Soliterní keře

Kriterií pro výběr solitérního keře je několik. Měl by mít velmi efektní květy, zajímavé olistění či kůru, výrazné plody a celkově esteticky hodnotný habitus po celý rok. Při výsadbě je nutné zohlednit stanoviště, keř by měl mít kolem sebe dostatek místa, aby vynikla jeho krása. Tyto keře vybírejte zvlášť pečlivě. Ve výběru solitér se často chybuje. Např. velmi oblíbená zlatice (lidově nazývaná „zlatý déšť") nepatří do skupiny solitér. Časně zjara nás okouzlí výraznými svěžími květy, ale po zbytek roku je to „pouze" nevzhledný keř. Zlatý déšť se hodí do skupinových výsadeb a pouze zřídka.

Mezi velmi zajímavé keře patří:

Kolkvitzie krásná (Kolkwitzia amabilis) >
Dorůstá 1-3 metrů, vyhovuje jí každá vlhká a propustná půda, velmi dobře snáší plné slunce. Velmi bohatě kvete v květnu a červnu, a proto především v době květu je velmi atraktivní.

< Temnoplodec (Aronia)
Zajímavý keř s bílými květy. Na podzim má výrazné zbarvení listů a lesklé černé plody. Je velmi skromný, nenáročný, snáší sucho i vlhčí půdy.

Muchovník (Amelanchier)
Opadavé keře, ale i menší stromy, které mají rády minerální a teplé půdy s vápenitým podkladem. Jsou nápadné svými květy a na podzim hezky zbarvenými květy.

Tamaryšek (Tamarix) >
Velice zajímavý opadavý či stálezelený keř. Dorůstá do výšky 4 metrů. Vyhovuje mu dobrá propustná půda na plném slunci. Je tolerantní k zasoleným půdám a vysokým teplotám. Vhodný jako solitera i jako volně rostoucí živý plot.

< Čilimník (Cytisus)
Čilimníky mají rádi lehké, písčité až kamenité půdy na plném slunci v jižní poloze. Ušlechtilé druhy rostou v každé neutrální až mírně kyselé. Především červené kultivary jsou krásné jako solitery. Ostatní druhy jsou vhodné i na svahy a rekultivace. Jsou jedovaté!

Okrasné slivoně, mandloně, meruzalky (Prunus) >
Velmi bohatý rod, ve kterém můžeme nalézt nízké keře i vyšší stromy. Neměly by chybět v žádné výsadbě! Oslňují nádherným květenstvím i zajímavou kůrou. Jejich použití je velmi rozmanité a v sortimentu si vybere opravdu každý.

Pěnišník (Rhododendron)
Stálezelené keře až keřovité stromky. Nepostradatelné dřeviny v tisicích kultivarech nachází široké uplatnění díky atraktivnímu habitu a efektnímu kvetení. Jsou vápenostřežné - vyhovují jim kyselé a vlhké půdy. Mělce koření, je vhodné po výsadbě dát mulč, aby byly kořeny chráněny a nedocházelo k jejich poškození. Uplatnění nachází nejen jako solitery, ale ve skupinových výsadbách např. s borovicemi.

<Štědřenec (Laburnum)
Keře či menší stromky s převislými postranními větvemi. Vyhovuje jim lehká půda a plné slunce. Jsou to nápadné kvetoucí dřeviny, avšak jedovaté.

Šácholan (Magnolia) >
Opadavé či stálezené stromy a keře efektní především v době květu. Nejozdobnější jsou kultivary vykvétající před rozvinutím listů. U nás nejsou mrazuodolné, proto jim vyhovuje chráněná poloha na slunci či polostínu, dobrá hlinitá půda vylepšená rašelinou nebo hnojem.

Hamamelis (Vilín)
Ušlechtilé dřeviny, které jsou velmi ceněné pro svou dobu květu. Vysazují se jako solitery před kulisu jehličnanů. Vyhovuje jim živná, vlhká a kyselá půda a slunné až poloslunné stanoviště. Časem bývají poměrně rozkladité, proto je důležitý správný odstup od ostatních dřevin.

Vajgelie (Weigela)
Krásně kvetoucí opadavé, vzpřímené keře. Mají rády středně těžké půdy. Stanoviště by mělo být slunné a chráněné. Uplatní se jako solitery, ale ve skupinových výsadbách.

Trojpuk (Deutzia)
Trojpuky se vyskytují v mnoha druzích a kultivarech. Snáší dobře plné slunce, ale půda by neměla být vyprahlá. Sází se většinou jednotlivě, snesou i zápoj a vytváří tak velmi pěkné volně rostoucí živé ploty.

Pustoryl (Philadelphus) >
Nádherné vonné keře, které jsou okrasou každé výsadby. Jsou značně rozkladité, proto je vhodné dát pozor na konečný vzrůst. Jsou skromné, nemají žádné specifické nároky. Mohou být vysazeny i ve skupinách do volně rostoucích živých plotů.

Hortenzie (Hydrangea)
Krásně kvetoucí keře, které mají rády vlhčí a kyselé půdy. Vyhovuje jim polostín až stinné stanoviště. Mají rozmanité použití při výsadbách. Jsou okouzlujícími solitery, ale mohou být vysazeny i ve skupinách nebo se uplatní v mobilní zeleni.

