Koně a hříbata 5/2010: Hříbata

27. 5. 2010 Lucie Továrková Autor fotek: Zuzana Buráňová

Květen téměř uplynul a pravidelní čtenáři časopisu Koně a hříbata již jistě mají pátý letošní výtisk doma. Kdo však dosud s jeho koupí váhal, může aspoň nahlédnout do jeho obsahu prostřednictvím následujícího článku. A třeba ještě poběží do trafiky - nebo se bude těšit na číslo červnové, o kterém vás budeme informovat i my po víkendu.

Hříbata: Doba porodu

Čas se pomalu nachyluje, naší klisně - budoucí matce - roste bříško a my netrpělivě odpočítáváme zbývající dny do porodu. Co všechno takový porod obnáší a co se při něm vlastně děje si povíme v dnešním díle tohoto seriálu a nakonec se možná dočkáme i vytouženého hříbátka.

Doba očekávání

Na úvod připomeňme minulou návštěvu veterináře, který nám přibližně 11 dní po připouštění (příp. po inseminaci) potvrdil březost a podle pokročilosti stavu také určil pravděpodobné datum porodu. Největší procento hříbat se rodí na jaře, mezi březnem a květnem, a to i ve volné přírodě. V té době je již dostatečné teplo a hříbě má čas zesílit natolik, aby bylo schopno přežít nadcházející zimu.

U koní chovaných v zajetí a především u chovných koní si lidé cíleným připouštěním nastavují dobu porodu podle svých potřeb, proto v některých větších stájích můžeme nalézt novorozená hříbata již například začátkem roku a ne pouze na jaře. Moderní odchov koní má tu výhodu, že se nemusí omezovat pouze na venkovní teploty a může si tedy dovolit hříbata i v chladnější části roku. Není to ale samozřejmě pravidlem.
V minulém díle jsme si pověděli o březosti klisny, jak se o ni starat, kdy a do jaké míry ji zatěžovat, co jí dopřát. Také klisna sama nám dá najevo, že je nastávající matkou. Po zabřeznutí se většinou výrazně zklidní, při pohybu bude opatrnější, postupem času se bude držet mimo hlavní stádo jen s několika koňmi. U klisny, která je chovaná stájově a má tudíž větší pocit bezpečí než její divoká příbuzná, můžeme pozorovat také častější polehávání a zvýšený přísun potravy. V posledních dnech před porodem se bude snažit vyhledávat spíše samotu, také v přírodě se klisna na samotný porod od stáda vzdálí, aby měla klid. To je pro chovatele znamení, že by měl být ve střehu, aby mohl předejít případným komplikacím.

Porod

Porod je, odborně řečeno, fyziologický děj, při kterém je po uplynutí specificky dlouhé doby březosti z dělohy vypuzen zralý plod a plodové obaly. Předchází mu četné příznaky, které můžeme u klisny pozorovat. Kromě vyhledávání samoty je to také viditelný pokles břicha. To znamená, že se hříbě začíná rovnat do porodní polohy, což jsou směrem k ocasu matky natažené přední nožky a hlavička, a celý plod se začíná lehce posunovat dozadu a chystat se na vypuzení z dělohy matky.

porod koněTaké mléčná žláza matky se začne plnit sekretem, může z ní i odkapávat mlezivo. V praxi uvidíme na vemínkách malé kapky mléka, které zasychají v jantarovou hmotu. Ovšem i pokud pozorujeme u klisny výše zmíněné příznaky nemusí to nutně znamenat, že klisna co nevidět začne rodit. Koně jsou od přírody býložravci, což znamená, že jsou na postu kořisti, jsou těmi, kteří jsou loveni. Aby klisna zajistila pro porod co možná nejbezpečnější situaci, má schopnost pozastavit příznaky porodu, pokud ucítí možné hrozící nebezpečí, a pozdržet jej na lepší dobu. Pokud se tedy ve volné přírodě začne klisna chystat rodit a v okolí se například objeví nějaká šelma, klisna se musí spolu se stádem dát na útěk a hříbě přivede na svět teprve, až si bude jistá, že nebezpečí pominulo. I u klisny chované v zajetí tento instinkt nadále přežívá, proto je lepší nechat ji v klidu a nijak divoce u ní nehlídkovat. Pokud už ji nutně potřebujeme mít pod dohledem (jedná se například o prvorodičku), můžeme ji kontrolovat při pravidelných obchůzkách s odstupem několika hodin nebo zavést do jejího boxu kamerový systém.

