Zásady rozmnožování koní

Pro každého chovatele jsou zásady reprodukce známé a proto je cílem následujícího článku spíše některé informace připomenout a možná utřídit.

Začnu připomenutím současného stavu koní v České republice, který představuje podle Ústřední evidence přibližně 70.000 kusů. To je počet vysoký, zvláště, když si uvědomíme, že v roce 1995 to bylo 18 000. To představuje zvýšení počtů během 15 let skoro na čtyřnásobek.

Kůň je podle zákona hospodářské zvíře. To je důvod, proč je chov koní sledován a podporován státem...

Je třeba si uvědomit účel, pro který se koně chovají. Kůň je podle Zákona o šlechtění a plemenitbě hospodářské zvíře. To je důvod, proč je chov koní sledován a podporován státem, proč jsou v chovu koní uznaná chovatelská sdružení, proč jsou nutná zákonná chovatelská opatření jako je evidence, zkoušky výkonnosti a podobně. Cílem chovu koní v Čechách není produkce potravin, ale produkce práce, tedy výkonnost.
Jiná situace je například v Polsku, kde je 80 % chladnokrevných koní chováno na maso. V Čechách se ročně poráží na jatkách přibližně 300 koní. Kdyby tedy úbytek koní byl způsoben jen touto cestou, musel by se kůň Čechách dožít 230 let.

To s sebou ale nese i další problémy. V chovu koní téměř není selekce. Všechno, co se narodí se odchová, a cílem chovatele je také všechno prodat. Situace na trhu s koňmi je proto čím dál složitější. Zvláště kvalitního koně je obtížné prodat za dobrou cenu, protože vedle čeká spousta levně dostupných koní a ne každý kupec hledá a pozná kvalitu. Výsledky chovu jsou pak často neprodejné.

Pravidelná a dobrá plodnost je základním projevem a součástí užitkovosti hospodářských zvířat a rentability chovu. U samic se tím rozumí pravidelnost oplození po předchozím spáření a pravidelnost v porodech dobře vyvinutých a životaschopných mláďat v normálním počtu až do vysokého věku.

Výsledky plodnosti klisen se v literatuře uvádí na úrovni 60 až 70%. V chovu koní je posuzování plodnosti klisen z hlediska ukazatelů plodnosti výrazně jednodušší než u ostatních zvířat. Pro vyhodnocení jsou v podstatě dostupné 3 ukazatele - klisna byla zapuštěná, klisna zabřezla a narodilo se hříbě. Důležitý je ukazatel poslední - počet narozených hříbat. Pokud vyjádříme počet narozených hříbat v procentech z počtu zapuštěných klisen, jmenuje se tento ukazatel natalita a měl by odpovídat těm 60 až 70 %. Skutečnost je však jiná. Průměrná natalita se v České republice pohybuje pod 50 % s rozdíly mezi jednotlivými plemeny a v některých případech je to i pod 40 %. A to není vyhodnocováno, po kolika zapuštěních klisny se podařilo takového výsledku dosáhnout. To, čemu se u skotu říká březost po první inseminaci se u koní nevyhodnocuje. Klisna je často zapouštěna v několika říjích a v každé několikrát, než se podaří dosáhnout zabřeznutí.

Je třeba si uvědomit, že reprodukční funkce jsou pro organismus nadstavbou. Reprodukční funkce jsou v pořádku, jestliže jsou uspokojeny základní životní potřeby, pokud možno optimálním způsobem. Proto může chovatel ovlivnit výsledky reprodukce zvířat kvalitou samotného chovu, chovatelským prostředím. Dědivost (heritabilita) plodnosti je na úrovni 0,1 až 0,15 - to znamená, že dědičný základ pro tuto vlastnost tvoří 10 až 15 % a zbytek je ovlivňován faktory prostředí. Kvalita výživy, pohyb, sociální kontakty ve stádě, přiměřená pracovní vytíženost a citlivý přístup ze strany chovatele jsou faktory, které ovlivňují plodnost rozhodujícím způsobem.