Zmarlika (Cercis)
Atraktivní dřeviny především v době květu, protože se květy objevují před olistěním. Květy vyrůstají ze starého dřeva. Nejsou náročné, vyhovují jim vlhčí půdy na plném slunci. Tyto nízké stromy nebo keře vysazujeme solitérně nebo na okraje skupin v parkových úpravách a větších zahradách.

< Komule (Budsleja)
Krásně kvetoucí keře, někdy také nazývané „motýlí keř". Mají poměrně velké roční přírůstky a jsou ceněné pro pozdní dobu květu. Vyžadují chráněné stanoviště a živné, sušší půdy.

Stálezelené keře

Neopadavé keře tvoří nepříliš četnou skupinu rostlin v našich klimatických podmínkách. Habitem připomínají opadavé keře, ale temnou barvou listů se přibližují účinku jehličnanů. Jsou nenahraditelné tam, kde chceme docílit nejtmavších odstínů a oživit tak kompozici výsadby hlavně v zimním období.

V našich klimatických podmínkách jsou to druhy choulostivé vůči namrzání. Potřebují chráněnou polohu před účinkem nízkých teplot, mrazivých větrů a ranním sluncem a suchem. Ne všechny prodávané druhy jsou v našich podmínkách odolné.

Zajímavé stálezelené keře:

Barvínek menší (Vinca minor)
Polokeřík či bylina vyznačující se krásnými modrými květy v měsíci květu a červnu. Vyžaduje vlhčí a zastíněné stanoviště. Dosahuje výšky 15 - 20 cm.

Zimolez kloboukatý (Lonicera pileata)
Hustě větvený keř, dosahující výšky 30 - 100 cm. Má smetanově bílé květy, snese sucho i stín, vyžaduje však chráněné stanoviště.

Zimolez lesklý (Lonicera nitida)
Vzpřímený keř, který ve své domovině dosahuje až 3 metrů, u nás však jen 1 m. Nároky i květy jsou stejné jako u z. kloboukatého.

Bobkovišeň lékařská (Laurocerasus officinalis)
Dorůstá až do 3 metrů výšky i šířky. Cenná je pro své pěkné kvetenství i tmavé plody. Vyžaduje však chráněné stanoviště, jinak vymrzá.

< Dřišťál Juliin (Berberis Juliane)
Hustý, vzpřímený a trnitý keř. Dobře snáší sucho, je vhodný i jako solitera. Do Evropy byl dovezen v roce 1900 a stal se velmi oblíbeným, protože je ze stálezelených dřišťálů nejosvědčenější.

Dřišťál bělolistý (Berberis candidula) >
Menší, trnitý, kompaktní keř, který je zárověň velmi hustý. Dorůstá výšky okolo 1 metru. Kvete žlutě. Vhodný je jako solitera, do menších skupin, do vřesovišť a skalek.

Zimostráz obecný (Buxus sempervirens)
Zimostráz svým habitem patří k robustním a pyramidálním keřům. Dorůstá až do výše 4 metrů. Velmi dobře snáší sucho a stín a je vyhledávaný do podsadeb pro živé ploty.

Hlohyně ohnivá (Pyracantha coccinea)
Až 3 metry vysoký a velmi krásný keř. Je to keř současných zahrad, ve výsadbách zažívá renesanci. Pěstuje se od roku 1629, a to pro plody, z nichž se vařila marmeláda. Velmi dobře snáší řez. Prudké změny počasí však způsobují u hlohyní vymrzání.

Cesmína obecná (Ilex aquifolium 'Alaska') >
První cesmíny byly dovezeny do Čech v roce 1880. Je to tradiční vánoční keř v Anglii. Lze ji jako stálezelenou dřevinu spolehlivě pěstovat i v drsnějších podmínkách, je velmi dekorativní svými listy a dlouho vytrvávajícími plody. Dorůstá do výše až 5 metrů. Patří mezi nepostradatelné keře s velkým množstvím atraktivních kultivarů, vyznačujících se pěkným olistěním kontrastujícím s plody a rozmanitým habitem.

Kalina pražská (Viburnum x praense)
Kalina pražská je často pěstovaným kultivarem jak v parcích, tak i v zahradách. Je to nenáročná dřevina, která dobře snáší naše klima. Dorůstá výšky okolo 2.5 metru. Kvete žlutobíle a velmi dobře snáší stín.

Na konec tip na levný živý plot

Nemusíme hned běžet do nejbližšího zahradnictví :-), stačí, když si třeba v neděli po obědě uděláte pěší výlet po svém okolí. Vemte si s sebou polní lopatku a pytel. Ve volné přírodě najdeme plno krásných a vhodných keřů na živé ploty.

Krásné jsou např. hlohy - skromné a výrazně kvetoucí keře. Zvládají plné slunce, sucho, i kamenitou půdu. Jsou velmi rozkladité, proto je vhodné počítat již při výsadbě s větším prostorem pro ten to keř. Výmladky najdete u každého keře, takže stačí šetrně vyrýpnout.

Další zajímavé keře jsou lísky, hlavně ty červenolisté. Ze spadených oříšků vyrůstají v okolí lísek nové keříky. Krásné jsou v kombinaci s bíle kvetoucími keři.

Na mezích a na okrajích lesů rostou šípkové keře, trnky, mezi které můžete zakomponovat břízu či dub. Tyto dřeviny se v přírodě velmi dobře a rychle množí, přesto dbejte na to, abyste odebírali rostliny s rozumem, ne všechny na jednom místě. Nenechávejte po sobě díry či poničenou okolní vegetaci!