Koně a hříbata 9/2010: Hříbata - vzhůru do světa

6. 12. 2010 Lucie Továrková Autor fotek: Lucie Továrková

Zářijové číslo časopisu Koně a hříbata se mimo jiné věnovalo tématu s přicházejícím podzimem aktuálnímu, odstavu hříbat, a dalšímu samostatnému životu mladých koní. Máme už zimu, ale než redakce KaH dopošle číslo prosincové, vraťme se a ohlédněme :o))

Hříbě i matka si po sobě naposledy zařehtaly a je tu krok k dospělosti. Z našeho hříbátka je najednou odstávče dorůstající v mladého koně. Čeká nás ještě hodně práce, než si budeme moci svět prohlédnout z jeho hřbetu. Pojďme si tedy povědět, co dál.

Život bez matky

Odstav máme zdárně za sebou, tedy vzhůru do světa. Většina koní s odchodem od matky odchází také z rodné stáje, musíme tedy vyřešit bydlení našeho odstávčete. Je-li tomu tak, nejlepším místem k dalšímu životu je určitě hříbárna. Je to stáj (případně část stáje) speciálně zařízená pro odchov mladých koní. Naše odstávče tu bude mít možnost trávit čas ve výbězích ve společnosti stejně starých koní a nerušeně růst a sílit. Jediná nevýhoda spočívá v tom, že tyto hříbárny většinou bývají na ne přímo dostupných místech, proto nebudeme mít tolik možností trávit s naším mladým koněm čas. Je to poměrně silný argument, neboť i odstávče by si mělo pomalu zvykat na častější kontakt s lidmi a na určitá pravidla, která je nutné respektovat.
Koně musí mít možnost vyřádit se ve výběhuDalší možností je tedy najít si pro něj stáj, ve které bude mít možnost chodit alespoň na celý den do výběhu s ostatními koňmi. Rozhodně se vyhneme jezdeckým areálům, kde by náš mladý kůň trávil většinu života v boxe jen s minimálním pohybem. Doba dospívání je pro něj poslední možnost, jak celé dny dovádět, na pravidla a každodenní práci bude později ještě dost času.

Zase to učení

Učení je víc než polovina výchovy a po odstavu to platí dvojnásob. „Slušnému chování" jsme našeho mladého koně naučili již v hříběcím věku. Ví, jak se chodí na vodítku, je zvyklý na naše doteky po celém těle, zvedání nohou je pro něj samozřejmostí. Je tedy čas postoupit na další stupeň výcviku. Jednou z něj budeme chtít mít spolehlivého jezdeckého koně, čím dříve se nám naučí důvěřovat, tím lépe. Není důležité, jestli se budeme řídit pravidly, která udává slavný horseman nebo svými vlastními instinkty. Důležité je dosáhnout s koněm harmonického vztahu, kde se my můžeme spolehnout na něj a on na nás. Jen tak si nevychováme lekavého nevypočitatelného koně, který nás při první příležitosti shodí ze sedla a vesele odcválá do dáli.

Práce ze zeměCo by se měl tedy mladý kůň naučit? Jedna možnost je práce ze země. Kůň se naučí respektovat náš prostor a nevstupovat do něj bez vyzvání, což velice oceníme, až bude naše hříbátko vážit několik metráků. Naučí se soustavně pracovat v určitém chodu a směru, hýbat nohama dle našeho přání. Sem patří v pozdější době i různé obraty, couvání a případně práce na kavaletách. Pokud máme chytrého koně (poník, appaloosa, shagya arab a mnozí další), můžeme mu v rámci oddechu hlavu zaměstnat také nějakými cirkusovými kousky.

Další možnost, jak pracovat s mladým koněm, je nechat ho inspirovat se zkušenějšími koňmi. Bereme jej například na procházky na ruce v doprovodu koní pod sedlem. Pozná okolí, naučí se řešit nezvyklé situace, správně reagovat na projíždějící auto, štěkajícího psa za plotem nebo na rušnou skupinku chodců. Starší koně u něj podpoří pocit bezpečí při setkání s neznámými objekty, jako jsou například silniční kužely, igelitové plachty nebo kombajn, neriskujeme zoufalý útěk, ale jen počáteční zmatení. Další možností výletu do okolí je vzít si mladého koně tzv. k sedlu. My pojedeme na zkušeném koni a mladého povedeme na ohlávce vedle sebe. Opět se může poučit z chování zkušeného veterána a my to navíc budeme mít o poznání pohodlnější. Vodění mladého koně vedle sedla můžeme navíc využít i jako přípravu na obsedání, a to tak, že jej zvykáme na naše doteky v oblasti hřbetu a krku i během pohybu, používáme hlasové pobídky, apod.

