Editorial 1/2017

Každá chvilka je důležitá

Probojovala jsem se sněhem do stáje, silničáři tu ještě nebyli, snad pomáhají jinde. Jeník stojí spokojeně ve sněhu ve výběhu a okousává deku své stájové kolegyni. Sám má pravý huculský kožich, tak žádnou růžovou přikrývku nepotřebuje. Celkem ochotně však svou obalenou kamarádku opustí a ležérně sněhem dojde k východu z výběhu. Abych si snad nemyslela, že se na mne těší...

Vyrážíme na vyjížďku do sněhu, v blízkém lesíku větří divočáky jak pes. Vážně. Stříhá ušima, pohazuje hlavou, z vršku si zařehtá dolů na stádo. Na place se bez nálady šourá nová kobyla ze stáje. „Jdu na plac, nejdu dělat nic důležitého," říkala její jezdkyně, když jsme vyráželi ven. Pořád mi to vrtá hlavou. Mizernou náladu hnědky rozpoznám i z dálky. Každou chvíli má uši dozadu. Ani se jí nedivím, s tímhle postojem. Pro koně má význam všechno, znají jen tady a teď. U nás lidí by to mělo být stejné, je jedno co s koněm právě děláme, ať trénujeme nebo se jen mazlíme ve stáji, pro koně a jiná zvířata neexistují žádné nedůležité okamžiky. Kdyby tomu tak nebylo, těžko by se koně dokázali před miliony let rozšířit po světě, šelmy by je prostě sežraly. Pro koně je důležité všechno, pokud z nás cítí pravý opak, jsme pro něj nepřirození a nepochopitelní tvorové. Proč by s námi měl chtít trávit čas? Proč by nás měl následovat, stát se partnerem a přítelem? Proto si pamatujte, každý okamžik s vaším koněm je důležitý. I když to vlastně platí pro celý život.

Krásné chvilky s koňmi vám přeje

Pavla Růžičková
šéfredaktorka

V sedle 1/2017: Vnitřní paraziti koní

Čím déle se touto problematikou zabývám, tím víc si nejsem jistá... Každý kůň je jiný, někde se narodil, někde ho odchovali a za život se dostal do různých prostředí. Ale i u podobně odchovaných koní je vždy jiná imunita a schopnost bránit se nákazám a onemocněním. Možná vás to nikdy nenapadlo, ale tohle všechno má na výskyt parazitů u vašeho koně vliv. A naopak vaši koně mají vliv na to, kolik a jací paraziti se nacházejí v jejich okolí. Pokud jim chcete vybrat to nejlepší řešení, je dobré pochopit několik věcí, které hrají v životě koní a jejich parazitů důležitou roli. Pokusím se je přiblížit a touto cestou vám pomoct na základě těchto faktů najít to nejlepší řešení pro vás a vašeho koně.

MVDr. Jitka Válková: Vystudovala Veterinární a farmaceutickou universitu v Brně, fakultu veterinárního lékařství, absolvovala několik odborných seminářů věnovaných hipiatrii (výživa koní, parazitologie koní, laminitida, podkovářství, koliky a další). Intenzivně se věnuje medicíně koní (z velké části dostihových a sportovních koní), odbornému poradenství ve výživě zvířat (zkoušení zcela nových věcí ve výživě - nano-mikroprvky, monoglyceridy mastných kyselin), a ve vlastní laboratoři endoparazitům koní (koprologická vyšetření, stanovení parazitárního profilu stáje a následné poradenství). Pořádá vzdělávací akce pro majitele koní - semináře o parazitologii koní, výživě koní nebo veterinární minimum pro majitele koní. Při studiu mnoho času trávila v dostihové tréninkové centrále v Mnichově jako pracovní jezdec, několik let je majitelkou dostihových koní a turfu se aktivně věnuje.

