I po všech těch letech strávených s koňmi v kruhovce si stále nejsem jistý, zda umím lidem vysvětlit, v čem spočívá kouzlo a genialita práce ze země. Hodně trenérů a horsemanů práci ze země vůbec neučí. Vzdali to. Lidé žádají věci jednoduché, principy, zásady a cvičení. Doba je zkrátka taková. Práce ze země, tak jak nám ji přes propast let zanechali Tom Dorrance a Ray Hunt, není však věc snadná. I když se to často nezaujatým (či zaujatým) kritikům zdá. Naučit se tyto poťouchlosti vnímat správně stojí mnoho času a energie. Lidem se do toho nechce a většina to vzdá na samém počátku. Je totiž mnohem pohodlnější poslouchat rady trenérů, kteří říkají: Nakopni to a jeď, než hledat pravdy skryté hluboko v nás. Bolí to, stojí to čas, energii, mnohdy i peníze.

Zádrhel, který odradí většinu mladých adeptů, je v tom, že 80 % všech řešení leží uvnitř každého z nás. Pouhých 20 % se dá popsat pomocí nějakých základních schémat a technických cvičení. Protože vše nakonec závisí na vašem osobním prožitku, je těžké sepsat jakýsi návod. Přesto se pokusím nějaká základní schémata práce v kruhové ohradě vysvětlit. Mějte však na paměti, že je to opravdu jen část celé té problematiky, špička ledovce.

Autor textu: Václav Bořánek
Doma je v Oldřiši na Ranči 28, v místě nedaleko Jindřichova Hradce, kde lišky skoro dávají dobrou noc, ale pro koně, krávy a kurzisty z celé republiky je to nejlepší místo na světě. Práce ze země ho fascinuje již přes dvacet let od okamžiku, kdy prvně viděl pracovat Raye Hunta. Říká: blesk z čistého nebe, prozření, satori. Od té chvíle se prý jen courá za lidmi, kteří to umějí...

Základní schémata

Začínáme. První, co potřebujete, je pozornost koně. Proto každou práci otevírám situací, které sám pro sebe říkám hezky česky a neodborně:

Obě oči

Je dobré i v případě, že se chcete věnovat ten den práci na vodítku, nechat koně alespoň pár minut pohybovat se ve volnosti. (Tady pozor. Platí, jen pokud jste v kruhovce. Na louce za vesnicí by to byla pravděpodobně ta poslední věc, kterou byste udělali, než by vám váš miláček zdrhnul a šel si hledat nového majitele.) Postavím se doprostřed kruhovky a první, o co se pokusím, je pohnout koněm. Jestliže máte horké zvíře, které se v prvních minutách snaží přeskočit ohradu, pohybujte se raději ještě o něco dál od něj z ideálního středu. Občas narazíte na koně, jehož osobní prostor je první den tak výbušný, že musíte chodit opravdu až po stěně a on úplně na druhé straně. Zažil jsem párkrát i koně, který měl svůj pocit bezpečí ve vzdálenosti 100 metrů od člověka. S takovým koněm pracuji první den ve výběhu. Většinou jde opravdu jen o ten první den. Někdy dokonce jen o prvních pár minut.

Pokud se vám povede rozhýbat koně, tak začněte nejlépe po stěně a doprava. Proč doprava? Časem zjistíte, že většina koní je přirozeně (či nepřirozeně) křivých doleva. K tomu, proč to tak je, existuje mnoho teorií. Je však dobré začít na jejich narovnání pracovat od prvních minut společného tréninku. Další zajímavá věc je pravé oko koně. Tedy levá mozková hemisféra. Pokud stojíte tak, že si vás kůň hlídá v pravém oku, nebude vkládat do nových situací tolik emocí jako na straně druhé. Tato strana je více praktická. Někdy stačí na pravé straně nové věci párkrát zopakovat a kůň je přijímá snáze. Zvláště u klisen je levé oko někdy plné těžko překonatelných emocí. Obecně platí, že se na této straně hůře pracuje.

Začněte pracovat od první vteřiny na tom, pokusit se vcítit se do pocitů koně. Rozešel se jako lenochod těsně před smrtí, nebo se pokusil na váš nepatrný pohyb vyskočit z kruhovky ven? S každým koněm budete pracovat na tom, aby se den po dni začal blížit vaší představě ideálního koně. Nechci koni brát jeho osobnost, asi by to ani nešlo, ale u líných koní pracuji s trochu větším tlakem. Lehký stresík občas neuškodí. Horké hlavy naopak přesvědčuji o tom, že jsem klidný, kulatý a přátelský tvor a že není důvod plýtvat energií.

