Mezi velmi důležité faktory přispívající k co nejpřesnějšímu a nejobjektivnějšímu sestavení krmné dávky pro jednotlivé koně patří i výživová kondice zvířete. V dnešní moderní době, kdy je nadváha a obezita u lidí skloňována ve všech pádech a zároveň považována za mor lidstva, známku lenosti a nenasytnosti, u našich zvířecích miláčků je tomu mnohdy naopak. Obézní zvířata (hlavně psi, kočky, hlodavci) u některých majitelů a jejich okolí vyvolávají pocit rozkošné neohrabanosti a z toho plynoucí roztomilosti. U mnohých majitelů koní je nadváha či obezita jejich zvířete známkou výborných chovatelských podmínek a spokojenosti. Nicméně nadváha a z ní plynoucí obezita je u koní (a zvířat vůbec) stejným problémem jako u lidí, vyvolávající dříve či později další řadu zdravotních komplikací a onemocnění.

Je zajímavé, že pokud projdeme staré publikace o chovu a krmení koní, nikde nenajdeme ani zmínku o specifikách krmení obézních jedinců. Vysvětlení je velice jednoduché. Od dob, kdy kůň prošel domestikací, byl vždy aktivně využíván jako pracovní zvíře, a to jak pod sedlem, tak i v tahu. Od konce 20. let se chov koní přesunul spíše do sféry domácích mazlíčků a k rekreačnímu využití. Dříve koně pracovali mnohdy ve velmi tvrdých podmínkách několik hodin denně 6-7 dní v týdnu a podle toho také vypadaly i krmné dávky, ve kterých jsme mohli najít i několik kilogramů obilovin a okopanin, naopak objemných krmiv bylo méně (riziko přeplněné břišní dutiny, zhoršeného dýchání atd.).

Vysoké procento moderních koní je využití rekreačního, kdy je zátěž téměř nulová nebo velmi lehká. Současná doba sune do ústraní krmení tradičními statkovými krmivy a nabízí nepřeberné množství kompletních krmných směsí, buď ve formě müsli, nebo granulí. Tyto výrobky, většinou se skládající z obilných šrotů, zbytků zpracovatelského průmyslu a premixů vitaminů a minerálů apod., jsou mnohými majiteli preferovány pro snadné dávkování, dobrou dostupnost a zdánlivou adresovatelnost jednotlivým kategoriím koní (řady pro pony, hobby, sportovní koně atd.). Ke krmení obézních koní těmito kompletními směsmi se ve článku ještě vrátíme.

Je můj kůň obézní?

Zhodnotit stávající tělesnou kondici koně a odvodit optimální hmotnost vzhledem ke kohoutkové výšce je velice obtížné, mnohdy až nemožné. Tělesná hmotnost dosti závisí na plemeni, pohlaví a využití, v neposlední řadě i na zdravotním stavu atd. Porovnáme-li dva koně o kohoutkové výšce 165 cm, přičemž by se jednalo o aktivně sportujícího teplokrevného hřebce a například o neosvalenou plnokrevnou klisnu bez zátěže, lišily by se jistě hmotnosti o desítky kilogramů. V odborné literatuře lze však nalézt tabulky s živými hmotnostmi koní, které by měly odpovídat příslušným výškám v kohoutku, a to s přihlédnutím ke kondici. Netušíte-li, kolik váš kůň váží, je nejvyšší čas to zjistit! Jedná se o velice důležitý údaj nutný pro sestavení vhodné krmné dávky nebo pro podávání léčiv, odčervovacích past a výživových doplňků. Pokud nemáte ve svém okolí například zemědělské družstvo vlastnící váhy pro vysoké hmotnosti, v obchodech určených pro chovatele koní jsou k sehnání speciální pásky, jejíž pomocí zjistíte přibližnou hmotnost svého koně. Pokud tuto možnost nemáte, můžete zjistit přibližnou hmotnost jednoduchým výpočtem. Od obvodu hrudníku v centimetrech umocněného na druhou (měřeno v nejširším místě obvodu za kohoutkem) odečteme délku těla v cm (měřeno od sedacího hrbolu po ramenní kloub) a výsledek vydělte číslem 11900. Pomocí tohoto výpočtu zjistíte přibližnou hmotnost svého koně (přesnost +- 30 kg). Někteří veterinární lékaři dokáží obdobně jako v lidské medicíně určit i vrstvu podkožního tuku, jehož výška vypovídá o výživové kondici vašeho koně.

Jak vlastně vypadá ona ,,ideální" výživová kondice? U koně v optimální kondici, nehledě na osvalení, jsou žebra lehce viditelná nebo alespoň snadno hmatatelná, slabina je znatelná, nejsou patrné kostní výběžky (hl. pánevní, sedací, lopatka, páteř), kořen ocasu je lehce obalen tukem, jednotlivé krajiny na těle tvoří znatelné a vyvážené přechody. Bohužel se lze často setkat s mylným názorem, že viditelná (nikoli vystouplá) žebra jsou znakem vyhublosti či podvýživy, a tudíž špatné péče. Je nutné udržovat koně (nebo se o to alespoň pokusit) v ideální kondici odpovídající jeho plemeni, věku, pohlaví, využití a zdravotnímu stavu. A to pro dobro koně, nikoli pro pochvalné či souhlasné názory vašeho okolí.

