát není řeč o schvácení, ale něčem úplně odlišném. Vzpomínáte na článek o klisně Ejmi Petra Soukupa a jejím dramatickém boji o život na klinice? Ejmi bohužel nepřežila, ale drama pokračuje. Tentokrát je obětí její stádová kolegyně, fríská klisna Majka. Lékaři již vědí, co obě klisny „skolilo“, ale zda Majka svůj boj vyhraje, je stále velmi nejisté...

Snažíme se svým koním dopřát co nejpřirozenější podmínky, pobyt venku, neomezené pasení... Ale věděli jste, že koně mohou onemocnět z trávy? Já ne, dokud jsem se o existenci „nemoci z trávy" (grass sickness) nepřesvědčila na vlastní kůži (resp. kůži mé klisny).

skMajka je devítiletá fríská klisna, kterou jsem si jako vysněné hříbě dovezla z Holandska. Každou sezónu tráví se zbytkem stáda na tříhektarové louce u řeky Vltavy u Petra Soukupa. Na počátku června se přes louku přehnaly povodně a následně jsme dva koně ze stáda (Petrovu appaloosu Ejmi a mého chladnokrevného Dandu) odvezli na kliniku. Ejmi musela být uspána (celý příběh si můžete přečíst zde - Dramatická dohra povodní). Když už jsem se domnívala, že jsme si všechnu smůlu vybrali, začala jsem týden po odvozu prvních koní na Majce pozorovat zvláštní chování - zdála se mi pohublá, nedojedla krmení, měla vpadlé břicho, byla zvláštně „mapovitě" opocená, třásly se jí svaly a celkově „divně koukala". Majitelé frísů mi dají za pravdu, že „divně kouká", je u tohoto plemene symptom. Frísové totiž nedávají najevo bolest, a když už ji najevo dají, bývá obvykle pozdě.

Přivolaná veterinářka vyloučila koliku, zjistila jen vysokou horečku a zrychlenou peristaltiku a - spíše preventivně - jsme raději jeli na kliniku s představou, že se tam Majka prospí na kapačce a za dva tři dny pojedeme domů. Při vstupním vyšetření se zjistilo ucpané tenké střevo, nasadily se infuze a léky a po noci probdělé obavami, zda bude nutná operace, mě ráno čekala dobrá zpráva - ucpávka se rozpustila. Jenže Majka se oproti očekávání začala prudce horšit. Nepřijímala potravu, měla neustále vysokou horečku a průjem. Parazitologickým vyšetřením trusu byl zjištěn vysoký výskyt vajíček tasemnic a jiných parazitů (včetně škrkavek, které se u dospělých koní vyskytují výjimečně). Parazité se mohli pomnožit vlivem stresu, odčervujeme celé stádo pravidelně, děláme rozbory, Majka nikdy na parazity netrpěla. Ale budiž, mohla jsem něco zanedbat...

djProvedlo se odčervení s tím, že jí dva tři dny bude špatně a pak se zlepší. Jenže se nezlepšila, naopak, její stav se stále zhoršoval. Výrazně zhubla (v průměru 40 kg za týden), byla neustále na infuzích, apatická, bez zájmu o okolí, nežrala, nepila. Její stav se přechodně zlepšil pouze při nasazení diazepamu, ten však zároveň snižuje imunitu a kromě dočasného malého zájmu o pár kousků mrkve nepřinesl žádnou změnu. Majka měla potíže s polykáním, sebemenší kousek potravy jí padal z huby ven, voda tekla zpátky nozdrami. Žíly z obou stran krku přestaly postupně infuze přijímat, došlo k zánětu. Bylo proto třeba vyměnit antibiotika za jiná s perorálním podáním. Aby toho nebylo málo, po první dávce Majce otekl hrtan a téměř přestala dýchat - zřejmě došlo k alergické reakci. Zároveň se zesílil svalový třes a Majka začala trpět silnými bolestmi břicha.

Po deseti dnech intenzivní péče, na kterou Majka vůbec nereagovala, jsem měla koně s horečkou, vodnatým průjmem, bez zájmu o potravu, s krustami v nose, které jí ztěžovaly dýchání, se zjevnými problémy s polykáním a vůbec ovládáním svalů a nervů na hlavě, s bolestmi, apatického, který nepoznával ani své vlastní lidi. Diagnózy padaly různé, ale vždy nějaký symptom přebýval nebo chyběl. Provedli jsme testy na listérie, salmonely, rozbor vody ze studny, ze které koně pili... Vše negativní.

dmJednou z vyslovených možností (kde odpovídaly všechny příznaky a pozitivní byly i pomocné testy) byla i „equine grass sickness" - což je ale choroba, která se v ČR doposud vyskytla pouze asi v pěti zdokumentovaných případech a všechny do jednoho byly smrtelné - nehledě na to, že žádná účinná léčba stejně doposud objevena nebyla. V tomto okamžiku jsem se rozhodla, že se s Majkou rozloučím a nebudu ji nadále týrat.