V současné době se u koní vyskytuje přibližně 40 nejčastějších druhů endoparazitů. Jejich vývoj je spjat s vývojem koně a není možné v běžných podmínkách udržet koňský organismus endoparazitů prostý. A vlastně o to ani nechceme usilovat - do určité míry jsou pro koně paraziti i potřební. Setkání s nimi má především v mládí nezastupitelný význam pro rozvoj imunity. Míra, do které může kůň parazity ve svém těle tolerovat, aniž by jej poškozovali, je velmi individuální. Při jejím překročení dochází k méně závažným, ale i život ohrožujícím onemocněním. S některými příznaky si chovatelé často nedávají endoparazity do souvislostí. Může se jednat v různé míře o snížení výkonnosti nebo poruchy plodnosti. V závažnějších případech dochází ke ztrátě kondice, hubnutí, zaostávání v růstu, různým zažívacím potížím (průjem, koliky) nebo až ke smrti koně. Takové známky nepohody koně už ale přehlédne jen málokterý chovatel.

V dnešní době se u svých koní setkáte nejčastěji s pěti zástupci. Jejich závažnost je v každém chovu ale v podstatě různá - podle míry zamoření chovů (infekční tlak parazitů z prostředí), složení stáda, druhu ustájení, a převážně kvůli různému výskytu rezistence parazitů k léčivům.

Rezistence znamená, že populace parazitů přežívá terapeutickou dávku léčiva v porovnání s jinou populací stejného druhu. Její citlivost na danou látku je snížená. Tato schopnost parazitů je dědičná, uchovává se tedy v dané populaci dlouhodobě. Na podzim roku 2011 byla nalezena ve Velké Británii u oslů populace malých strongylidů rezistentních na většinu na trhu dostupných antiparazitik. Tato situace je celosvětově alarmující. V České republice jsou zatím potvrzeny rezistence malých strongylidů na některé účinné látky (fenbendazol, mebendazol, pyrantel), stále vzrůstá výskyt rezistence škrkavek na avermectiny a také roupů na všechny výše jmenované látky. Každý chov má svoji vlastní populaci parazitů s různou mírou rezistence, a proto je vždy vhodné nejprve se s nepřítelem seznámit, než vybereme zbraně, kterými budeme bojovat. To je možné díky kvalitně prováděnému a do praxe dobře interpretovanému koprologickému vyšetření (vyšetření trusu koní na přítomnost vnitřních parazitů).

Malí strongylidé jsou dnes považováni za nejdůležitější vnitřní parazity koní. Nebylo tomu tak ale vždycky. Jedná se o drobné helminty (červy) s nízkou patogenitou, se kterými jsme si dříve uměli snadno poradit. Během doby si ale dokázali vytvořit rezistenci téměř na všechna léčiva na trhu dostupná. Jednotlivci koni škodí jen málo, jsou však nebezpeční ve vysokých počtech. Nakažení koně vylučují vajíčka do prostředí, kde se z nich během několika dnů vylíhne infekční larva, která může být pozřena dalším potencionálním hostitelem. Poté se larvy usazují ve stěně tlustého a slepého střeva, kde po různě dlouhou dobu dospívají (i několik let!!!). Doba, za kterou se encystované larvy uvolňují opět do lumen (dutin) střeva, kde se mění v dospělce, je ovlivněna různými faktory. Mezi ně patří například počasí nebo stres, všechny faktory nejsou však známy. Uvolnění velkého počtu larev naráz způsobuje onemocnění zvané larvální cyathostomóza s typickými projevy (hubnutí, průjem, koliky, otoky). K tomuto onemocnění jsou predisponována převážně mladá zvířata (do 6 let věku). Je nutné uvést, že malí strongylidé jsou všude přítomní a jejich nález ve vašem vašem chovu musíte brát za samozřejmost, jako přítomnost koní samotných. Důležitá je ovšem míra zatížení chovu - ta musí zůstat v určitých mezích, a pokud je překročí, je nutné proti těmto parazitům rázně zakročit.