Připomenu základní hodnoty související s plodností klisen:

• Pohlavní dospělost - 16 až 24 měsíců Chovatelská dospělost - 3 až 4 roky (obvykle po zkouškách výkonnosti)
• Délka pohlavního cyklu 16 až 30 dní (průměr 21)
• Délka říje 3 až 10 dní (i 15)
• Délka březosti 335 (333) dní

V reprodukci zůstává klisna do 16 až 20 let (některé do 25, 28)

Klisna patří mezi sezónně polyestrická zvířata. To platí asi pro 80 % klisen. V průběhu roku se u ní střídá:

zimní anestrie

jarní přechodné období ve kterém začíná cyklická ovariální aktivita (zvětšují se vaječníky, jsou na nich folikuly o velikosti 2-3 cm, začíná se objevovat větší dominantní folikul),

připouštěcí období - probíhá plnohodnotný pohlavní cyklus,

období doznívání - aktivita slábne, říje jsou delší a méně zřetelné.

Snahou chovatele je obvykle zapustit klisnu co nejdříve. Nejvýraznější je to u plnokrevníků z hlediska jejich šance na umístění v dostizích ( hříbě narozené na začátku roku je vyspělejší), ale i u ostatních plemen koní je naděje, že starší hříbě bude lépe hodnoceno při zápisu do plemenné knihy nebo při zkouškách výkonnosti.

 

Pohlavní cyklus klisny...

... se obvykle dělí na dvě základní fáze -estrus a diestrus.
Příznaky říje (estrus) můžeme najít v několika oblastech:

1) Chování - Základní charakteristiky říjových projevů jsou obecně známé - změny v chování (špatně žere, často řehtá) časté močení, blýskání, nitkování, vyhledávání fyzického kontaktu s jinými koňmi, zaujímání typického postoje s roztaženýma nohama a odtaženým ohonem nebo
typického držení hlavy kdy ventrální plocha hlavy svírá s krkem pravý úhel a uši jsou otočené dozadu a postavené v prodloužení roviny čela. V přítomnosti hřebce jsou tyto známky obvykle výraznější.
2) Pochva - Hlen poševní je na začátku řidší konzistence, těsně před ovulací má nejvyšší tažnost. Sliznice poševní je zarudlá, je zvýšená produkce hlenu, děložní krček je uvolněný a pootevřený. U kojících klisen jsou zevní příznaky méně zřetelné, ale mění se složení mléka
a hříbě dostane průjem.
3) Děloha - při rektálním vyšetření je děloha ochablá, se ztluštělou stěnou a zvětšená. Při sonografickém vyšetření má děloha kruhový tvar a řasy endometria vytváří paprsčitou strukturu, občas je vidět i menší množství tekutiny.

4) Folikul - na vaječníku je zřetelný folikul, který výrazně prominuje nad povrch vaječníku. Graafův folikul má průměr 4 až 7 cm, jeho stěna je tenká a výrazně fluktuuje. Těsně před ovulací se uvolňuje napětí stěny folikulu.

Diestrus (sexuální klid) - trvá obvykle 16 dní a pak začíná nový cyklus. V průběhu diestru je vulva malá, suchá, pevně uzavřená, vaginální sliznice je bledá a suchá, hlenu je málo a je lepkavý. Při sonografickém vyšetření je zřetelně viditelné malé žluté tělísko, jehož viditelnost se během diestru zmenšuje a opět stoupá před regresí.

Základem úspěchu při zapouštění je jeho správné načasování. K ovulaci dochází asi 24 hod. před skončením vnějších příznaků říje. Vodítkem pro chovatele může být chování klisny nebo hřebce, pro upřesnění vhodné doby k zapuštění lze úspěšně využít i valacha. Efektivní je vyšetření sliznice poševní, tažnosti hlenu, posouzení krystalizace hlenu, případně vnitřní vyšetření dělohy a vaječníků. Výhodou je možnost detekce Graafova folikulu, kdy se posuzuje rychlost vývoje folikulu, síla stěny a fluktuace folikulární tekutiny.