Paní doktorka Jandová se ale nenechala odradit a přesvědčila mě, abychom ještě udělali alespoň endoskopii jícnu a žaludku. Vyšetření odhalilo rozsáhlé žaludeční vředy, takže eutanazii jsme prozatím odložili a místo toho na zkoušku nasadili léčbu omeprazolem. Jako zázrakem přešel třes i bolesti a při další návštěvě za pár dní Majka vypadala docela slušně, sem tam si ukousla travičku, dala si z ruky mrkev a byla schopná se sama trochu napít a něco málo sníst.

Další krize přišla po třech týdnech na klinice - Majka opět přestala žrát, pít, odmítala jakýkoli kontakt, jen stála zadkem ke dveřím boxu a skřípala zuby. Byť jí ošetřovatelé i veterináři podstrojovali, jak mohli, neměla zájem. Tentokráte i paní doktorka vyhodnotila, že v tomto stavu kobylu nadále nutit do života nebudeme, pokud sama nejeví zájem. Jako poslední zoufalý pokus jsem nakoupila plné auto různých druhů krmení a dovezla na kliniku, víceméně se s Majkou ještě naposled (po kolikáté už?) rozloučit, než ji pošlu na věčné pastviny. A ano, opět se stal zázrak, Majka se po čtyřech dnech dobrovolné hladovky doslova vrhla na kyblík teplého mashe od PAVA, čemuž nevěřili ani okolostojící veterináři a ošetřovatelé... (Děkuji tímto paní doktorce Jandové, která nic nevzdala a hledala všechny možnosti, jak jí pomoci, dále také nesmím zapomenout na MVDr. Tůmovou, které se o Majku starala jako o vlastní a samozřejmě i celý tým ošetřovatelů a stájníků!)

Co je „grass sickness"

opGrass sickness (equinní dysautonomie) je postižení vegetativních nervů, způsobující paralýzu trávicího ústrojí - tedy např. náhlou zástavu střevní peristaltiky, ochrnutí jícnu, jazyka, hltanu... 85 % koní hyne do dvou dnů. Důvodem úhynu bývá obvykle silná kolika a dehydratace. Příčina je zatím i přes dlouholeté výzkumy nejasná, nejvíce se vědci přiklánějí k působení toxinů, které produkují bakterie Clostridium botulini běžně se vyskytující v půdě. Onemocnění se téměř výhradně týká koní v pastevním režimu 24/7, nicméně byly zaznamenány i případy sportovních koní ustájených v boxe bez přístupu k pastvě, i u koní v režimu kombinovaném (pastva/box).

Onemocnění se neomezuje na určitá plemena ani na způsob využití - postiženi jsou dle statistik nejvíce koně mezi 2 a 7 lety, v chovu, ve sportu i využívaní k rekreaci. „Sezóna" grass sickness je mezi dubnem a červencem. Nejvíce případů se objevuje ve Velké Británii (resp. tamní veterináři mají s chorobou nejvíce zkušeností a umí ji včas diagnostikovat, navíc se zde dlouhodobě provádějí výzkumy a fungují léčebná střediska podporovaná nadacemi a granty). Další jednotlivé případy jsou zaznamenány v mnoha zemích střední a severní Evropy a Severní Ameriky (na stejné rovnoběžce jako severní Evropa).

Jak rozpoznat „grass sickness"?

Grass sickness se vyskytuje ve třech formách

  • akutní (úhyn do 48 hodin),
  • subakutní (úhyn do týdne) a
  • chronická (kůň přežije více než 7 dní).

Akutní a subakutní forma vylučuje přežití a při včasné diagnóze je nejhumánnějším řešením koně bezodkladně uspat. Naděje na přežití u chronické formy se při adekvátní péči pohybuje okolo 40 %, z toho množství se zhruba polovina případů vrací do normálního života (do sportu nebo chovu), zbytek koní doživotně trpí některými obtížemi. Rekonvalescence chronických pacientů trvá kolem čtyř měsíců, než lze opravdu téměř s jistotou potvrdit, že kůň se z nemoci dostal. Někdy koně i přes péči na 150 % hynou z důvodu vysílení nebo na koliku.

Diagnostika je poměrně složitá, protože příznaky se hlavně u akutní a subakutní formy mohou překrývat s příznaky jiných onemocnění. Stoprocentní jistotu dá pouze rozbor nervových ganglií nebo vzorku chirurgicky odebraného tenkého střeva. Tyto možnosti však připadají v úvahu v podstatě jen při pitvě, u přeživších koní by chirurgický zásah spojený s narkózou byl pro oslabený organismus příliš velkým rizikem. Z neinvazivních testů lze za poměrně spolehlivé vodítko považovat „oční test" - příznakem choroby jsou totiž pokleslá oční víčka, která se po nakapání 0,5 % roztoku phenylefrinu „zvednou" do přirozené polohy.

