Editorial 3/2018

Tak příště. Kolikrát si to říkám, když se loučím s kamarádkou, když odcházím z placu, kde jsem toho vlastně chtěla stihnout mnohem víc. Někdy jsem musela odložit články, které se nestihly, nepovedly, nevešly. Říkala jsem si, tak vyjdou příště. Tohle příště už ale bohužel nebude. Výtisk V sedle, který právě držíte v ruce, je definitivně poslední. Moc mě to mrzí, ale ekonomika a vedení jsou neúprosné.

Děkuji vám moc za úžasnou zkušenost. Díky práci pro časopis V sedle jsem poznala mnoho fantastických lidí, zapálené odborníky i nadšence, kteří svůj život zasvětili koním a byli ochotní se o své vědomosti a zkušenosti podělit. Na srdci jim leží, stejně jako mně, především dobro koní. A čím je informovanější majitel nebo jezdec, tím větší je šance, že život jeho koně bude lepší. Nepřestávejte se proto prosím ptát, učit se, hledat informace, váš kůň vám bude vděčný.

Ať vám koně jdou

Pavla Růžičková

V sedle 3/2018: Sarkoidy

Sarkoidy jsou zapeklitý problém, který netrápí zrovna málo koní, a pro mnoho majitelů jsou velmi obávanou a nemilou komplikací. Minulý rok v srpnu se bohužel mé klisně také jeden vyskytl ve spodní oblasti břicha a v axille. Moc jsem do té doby o sarkoidech nevěděla, proto jsem začala pátrat různě po internetu, v odborné literatuře i u známých či kamarádů, kteří už se sarkoidy nějakou zkušenost mají. A teď bych se zase s poznatky o sarkoidech podělila ráda dál já, pomohla uspořádat si myšlenky a ukázala na našem příběhu, jak jsme sarkoid úspěšně (vy)řešily my.

Co to je sarkoid?

Equinní sarkoid je druh kutánního (kožního) nádoru, který se vyskytuje často. Najdeme jej u koní, kde je nejčastějším typem kožního nádoru, ale i u oslů, mul a jejich kříženců, nebo u zeber. Vyskytuje se po celém světě. Sarkoidy můžeme považovat za kožní formu rakoviny.

Proč a jak se sarkoidy vytvářejí?

Vědci nejsou v oblasti etiologie zcela zajedno. Jednou z možných příčin sarkoidů jsou papilomaviry. V tomto případě byla ale ze sarkoidů izolována pouze velmi se podobající genetická informace papilomaviru, ale nikdy nebyl izolován samotný virus. O dalších příčinách se moc nepíše.

Je to ale nádor, tudíž dochází (ve velmi zjednodušené verzi) k problémům s genetickou informací buněk. Může např. dojít k jejímu poškození a buňka jednoduše nefunguje tak, jak má. Své poškození pak předává na další buňky, nekontrolovaně se množí a tím vznikají nádory.

Další, co je potřeba vědět

Velmi ojediněle se mohou vyskytnout jako maligní (metastázující), ale ve většině případů jsou sarkoidy benigní nádory, tzn. nemetastázují do jiných orgánů ani do dalších částí těla. Vyskytují se pouze na kůži, nejsou tedy život ohrožující. Mohou ale velmi znepříjemnit manipulaci s koněm nebo omezovat či zamezovat jeho ježdění (např. zapínání podbřišníku, sedlání nebo uzdění). Kromě problémů s využitím koní je to také otázka vzhledu, který může být důležitý u výstavních či chovných koní.

Léze (=poranění, poškození, v našem případě sarkoidy) se mohou objevit kdekoli po těle. Velmi často ve spodních oblastech těla (pod podbřišníkem, mezi předníma nohama, v oblasti šourku či vemene nebo u pupku), výjimkou není ale ani hlava či krk. Obecně lze říci, že se vyskytují v dobře prokrvené kůži nebo u velkých cév.