Vysoce významným parazitem zůstává i v dnešní době škrkavka koňská (Parascaris equorum). Dospělý jedinec může dosahovat až 40 cm. Na rozdíl od malých strongylidů se koně nakazí přímo pozřením vajíčka, které je opatřeno tlustým odolným obalem a speciální vrstvou, díky níž se vajíčka zachytávají v prostředí, kde perzistují i několik let. Po nakažení se v těle hostitele vylíhne larva, která migruje ze střeva přes vnitřní orgány, které tímto poškozuje, do plic, odkud je vykašlána a polknuta. Ve střevě pak dokončí svůj vývoj. Infekce jsou nebezpečné obzvlášť pro mladé koně, kde může při větším počtu škrkavek docházet až k ucpání či ruptuře střeva. Starší koně mívají proti škrkavkám účinnou imunitu.

Stejně jako na strongylidy také na škrkavky nejsou kvůli jejich rezistenci účinná některá antiparazitika! Proto obzvlášť u mladých koní a v chovech, kde se vyskytují hříbata a koně do věku dvou let, je nutné věnovat antiparazitárnímu programu zvýšenou péči! V dnešní době je naprosto nezbytné u mladých koní kombinovat léčbu několika druhy přípravků, pečlivě volit načasování aplikace a pravidelně kontrolovat účinnost vámi nastaveného systému. Z mých zkušeností v dnešní době neexistuje žádný přípravek, který by sám o sobě dokázal vyřešit všechny nástrahy pro mladé koně. Není výjimečné v praxi vidět pacienta, který na tento fakt doplatil. Mějte toto prosím na paměti, kvalitní a zdravý odchov je stěžejní pro využití koně po celý jeho zbytek života.

S nezanedbatelnou frekvencí se v praxi také setkávám s tasemnicemi (Anoplocephala perfoliata, A. magna, Paranoplocephala mamillana). Vývoj jejich infekčních larviček je nepřímý přes půdní roztoče, jsou tedy vázány na pastvinu. Dospělci se přichytávají na střevo, které tím poškozují a dráždí. Může dojít k proděravění střeva nebo jeho vchlípení způsobenému nadměrnou peristaltikou. Nebezpečnost tasemnic spočívá v komplikované diagnostice (koprologické vyšetření je na jejich přítomnost citlivé odhadem pouze na 40 %) a faktu, že jsou vnímavé jen na některá léčiva. Mezi ně patří praziquantel, který je často kombinovaný s jinými účinnými látkami, převážně makrocyklickými laktony (ivermectin, moxidectin), nebo zvýšené dávky pyrantel pamoátu. Tyto preparáty patří mezi finančně náročnější. Mnoho chovatelů je proto nepoužívá a neuvědomuje si, že své koně proti tasemnicím nechrání. Dobrá zpráva snad je, že rezistence tasemnic zatím nebyly zaznamenány, proto při aplikaci tohoto léčiva se zatím můžete spolehnout na jeho účinnost.

V poslední době získává stále na významu roup koňský (Oxyuris equi), parazit, který se u nás dříve téměř nevyskytoval. Je jediným endoparazitem, který přímo způsobuje drhnutí ocasu koní! Toto chování koní upozorňující majitele zvířete na to, že není vše v pořádku, vyvolávají samičky, které se vysouvají z konečníku a kladou do jeho okolí vajíčka opatřená lepivou hmotou. Třením o okolí se vajíčka rozšíří a ulpívají na stáji a vybavení, odkud se nakazí další koně, popř. dochází k autoinfekci (samonakažení). Vajíčka jsou velmi odolná, proto se lze roupa ze stáje zbavit jen obtížně. Laboratorní diagnostika není vždy jednoduchá, nejúčinnější je roupa zjistit přímo ve stáji (typické chování koně, odřený ocas, šňůry vajíček v okolí konečníku, diagnostika lepicí páskou). I tento parazit má schopnost být rezistentní k terapii, a někdy je velmi obtížné se s ním vypořádat. Oproti výše zmíněným červům však neohrožuje tak bezprostředně život koně, jen jeho komfort.