Pokud vlastníme dobře krmitelného koně s žádnou nebo minimální zátěží, jsme jen krok od vzniku nadváhy a následné obezity. U těchto koní, jsou-li navíc krmeni objemnými krmivy ad libitum a koncentrátem, je energetický příjem vyšší než výdej, ubývá svaloviny a hromadí se tuková tkáň (hl. v podkoží). U kořene ocasu se tvoří záhyby, v linii páteře typický žlábek, slabina je vypouklá, žebra nejsou hmatatelná, na horní i spodní straně krku se začíná tvořit nevzhledný tukový hřeben, na vnitřních stehnech se objevují tukové polštáře. Přirozené sklony k nadváze a obezitě mívají primitivní plemena koní a většina poníků. Nezřídka se ale objevuje i u plemen ušlechtilejších.

Jestliže jste došli ke zjištění, že kondice vašeho koně zavání nadváhou či dokonce obezitou, je na čase s tímto stavem něco udělat. U koní v takovéto kondici trpí jak pohybové ústrojí (šlachy, klouby, vazy), tak i kardiovaskulární, termoregulační a hormonální systém. Velké procento obézních koní trpí tzv. metabolickým syndromem (EMS) souvisejícím s inzulinovou rezistencí (lze přirovnat k cukrovce). Velmi zjednodušeně řečeno: hormon inzulin produkovaný slinivkou břišní má za úkol redukovat metabolismus cukrů v těle. Pokud je inzulinu nedostatek, do tělních buněk se nedostává dostatek glukózy (jednoduchý cukr), která je základním tělesným zdrojem energie. Nevyužitá glukóza se hromadí v tělním řečišti a zvíře je vlastně podvyživené, ačkoli normálně přijímá potravu. Na tento stav odpovídá organismus zvýšenou produkcí tělesného tuku. Ruku v ruce s IR a obezitou jde i zchvácení kopyt (laminitis), o jejichž problematice se zmíníme v dalších dílech.

Obézní kůň: Výživa a režim

Pokud váš kůň trpí nadváhou nebo obezitou a rozhodli jste se s tímto stavem něco dělat, je třeba se držet několika zásad:

Vyhýbejte se krmivům bohatým na nestrukturální karbohydráty, kam můžeme zařadit jednoduché cukry (glukóza, fruktóza, sacharóza), škroby a fruktany!!! Fruktany se vyskytují běžně v zelené píci i ve velmi kvalitním senu (tj. živinově bohatém), jednoduché cukry pak ve veškerých obilovinách, otrubách, melase... Tím pádem je nutno se vyhýbat i kompletním krmným směsím, které bývají až z 90 % vyráběny z obilných šrotů a otrub, ačkoli je na etiketě napsáno, že je krmná směs určena pro poníky a koně náchylné k laminitis!

Zajistěte koni živinově chudou krmnou dávku s minimem stravitelné energie a bílkovin. Celkový příjem živin by měl představovat 70-80 % záchovné potřeby za stávající hmotnosti. Nejvhodnější jsou vláknitá krmiva, která koně mechanicky zasytí, zabaví a nedodají nadbytečné kalorie. Jedná se hlavně o starší travní seno bez jetelovin, nejlépe ze senoseče (1. seč), které je chudší na živiny a bohatší na vlákninu, lze doporučit i ovesné slupky (pro odpůrce krmení ovsem - co se účinků týče, krmiva mají společné opravdu jen slovo ,,oves" v názvu). Kvalitní sena (otavy) lze zkrmovat, ale spíše ve směsi s krmnou slámou. Ovšem zde neplatí, že je-li kůň pouze na senné dietě, může mít k tomuto krmivu adlibitní přístup. U obézních koní je nutné dávkovat i objemná krmiva, někteří jedlíci (zvláště v režimu 24/7) jsou schopni zkonzumovat i trojnásobnou dávku sena, než je vzhledem k jejich hmotnosti ,,povolené". Obézní kůň by měl v senu dostávat 2-3 % své ideální hmotnosti. Máme-li kupříkladu vykrmenějšího haflinga, který váží 550 kg, ale jeho hmotnost by měla být o 100 kg nižší, vyjde nám dávka cca 9-11 kg sena (u velmi obézních koní je vždy lepší nižší dávka). Seno se snažíme podávat v několika dávkách, výhodou je koně zabavit, aby se získávání potravy prodloužilo (krmné boxy s očky, sítě atd.). Pokud tento režim není z jakýchkoli důvodů možný, seno je podáváno skupinově nebo je k dispozici pastva, je vhodné koni zajistit pastevní náhubek. I přes mylnou představu mnohých majitelů, že se jedná o týrání, kdy kůň smutně kouká na své pasoucí se ,,kolegy" a nemůže si utrhnout, může přes náhubek normálně žrát, akorát příjem je pomalejší a ,,pracnější". Nutným doplňkem pro koně s krmnou dávkou založenou na senu je kvalitní vitaminominerální doplněk nebo kvalitní minerální liz se solí.