Klinické příznaky (nemusí být přítomny všechny)

AKUTNÍ FORMA SUBAKUTNÍ FORMA CHRONICKÁ FORMA
deprese, únava
vtažené břicho
zastavená peristaltika
tachykardie
nadměrné slinění
žaludeční reflux
svalový třes
ptóza (pokles víček)
„mapovité" pocení
dysfágie (obtíže při polykání)
roztažení tenkého střeva
kolika
impakce kolonu
vtažené břicho
váhový úbytek
dysfágie (obtíže při polykání)
tachykardie
kolika
žaludeční reflux
„mapovité" pocení
ptóza (pokles očních víček)
svalový třes
impakce kolonu
omezená střevní peristaltika
suché krusty v nose (Rhinitis sicca)
viditelně vtažené břicho
závažný váhový úbytek
typický postoj s končetinami směřujícími pod břicho
mírně zvýšená srdeční činnost (obvykle do 60 tepů za minutu)
mírné koliky
„mapovité" pocení
ptóza (pokles očních víček)
svalový třes
omezená střevní peristaltika
suché krusty v nose (Rhinitis sicca)

„Fenylefrinový test" u postiženého koně - úhel očních víček před testem (levé oko) a po nakapání roztoku (pravé oko).

sb

Vtažené břicho

sj

"Mapovité" pocení

cm

Postoj - přední a zadní končetiny pod tělem (zde extrémní)

cb

Jak proti „grass sickness" bojovat?

ckNijak. Vzhledem k tomu, že doposud není potvrzena příčina vzniku choroby, nelze stanovit ani účinný „obranný program". V našem případě má choroba zřejmě přímou souvislost s povodněmi, je možné, že se do vody vypláchly nějaké postřiky z polí nebo jiné jedy (na výsledky analýzy travin a půdy čekáme), které způsobily rozvoj příznaků. Koně jsou na té samé pastvině už nejméně 13 let a za celou dobu žádný neonemocněl. Při pitvě uspané Majčiny stádové kamarádky Ejmi byl odebrán vzorek tkáně a rozborem v laboratoři ve Švýcarsku bylo potvrzeno, že byla na grass sickness pozitivní (dislokovaný kolon byl pouze průvodním jevem). Radou je pouze obecná prevence - nepást koně v rizikovém období, pečovat o pastviny, odstraňovat trus, sekat nedopasky, střídat odčervující přípravky, nově příchozí koně oddělovat, střídat spásání koňmi a jinými druhy zvířat (krávy, ovce). Tedy v podstatě nic objevného.

Happy end...?

Prozatím ne... Po měsíci stráveném na klinice v Heřmanově Městci jsme odvezli Majku domů (opravdu domů, na zahrádku, pod provizorní přístřešek) a snažíme se o její rozkrmení. V domku na nářadí máme míchárnu krmiv a ve vaně obvykle stojí kýble s namočeným krmením...

slJedinou radou je dávat jí vše, co si vzpomene (i kdyby to nebylo krmení určené vůbec pro koně), v dostatečném množství a co nejčastěji, klidně každou půlhodinu. Cílem je udržet střevní peristaltiku funkční, předejít průjmům, dostat do ní jakýmkoli způsobem vlákninu, zamezit váhovým úbytkům a zajistit dostatečnou hydrataci. Zároveň je nutné v koni podněcovat zájem o okolí, masírovat mu kůži, nenechat ho upadnout do deprese (a nenechat se odradit, že kůň vaši obětavou péči vůbec neocení a zhnuseně odchází, jakmile vás vidí...). Péče o takového koně je časově velmi náročná, vyčerpávající a zejména naprosto frustrující.

Majčin stav je jako na houpačce - jeden den je aktivní, zajímá se o jídlo a o okolí, další den stojí, kouká, nežere ani z ruky, hodně leží, nereaguje. Každý malý úspěch je vykoupený nějakými novými potížemi. Bez pomoci celé rodiny, která se při krmení a starání se mnou střídá, by vůbec nebylo možné jí takovou péči poskytovat (a nesmím zapomenout na svého úžasného šéfa, který mi umožňuje flexibilní práci). Nebudu také zastírat, že rekonvalescence je finančně poměrně náročná. Když pominu náklady za kliniku, tak doma peníze doslova „tečou" za všemožné druhy krmení, vitamíny, probiotika, další krmné doplňky, čerstvé ovoce a zeleninu... (a zvlášť si to uvědomuji ve chvílích, kdy kbelík netknutého krmení liju do záchodu, protože to zrovna dneska princezně přestalo chutnat...).