Každý chovatel si dále určuje, zda bude klisna rodit ve stáji (větší stáje mívají pro tyto účely speciálně zařízené porodní boxy, které však nejsou podmínkou), nebo přirozeně venku na pastvině. Pokud se rozhodneme pro druhou možnost, musí být pastvina dostatečně zabezpečená jak před dalšími zvířaty, tak před kolemjdoucími. V obou případech bychom měli klisnu mít pod nenápadným dozorem. U většiny klisen není třeba do porodu nějak zasahovat, pokud by se však vyskytly komplikace, měli bychom být na blízku (pokud možno i s veterinářem).

novorozené hříběSamotný porod se dělí na tři stádia: otevírací, vypuzovací a poporodní. V prvním stadiu dochází k rozevírání porodních cest a plod se dostává do pravidelné porodní polohy, která byla popsána výše. Vše je doprovázeno kontrakcemi, které se postupně prodlužují a zkracuje se interval mezi nimi, intenzita a frekvence stahů narůstá. V této fázi klisna většinou ještě stojí, na začátku chodí dokola a potí se. Otevírací stadium je nahrazeno vypuzovacím, při samotném porodu už klisna ve většině případů leží, můžeme pozorovat i hrabání předními končetinami. Pro tuto fázi jsou charakteristické velmi silné, relativně dlouhé a krátce po sobě se opakující kontrakce dělohy, které spolu s tlačením klisny posouvají plod do porodních cest.
Nejprve se objevuje plodový obal naplněný vodou, obalující tělíčko hříběte. Při správné poloze plodu jsou nejdříve vidět přední kopýtka, hned po nich hlavička a zbytek těla. Od této fáze se vše děje poměrně rychle. Hříbě vyklouzne ven, matka jej očichá, překousne pupeční šňůru, která ji s ním v době březosti pojila, a začne jej olizovat. Matčin jazyk u hříběte podporuje správné proudění krevního oběhu a pomáhá mu vyrovnat se s okolní teplotou. V prvních chvílích po porodu se také vytváří pouto mezi hříbětem a matkou a dochází k vzájemnému zapamatovávání pachu (u početnějších stád jistá forma identifikace).

klisna a hříbě po poroduV této chvíli již přichází také třetí stadium, poporodní. Znovu se dostavují kontrakce dělohy, při kterých je vypuzen zbytek plodových obalů (cca do půl hodiny po narození hříběte). Je třeba pohlídat, aby placenta vyšla skutečně celá, v opačném případě by to u klisny mohlo způsobit nemalé komplikace. V přírodě poté klisna plodové lůžko pozře, u domestikovaných koní to už tolik běžné nebývá.

Do porodu u koní skutečně většinou není nutné zasahovat, samozřejmě se ale mohou vyskytnout komplikace. Hříbě může být ve špatné poloze (pokud by nešlo hlavičkou napřed, hrozí mu udušení), je příliš velké na to, aby ho klisna zvládla vytlačit sama bez cizí pomoci, lůžko z klisny nevyjde celé... V takových případech je nutné okamžitě volat veterináře.