Pokud došlo k ovulaci (zjistíme že folikul z vaječníku zmizel), je nepatrná naděje na zabřeznutí. Výsledkem zapouštění nebo inseminace v této době je jen kontaminace pohlavních orgánů klisny a perspektiva zhoršení její plodnosti. Je vhodnější počkat na další říji. Nejpřesnější odhad doby další říje je připočítat k datu skončení jedné říje 16 dní (délka diestru).

Ovlivňování pohlavní činnosti klisny vychází ze znalosti faktorů, které na pohlavní činnost pozitivně působí (délka světelného dne, kvalita výživy a ošetřování, teplota prostředí, přítomnost hřebce, změny sociálního prostředí klisny, dostatek pohybu). Je třeba počítat s tím že změna prostředí (světlo, teplota, kvalita výživy) se začne projevovat asi za 4 až 6 týdnů. Veterinární medicína dnes umožňuje využít i hormonální stimulaci, toto opatření by měl ale chovatel pečlivě zvažovat z hlediska finančního i z hlediska možnosti narušení vnitřního prostředí klisny a vyvolání nepravidelností v hormonální činnosti.

U březích klisen začíná příprava na další zapouštění už před porodem. Významnou roli hraje optimální výživný stav. V průběhu porodu je třeba dbát na přísnou hygienu a při komplikacích neodkládat odborné vyšetření a pomoc. Odchod lůžka po porodu je fyziologicky normální během 0,5 hodiny. Pokud neodejde do dvou hodin, je nutné hledat veterinární pomoc.

První říje po porodu nastává obvykle kolem 9. dne. Je nutné ale počítat s rozdíly mezi jednotlivými klisnami které se pohybují v rozmezí 5 až 15 dní po porodu. Zapuštění je vhodné v případě, že:
- Klisna má říji.
- Na vaječníku je Graafův folikul a cervikální hlen je čistý.
- Porod proběhl normálním způsobem a klisna se zčistila do dvou hodin po porodu
- Involuce dělohy proběhla normálním způsobem.

Klíčovým momentem k úspěchu je určení vhodné doby zapuštění v průběhu říje. Zapuštění by mělo předcházet době ovulace. Pro určení doby ovulace je možné využít:

• Rektálního vyšetření růstu a vývoje folikulu
• Konzistence cervikálního hlenu
• Délku a intenzitu vnějších příznaků říje klisny

Úspěšnost inseminace ve vztahu k odhadu doby ovulace vychází z informací o přežitelnosti spermatu. Přežitelnost čerstvého spermatu při přirozené plemenitbě se udává nejméně 48 hod. Existují ovšem údaje o době přežitelnsti čerstvého spermatu i 100 hod. U zchlazeného spermatu - to je u inseminační dávky je přežitelnost rovněž 48 hod. Inseminační dávka ze zmraženého spermatu už má ale přežitelnost podstatně kratší v délce asi 12 hod. U inseminace zmrazeným spermatem je tedy nezbytné správně odhadnout dobu ovulace a úspěch inseminace závisí v tomto případě obvykle na opakovaném rektálním vyšetření klisny a posouzení stádia vývoje folikulu.

Inseminace je v současnosti dobře propracovaná metoda umožňující dosažení stejných výsledků jako přirozená plemenitba nebo v případě správných výsledků detekce vývojového stádia folikulu i výsledků lepších. Výhodou inseminace je navíc větší využití vynikajících hřebců, lepší
zdravotní podmínky, možnost průběžného prověřování plodnosti hřebců a snížení nákladů na zapouštění nebo lepší dosažitelnost hřebců prostorově vzdálených.

Uplatnění inseminace je velmi významné i pro kontrolu dědičnosti koní. Jedině s využitím inseminace je možné zajistit dostatečný počet potomků po jednom hřebci pro objektivní vyhodnocení výsledku dědičnosti jednotlivých vlastností.