cbPo měsíci od odvozu na kliniku (tedy dva měsíce od objevení příznaků) můžu říci, že Majčin stav se zlepšil - žere pravidelně, aniž bych ji musela honit s kýblem po zahradě, vrací se jí cit v pyskách a jazyku, pomalu i cit do kůže... Má štěstí, že je to veliký a robustní kůň, a měla tedy „z čeho brát". I přes velký váhový úbytek a trčící páteř a kosti stále vypadá k světu. Pořád ale žere pouze kašovitou stravu, trávu sice ukousne, ale má potíže ji spolknout, nesliní, neudrží v hubě granule ani nic suchého, nemůže pořádně žvýkat, seno sežere jedině ve formě řezanky zamíchané do mashe (a to ještě téměř rozmočené a jen malou dávku), po jídle obvykle stojí se zataženým břichem, klepe se, otvírá hubu a snaží se buď polknout, nebo to aspoň z huby vysypat. Nepotí se (s tím souvisí přehřívání), je hodně unavená a spavá, ubývá na váze (ačkoli ne tak dramaticky jako ze začátku) a masivně ztrácí osrstění (včetně žíní v hřívě a ocasu). Posledních pár dní se k „top ten" ještě přidalo dušení při žrádle, křeče krku a rýma. Endoskopií jsme zjistili dilatovanou (rozšířenou) část jícnu v místě, kde krk nasedá na hrudník. V místě dilatace nefungují žádné nervy a městná se tam potrava, která se neposouvá dál.

Jsem samozřejmě srozuměná s tím, že se může z hodiny na hodiny stav prudce zhoršit, dojít k nějaké komplikaci a pak už nebude pomoci. Ale Majka má chuť bojovat a my s ní!


Více informací: www.grasssickness.org.uk, informace o EGS použity a přeloženy s laskavým svolením Moredun Foundation.

Připojené obrázky

Připojené články

17.06. 2013 17:00 Dramatická dohra povodní

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. radka

    Poděkování

    06:37 - 29. 08. 2013

    Mnohokrát díky za tento článek. Dozvěděla jsem se něco, o čem jsem vůbec neměla tušení. Kobyly máme také v režimu "když chtějí, jsou venku" (jasně nám naznačí, kdy se chtějí schovat do kamenné stáje - letošní letní útoky veder a hovad byly extrémní, ve stáji strávily více času než za celou zimu).
    Je mi líto, čím si Vaše kobylka prochází. Obdivuji všechny, kteří ji léčí a pečují o ni. Kobylce přeju hodně síly, aby boj dotáhla do vítězného konce.

  • 2. kiwi

    obdiv

    08:11 - 29. 08. 2013

    chtěla bych Vám vyjádřit podporu a hlavně obdiv, že jste to nevzdali a bojujete dál. článek mi vhání slzy do očí, nedokážu si ani představit jak těžké muselo být vaše rozhodování. přeji kobylce ať se jí konečně daří lépe a postupně se uzdravuje a Vám potřebnou sílu. Ivana

  • 3. žofré

    Držím kobylce palce,

    08:59 - 29. 08. 2013

    onemocnění jsme teoreticky "potkala" v zahraničních zdrojích.
    K radám, jak bojovat proti, bych přidala vyčtené doporučení nedávat pokud možno koně na pastvinu, kde se již vyskytl grass sickness, ani do blízkého sousedství , vyšší rizilko se udává po souvislém období suchém a teplém obdob, možná. Na východě Skotska se udává až 1% koní, postižených tímto...není dobrá zpráva, že je třeba se bát i u nás, nicméně za článek samozřejmě děkuji.

  • 4. Beren

    Držte se

    10:31 - 29. 08. 2013

    Vůbec jsem netušil, že něco takového existuje a jenom doufám, že se to u nás nerozšíří. Přeji hodně štěstí, pevné nervy a i nadále podporu okolí.

  • 5. Eva Hálová

    Díky

    10:37 - 29. 08. 2013

    Moc děkujeme za článek,děkujeme za to,že i přes to,co prožíváte,jste se podělili o novou zkušenost.Mě po povodni uhynula část zvířat na pastvě a dodnes nevíme proč.Veškeré možné rozbory byly negativní.Moc držím palce,abyste svůj boj dotáhli do vítězného konce.

  • 6. žofré

    Danda

    11:01 - 29. 08. 2013

    to zvládl, je v pořádku?

  • 7. LaGajure

    děkuji

    11:35 - 29. 08. 2013

    Také děkuji za se psání příběhu - ač není veselý.
    Obdivuji Vaši obětavost a sílu v boji pokračovat. Kobylce přeji ať se jí daří co nejlépe a pokud to bude jen trochu možné, ať zvítězí nad svým nešťastným osudem :(

  • 8. Katka K.

    Dandy

    16:15 - 29. 08. 2013

    Reaguje na 6.

    Možná se ozve Zuzka a dodá aktuálnější informace, já se na něj ptala někdy v půlce července a to byl už doma. Sice schvácený a kulhající na obě přední, ale předpoklad je, že do půl roku bude v pořádku. Nevím ale, zda se u něho jednalo u stejnou nemoc.

