Koně a hříbata 7/2010: Znáte již chladnokrevníky plemene Clydesdale?
Za dnešním plemenem se vypravíme až na Britské ostrovy, přesněji do Skotska. Kromě známých shirských koní, velké řady poníků a jiných tu bylo poblíž toku řeky Clyde vyšlechtěno také jedno plemeno chladnokrevných koní s názvem clydesdale.
Historie
Jak už název napovídá, toto skotské plemeno chladnokrevných koní má svůj původ v hrabství Lanark v údolí řeky Clyde. Je poměrně nové, existuje pouze necelých 200 let, i přes to se však jedná o jedno z nejvlivnějších těžkých plemen koní (kromě peršerona). Jeho kořeny sahají do období mezi 1715 a 1720, kdy VI. vévoda z Hamiltonu dovezl vlámské koně, aby jimi podpořil vlastnosti místních těžkých koní a zvětšil jejich tělesný rámec. Skoro v téže době vlámské koně dovezl i John Peterson z Lochlyochu a založil tak linii, jež měla největší vliv až do poloviny 19. století.
Nejvýznamnější rozvoj clydesdaleští koně zažili v 19. století, o jejich rozvoj se zasloužili dva vynikající chovatelé, Lawrence Drew, hofmistr XI. vévody z Hamiltonu v Merrytonu, a jeho přítel David Riddell. Byli zcela oddáni zlepšování tohoto plemene a neměli přílišný respekt k ustáleným institucím, v roce 1883 proto založili Select Clydesdale Horse Society jako protějšek k oficiálnímu svazu chovatelů clydesdalů založeného o pět let dříve. Přinesli také do chovu shirskou krev, neboť byli přesvědčení, že shirští a clydesdaleští koně mají stejný genetický základ, a tedy že jsou to pouze dvě větve jednoho plemene. Riddell také jako první tyto koně začal vyvážet, čímž vytvořil tradici, ze které žijí ještě současní chovatelé.
Co se plemeníků týče, Drew a Riddell použili nejvýznamnější plemenné hřebce 19. století, Prince of Wales 673 a Darnleye 222. Ještě před nimi se však uplatnil také Glancer 335, považovaný za hřebce zakladatele. Glancer se narodil v roce 1806, byl synem slavné Lampářovy Mary, která byla pravděpodobně pokračovatelkou kmene Lochlyoch. Jeho potomek Broomfield Champion patří do linie Darmleye a počítá se k hřebcům, kteří spolehlivě dávali významné znaky plemene svým potomkům.
V Austrálii si získali titul „plemeno, které vybudovalo Austrálii".
Charakteristika
Kohoutková výška hřebců se pohybuje v rozmezí 174 až 183 cm, klisny bývají menší, průměrně pouze 165 až 174 cm. Nejčastěji se vyskytují jako hnědáci, tmaví hnědáci nebo vraníci, s ryzáky a jinými barevnými variacemi se již tak často nesetkáme. Typický je pro ně také velký podíl bílých znaků na hlavě a na nohách, které se mohou rozšiřovat i dále na tělo, a to především v podobě plamenů na břiše.
Clydesdaleský kůň má masivní hlavu s rovným profilem, širokým čelem, širokým nosem, velkými výraznými nozdrami, velkýma ušima a jasnýma čistýma očima s inteligentním výrazem. Jeho krk je dlouhý a klenutý, volně se napojující na šikmé plece a vysoký výrazný kohoutek. Hřbet je krátký s vyklenutými žebry a osvalenou zádí, nohy jsou rovné (přední nasazené hned pod plecemi) se silnými hlezenními klouby, dlouhými spěnkami a jemnými výraznými rousy. U tohoto plemene je také tolerován kravský postoj. Kopyta jsou kulatá a otevřená. Žíně bývají zpravidla jemnější, u většiny tradičně pracujících koní je také zvykem ocasy stříhat.
Povaha
Clydesdale má, jako většina chladnokrevných plemen, klidnou, přátelskou, mírumilovnou a vyrovnanou povahu.
Využití
Clydesdaleští chladnokrevní koně se využívají především do zápřahu. Jsou proslulí svými chody s vysokou akcí kolen, což z nich činí výjimečně elegantní zvířata mezi těžkými koňmi. Mají „skvělý styl" a vynikající tělesnou harmonii i při pohybu, proto jsou kromě tvrdé práce využívání také jako koně „okrasní", například na závodišti v Santa Anitě se používají na tahání startovních boxů.
Primární účel však odnepaměti byla těžká práce chladnokrevníků. Jejich odolná kvalitní kopyta jsou velká, dosti plochá, ale otevřená a s dobře utvářenou střelkou, což jim umožňuje bez větších obtíží pracovat i na dlážděných ulicích měst. Pro orbu už to tolik vhodné není, neboť kopyta jsou pro jednotlivé řádky příliš velká. I přesto však největší počet koní pracoval především v zemědělství a i dnes je na skotských farmách najdeme, a to jistě ne v malé míře. Největší využití dnes nachází především v lesním těžebném hospodářství nebo například k rozvozu piva.
Zajímavosti
Clydesdalové si získali oblibu také ve světě, a to i přes převahu bílých znaků a těžké rousy, které mohou zapříčinit ekzémy a jiná onemocnění nohou. Jsou skromní, odolní, silní i elegantní, což jsou tak významná plus, vedle kterých jsou možné problémy výše popsané spíše podružné. Tito koně dnes pracují na kanadské, americké a evropské půdě, najít je můžeme dokonce i v Austrálii, kde si získali titul „plemeno, které vybudovalo Austrálii".
Obsah čísla 7/2010:
Plemeno: Clydesdale
Starám se o...: Peruána
Fotoseriál: Plemena Q-W
Jedu, jedeš, jedeme: ...do hřebčína Viklan Kadov
Vizitka: Spencer Bar Tinky
Nemoci koní: Vnitřní paraziti
Sběratelská karta: Clydesdale
Pohled: Kříženec, valach Bobeš
Plakáty:
A2: Fríské klisny z Šonova
A3: Hafling, hřebec 1319 Nathan
A3: Haflingové, valaši Waldemar a Atlantic
A3: Paint horse, hřebec Docs Sunfire
Ostatní:
Z natáčení Znamení koně
Letem dostihovým světem
Cena českých chovatelů v Písku
Drezúrní abeceda: H
Hříbata: Čas učení
Modrá z džín 10, Žužuova poradna
Bondův ponykoutek
Václav Vydra: S koňmi trochu jinak
Příběhy a foto čtenářů
Listárna a osmisměrka
Komiks Koniklec
...a další
Galerie
V sedle: Sarkoidy
Všechno jednou končí... Tak bychom mohli uvést upoutávku na poslední vycházející číslo časopisu V sedle. Editorial a článek o sarkoidech si přečtěte…
V sedle: Rovnou za nosem
Celá staletí si vědci lámou hlavu nad orientačním smyslem koní. Někteří koně najdou i v cizím prostředí vždy cestu domů, jiní zabloudí i za vlastním…