Starám se o... Jessiku

Text a foto: Lucie Továrková

Tentokrát se budeme opět „starat" o westernového koně, ale ne o ledajakého. Jessika, vysoká prokvetlá bělka, má sice na kontě účast v rodeových i rychlostních disciplínách, ale dnes jsou to především ukázky džigitovky, které ji charakterizují. Abych ji mohla navštívit, musela jsem se vydat až do Beskyd na velice dobře skrytý Ranch Na Žarách.

Své působiště „na samotě za lesem" tu Jessika sdílí se dvěma dalšími koňmi, s valachy Rockym a Montym, několika psy a samozřejmě s manžely Ivem a Markétou Rárovými a jejich rodinou. A byla to právě Markéta, která mi na ni prozradila pár věcí...

Jessika se u vás narodila. Co vám z jejích hříběcích let utkvělo v paměti nejvíce?

Jessika se narodila jako tmavá hnědka. Již od narození měla hodně dlouhé nohy a nezapomenutelnou arabskou hlavičku. Když byla poprvé jako hříbátko na horách (Pustevny, které jsou nedaleko) byla tak odvážná, že si sama chodila ke stánku pro oplatky.

Co vás přimělo si Jessiku nechat a vychovat ji právě k džigitovce? Byl to váš původní záměr?

Ivo připustil matku od Jessiky, Lotku, aby si vychoval vlastní hříbátko, takže již od začátku bylo jasné, že Jessika na ranči zůstane. V té době se Ivo džigitovce ještě nevěnoval a tehdy ani netušil, že někdy bude. Jessika měla být všestranným kovbojským koníkem, který by byl spolehlivý jak na vyjížďkách, tak v rychlostních soutěžích a při práci s dobytkem. Co je ale nejdůležitější, měla nám dělat radost a my se o ni na oplátku chtěli hezky starat.

Co všechno se musela naučit, než se stala spolehlivým koněm na džigitovku?

Nejprve se musela stát spolehlivým koněm všeobecně. To znamená: nelekat se, zvedat nohy a přestat zakopávat, jak to jednu dobu měla ve zvyku, přivyknout si na atmosféru závodů, diváky, hudbu, rušivé elementy jako jsou vlajky nebo rychlé a nečekané pohyby. Od malička však byla velice zvídavá a chytrá, takže se vše naučila hodně rychle.

Jediné, co jí ještě dělá malé potíže, je výstřel z koltu nebo práskání bičem.

Speciálně pro džigitovku si pak musela zvyknout nejen na trikové sedlo, které má tři podbřišníky, ale také naučit se nést váhu jezdce a držet směr a tempo, i když je jezdec jednou vlevo, hned zase vpravo či hlavou dolů.

Pro představu, jak dlouho takový výcvik asi trvá?

To je různé. Záleží na povaze koně a jak často se mu věnujete. Pokud s koníkem pravidelně pracujete, pak se dá říct, že nejdříve po dvou až třech letech je na tom tak, že jej můžete prohlásit za spolehlivého a vhodného koně na džigitovku. Nedá se to však říct o všech koních, někteří se prostě na tento sport nehodí. Džigitovka se samozřejmě netrénuje hned po obsednutí koně, nejprve je třeba koníka přijezdit, nasvalit, zvykat na různé ruchy a hlavně dát koni čas než dospěje.

Jessika začala jezdit džigitovku ve svých 7 letech, a to nejprve na kruhu a poslední tři roky jezdí džigitovku na rovině.

Letos na podzim se Jessika účastnila prvních neoficiálních závodů v džigitovce u nás...

Protože se závody konaly až v době, kdy již podzim pomalu přecházel do své druhé poloviny, museli jsme Jessiku stále udržovat v kondici (jindy touhle dobou už mají koníci oddych), aby to pro ni nebylo moc zatěžující. Na závodech se jí určitě líbilo, soudě podle toho, jak se chovala ve stáji, s jakou chutí se pustila do posledního tréninku v tamní hale. Bylo to pak vidět i na jejích výkonech. Nasadila do toho vše. Za celou letošní sezónu nejezdila tak svižně jako právě na mistrovství. Vypadá to rozhodně lépe, než když nemá náladu a chodí jak „zpomalený film". ˝

Spolu s Ivkem si na neoficiálních závodech v džigitovce vyjela krásné 3. místo.