V minulosti velmi rozšíření a vysoce nebezpeční velcí strongylidé (Strongylinae, S. vulgaris, S. equinus, S. edentatus) jsou dnes potlačeni. Díky dřívějšímu zaměření na jejich problematiku a nepřítomnosti rezistence na antiparazitika se je podařilo úspěšně eliminovat. Jedná se o několik centimetrů velké helminty žijící ve slepém a tlustém střevě. Dospělci přímo ve velké míře neškodí. Nebezpečné jsou vývojové larvy, které po pozření vycestují ze střeva do dutiny břišní a usazují se převážně v cévách, které můžou vážně poškodit či ucpat a pak dochází k narušení krvení příslušné oblasti. Způsobují tak vážné koliky, často řešitelné pouze chirurgicky. Pokud dojde k usazení larev v aortě a k nedostatečnému prokrvení svalů, mohou při zátěži, kdy jsou požadavky na přísun okysličené krve vyšší, způsobovat kulhání až pády koně. V klidu je dané zvíře často bez příznaků. Tento jev se odborně nazývá cladicacio intermitens.

Výskyt velkých strongylidů v praxi je aktuálně minimální, ale pro jejich vysokou nebezpečnost je nutné je mít neustále na paměti. Potměšilost těchto parazitů spočívá v tom, že je jednak téměř nemožné je při běžném koprologickém vyšetření odlišit od malých strongylidů, a také, že jsou schopni způsobit velké potíže až úhyn koně ještě před tím, než je v koprologickém vyšetření zaznamenáte. (V běžném vyšetření hledáme vajíčka dospělých samic parazitů, velcí strongylidé jsou však nebezpeční ještě dříve, než dospělosti dosáhnou!) Na ohrožení života koně postačí i velmi malý počet zástupců.

Jak tedy k těmto „černým pasažérům" našich koní přistupovat?

Aplikovat „na slepo" anthelmintika, aniž bychom věděli, na které endoparazity chceme působit, není medicínsky správný přístup. Nemluvě o tom, že si účinnost naší léčby následovně ani nemůžeme ověřit a nezaregistrujeme tak případné rezistence. V minulosti byl problém rezistencí často obcházen tak, že na trh byl uveden přípravek s novou účinnou látkou. V současné době však nejsou žádné nové medikamenty k dispozici. Je tedy nejvyšší čas pro změnu zaběhnutého systému, aby se nám podařilo zastavit, nebo alespoň zpomalit vznik rezistencí a jejich šíření. Podobná situace je i u používání antibiotik, řešení je společné - radikální snížení používání těchto látek.

Nejdostupnějším a nejjednodušším řešením, jak zjistit aktuální parazitární situaci v chovu, je poslat vzorky trusu koní na rozbor. Makroskopicky, okem, můžeme zaznamenat v trusu přítomnost dospělců či larev. Mikroskopicky potom hledáme převážně vajíčka endoparazitů. Koprologický rozbor lze provést kvalitativně, kdy výsledek je dán orientačně v křížcích, nebo kvantitativně, kdy dojde k přesnému určení počtu vajíček v trusu. Kvalitativní vyšetření určí zastoupení jednotlivých druhů parazitů, ale je nedostačující pro posouzení závažnosti infestace a pro ověření úspěšnosti léčby. Samotné tedy nelze použít v systému selektivní anthelmintické terapii koní („odčervení" pouze těch koní, kteří tuto léčbu potřebují). Mezi kvantitativními vyšetřeními je dnes nejběžnější vyšetření dle McMastera. Jedná se o přesnou metodu, kdy výsledek je udáván hodnotou EPG (Eggs Per Gramm - počet vajíček na gram trusu).

Koprologické vyšetření má samo o sobě však omezenou výpovědní hodnotu. Vyšetření trusu jsou zaměřená na dospělé jedince kladoucí vajíčka, která ne všechny druhy vylučují kontinuálně (neustále) a je někdy obtížné je zachytit. Pro správnou diagnostiku v praxi je tedy nutné získat i další informace z chovu (klinický stav zvířat, systém chovu, složení stáda, léčba parazitóz v minulosti apod.) a ty následně na základě znalostí parazitologie správně posoudit. Vyšetření je nutné provádět pravidelně, archivovat výsledky a posuzovat je v jejich návaznosti. Čím déle stáj sledujeme, tím je diagnostika a cílená léčba přesnější.