Bylo zjištěno, že někteří koně mohou mít genetickou predispozici k tomuto onemocnění. Toto bylo odhaleno u plemen appaloosa a u arabských plnokrevníků. Genetická predispozice je dána tzv. W13 genem, který se ale nevyskytuje u lipicánů, kteří se tudíž zdají být rezistentní.

Sarkoidy se mohou vyskytnout u všech koní nehledě na pohlaví, stáří, barvu nebo plemeno (kromě možné rezistence u lipicánů).

Sarkoidy se vyskytují v šesti typech (viz níže), lišících se svou závažností. Někdy se může stát, že typ nelze přesně odlišit a sarkoid se označuje jako tzv. „smíšený typ“. Všechny typy se ale často vracejí. Jeden kůň může mít více typů sarkoidů zároveň, a proto je potřeba, aby váš veterinář zhodnotil každý sarkoid zvlášť. Rozlišení jednotlivých typů je důležité hlavně z hlediska zvolení léčby a prognózy pro pacienta.

Je také potřeba mít na paměti, že méně závažné formy se mohou přeměnit na ty více závažné. Je vhodné tedy sarkoidy pravidelně kontrolovat a nepodceňovat je. Léze začnou být často agresivnější (vyskytne se jich víc, stará se zvětší nebo se přemění na jinou formu) po jejich poranění nebo po zásahu do něj.

Léze také mohou být dlouho ve stejné fázi, nerostou, není jich více ani se nemění v jiný typ po několik let, ale mohou se také rapidně rozrůst nebo změnit během velmi krátkého času.

Početně se může vyskytnout jeden, ale i desítky sarkoidů. Jejich počet se obvykle zvyšuje od objevení prvního.

V patogenezi (rozvoji) onemocnění se uplatňuje také létavý hmyz, který zřejmě pomáhá sarkoidy rozšiřovat, nebo může zavléci do organismu sekundární infekci.

Rozpoznání sarkoidů je velmi složité vzhledem k jejich možné různé velikosti, šesti typům nebo tvaru. Opravdu stoprocentní jistotu budeme mít pouze při provedení biopsie a histopatologického vyšetření, přičemž ale musíme samozřejmě zvážit zásah do sarkoidu.

Teď už k jednotlivým typům…

OKULTNÍ

Jedna z nejméně agresivních forem, časem se ale může přeměnit na agresivnější formu. Vypadá jako okrsek kůže bez srsti, nejčastěji cirkulárního tvaru. Kůže se v tomto místě může jevit slabší, tenčí, ale na druhou stranu je také typická hyperkeratinizace (nahromadění již odumřelých buněk kůže, která se poté jeví vrásčitá). Občas se v lézi mohou vyskytnout i noduly (uzlíky) 2–5 mm velké, někdy dokonce i přímo v kůži. Nejčastěji se vyskytují na hlavě, krku, mezi předníma nohama nebo z vnitřní strany stehen (jednoduše řečeno tam, kde není moc srsti). Pro koně není tento typ nijak bolestivý.

VERUKÓZNÍ

Také patří k méně závažnějším typům, které rostou velmi pomalu. Často může být zaměněn s bradavicí, které se velmi podobá. Léze je typicky bezsrstá s vyvýšeným povrchem. Na povrchu kůže šupinatí a akumulovaný keratinizovaný materiál lze lehce odloupnout bez krvácení či bolesti. Často se spojují do větších útvarů. V okolí se mohou vyskytovat noduly. Tento typ pro koně není bolestivý. Nejčastěji se vyskytuje na hlavě, v uších nebo očních víčkách, v axille (podpaží) nebo na spodní části břicha, u šourku nebo vulvy.