  • 9. zubr

    Dandy

    21:31 - 29. 08. 2013

    Reaguje na 6.

    Danda je od konce června v domácím stádu, u něj se naštěstí žádný z příznaků EGS neobjevil, takže to opravdu byla "jen" kolika a endotoxémie spojená se schvácením. Kopyta nevypadají vůbec dobře, hodně se mu začaly stáčet dovnitř, odmítá chodit (jak navolno, tak na vodítku), nejradši by jen stál v maštali na haldě podestýlky a čekal, až se mu seno a voda donesou až pod čumák. Petr Soukup se mu sice o kopyta fakt perfektně stará, ale nevypadá to, že bychom ho mohli nechat naboso a jen ho strouhat (byť Petr má s úpravou bosých kopyt po schvácení dost zkušeností). Prozatím máme na cestě XXXXL botky a objednaného veta na další RTG (první se dělaly na klinice) a podle toho uvidíme, jak dál, zda to zvládneme v botách nebo s ortopedickým kováním nebo jinak. Doufám, že přeci jen nedošlo k nějakému závažnému poklesu kopytní kosti. V jeho neprospěch hraje to, že - byť je na dietě - tak je stejně na svoje kopyta prostě těžký a navíc je to citlivka, co všechno strašně prožívá a všechno ho bolí minimálně 10 x víc, než normálního koně :-) Půlroční rekonvalescence je fakt jen zbožné přání.. Ale jinak je v pohodě :-)

  • 10. zubr

    Děkuji všem za podporu!

    23:00 - 29. 08. 2013

    Chtěla jsem, aby se o téhle nemoci alespoň něco vědělo, protože povědomí o ní nemají ani veterináři (běžní terénní). Bohužel nemůžu posloužit šťastným koncem, protože Majky "noční můra" nějak žádného konce nebere..
    Neustále řešíme, čím nahradit vlákninu, když trávu nežere a seno obejde obloukem (hlavně ho ani neprosliní a tudíž nespolkne). Netuším, jaký jiný management nastolit kvůli rozšířenému jícnu, aby se mi nedusila i po větším hltu vody. Nemám představu, co v zimě, jak ji ukrmím a jak zahřeju, dekovat jsem začala už teď v 15 stupních, protože se kobyla přes noc klepala zimou.. Opravdu mi dochází inspirace..

    Ale pak se podívám z okna, Majka na mě "zabublá", přijde vybagrovat kyblík kašičky a já si říkám, že když už toho prožila tolik, tak přece tohle jsou jen "prkotiny" a určitě to nebude tak zlé, jak to vidí veterináři a přístroje..

  • 11. žofré

    Dandy-dekuji

    05:57 - 30. 08. 2013

    za doplnění info, držm nadále palce a Majce taky. Stran chronického EGS a rehabilitace poté bych hledala rady u té nadace, na kterou je tady pod článkem odkaz, jsou tam zas další linky, mají větší zkušenosti/což jim nikdo nezávidíme/.Ale to vás určitě napadlo taky.
    Držím palce.

  • 12. Tamtam

    držím palce

    09:33 - 30. 08. 2013

    děkuji za článek a moc držím palce aby to kobylka zvládla, je nádherná. Jen mě napadlo, ve článku to není úplně jasné - je teď u vás na zahrádce sama? Vím že jsou důležitejší věci než kobče zařizovat společnost, ale myslím že v téhle fázi je psychika hodně důležitá, třeba by jí nějaký žravý kolega inspiroval..
    A co se týče krmení, kontaktovala bych paní z Anima, mají v obchůdku různé speciality co se běžně koním u nás moc nekrmí, mám na mysli třeba pískavici, karob atd. určitě by poradila.

  • 13. žofré

    vláknina v kašovité formě

    10:54 - 30. 08. 2013

    by se možná dala získávat rozmáčením granulí vojtěšky i sena/ a ano, vím, že to bude trochu jiná vláknina než ze řezanky/.
    http://www.jamenska.cz/index.php/seno-ve-forme-granuli

    A hledala bych inspiraci i u lidí, co mají koňské seniory, tam bývají problém zuby, vlákninu řeší také/ nedávno články Evy Holubcové o A1/1 stařících a pod nimi reakce majitelů nebo ošetřovatelů/.

  • 14. Monika Mechová

    Krmení

    11:01 - 30. 08. 2013

    Zdravím vás všechny :-)
    Snad Zuzka dovolí, abych se do diskuze také vložila. Majce jsme krmnou dávku sestavovali na míru, nedostatek vlákniny jsme se samozřejmě snažili nahradit. U vojtěškových granulí apod. je problém, že je kobylka nežere, také po mnoha krmivech průjmuje. Zuzka se aktuálně rozhodla zůstat u mashe od Pava, protože to je snad jediná věc, kterou kobyla bez problémů žere a kvůli zjištěné dilataci jícnu nechce experimentovat... Každopádně moc díky všem za nápady a účast.