Při selektivní anthelmintické terapii je velmi důležité řešit celou stáj či alespoň skupinu koní současně, a ke každému koni pak přistupovat individuálně. Nelze úspěšně řešit pouze jednoho jedince v rámci nějakého společenství. Při vyšetření všech koní máme k dispozici velmi důležitou informaci, a to míru infekčního tlaku prostředí. Koprologické vyšetření nám totiž není schopno dát úplnou odpověď na otázku, kteří parazité se nacházejí u daného zvířete, ale s jistotou může říct, kolik infekčních vajíček vylučuje toto zvíře v daném čase do prostředí. Pokud tuto znalost máme u všech zvířat v rámci stáje/pastvin/výběhu, můžeme si udělat představu o infekčnosti prostředí, ve kterém se pohybují.

Tento přístup se jeví na první pohled komplikovanější, v začátku někdy ekonomicky náročnější, a hlavně budí nedůvěru, protože se jedná o něco nového. V Dánsku však selektivní anthelmintická terapie úspěšně funguje již téměř dvacet let a Německo či Švýcarsko ji intenzivně prosazuje posledních deset let. V České republice je dostupná téměř deset let a některé stáje tuto metodu v praxi dlouhodobě aplikují. Je potřeba před novým přístupem nezavírat dveře. Stáje s tímto fungujícím systémem hlásí méně problémů s endoparazity koní, odlehčení ekosystému pastvin negativně ovlivněného reziduí léčiv v trusu koní a lepší ekonomickou bilanci (ušetřené náklady za medikamenty bývají od druhého roku zavedení systému ve stáji vyšší než náklady vydané na pravidelná vyšetření trusu, obzvláště u boxového ustájení). Není tak těžké nahradit pravidelná odčervení pravidelným vyšetřováním. Mějte na paměti, že zdaleka ne každý kůň ošetřený antiparazitikem je také kůň parazitů zbavený. Při znalosti všech těchto okolností lze za pomoci erudovaného veterináře či parazitologa stanovit vhodný systém antiparazitárních opatření pro vaše koně. Ten je vhodné doplnit o odpovídající péči o prostředí, ve kterém se koně pohybují. Cílem je jediné, zdraví koně a jejich spokojení majitelé.

Obsah čísla 1/2017

• Editorial
• Ze světa
• Záludnosti reprodukce
• O pohybu
• Kůň býložravec - Jak ho stvořila příroda
• Užitečný vlas
• S udidlem i bez
• Plakát
• Vždy za ušima
• Vademecum začínajícího koňaře: Základní potřeby koní
• Dekovat či nedekovat?
• Lákavá nabídka
• Vnitřní paraziti koní
• Pozitivní motivace: couvání
• Chuť cválat
• Jak se fotí kůň: Úprava fotografií
• Kůň pro každého
• Tipy pro vás

V sedle

Časopis pro aktivní jezdce, chovatele a milovníky koní, kteří se nespokojí s odpovědí, že to tak bylo vždycky, že se to tak dělá...

"V sedle" přináší aktivním jezdcům množství užitečných informací o péči o koně, o výcviku koně i jezdce, o pozitivní komunikaci a nejnovějších trendech ustájení či krmení. Jak napasovat sedlo, nasvalit koně po úrazu, trénovat bez haly nebo upravit problémová kopyta, jsou otázky, se kterými se majitelé koní potýkají denně. Velká pozornost je věnována i veterinárním tématům a psychologii koní. Jezdecký sport není prezentován formou zpravodajství, ale srovnávacími studiemi jednotlivých jezdeckých škol, podrobných portrétů sportovních koní a tipy pro trénink.

Čtvrtletník V sedle vydává vydavatelství Czech Press Group.
Facebook: V sedle
Web: www.v-sedle.cz
Seznam prodejních míst pro vás aktualizujeme zde.