Koně a hříbata 9/2012: Jezdecká společnost Pod Kunětickou horou

28. 8. 2012 Martina Procházková Autor fotek: Martina Procházková

Po prázdninovém "výpadku" vám opět přinášíme článek z časopisu Koně a hříbata, tentokrát o návštěvě jedné jezdecké společnosti. A nezoufejte, o prázdninová čísla také nepřijdete!

Ve Východočeském regionu najdeme především malé soukromé rodinné stáje. Když se ale povede propojit snahu více jednotlivců do funkční skupiny, může celkový výsledek vést ke zkvalitnění povědomí o jezdeckém sportu. O chodu a plánech Jezdecké společnosti Pod Kunětickou horou jsem si povídala s jejím předsedou, panem Josefem Němcem.

Pan NěmecJaká byla vaše cesta ke koním?
Ke koním jsem se dostal na dnešní poměry pozdě, až v 17 letech, v klubu Slavoj Pardubice. Ten tehdy reprezentovali na celostátních mistrovstvích ve skoku a military v dorosteneckých i seniorských kategoriích vynikající jezdci tehdejší doby - František Zábrodský, Josef Polák, Miroslav Janovský, Jana Řehounková, František Vondrák, Jiří Matys a Miroslav Jung. Na základní vojenskou službu jsem se dostal do Přerova a získal tak možnost ve stáji Meopta Přerov jezdit výborné skokové a dostihové koně pana Jaroslava Bajera. Po vojně jsem se vrátil do Pardubic, ale sportovní ježdění šlo vzhledem k práci na směny stranou. Po nástupu na chemickou nástavbu jsem koně musel opustit úplně. Dlouhých dvacet let jsem na nich neseděl. Až v roce 1983 jsem se vrátil do „rodného" klubu a jezdil alespoň rekreačně. Ke konci 80. let jsem si udělal cvičitelský kurz a kromě funkcionařiny se věnoval mladým adeptům ježdění.
Oba moji dědové byli sedláci a měli koně, které brali jako chloubu rodiny. Syn jezdil dva roky a ve šlépějích naší rodiny bude snad pokračovat naše pětiletá vnučka, ostatní vnoučata si jízdu na koni alespoň vyzkoušela.

Tvář jezdeckého sportu se v průběhu let, kdy jste v něm aktivně působil, postupně měnila. Co považujete za nejdůležitější?
Především se změnila metodika výcviku jezdců i koní, opouštíme dril známý z Německa v 50. a 60. letech. Koně dnes vlastní převážně soukromí majitelé, což změnilo vztah k nim. Máme podstatně kvalitnější a bezpečnější výstroj koní a oblečení jezdce. Pečlivě sleduji i změny v metodice výcviku, s velkým zájmem jsem na začátku roku navštívil seminář s Danielou Čápovou a snažím se učit i od kvalitních trenérů v okolí, mimo jiné budu jmenovat Martina Šoupala a Pavla Vachutku.

Jakým aktivitám se věnujete v rámci chodu společnosti?
Jsem v důchodu a v rámci předsednictví, na které nikdo jiný nemá čas, zajišťuji celý chod JS. Mezi mé povinnosti patří zajišťování závodů, komunikace s úřady, organizování brigád, údržba překážek a celého areálu. Vedu i výcvik začátečníků ve stáji Jiřího Novotného. Občas na závodech fotografuji.

V současné době předsedáte občanskému sdružení JS Pod Kunětickou horou. Jaká je jeho historie a současné fungování?
V roce 2000 jsme se společně s Jiřím Matysem, Josefem Žďárkem, Jiřím Novotným a Jaroslavem Krupkou rozhodli založit klub sdružující nejen chovatele koní, sportovní a rekreační jezdce, ale i příznivce jezdeckého sportu a jejich rodinné příslušníky. Od samého začátku jsme si přáli pořádat závody a propagovat jezdecký sport a pozvedat jeho kvalitu. Dnes se po několika letech aktivní činnosti domnívám, že se nám záměr zadařil.
Vlastní činnost jsme zahájili 6. 1. 2000 s devatenácti členy, aktuálně naše členská základna dosáhla 68 lidí. Navázali jsme v podstatě tradici pořádání závodů stáje pana Jiřího Matyse v roce 1997. Zájemci nás najdou v evidenci ČJF pod MF0192.