  • 15. žofré

    složení Pavo Mash

    11:17 - 30. 08. 2013

    Reaguje na 14.

    nemohu nikde najít/ což může být dáno faktorem mezi židlí a klávesnicí:-)/, pomohla byste mi?
    Jinak to je samozřejmé, že se držíte toho, co funguje.
    Držím palce.

  • 16. Katka K.

    Vláknina

    11:44 - 30. 08. 2013

    U vojtěšky mě přesně napadlo, že je hořká, že ji nebude žrát, ale nezkoušeli jste melasované cukrovarnické řízky. Ty jsou sladké a koně je milují.

  • 17. Katka K.

    Add

    11:46 - 30. 08. 2013

    Reaguje na 16.

    To měla být otázka, zapomněla jsem otazník.:-)

  • 18. Monika Mechová

    Mash

    12:03 - 30. 08. 2013

    http://www.pavo.cz/produkty/pavo+slobber+mash?filter[31][]=109 :-)

  • 19. Monika Mechová

    Řízky

    12:06 - 30. 08. 2013

    Současná krmná dávka je postavená mimo jiné právě na melasovaných cukrovarských řízcích. Před chvílí jsem se Zuzkou mluvila a kobylka se sice trošku ofrňuje, ale nakonec už přijímá nově sestavenou krmnou dávku - melasované cukrovarské řízky, ječný šrot, sladový květ, řezanka, minerálka, B-komplex, probiotika, doplněk Se + E, kdyby to někoho zajímalo detailně :-)

  • 20. zubr

    Krmení Majky

    13:24 - 30. 08. 2013

    Tak přidávám popis, co princezna žere, třeba ještě něco někoho napadne:

    - granulovaná vojtěška nebo seno (Epona) - ani omylem, maximálně 5 granulí na kýbl, jinak to pozná a nežere (vojtěška jí nechutnala ani předtím)
    - řízky ok, ale teď jsme zhruba na čtvrtině doporučené dávky, větší podíl v kaši nežere, nechutná jí to
    - vitamíny sežere jen v ranní dávce, když je po noci hodně hladová, jinak to cítí a odmítá
    - PAVO mash dostává pořád na ochucení té své nové směsi, abych ji "oblbla"
    - do každé dávky jí dávám hrstičku řezanky (Agrobs Pre-Alpin), což jí udělá spotřebu zhruba 40 dkg sena denně :-)
    - mrkev, jabka, jakékoli ovoce a zeleninu - aktuálně nežere nic z toho (čas od času má záchvat žravosti, teď zrovna ne, jinak jí chutnal meloun, okurky, paprika, hroznové víno, banán, mladá kukuřice)
    - občas si dá müsli tyčinku, ale jen oříškovou :-)
    - včera sežrala dceři rohlík s paštikou
    - z krmných doplňků, různých pochutin a ochucovadel bych si pomalu mohla otevřít velkoobchod - ochutná, vyplivne, při pokusu jí to propašovat do směsi čuchne a odejde
    - vše ochucujeme melasou, med nechce, miluje javorový sirup, to je ale trochu drahá sranda..
    - trávu je schopná kousat tak max. 10 minut, pak se hodinu dáví, otvírá hubu, vypadávají jí z huby rozkousané cucky, flémuje, frká z nosu zbytky potravy i s tou rozkousanou trávou
    - seno obchází obloukem, cokoli suchého se jí hned nalepí na hubu a jak nemůže slinit, tak jí pak dělá problém se toho zbavit a už vůbec to nepolkne

    Pokaždé, když se nenažere, tak vyměknu a zase jí to Pavo přidám, byť fakt nechápu, co v tom je tak zázračného :-(

    Aktuálně nepije vodu, zkoušeli jsme oslazovat melasou, glukózou, obyč cukrem, přidávat mrkvovou nebo jablečnou šťávu - prostě nic. Momentálně jedeme na bezkofeinovém kafi oslazeném melasou s kapkou mléka, toho je schopná s chutí vypít za den těch zhruba 10 litrů, takže na hydrataci (+ tekutiny z mashe) jí to nejspíš stačí..

    Ještě k té společnosti - prozatím je se psem a má samozřejmě maximální pozornost naši. Pes se naučil žrát mash, kobyla s ním naopak chodí kolem plotu a hlídá. Když spí pes, Majka stojí nad ním a dělá stádo, když spí Majka vleže, pes chrápe s ní :-)
    V záloze mám našeho poníka, pořád rozhoduju, jestli ho přivezu nebo ne, ona se nepotřebuje inspirovat ke žraní, to jí jde. Stejně budou muset být odděleně, on by jí jinak všechno sežral.

  • 21. pilgrisek

    meloun

    13:51 - 30. 08. 2013

    třeba bych zkusila meloun. Když nechce pít tak by to mohlo být k něčemu dobré co? Teď bývají ve slevě a jsou dost sladké tak by jí to mohlo chutnat a ani by ji to nemělo vadit při polykání. Moji koně ho teda zbožňujou :-)

  • 22. Katka K.