První nadechnutí

Jak jsme již řekli, koně jsou v přírodě na postu kořisti, porod a všechno s ním spojené musí probíhat co možná nejrychleji, aby se hrozící nebezpečí, že bude klisna zastižena nepřipravená a neschopná útěku, co možná nejvíce snížilo. Proto se i čerstvě narozené hříbě musí co nejdříve postavit a napít se matčina mléka, aby bylo schopno v dalších chvílích v případě potřeby následovat stádo s matkou. Hříbě by se mělo obecně postavit do hodiny. To ovšem pro čerstvě narozeného tvorečka není nic jednoduchého, neboť už teď má končetiny dosahující dvou třetin délky končetin dospělého koně. Za povzbuzování matky však většinou po pár pokusech stojí a instinktivně vyhledává matčina vemínka. Ta jsou prvních pár dní naplněna mlezivem, prvním mateřským mlékem, které obsahuje cenné protilátky, jež napomáhají ochraně hříběte před nemocemi a také podporuje jeho životaschopnost. Jestliže hříbě z jakéhokoliv důvodu kolostrum čili mlezivo nedostane, jeho šance na přežití jsou jen mizivé.

několik dní staré hříbě s matkou

Už v prvním dni života je hříbě schopné s matkou držet krok, a to i ve cvalu. Ještě sice nemá vyhráno, ale první nadechnutí a první krůčky už má zdárně za sebou. A jak to s ním bude dál? To si řekneme zase příště.

NÁŠ TIP: Všechny obrázky (a většinou ještě více), které vidíte v článku zmenšené, si můžete zobrazit ve velkém kliknutím na jejich menší verzi ve fotogalerii pod článkem.

Koně a hříbata 5/2010Obsah čísla 5/2010:

Plemeno: Tarpan
Starám se o...: Gentle Dun It Kinga
Fotoseriál: Plemena A-F
Jedu, jedeš, jedeme: ...do stáje Polák
Vizitka: Sáva
Nemoci koní: Tetanus
Sběratelská karta: Tarpan
Pohled: Arabský plnokrevník, klisna Baahira AQ

Plakáty:

A2: Arabský plnokrevník, klisna Imperial Kaapha
A3: Quarter horse, klisna Sweet Popkorn
A3: Arabský plnokrevník, klisna Haydée
A3: Welsh mountain pony, hřebeček Marah Lucas s klisnou Centaniall Lady Di

Ostatní:

Novinka! Pexeso
Jaro s koňmi nezklamalo
Slavní koně: Hnědák Cipísek
Hry s koňmi: Vyslání do určitého místa
Drezúrní abeceda: E, F
Westernové ježdění - jedeme na závody
Dostihová sezóna v plném proudu
Hříbata: Doba porodu
Modrá z džín 8, Žužuova poradna
Bondův ponykoutek
Václav Vydra: S koňmi trochu jinak
Příběhy a foto čtenářů
Listárna a osmisměrka
Komiks Koniklec
...a další

Koně a hříbata logoO titulu:

Koně & hříbata jsou měsíčník pro milovníky koní s dárky v každém čísle - pohlednicí, sběratelskou kartičkou a velkým A2 plakátem. Vychází od roku 2006 a zabývá se především zajímavými a populárními tématy kolem koní. Snaží se o podání odborných informací srozumitelnou formou. Pravidelně se na jeho stránkách objevují informace o plemenech koní, o netradičních metodách péče o koně, o návštěvách stájí a míst s koňmi spjatých či o dění na akcích a závodech. Jeho neodmyslitelnou součástí jsou také plakáty koní, které jsou v časopisu dokonce čtyři. Prostor mezi rubrikami mají i čtenáři, kteří mohou přispívat hned do několika z nich.

Časopis je k dostání v prodejnách tisku za 39 Kč či formou předplatného za 34 Kč. U předplatného si můžete vybrat roční (408 Kč) nebo půlroční (204 Kč). Předplatné lze objednat zde: http://www.koneahribata.cz/predplatne

Web: www.koneahribata.cz

Podobné články

Všechno jednou končí... Tak bychom mohli uvést upoutávku na poslední vycházející číslo časopisu V sedle. Editorial a článek o sarkoidech si přečtěte…

Celá staletí si vědci lámou hlavu nad orientačním smyslem koní. Někteří koně najdou i v cizím prostředí vždy cestu domů, jiní zabloudí i za vlastním…