Areál v BrozanechA co Sportovní areál v Brozanech?
Areál máme v dlouhodobém pronájmu. K dispozici je travnaté kolbiště 75x55 metrů a pískové a travnaté opracoviště o rozměrech 60x30 metrů. Areál stojí v podstatě na zavážce odpadů a museli jsme jej vlastními silami zrekultivovat. Brigádníci odpracovali tisíce hodin na sbírání odhadem 20 tun kamenů, železa a plastů, srovnání terénu a údržbě trávníku. Teprve v letech 2005 až 2006 začal chod areálu nabírat správný směr, ale práce stále nekončí - válcujeme, upravujeme, doséváme.
Přestože z důvodu pronájmu musíme mít všechny stavby lehce odstranitelné, postavili jsme v roce 2010 vhodný sklad na překážky a vylepšili hygienické zázemí pro návštěvníky. Máme dostatečně kvalitní skokový materiál pro stavbu 16 skoků a plánujeme koupi drezúrního oplůtku pro zkvalitnění drezúrního tréninku, což pochopitelně obnáší nemalou finanční investici.

V dnešní době se sport neobejde bez sponzorů a příznivců, kdo vaši společnost podporuje?
Máme podporu Magistrátu města Pardubic a Obecního úřadu ve Starém Hradišti, kam Brozany spadají. Pomáhá nám ZEAS Staré Hradiště vypůjčením zemědělských strojů při péči o areál, se závlahou vypomáhají místní hasiči. Obzvlášť pískové opracoviště je obtížné udržet v horkých letních dnech v přijatelné kvalitě.
Při zajišťování závodů spolupracujeme s cateringovou firmou Jitky Vachulkové a stánkem jezdeckých potřeb Fa Mauricio pana Radka Zajíce. Rádi bychom touto cestou všem poděkovali.

Jezdecký sport má činit radost lidem i konímSpolečnost tvoří především lidé, koho můžeme v JS potkat?
V průběhu let se v našich seznamech vystřídalo mnoho jmen. Z kapacitních důvodů nelze pochopitelně jmenovat všechny, ale všechna dohledáte na našich pravidelně aktualizovaných webových stránkách www.jspodkunetickouhorou.websnadno.cz.
Dovolím si připomenout jen několik známých jmen - drezúrní jezdkyni slečnu Bc. Květu Krupkovou, DiS a rozhodčí pro všechny disciplíny a trenérku II. třídy, paní Ivu Hájkovou. K úspěšným reprezentantům westernového ježdění patří paní Irena Plačková, slečny Kateřina Rybová a Gábina Aujeská a pánové Jiří Novotný a Václav Knížek. Máme v JS několik mladých jezdkyň, které absolvovaly licenci základního výcviku a přejeme jim hodně úspěchů při stoupání po pomyslném žebříčku jezdeckých znalostí a dovedností.

Jaké byly zatím nejdůležitější sportovní události letošního roku?
Každoročně pořádáme 4-5 závodů, z toho jedny oficiální. Letos jsme vypustili stupeň S, v příští sezóně se k němu opět vrátíme.
Pro letošní rok jsme připravili seriál parkurových hobby závodů. V termínech 12. 5., 23. 6., 11. 8. a 8. 9. jste mohli či můžete zavítat do Brozan a podpořit tamní atmosféru.
Od června díky iniciativě paní Markéty Nikolínkové zařazujeme do programu závodů jízdu zručnosti pro děti, s vodičem i bez něj a zaznamenali jsme velký zájem.
Půjde-li vše správným směrem, v září bychom rádi představili i hobby westernové závody.

Děkuji za rozhovor :-)
Máte-li koně, žijete-li poblíž, a chcete-li se přidat k jezdecké společnosti, stačí zavítat na uvedené webové stránky a projevit zájem - budete v brzké době sami kontaktováni. Fotografie z prvních dvou termínů závodů naleznete na „rajčeti" pod „mpfoto".

Titulka 9/2012Obsah čísla 9/2012:

Plemeno: Ukrajinský jezdecký kůň
Starám se o...: Reinu Mery
Fotoseriál: Rytířské turnaje
Jedu, jedeš, jedeme: do Stáje HB
Vizitka: Be Impressed
Fotografování koní: Specifika plemen
Sběratelská karta: Ukrajinský jezd. kůň
Pohled: Český teplokrevník, klisna Corona

Plakáty:
A2: Arabský plnokrevník, klisna Niyaf AQ
A3: Český teplokrevník, valach Jean
A3: Arabský plnokrevník, hřebec Ubajlan
A3: Pony, valach Árny

Ostatní:
Pronájem koně
Psi u koní - návštěva veterináře
Speciál! Shirský kůň
Western: Rozhovor
Royal Welsh Show
Cesta hříběte: Výchova
JS Pod Kunětickou horou
Začátky v sedle: Jízdárenské figury
Bondův ponykoutek a Listárna
Příběhy a Foto čtenářů
Soutěže a osmisměrka
Žužuova poradna
...a další

Podobné články

Všechno jednou končí... Tak bychom mohli uvést upoutávku na poslední vycházející číslo časopisu V sedle. Editorial a článek o sarkoidech si přečtěte…

Celá staletí si vědci lámou hlavu nad orientačním smyslem koní. Někteří koně najdou i v cizím prostředí vždy cestu domů, jiní zabloudí i za vlastním…