Jessika se ale dříve účastnila i jiných akcí a závodů než jen těch v trikovém ježdění...

Účastnila se hlavně rychlostní disciplín - tyče a barely. Za zmínku stojí, že zprvu šly Jess lépe tyče (technicky náročnější disciplína než barely). Po třech letech se však situace obrátila a tyče jakoby Jessika zapomněla, zato v barelech jezdila hezky technicky. Jessika není žádné „žihadlo" se zrychlením z 0 na 100 za 10 vteřin. Je sice rychlá, ale s plnokrevníky nebo quartery se nemůže rovnat. Její síla vždycky spočívala v perfektním technickém provedení, díky kterému se umisťovala na předních místech. Poslední dva roky, kdy se hlavně věnuje džigitovce, si rychlostní soutěže zajede většinou v sedle se mnou. Dá se říct, že čím méně trénujeme, tím víc to Jess baví a zajede skvělé jízdy. Avšak snažíme se ji hodně šetřit, a proto jí už téměř na závodních kolbištích nepotkáte.

Z dalších disciplín, které Jessika jezdila, byly pracovní soutěže s dobytkem. Team Penning (týmové zahánění dobytka), Calf Roping (lasování telete), Aley (ulička).

Z akcí to jsou samozřejmě Huberty a také účinkuje při vystoupení s lasem ve scénce nazvané Limonádový Joe. Jednou z nejzajímavějších akcí byl Motokross v brněnské hale v Rondu (asi v r. 2003), kde jsme měli s koníky dva vstupy. Při jednom vezli koníci na svých hřbetech známé osoby tohoto sportu, jako je např. Radek Kuchař, a při tom druhém vstupu bylo krátké vystoupení, které se muselo přizpůsobit ne příliš ideálním podmínkám. Byla to opravdu škola života, hlavně pro koně. Spousta světel, ještě více lidí a hluk z podtlakových houkaček... to vše jsme my i koníci přestáli ve zdraví.

Kde všude můžeme Jessiku potkat dnes?

Převážně na různých show, westernových akcích, dnech obcí, a to hlavně v džigitovce nebo ve zmíněné scénce s lasy. Jessičina všestrannost se nejvíce projeví při tradiční akci, kterou pořádá náš ranč, a tím je Western Show Trojanovice konaná každoročně druhou sobotu v červenci.

Jak jsme všichni mohli vidět, Jessika se umí parádně vzpínat. Zkoušeli jste s ní také jiné kaskadérské kousky?

Pravdou je, že poslední dobou s rozrůstající se rodinou již nemáme tolik času věnovat se koníkům tak jako dříve. Žádné jiné kousky krom vzpínání tudíž Jess neumí. Ale i tak je svou povahou, inteligencí a spolehlivostí výjimečná. Nyní se zaměřujeme na mladého Montyho, který náš čas potřebuje více. Kdybyste znali Jessiku, věděli byste, že jí „malý nezájem" z naší strany rozhodně nevadí. Není to kůň na mazlení, má ráda pohyb a společnost, avšak nejvíce si cení plného koryta.

Jakou má povahu?˝

Jess je dáma se vším všudy. Jako správná klisna (ještě neměla hříbátko) se umí krásně šklebit, hlavně doma při žraní nebo v cizím místě. Občas dá najevo svůj nesouhlas, když ji člověk vyruší při trávení, i syčením. Je lechtivá na pravé pleci a nemá ráda jemné nebo náhlé doteky. To by mohla i kopnout. I když to už dlouho neudělala, dáváme si pozor. Taky se nerada myje, což jí ovšem moc neulehčuje její barva - prokvetlý bělouš (ještě nedávno byla šimlík), a tak když má jít mezi lidi, musí se odstranit zbytky z bahenní lázně či zelené skvrny od trávy. Jessika je dost chytrá na to, aby věděla, kdy ohradník nekope a kdy je tak nejlepší doba k útěku z ohrady. Rychle se učí a je spolehlivá. Ve stádě je přizpůsobivá a bezproblémová.