A ještě několik zásad. Pravidlo číslo jedna opět zní, že mladého koně nezatěžujeme víc, než je nezbytně nutné. Krátké, častější lekce přinesou mnohem více ovoce než dvouhodinová dřina v kruhovce. Koně se snažíme především chválit, trestat jen opravdu v krajních případech, spíše si vytvoří pozitivní přístup k práci a výcvik ho bude bavit. Především ale musíme být důslední, důslední a ještě jednou důslední. Pokud se náš kůň naučí, že to, co řekneme, platí jen někdy, a že nás tudíž může i obejít, těžko mu to budeme vymlouvat.

Krok k jezdeckému koni

Obsedání je jedním z nejdůležitějších okamžiků v životě domestikovaného koně, přípravě na něj bychom tedy měli věnovat co možná nejvíce času. Zpravidla se provádí kolem 3. roku života koně, jakmile je kůň tělesně natolik zdatný, aby bez obtíží snášel váhu jezdce. Samozřejmě jsou i výjimky, například angličtí plnokrevníci díky pečlivému šlechtění dospívají o něco dříve, naopak u primitivních plemen typu hucul je lepší počkat se sedlem do čtyř let.

Co se samotného obsedání týče, názorů a postupů je spousta. My budeme chtít, aby náš mladý koník přijal sedlo a vše s ním spojené klidně a beze stresu, proto si na něj vyhradíme tolik času, kolik bude jen potřeba. Na kontakt s námi je zvyklý, práce ze země je pro něj samozřejmostí, okolí stáje už má také projité křížem krážem. Proto nejprve zvykáme na váhu sedla na hřbetě, bereme ho na nedotaženém podbřišníku ven. Jakmile se mladý kůň nebrání dotaženému sedlu, udidlu ani tlaku na otěži, můžeme postupně přikročit k obsedání a postupně i přiježďování. Vždy bychom měli mít při ruce pomocníka, a to i v případě, že jsme zkušeným jezdcem. Vlastní cíle a časové plány necháme ideálně někde na cestě ke stáji, obsedání a zajíždění mladého koně je ta poslední věc, kterou bychom měli uspěchat. Pokud vše provedeme citlivě a se zkušeným přístupem, náš kůň nám to v životě tisíckrát vrátí.

Jak jsem již řekla, postupů a názorů jak správně obsednout a přijezdit mladého koně je spousta, proto zde neuvádím žádný ucelený návod, ale pouze pár základních rad. Koník nám z hříběcího věku vyrostl a už je na novém majiteli, jak naloží s jeho dalším životem.


Smělý pohled do budoucnosti

Obsah čísla:Titulka 9/2010
Plemeno: Welsh cob
Starám se o...: Charmeura, Carusa
Fotoseriál: Válení koní
Jedu, jedeš, jedeme: ...za koňmi nad lomem
Vizitka: Valmont
Nemoci koní: Černé močení
Plakáty:
A2: Fríský kůň, hřebec Rain
A3: Shirský kůň, hřebec Brickell Brego Navara
A3: Český teplokrevník, valach Valmont
A3: Welsh cob, klisna Jebeth Macy Fach a slovenský teplokrevník, valach Lupin

Ostatní:
Hry s koňmi: Španělský krok
Fríští hřebci Eelco R. a Rain
Noční koňská show pod širým nebem
Malenické rodeo se topilo v blátě
Národní přehlídka shagya arabů
Drezúrní abeceda: J
Hříbata: Vzhůru do světa
Modrá z džín 12, Žužuova poradna
Bondův ponykoutek
Václav Vydra: S koňmi trochu jinak
Příběhy a foto čtenářů
Listárna a osmisměrka
Komiks Koniklec

...a další

Podobné články

Všechno jednou končí... Tak bychom mohli uvést upoutávku na poslední vycházející číslo časopisu V sedle. Editorial a článek o sarkoidech si přečtěte…

Celá staletí si vědci lámou hlavu nad orientačním smyslem koní. Někteří koně najdou i v cizím prostředí vždy cestu domů, jiní zabloudí i za vlastním…