    Re: Krmení

    14:05 - 30. 08. 2013

    Reaguje na 20.

    Ta krmná dávka zní dobře, to je super, že do ní tohle dostanete.Asi jste už zkoušeli ale pokud náhodou ne - co pivovarské kvasnice? Někteří koně je nežerou, ale ti co ano jednak přibírají a navíc to podporuje chuť k jídlu...

  • 23. žofré

    Krmení Majky-re

    15:51 - 30. 08. 2013

    Jednak děkuji / i Monice Mechové/ za upřesnění-zajímá mě to.
    Druhak: na těch anglických stránkách, co je na ně pod článkem odkaz, udávají taky "chutě" těch koní s chronickým EGS, i to kolísání "lepší-horší".
    Z těch neobvyklých pochoutek tam uvádějí pivo /značku nikoli:-)/, mléčné granule, což netuším, co míní, tu melasu taky, jen s tím, že sledovat , aby nebyl průjem.
    Na zvýšení kcal by mě napadlo vařit semínko nebo pomalu trochu oleje.

  • 24. žofré

    mash-složení

    15:53 - 30. 08. 2013

    Reaguje na 18.

    tak tohle jsem našla také, já myslela exaktní složení, prostě kolik čeho přesně.
    I tak děkuji.:-)

  • 25. zubr

    Re: Pavo mash pro žofré

    16:33 - 30. 08. 2013

    Opsala jsem z pytle:
    - hrubý protein 15 %
    - hrubé oleje a tuky 7 %
    - hrubá vláknina 7 %
    - hrubý popel 7 %
    - cukr 7 %
    - škrob 29 %
    - vápník 0,8 %
    - fosfor 0,5 %
    - sodík 0,5 %
    - draslík 0,9 %
    - horčík 0,5 %

    Doplňkové látky v 1 kg:
    - vitamín A 12.500 IE
    - vitamín D3 2.100 IE
    - vitamín E 165 mg
    - vitamín K3 3 mg
    - vitamín B1 15 mg
    - vitamín B2 15 mg
    - vitamín B6 10 mg
    - vitamín B12 150 mcg
    - vitamín C 200 mg
    - kyselina panthotenová 15 mg
    - cholin 275 mg
    - kyselina listová 7 mg
    - niacin 25 mg
    - D-biotin 250 mcg
    - měď 20 mg
    - železo 110 mg
    - zinek 100 mg
    - mangan 80 mg
    - kobalt 0,5 mg
    - selen 0,35 mg
    - jód 0,5 mg

  • 26. Monika Mechová

    Kvasnice

    19:09 - 30. 08. 2013

    Reaguje na 22.

    Zuzka má zatím celý kyblík B-komplexu, takže kvasnice jsme odsunuli až na dobu, kdy toto dojde, určitě se o nich uvažuje :-)

  • 27. Monika Mechová

    Mash

    19:10 - 30. 08. 2013

    Reaguje na 23.

    Omlouvám se, někdo nenajde, nemyslela jsem to zle ;-)

  • 28. Monika Mechová

    Lněné semínko a olej

    19:11 - 30. 08. 2013

    Reaguje na 27.

    Ona právě Majka hodně průjmuje - např. řýžové otruby jí pěkně prohnaly, takže krmivům s vyšším obsahem krmiv jsem se snažila vyhnout, nemuselo by jí to udělat dobře...

  • 29. Monika Mechová

    oprava

    19:13 - 30. 08. 2013

    Reaguje na 28.

    krmivům s vyšším obsahem oleje samozřejmě :-)

  • 30. damas

    rýžové pokrutiny

    20:07 - 30. 08. 2013

    Reaguje na 29.

    Co takhle vyzkoušet rýžové pokrutiny? Uvádí, že mají nízký obsah tuku (1,4%) a vyšší obsah vlákniny. Tady odkaz http://www.centrumkrmiv.cz/product/ryzove-otruby-14-tuku-1221/
    Jinak moc držím palce a obdivuji Vaše odhodlání!

  • 31. žofré

    složení mash-díky

    07:46 - 31. 08. 2013

    Reaguje na 25.

    tohle jsem měla na mysli.
    Pro Moniku Mechovou: vám se zdá vojtěška hořká? Já nevím, žvýkala jsem včera zkusmo granuli z DeHeus a hořká mi nepřišla, možná nemám chuťové buňky ok.Pádokaždně pokud to kůň nežere, tak nežere, i kdyby to sladké jak cumel bylo, tím je jasno:-).

  • 32. Monika Mechová

    Vojtěška

    09:28 - 31. 08. 2013

    Reaguje na 31.