NODULÁRNÍ

Manifestují se jako tuhé, podkožní, sférické útvary. Jejich tvar je velice variabilní, od malých (1 cm) až po např. léze velké 10 cm. Rozdělují se na typ A a typ B, a tyto typy se dělí ještě na podtypy, pro naše účely ale stačí základní rozdělení, a to zda je podkožní útvar spojen s kůží či nikoli. Pokud není spojen s kůží, lze s kůží nad ním bez problému pohybovat a obvykle na kůži nejsou vidět žádné změny (typ A). U typu B nelze kůži od léze oddělit a okolí bývá nějakým způsobem změněné (např. ztráta srsti nebo zrohovatění kůže). Někdy se vyskytují i ulcerace (vřed). Je více agresivní a nebezpečnější než předchozí dva typy. Často se vyskytuje u očí (kde může způsobit až problémy s viděním) nebo v tříslech.

FIBROBLASTICKÝ

Nejnebezpečnější, nejzávažnější a nejagresivnější typ. Má vředovitý vzhled, vyskytují se i strupy a častým problémem jsou sekundární infekce. Léze často krvácejí už z velmi lehké traumatizace. Častá je také sérová exsudace (tvorba výpotku, je to vlastně „vytlačení“ krevního séra z cév, proces je součástí zánětu, jde o snahu o reparaci). Tento typ sarkoidu je atraktivní pro mouchy a jiný létavý hmyz, který je důvodem sekundární infekce (je proto vhodné sarkoidy chránit). Tento typ se často vyskytuje v blízkosti poranění, zejména na končetinách (od karpu či tarsu dolů), ale i na očních víčkách či v mezinoží. Samotný sarkoid (bez sekundární infekce) není pro koně bolestivý, ale občas se bolest či svědění vyskytnout může.

SMÍŠENÝ

Jednoduše něco mezi jednotlivými typy.

MALIGNÍ

Velmi ojediněle se vyskytující typ sarkoidu, který je maligní.

A co léčba?

Pokud máte sarkoid diagnostikovaný od veterinárního lékaře, máte několik možností léčby. Léčbu je třeba neodkládat a započít ji co nejdříve. Nelze aplikovat na jeden typ sarkoidu všechny možnosti. Léčba se volí dle diagnostikovaného typu, umístění, předchozí léčby, finančních možností chovatele či majitele atd. O léčbě se vždy poraďte s veterinárním lékařem, který vám ji doporučí, osvětlí možná rizika, finanční stránku věci i možné kontraindikace přímo u sarkoidu vašeho koně.

Sledování – léčba spíše v uvozovkách, rozporující si s předchozí větou. Ale ano, někdy může veterinární lékař doporučit lézi pouze sledovat, například pokud je léčba z nějakého důvodu momentálně nemožná nebo by mohlo dojít ke zhoršení stavu pacienta.

Chirurgické zákroky – odstranění léze, nejčastěji se provádí u modulárních nebo u verukózních typů. Lze odstranit vyříznutím či podvázáním gumičkou. U vyříznutí je třeba odstranit ještě kus tkáně v okolí kvůli možným „kořenům“ léze a možnosti recidivy. Je také důležité se zbytečně nedotýkat okolních tkání kvůli možnému rozsevu. Chirurgické zákroky nejsou moc doporučovány kvůli častým recidivám. Absolutně nevhodné k chirurgickému odstranění jsou fibroblastické, maligní či smíšené typy.

Chemoterapie – používá různé látky (např. 5-fluorouracil, těžké kovy…), které způsobí nekrózu (odúmrť) napadené tkáně a zjizvení. Působí cytotoxicky a antimitoticky. Jsou aplikovány ve formě pasty. Dle složení pasty se používají na různé typy sarkoidů. Veterinární lékař vám objedná vhodnou pastu. U nás je asi nejrozšířenější AW4 pasta. Pasta se aplikuje pouze na sarkoid a je nutno, aby ji aplikoval pouze veterinární lékař! Aplikace probíhá v několikadenních intervalech. Tato léčba může být pro koně bolestivá a nepříjemná. V průběhu léčby je lepší zajistit koni dostatek pohybu pro vstřebání otoku, který se velmi často po aplikaci vytvoří. Výsledky používání pasty jsou dobré, zaznamenala jsem ale i případ zhoršení. Nevýhodou je vyšší cena.