Co Jessika a ostatní koně na ranči?
Ač je nejstarší a zároveň jedinou klisnou ve stádě, není na první pohled zřejmé, že by byla vůdcem stáda. Tomu šéfuje Monty, aspoň co se týče prohánění koní po ohradě nebo toho, kdo chodí první pít. Avšak na druhý pohled je jasné, že bez Jessiky by to nešlo. Když odchází Jessika, nastane v našem stádečku zmatek a oba valaši řehtají a jsou výrazně nervózní. Jess také nemá problém s cizími koňmi, je samostatná a na rozdíl od Montyho není závislák.

Jaké jsou s ní jako s bývalým rychlostkářem vyjížďky?

Bezproblémové. Jessika je příjemně temperamentní a je také jediným spolehlivým koněm pro vyjížďky s našim tříletým synem Jeníčkem. Aby nedošlo k mýlce - Jeníček jezdí se mnou na Jessice a Ivo sedlá Montyho.

V letošním roce jsme v džigitovce mohli vidět také vašeho nového koně, Montyho. Počítá se s ním jako s Jessičiným nástupcem a ji čeká „důchod"?

Doufáme, že Jessika bude ještě dlouho zdravá, odchod do důchodu zatím není v plánu. Monty se má od ní hodně co učit, a tak bychom byli rádi, kdyby ještě několik sezón mohli vystupovat společně.

Co plánujete na další sezónu?

V příštím roce bychom rádi Jessiku připustili andaluským hřebcem. Mít doma nějakého „španěla" je náš sen. Pokud se vše povede, hlavním bodem programu se stane Monty. Mohl by tak na příští sezónu zastoupit Jessiku v džigitovce, ale to záleží na tom, jak bude připraven a jestli mu konečně pomine puberta. Dalším červeným puntíkem v našem kalendáři bude 10. 7. 2010 Western Show Trojanovice, kterou pořádáme.

Chcete na Jessiku ještě něco prozradit?

Několik chvil strávených s Jessikou vydá za tisíc slov...

Jméno: Jessika
Pohlaví: Klisna
Narozena: Květen 1997
Plemeno: Arab / ČT
Matka: Lotka (ČT)
Otec: Lukas (Arab)
Majitel: Ivo Rára
Ustájena: Ranch Na Žarách, Trojanovice

NÁŠ TIP: Všechny obrázky (a většinou ještě více), které vidíte v článku zmenšené, si můžete zobrazit ve velkém kliknutím na jejich menší verzi ve fotogalerii pod článkem.

Obsah čísla 2/2010:

Plemeno: Hucul
Starám se o...: Jessiku
Fotoseriál: NH pro pokročilé
Jedu, jedeš, jedeme: ...na Bohuslav
Sběratelská karta: Hucul
Pohled: Arabský plnokrevník, klisna Usama Watani
Plakáty:
A2: Hafling, hřebec Lukáš
A3: Andaluský kůň, hřebec Chulo X
A3: Český teplokrevník, klisna Hanny Banny
A3: Paint horse, hřebec Pepsi Skippin Scotch

Ostatní:
Hry s koňmi: reakce nohou na tlak
Modrá z džín 5
Uchovnění hřebce Shagya arab
O chovu norika muránského typu
Žužuova poradna
Bondův ponykoutek
Vizitka: Hřebec Mijo
Nemoci koní: Podlomy
Václav Vydra: S koňmi trochu jinak
Příběhy a foto čtenářů
Drezúrní abeceda: A-C
Listárna a osmisměrka
Komiks Koniklec ...a další

O titulu:

Koně & hříbata jsou měsíčník pro milovníky koní s dárky v každém čísle - pohlednicí, sběratelskou kartičkou a velkým A2 plakátem. Vychází od roku 2006 a zabývá se především zajímavými a populárními tématy kolem koní. Snaží se o podání odborných informací srozumitelnou formou. Pravidelně se na jeho stránkách objevují informace o plemenech koní, o netradičních metodách péče o koně, o návštěvách stájí a míst s koňmi spjatých či o dění na akcích a závodech. Jeho neodmyslitelnou součástí jsou také plakáty koní, které jsou v časopisu dokonce čtyři. Prostor mezi rubrikami mají i čtenáři, kteří mohou přispívat hned do několika z nich.

Časopis je k dostání v prodejnách tisku za 39 Kč či formou předplatného za 34 Kč. U předplatného si můžete vybrat roční (408 Kč) nebo půlroční (204 Kč). Předplatné lze objednat zde: http://www.koneahribata.cz/predplatne

Web: www.koneahribata.cz