JEZDEC č. 23 zpovídá mj. oba kladrubské ředitele

4. 12. 2009 Helena Görnerová

Včera dostali předplatitelé do schránek nové číslo odborného jezdeckého čtrnáctidenního zpravodaje JEZDEC. A ten díky své aktuálnosti přinesl mj. i velmi otevřený rozhovor s odvolaným ředitelem NH, MVDr. J. Dražanem. A zpovídá i jeho nástupce... /více/

Požádali jsme tedy vydavatele Jezdce, Cyrila Neumanna, o svolení zprostředkovat rozhovor právě s MVDr. Dražanem, i našim čtenářům. Vy si tak můžete sami udělat představu na celé dění, zda je nebo není "hysterie davů" na místě a také se samozřejmě vnořit do čtrnáctideníku, který možná neznáte.

Budeme svědky zániku starokladrubského plemene?

Ještě nedávno bychom se domnívali, že není myslitelné pokládát si podobné dotazy. Bohužel vývoj posledních let ukazuje, že to zase až tak přehnané není. Starokladrubské plemeno je pronásledováno veterinárními problémy, které vyústily v již dva roky trvající veterinární uzávěru a zákaz prodeje koní. Řada budov je na tom velmi špatně a u některých lze hovořit o havarijním stavu. Nyní je navíc náhle zcela rozvrácen personální stav vedení hřebčína.
O stanovisko ke vzniklé situaci jsme nejprve požádali odvolaného ředitele MVDr. Jaroslava Dražana. Bohužel jeho emoční vypětí posledních dní způsobilo, že Jaroslav Dražan již nedokázal náš rozhovor autorizovat.

"O mé hrubé představě o budoucnosti NH jsou čtenáři Jezdce informováni z rozhovoru, který jsem poskytl Jezdecké ročence 2009. V té době jsem bohužel celou řadu věcí netušil. Něco mi bylo zamlčeno a něco zkresleno. Původně jsem se domníval, že budu moci i svojí veterinární odborností přispět v prvé řadě k ozdravění stáda a postupně začít s koncepční prací rozvoje hřebčína. Bohužel realita byla zcela jiná a 90% veškerého času jsem byl od počátku svého působení nucen věnovat odstraňování havarijních situací, které ohrožovaly každodenní chod stájí. Souběžně s tím na mě ale začali vypadávat zatuchlí kostlivci z kladrubských skříní. Mnohamilionové dluhy za neuhrazené zákonem předepsané pohledávky (sociální a zdravotní pojištění), nedokončené projekty s hrozbou sankcí a vracení mnohamilionových dotací apod.

Postupně se mi dařilo řadu věcí napravit. Podpora, kterou jsem měl od bývalého ministra zemědělství Petra Gandaloviče však neočekávaně skončila. Nově obsazené ministerstvo nebylo schopno a možná ani ochotno zajistit prostředky pro nezbytné úkony spojené nejenom s havarijní situací hřebčína, ale současně i se vznikem příspěvkové organizace, která měla konečně dosáhnout na tolik očekávané prostředky z Interovaného operačního programu (IOP). Přesto jsme s obtížemi všechny problémy řešili, především však s podporou východočeského kraje.
Mé odvolání mě zastihlo zcela neočekávaně uprostřed práce. Musím říci, že žádná diskuse se se mnou nevedla a tak jsem také neměl žádné signály, že by byl zřizovatel s mojí prací tak nespokojen, že by mohlo dojít k odvolání. I podle toho, že mé odvolání nesplňuje některé základní právní aspekty usuzuji, že bylo velmi překotně připraveno."

Hlavním důvodem Vašeho odvolání je znepokojující informace o vyřazení žádosti NH o prostředky z IOP. Zde bylo údajně pro hřebčín připraveno 300 000 000,- Kč. Jak si hřebčín bez těchto peněz poradí?
"Žádost byla skutečně zpracovávána na poslední chvíli. Důvodem spěchu ale byla opětovná nedůslednost zřizovatele při zakládání příspěvkové organizace Národní hřebčín. Věřím, že všichni kdo se o NH zajímají jsou v obraze, ale ve zkratce hlavní body zopakuji. IOP jsou sice prostředky plynoucí z EU, ale spravuje je ministerstvo kultury. O tyto prostředky může žádat každý, kdo splňuje předepsaná kritéria. Díky chybě při přístupových rozhovorech o našem členství v EU není možné čerpat dotace z IOP státním zemědělským podnikem. Proto bylo nejprve uvažováno založení Obecně prospěšné společnosti, která by ovšem byla státem jen velmi obtížně kontrolovatelná. Proto jsem prosadil jinou formu a vydali jsme se cestou státní příspěvkové organizace. Její založení se však velmi prodlužovalo a do doby jejího vzniku, jsem nemohl požádat specializované pracoviště o vypracování žádosti o prostředky IOP.
Hned po jejím založení bylo vypracování projektu zadáno organizaci 1. regionální pardubická. Žádost byla velmi obsažná a obsahovala téměř 1 200 stran. Vypracována byla skutečně na poslední chvíli a velmi překotně. Nicméně organizací, která má s takovými žádostmi řadu zkušeností. Nebylo v mých silách ani odbornosti vše zkontrolovat.
Žádost tak měla jisté nedostatky. Ty přiznal i zhotovitel a tak byly Kladruby pro letošní rok z žádostí o prostředky IOP vyřazeny. (Na nemožnost podání žádosti v rozhodném termínu, ale upozorňovalo ministerstvo kultury i v materiálu, který vláda projednávala již 19. října, pozn. redakce). Domnívám se ale, že hlavní příčinou je skutečnost, že prostředky IOP jsou již vyčerpány. Proto byla žádost tak rychle hozena pod stůl. Nyní se očekávají další prostředky pro žádosti podané do května příštího roku. A zde by mělo dojít i na NH."