    Myslím, že o hořkosti vojtěšky psala Katka K., ale to nevadí :-) Ony jetelovny obecně obsahují saponiny - ty jsou hořké. Ovšem záleží na jejich aktuálním obsahu a ten je v každém porostu jiný. Hořká někdy bývá vojtěška ještě jako živá zelená píce, granule mi také hořké nepřijdou.

  • 33. Monika Mechová

    Rýžové pokrutiny

    09:30 - 31. 08. 2013

    Reaguje na 30.

    Díky za tip, pro náš případ ale lépe živinové vychází sladový květ. Pokrutiny sice obsahují více vlákniny a málo tuku, ale jinak nejsou moc nutričně bohaté, Majka potřebuje co nejvíce živinově koncentrovanou krmnou dávku.

  • 34. žofré

    Vojtěška-re

    10:28 - 31. 08. 2013

    Reaguje na 32.

    máte pravdu, to psala KatkaK, omlouvám se.
    Zkusím najít ještě tu zelenou tedy:-).Ono by stejně padaly v úvahu při problému se slinami a polykáním rozmočené granule/ ale jasné, nežere nežere, ani kdyby dvorní ochutnavač doporučil:-)/..

  • 35. Katka K.

    Hořká vojtěška :)

    12:57 - 31. 08. 2013

    Reaguje na 34.

    Ano, to jsem psala já. Ne nijak výrazně, ale dobrá není a třeba můj kůň neměl problém s řízky (nemelasovanými), ale vojtěška mu nechutnala. Ale časem si zvykl. Mí psi ji taky moc nemusí.:)

  • 36. Fol

    Sílu!

    12:52 - 01. 09. 2013

    Četla jsem článek s vytřeštěnýma očima a pak jsem úplně ztuhla, když jsem se podívala, kdo je autorem. Je mi neskutečně líto, že Vás Zuzko postihla taková věc. Musí to být peklo... Moc držím pěsti, aby se z toho kobylka dostala. Myslím na Vás a přeju dostatek sil!

  • 37. Vap

    a co senáž?

    14:01 - 04. 09. 2013

    A co zkusit místo sena senáž? Je zdravá, voňavá a tak by ji to mohlo nalákat, koně ji milují a přibírají po ní...

  • 38. EditaZak

    Nás to potkalo také

    18:26 - 15. 01. 2017

    Jak to nakonec dopadlo? :)
    Nás to potkalo o víkendu.
    Teď už kobylka pobíhá jen na koňském nebíčku.
    Jak to nakonec skončilo?

  • 39. Katka K.

    Jakto dopadlo

    09:45 - 16. 01. 2017

    Bohužel špatně, bojovaly až do listopadu, kobylka se výrazně zlepšila, ale pak to vzalo rychlý konec. Cituji z mailu od Zuzky:

    7.11. jsem ji dala uspat :-(
    Nakonec se to seběhlo docela rychle. Vypadala pořád dobře, nasrstila na zimu, pěkně žrala (sice kašičky, ale už v nějakém normálním režimu, většinou 3 x denně, zbytek se pásla nebo žvýkala to seno a senáž), nabrala docela dost kilo (už jí netrčely kyčle ani páteř, jen kohoutek), sehnala jsem jí malé balíky senáže, docela pěkně jí přežvykovala a hlavně začala žrát i jemné seno. Už už jsem si říkala, že tu zimu přeci jen v teplé dece a s hromadou krmení v boxu přežije (box jsme jí vyrobili z vyklizeného zahradního domku). Zlom nastal, jakmile přišly ty první hnusné deštivé dny kolem dušiček, nechtěla ani za nic být zavřená ani v přístřešku, stála jak mula v rohu zahrady, neustále jsem ji honila do sucha, ale ideální pro ni bylo ležet v blátě a nechat na sebe pršet.. Začala se hodně zalykat, ježila se, přestala žrát seno i trávu, ale pořád ještě žrala aspoň kaše, postupně ale přestala žrát úplně.

    Konzultovala jsem její případ kromě veterinářů i s lidskými doktory, zajímavý byl názor, že otravy obecně lze přirovnat k nemoci z ozáření - prostě zasažené orgány postupně odumřou, pokud byly jedu hodně vystavené, když se včas nepodá protijed, a je jen snová vize myslet si, že by nějakým způsobem obnovily, prostě se jen čeká, až to definitivně selže. My jsme vycházeli z toho, že měla nervy pouze paralyzované botulotoxinem některého typu a že se zhruba za 3 měsíce funkčnost obnoví, což se u některých nervů potvrdilo (slinění, pocení, polykání). Proto jsem ji taky brala domů nikoli na léčbu, ale na pouhou rekonvalescenci. Ale víme houby, jestli nebyly postižené další orgány, třeba játra, a prostě se na to jen nepřišlo, protože krev nic neukázala. No a jakmile začala být trochu zima, tak se Majka nedokázala zahřát "zevnitř", rychle se vyčerpala a její konec by byl otázkou dalších několika dní tak jako tak, navíc v bolestech

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com