Radiační terapie – využívá gama záření. Nejúčinnější terapie, která je ale velmi nákladná a není dostupná v České republice. Radiační terapie může mít také vedlejší účinky, například poškození okolní tkáně, alopecie…

Imunoterapie – autogenní vakcína – neprokázala se být úspěšná, spíše se ukázala být kontraindikační

Laserová chirurgie, kryoterapie, hypertermie nebo elektrokauterizace.

NAŠE LÉČBA:

V srpnu 2017 byl mé klisně Brigitte (pětiletá, ČTx A1/1) diagnostikován verukózní sarkoid na spodní straně břicha a malý okultní v axille. Verukózní i okultní sarkoidy byly naštěstí malé, oba kolem 4 mm, ale byly… Chtěla jsem s léčbou začít co nejdříve, aby se sarkoidy nezměnily v agresivnější typ, nebo aby se nám jich nevytvořilo více. Domluvila jsem se s paní veterinářkou na AW4 pastě na verukózní sarkoid. Pasta se ale objednává až z Anglie, pořád byla ještě na cestě, a mně už se jednoduše nechtělo čekat... Začala jsem si tedy o nádorech zjišťovat více, a také o jiných možnostech léčby. Dočetla jsem se, že nádory mohou být redukovány či ovlivňovány i imunitním systémem, zejména buněčnou imunitou: T-lymfocyty a NK buňkami. Tak jsem si řekla, co pomoct organismu se „očistit“ a nastimulovat imunitní systém?

Začala jsem tedy hledat a objevila směs od HABIBI Detox (od HABIBI jsem měla už skvělou zkušenost s probiotiky), která je určena pro posílení organismu, imunity a k očištění. Směs jsem koupila a podávala 10 týdnů 1x denně 60 gramů (klisna má kolem 600 kg). Ze začátku jsem začala podávat pomalu, asi 30–35 gramů, asi za čtyři dny jsem dala plnou dávku a přibližně po šesti týdnech se verukózní sarkoid zmenšil na polovinu! Měla jsem obrovskou radost.

Detox jsme doužívali, ale sarkoid ještě zcela nezmizel. Rozhodla jsem se proto hledat v bylinkách či koření (studuji sice klasickou veterinární medicínu, ale velmi mě zajímá i aromaterapie, čínská medicína či využití bylin v léčbě). Našla jsem kurkumu, která má protirakovinotvorné účinky. Neváhala jsem a objednala jsem ji. Podávala jsem asi šest týdnů každý den 50 gramů do žrádla a zbytek sarkoidu začal odpadávat, až za pár dní odpadl úplně, okultní také zmizel… Podávala jsem pro jistotu ještě několik týdnů poté. Teď, přibližně po sedmi měsících, se zatím žádný nevrátil.

K léčbě bych ještě dodala, že každý rok nechávám svým koním dělat rozbory krve (biochemii, prvky, vitaminy, enzymy), abych věděla, zda jim nic nechybí a jsou zdravotně v pořádku. V tomto případě jsem kontrolovala hlavně selen (přesněji Gpx – což je enzym glutation peroxidáza, která je závislá na selenu a odráží jeho množství z dlouhodobého hlediska v krvi), který také hraje roli v imunitě a oxidačním stresu, a vitamin E, který je důležitým antioxidantem. Vitamin E jsme doplnili, podávala jsem jej spolu se lněným olejem, jelikož je to vitamin rozpustný v tucích (lze ale použít jakýkoli tuk).