V odvolání se hovoří i o prezentaci názorů nevycházejících ze záměrů a zájmů ČR a MZe. Nevíte co tím měl pan ministr na mysli?
"Domnívám se, že se jedná o spor vedení NH se zakladatelem o budoucí podobě příspěvkové organizace. Již jsem na stránkách Jezdce přednesl své stanovisko a já osobně jsem chtěl do státní příspěvkové organizace převést pouze budovy, jejichž rekonstrukce by byla z prostředků IOP hrazena. Tento záměr byl veden především ekonomickými ukazateli. Samotné převody majetku budou spojeny s poměrně ekonomicky náročnými operacemi s celou řadou úkonů (odhady cen, převody majetku apod.). Předpisy pro provoz příspěvkové organizace jsou navíc spojeny s obtížně splnitelnými podmínkami pro zemědělský provoz. I proto jsem chtěl, aby koně i nadále zůstali v současném státním podniku Národní hřebčín. Vzhledem k neutěšené ekonomické situaci NH, kterou jsem zdědil po svých předchůdcích, mohu také kalkulovat se skutečností, že by mnozí rádi viděli likvidaci stávající organizace, se kterou by ze světa zmizely i staré dluhy."

V posledních dnech se hovořilo i o prodeji provozu v Heřmanově Městci. Jaké důvody Vás vedly k zastavení tohoto projektu?
"Zde je důležité nejprve říci, proč bylo privatizaci Heřmanova Městce vůbec uvažováno. NH má svůj druhý důležitý provoz ve Slatiňanech. Jeho součástí je i testační stanice hřebců. Její kapacita i vybavenost však již nedostačuje a bylo uvažováno o velkolepé rekonstrukci za pomoci regionálního programu ROP (Regionální operační program). Byl zpracován projekt za cca 70 mil. Kč. Ukázalo se však, že z prostředků ROP lze hradit max. 60% ceny a tak byl NH postaven před skutečnost úhrady cca 28 mil. Kč. Navíc se ukázalo, že projekt rekonstrukce nepočítal s některými faktory a již nyní byla částka 70 milionů navyšována. Zadal jsem tedy přehodnocení projektu a snížení jeho náročnosti. Do té doby jsem také zastavil prodej Heřmanova Městce, protože se ukázalo, že výtěžek z prodeje by byl pro spuštění projektu rekonstrukce Slatiňan nedostatečný. Zde se ale jedná o velmi lukrativní obchod a s mým rozhodnutím, se asi zájemci o koupi smiřovali pouze velmi těžko. Mnohé možná odhalí právě průběh této privatizace.

Bylo Vaše odvolání posuzováno Dozorčí radou NH?
Podle mých informací zcela proti regulím dozorčí rada dosud o mém odvolání nejednala. Schází se teprve tento týden a tak uvidím, jak se se skutečností, že jsem byl odvolán ještě před tím než zaujala stanovisko, členové vyrovnají. Pro mě zatím vše skončilo. Náhradní práci jsem nedostal a tak nastupuji dovolenou.

Děkujeme za rozhovor. Cyril Neumann

Pozn.red.EQCH: Zpravodaj Jezdec dále zpovídal i nového ředitele Národního hřebčína, ing. Jana Höcka a pana Antonína Němce, ředitele nově založené s.p.o.

Aktuální obsah:

- Schválený doping - souhrnný materiál
- Svět se zbláznil - glosa...
- Aston Martin v Hradišťku
- Finále zelené sezóny - vrchol skokového seriálu Global Champions Tour v Doha
- Vídeňský svátek koní - CSI4*
- Světový pohár ve Stuttgartu
- Pony liga 2009
- Obrazem: předání plicního ventilátoru, zakoupeného ze sbírky pro Jiřího Cipru, liberecké nemocnici

logoO titulu:

Jezdec - odborný čtrnáctidenník, který vychází od roku 1992 a podrobně mapuje veškeré události jezdeckého sportu u nás i ve světě. Jeho velkým benefitem je jeho aktuálnost, jelikož jeho redakční uzávěrka je pouhé tři dny před doručením ke konečnému čtenáři a jelikož vychází každých 14 dní. Zpravodaj JEZDEC je distribuován pouze po síti předplatitelů a je doručován poštou. V případě, že se rozhodnete stát se jeho čtenářem, budete mít každých 14 dní ve své poštovní schránce šest stran zajímavých aktualit z oblasti jezdeckého dění. Cena zpravodaje Jezdec je 500,- Kč ročně (24 čísel), podívat se na něj můžete v síti vybraných prodejen: http://www.jezdec.cz/predplatne.php?lg=cz

Součástí aktivit v rámci JEZDCE je i vydávání JEZDECKÉ ROČENKY, která se fotografickými reportážemi ohlíží za všemi aktivitami jezdeckého dění v uplynulém roce. Ročenka se začala vydávat v roce 1997.

WWW stránky: www.jezdec.cz

 

Podobné články

Všechno jednou končí... Tak bychom mohli uvést upoutávku na poslední vycházející číslo časopisu V sedle. Editorial a článek o sarkoidech si přečtěte…

Celá staletí si vědci lámou hlavu nad orientačním smyslem koní. Někteří koně najdou i v cizím prostředí vždy cestu domů, jiní zabloudí i za vlastním…