Nezapomeňte! Vytváříte od prvních minut tréninku budoucí celkový obraz svého koně! Koně jsou velmi empatická zvířata a rychle emočně a pak i fyzicky reagují na svého partnera. Pokud vstoupíte do kruhovky a budete se chovat neuváženě a drsně, nedivte se, že za 14 dní tak vypadá i vaše zvíře. Je zbrklé a potrhlé. Pokud budete laxní, bez života a nebudete důslední, během krátké chvíle vyrobíte koně-hobita, jehož jedinou myšlenkou bude: Kdy už bude oběd?

Kůň se zkrátka stává velmi rychle vaším obrazem. Není to možná někdy hezký pohled, dívat na své plusy a minusy, ale na druhou stranu se s tím dá pracovat. Nedivte se, že když první den honíte koně kolem dokola a nutíte ho cválat a vyhazovat po kruhovce, že to samé zopakuje v čase obsedání v okamžiku, kdy na něj prvně sednete. Kůň nabízí jen to, co jste ho naučili.

Jestliže jste v kruhovce s koněm poprvé, bude možná chvilku trvat, než si získáte jeho pozornost. Pokud ji nemáte, nesnažte se ho cokoli učit, rozmlouvat s ním, přemlouvat ho či zaměstnávat. Není to k ničemu. Nekomplikujte si to. Jedna myšlenka. Jedna! Chci, aby si kůň uvědomil, že jsem to já, kdo hýbe jeho kopyty. Že to není náhoda. Někdy pomůžou obraty, jindy u horkých koní stačí vyčkat, a jakmile se pokusí zastavit, nechat je přijít na to, že ten nepříjemný tlak, který je dostal před minutou do pohybu, je zde stále - a velmi rychle si ho přiřadí k vám.

Jak jen si kůň uvědomí, že jste to vy, kdo rozhýbal jeho nohy, začne vám nabízet svá vlastní řešení. To je ten okamžik, na který čekáme. Většina z nich skočí do obratu, někteří začnou zmenšovat kruh, dokonce se vám budou tlačit do prostoru. Někteří zrychlují, jiní začnou urputně brzdit. Někteří stojí na zadních, další třesou hlavou a vztekají se, a nedávno jsme dokonce měli doma koně, který si vždy v této situaci lehl na zem. Zkuste to chvilku asertivně vydržet, trvat na svém, nerozčilovat se, nepropadat zoufalství, nelomit rukama, jen si v duchu říkat: Já to chci takhle - a hotovo. Vytrvat. Jedna zásada: V žádném případě to nesmí být o bezduchém honění koně po kruhovce! Vedete rozhovor: „Dívej kámo, jsme to já, kdo pohybuje tvým tělem, umím to a prosadím se. Nesežeru tě, nechci tě dohnat, jen mě vnímej." Jakmile ucítíte odpověď ze strany koně: „Hele pojď, probereme to znovu. Uděláme schůzi, ty budeš předseda, tak řekni, co nabízíš." Všechny tlaky okamžitě povolím a ustoupím tak daleko od něj, jak jen to kruhovka dovolí. Správné načasování je asi to nejdůležitější. Tady to začíná být zajímavé. Téměř sto procent lidí, kteří to zkoušejí poprvé, neumí vypnout svůj tlak, a to, ani když vědomě chtějí. Ze 100 % tlaku umí začátečník povolit na 80 %, někteří nadaní jedinci možná na 75 %. To je vše. Navíc, vždy opakuji - couvni co nejdále od koně - a vždy přichází moment, kdy člověk udělá krok či dva vzad a víc nic. Jako by jim v této chvíli dřevěněly nohy. Když učím lidi pochopit celou situaci v praxi, tak nejčastější slovo, které ten den (týden, měsíc, rok...) ode mne slyší, je: Povol, povol, povol, povol!

Přichází část druhá. Okamžik, na který čekáte a který si musíte zasloužit. Povolíte, kůň to cítí a nabídne vám nějaká řešení:
1. Skočí na druhou stranu. (Značí pravděpodobně: Dej mi pokoj, nechci s tebou nic mít společného, bojím se tě...)
2. Zůstane stát buď zády k vám a kouká se ven, nebo stojí bokem a vy vidíte pouze jedno oko. (Nejsem si tebou jistý, chováš se jako idiot, uvidíme co dál...)
3. Zastaví se a vy vidíte jasnou snahu koně podívat se na vás oběma očima. (Chápu, že se stavíš do role toho lepšího z naší partičky. Co nabízíš?)