Pamatujte také, že pro správné fungování organismu je důležité pokrýt denní potřebu vitaminů a minerálů. Proto zajistěte koni vhodný minerálově-vitaminový doplněk, který je schopen tuto potřebu pokrýt. Je důležité, aby minerály a vitaminy byly v organické formě a byly tak pro tělo co nejlépe využitelné. Pro jistotu můžete nechat udělat krevní testy a dle nich poté doplňovat jen určité minerály či vitaminy, které jsou deficitní (s tím, že stále musíte zachovat denní potřebu minerálů základním přípravkem!). Bez základu vám totiž doplňkové směsi pro jednotlivé komponenty fungovat nebudou. Zejména u prvků je důležitá nejen jejich přesná hodnota, ale také jednotlivé poměry mezi nimi, nedostatek jednoho může vyvolat např. přebytek druhého či naopak.

Kromě HABIBI Detoxu, kurkumy a vitaminu E jsem měla ještě v záloze další přírodní produkty jako zlatou pastu nebo konopnou mast, která se nanáší přímo na sarkoid. Dále lze použít přípravky na posílení imunity, např. spirulinu, koloidní stříbro, z bylin echinaceu, kopřivu, šípek či zázvor. Lze využít i homeopatika.

Na závěr

Ze začátku je sarkoid důležité diagnostikovat a započít co nejdříve s léčbou. Vždy se poraďte s veterinárním lékařem, jakou navrhne léčbu, a informujte se o všech rizicích. Nebojte se konvenční nebo přírodní léčbu kombinovat, tím nic nezkazíte. Vašeho koně pravidelně prohlížejte. Pamatujte, že i pokud sarkoidy zmizí, mohou se znovu objevit, ale už taky nemusí. Dejte organismu čas, ať na léčbu zareaguje, a nezkoušejte hned po týdnu něco nového (nekombinujte například konopnou i zlatou mast, vyzkoušejte jednu a potom druhou, u bylin ale více druhů současně samozřejmě podávat můžete). Sarkoidy nejsou nic příjemného, ale existují způsoby, jak je řešit. Pokud vás tato problematika zajímá, určitě nešlápnete vedle s jakoukoli prací profesora Dereka Knottenbelta. Nezbývá mi než dodat – méně sarkoidů a více spokojených koní!

Zdroje:

• KNOTTENBELT, Derek C. a John W. MCGARRY. Pascoe’s principles and practice of equine dermatology. 2nd ed. Edinburgh: Saunders Elsevier, 2009. ISBN 978-0-7020-2881-6
• http://www.horsevets.cz/clanky/detail/sarkoidy-u-koni
• http://www.habibiprokone.cz/DETOXIKACE-ALERGIE-c29_0_1.htm
• https://www.konskebylinky.cz/

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obsah čísla 3/2018

• 3 Editorial
  6 Ze světa
  8 Boj s nadváhou
  14 Rozhovor: Méně je někdy více
  22 Koně z hor
  28 V sedle hucula
  30 Koňská tradice v Kitzbühelských Alpách
  32 V sedle haflinga
  33 Plakát
  37 Nechvalně známý kůň
  38 Poslední Vademecum
  42 Sarkoidy
  47 Klůbový kůň Theophilos míří
  na Velkou Pardubickou
  48 Osel není ušatý kůň
  54 Na oslí stezce
  56 Agility pro koně
  58 Pozitivní motivace: Haflingové
  66 Tipy pro vás

 

V sedle

Časopis pro aktivní jezdce, chovatele a milovníky koní, kteří se nespokojí s odpovědí, že to tak bylo vždycky, že se to tak dělá...

"V sedle" přináší aktivním jezdcům množství užitečných informací o péči o koně, o výcviku koně i jezdce, o pozitivní komunikaci a nejnovějších trendech ustájení či krmení. Jak napasovat sedlo, nasvalit koně po úrazu, trénovat bez haly nebo upravit problémová kopyta, jsou otázky, se kterými se majitelé koní potýkají denně. Velká pozornost je věnována i veterinárním tématům a psychologii koní. Jezdecký sport není prezentován formou zpravodajství, ale srovnávacími studiemi jednotlivých jezdeckých škol, podrobných portrétů sportovních koní a tipy pro trénink.

Čtvrtletník V sedle vydává vydavatelství Czech Press Group.
Facebook: V sedle
Web: www.v-sedle.cz