Nevýhoda je v nedostatku kvalifikovaných a rutinovaných inseminačních techniků, v pracnosti a časové náročnosti při sledování průběhu říje a dnes i v potřebě využít pro správnost posouzený vývojového stádia folikulu sonografické zařízení.

Inseminační dávky jsou ale vyráběny v souladu s normou a odpovídají požadavkům na schopnost oplození i přežitelnost spermatu, inseminační pomůcky se používají jednorázové, takže inseminace probíhá hygienickým způsobem a nehrozí přenos onemocnění a metoda
inseminace u klisen je vaginální, což je jednoduché a bezproblémové.

Úspěšnost inseminace proto závisí především na správné době inseminace, kvalitě provedení z hlediska kontaminace pomůcek a navození kontrakcí dělohy simulací frikčních pohybů pyje. Kontrakce dělohy rozhodujícím způsobem pozitivně ovlivňují transport spermií do vejcovodu, kde dochází k oplození. Důležité je odstranění stresových faktorů při inseminaci (stres způsobuje omezení děložních stahů a horší výsledky
zabřezávání).

Velice důležitým momentem pro chovatele je výběr vhodného hřebce. Vhodný hřebec musí splňovat řadu požadavků. Prvním předpokladem jsou požadavky legislativní. Plemenný hřebec musí mít jasný a doložitelný původ a musí mít oprávnění k plemenitbě (licenci). Pro chovatele je ale důležité, aby byl akceptován příslušnou plemennou knihou. V České republice je v posledních letech evidováno 20% koní s neúplným původem.

Samotnou kvalitu hřebce lze posoudit podle jeho původu a informací o příbuzenstvu, podle kvality zevnějšku a mechaniky pohybu (u většiny těchto vlastností je dědivost kolem 10 až 20 %), podle výkonnosti (ta je u koní rozhodujícím způsobem ovlivněna podmínkami odchovu, výcviku, tréninkem a jezdcem).

Jedinou správnou metodou pro výběr perspektivního a kvalitního hřebce je výběr podle kvality jeho potomstva, tedy podle výsledků kontroly dědičnosti. Kontrolou dědičnosti lze získat při využití vhodné metody objektivní odhad kvality hřebce a lze určit i spolehlivost tohoto odhadu pro jednotlivé vlastnosti. To jsou kritéria, která by měla být o hřebcích zveřejňována a podle kterých by si měl chovatel vhodného hřebce pro zapuštění své klisny vybírat. Přitom je třeba si uvědomit, že odhadnutá plemenná hodnota pro jednotlivé koně se s postupem doby a vývojem populace mění. Pokud v populaci probíhá šlechtění a kvalita koní se zvyšuje, měli by být mladší hřebci geneticky kvalitnější než hřebci staří s vysokou plemennou hodnotou zjištěnou před 10 lety. Nutností je proto minimálně každoroční upřesňování (korigování) odhadu plemenné hodnoty a využívání pouze aktuálních výsledků.

Pro časopis KONĚ 1/2010 Doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc.

Líbil se vám článek? Myslíte si něco jiného? Zanechte v diskuzi pod článkem svůj názor na problematiku!

 

KONĚ - Bulletin chovatelů koní

Odborný časopis chovatelů koní vychází od roku 1997 pod záštitou Asociace svazů chovatelů koní, za finanční podpory Ministerstva zemědělství.

Primárně je zaměřen na informování chovatelské veřejnosti o aktualitách v chovu - od termínů akcí, přes změny legislativy, předpisů, přes odbornou veterinární poradnu až po reportáže z akcí. Členům ASCHK je distribuován zdarma. Nečlenové si mohou objednat celoroční předplatné za 300 Kč vč. poštovného.

Vydání: 6x ročně - 3x barevně, 3x černobíle
Formát: A4, barva, cca 16-20 stran
Kontakt na redakci: Ing. Markéta Nováková, U hřebčince 479, 379 01 Písek, info@aschk.cz