Vyhýbejte se kvalitní a intenzivní pastvě! Zelená píce, hlavně jarní a podzimní, je bohatá na fruktany a snahám o redukci hmotnosti vašeho koně rozhodně neprospívá! Nejvhodnější je vypasená plocha bez porostu a s kontrolovaným přístupem k senu, pokud máme koně na noc v boxe, je vhodné jej podestýlat pilinami. Ideálním řešením pro obézní koně je v našich zeměpisných šířkách stále ještě ,,exotický" paddock paradise, jež nutí koně si přirozeným pohybem získávat potravu a navíc je celkovou ,,očistou" pro koňský organismus. Nutností pro koně s nadváhou a obezitou je cílený pohyb, při kterém organismus čerpá energii z tukových rezerv a zvyšuje se podíl svaloviny. Vhodné jsou delší krokové úseky v náročnějším terénu, které jsou na redukci hmotnosti jako dělané! Naopak je třeba se u velmi obézních koní vyhnout dlouhým klusovým a cvalovým úsekům na nevhodných terénech (nepřiměřená zátěž na pohybový aparát), skákání a časté práci na lonži (pohyb na kruhu obecně zatěžuje klouby).

Nesnažte se dietu obejít podstrojováním pamlsků. Často majitelé tvrdí, že když jejich kůň dostává pouze seno, dostávají pamlsky v podobě sušeného pečiva nebo jablek. Pečivo pro lidskou výživu je většinou vyráběné z pšeničné nebo žitné mouky, která obsahuje lepek a antinutriční látky pro koně nevhodné. Pokud tento druh odměny, je vhodnější celozrnné pečivo nebo chléb, a to opravdu nárazově a v malých dávkách. Ačkoli to není záměrem, velmi jednoduše lze koni denně zkrmit po kouskách celý bochník chleba. Jablka jsou velmi bohatá na jednoduché cukry, proto jsou pravidelně a ve větším množství také nevhodná. Vhodnější variantou jsou jablečné výlisky, odpad po moštování jablek (slupky, jaderníky, vylisovaná dužina). Jsou chudší na cukry a bohaté na vlákninu a antioxidanty, nicméně zde opět platí, že všeho moc škodí, proto kvůli vyšším obsahům pektinu (vysoce stravitelná složka vlákniny) nelze doporučit dávky nad 0,25 kg denně. Když chcete svému kulatému koníkovi přilepšit, vhodnější je krmná mrkev, do 1 kg/den.

Často lze slyšet alibistické a rezignované názory typu ,,Můj kůň je prostě kyselina a tloustne ze vzduchu...", ,,Na našem ustájení tohle nejde...",,,Upřít koni pastvu je týrání...". Opravdu, když se chce, jde vše, pokud chceme mít zdravá a šťastná zvířata, musíme umět některé věci obětovat. U obézních koní je to adlibitní přístup k senu, bohatá pastva, pamlsky nebo dokrmování a podstrojování. Jakmile začne mít váš koník jednou metabolické poruchy, je to většinou doživotní boj a odříkání. Pokud jste během článku došli k názoru, že se tato problematika (i minimálně) týká vašeho koně, neváhejte a udělejte změny ještě dnes!

Obsah čísla:

Plemeno: Starokladrubský kůň
Starám se o...: GF Freedom Kinga
Fotoseriál: Podsedlové dečky
Jedu, jedeš, jedeme: ...na Prosper Horse Ranch
Výživa koní: Nadváha a obezita
Vizitka: Mistrál
Sběratelská karta: Starokladrubský kůň
Pohled: Norik, klisna Ivory

Plakáty:
A2: Quarter horse, hřebec Rocky Magic Legacy
A3: Norický kůň, hřebec White Tiger
A3: Fríský kůň, klisna Cindy P.
A3: Mladí koně z Penzionu U Strakatého koně

Ostatní:
Cesta hříběte: Zvedání nohou, společná vyjížďka a další
Moravský teplokrevník: Na Moravu za moravákem
Jak nakládat koně?
Novinky v ZZVJ
Lead rein? Dokonalý start!
Barevní koně Velké Británie
Začátky v sedle: Dotazy čtenářů
Společná cesta aneb Příběh Kasky
Bondův ponykoutek a Listárna
Příběhy a Foto čtenářů
Soutěžní osmisměrka
Koniklec a Žužuova poradna

...a další

Časopis Koně & hříbata je měsíčník pro všechny milovníky koní. Každé číslo obsahuje jako dárek pohlednici, kalendářík, pexeso a také velký plakát. Navštivte také nový e-shop časopisu Koně & hříbata. Magnetky, fotoobrazy, náhrdelníky, kreslené i fotosamolepky, cedulky, kalendáříky i pohlednice.