V případě bodu 1 a 2 opět uvedu koně do pohybu a zkusím to znovu. Něco změním. Přístup, sílu tlaku, vzdálenost, rychlost atd. Na jednu či druhou stranu. Když se vám nebude dařit vydolovat z koně nějakou odpověď - experimentujte.

Pokud přichází bod č. 3, ucítíte podstatnou změnu v jeho pocitech. Je jiný. Získali jste jeho pozornost (byť třeba jen na chvilku), možná trošku respektu a jeho strach o vlastní život zlehka ustupuje do pozadí. Je sice opatrný, ale cítíte, že je zvědavý a chce se domluvit. Pracujete mílovými kroky na jeho pocitu bezpečí. Prvně v životě kůň začíná chápat, že možná najde s tím podivným dvounožcem společnou řeč.

Máte v tom binec? Já taky. Tak ještě jednou ve zkratce:

Pustím koně na volno v kruhovce. Pak začnu z dálky vyvíjet tlak, tak abych donutil jeho nohy dát se do pohybu. Jakmile kůň zjistí, že jsem to já, kdo s ním hýbe, přijde od něj vždy nějaká reakce. Myslete na to, že žádná z jeho reakcí není záporná. Vyjadřuje jen svůj názor. Berte to tak. Když kůň chápe, že jsem to já, kdo určuje pravidla, a zároveň ví, že se umím prosadit, bude se chtít domluvit o novém hierarchickém rozdělení v našem ministádečku. V ten okamžik musí veškeré vaše tlaky pryč. Uvolněte celý prostor kruhovky tak, aby se mohl v klidu vyjádřit. Pokud se zastaví a pokusí se na mě podívat oběma očima, mám výchozí bod. Bod nula. Získali jste jeho pozornost, kapku respektu a vyvolali v koni dojem, že jste to vy, kdo bude nejspíše určovat pravidla. Dostanete také pár bodíků v jeho pocitu bezpečí, což je velmi důležité pro budoucí práci. (Vzpomeňte si na mateřskou školku bod č. 1 - Pocit bezpečí).

Celé to má tisíce nuancí. Nabývejte pomalu zkušenost prací s více typy koní. Každý je jiný a na každého musíte reagovat odlišně. Samozřejmě, že se bez toho dá žít. Jde jen o velmi malou několikavteřinovou záležitost v dlouhém pěti- až sedmiletém tréninku koně. Někde se ale začít musí, ne?
Pozice „obou očí" není typická jen pro koňovité, ale i pro jiné druhy zvířat, které mají více rozdělenou pravou a levou polovinu mozku a jsou schopné jedním okem vnímat potencionální nebezpečí, zatímco druhé oko sleduje případnou únikovou cestu.

Příště si povíme jak dál. Mějte trpělivost.

Jestliže se vám opakovaně nedaří, děláte některou z těchto chyb, případně všechny:

• 1. Kůň cítí v tréninku bolest.
• 2. Nejste schopni soustředit se. Zkontrolujte, zda máte jednu myšlenku. Ne, dvě a více. (Například myšlenková smršť: Chci, aby kůň klusal doleva, po stěně, s hlavou dole a měl ke mně otočené ucho. Pět věcí najednou - pro koně velmi složité a nečitelné.)
• 3. Nuda. U vás či u koně. Zabiják všeho pěkného, co by mohlo vzniknout.
• 4. Strach. Dívejte se svému koni na oči a analyzujte, jak se cítí.
• 5. Neklid. Pokud jste nervózní, máte málo času, doma děti pláčou a návštěva chce kafe, nepůjde to...
• 6. Moc to chcete. Příliš mnoho úsilí zabije spolehlivě vše.
• 7. Jste líní.

- Nevzdávejte to. Přijde to samo. Chce to jen čas.
- Nedělejte si žádný časový ani tréninkový plán. Nemá to smysl.
- Nechte své ego v sedlovně. Nevytahujte se na koně ani na diváky stojící okolo.
- Nezapomeňte, že máte dost času. Nespěchejte.
- Přemýšlejte. Dobré a špatné věci někde začaly. Vše má svůj důvod.
- Každý kůň je osobnost. Nezapomeňte, že to, co funguje u jednoho koně, nemusí fungovat u druhého.

Nikdy nepodceňujte snahu koně podívat se na vás oběma očima. Tato chvíle se již nemusí opakovat.

Časopis HORSEMAN

Časopis o koních, lidech a pozemských radostech.

Web: www.horsemanonline.cz
Facebook: www.facebook.com/Horsemanonline
Vydává nakladatelství koněmilné literatury HARMONY
Předplatné zajišťuje společnost SEND