Vystřelíte s koněm z uličky a máte v průměru necelých 20 vteřin na to, abyste s koněm objeli tři barely a vrátili se zpátky. Co nejrychleji. Nejlepší koně dosahují po startu rychlosti kolem 48 km/h, průměrní kolem 40 km/h. Jede se na plný plyn, koně zatáčky klopí, protáhnou se kolem sudu jako hadi a letí ke druhému, ke třetímu a poslední setiny a tisíciny vteřiny se dají urvat ještě na závěrečné linii. Adrenalinu kotel, zvlášť když jde o mistrovství světa.

Město Hengshui v provincii Hebei v Číně 16.-17. 10. 2019 hostilo ZWU World barrel Racing Champions. Z 16 států - Argentina, Uruguay, Mexiko, Paraguay, Německo, Francie, Belgie, Česká republika, Kanada, Spojené státy, Austrálie, Chile, Velká Británie, Nový Zéland, Venezuela a Čína - dorazilo 32 závodníků a 16 team managerů. Pořadatel hradil zapůjčení koní, ubytování a stravu.

Systém šampionátu – jezdci startují ve třech kolech, nejhorší čas se jim škrtá. Tři nejlepší týmy postupují do finále. Individuální šampion vzejde z nejkratšího času, který byl v průběhu třech kol dosažen, finále je jen pro týmy.

Vláďa Šedivý a Ondra Pavlíček společně s team managerem Robinem Burdou stráví 11 hodin v letadle s mezipřistáním v Moskvě, než se ocitnou v „městečku“ (300 000 obyvatel) Anping v čínské provincii Hebei. Po loňských zkušenostech se dá předpokládat, že akce bude velkolepá a světový šampionát je současně zahájením provozu zbrusu nové, moderní arény. Co je na této akci příjemné, je relativní volnost pohybu účastníků po městě včetně návštěvy tržiště i s pochutnáním si na hromadě údajně skvělého kachního masa u stánku (hoši nějaké viry a hygienu neřešili). Kabely natažené po stromech, ale u každého domku zaparkovaný bourák. Příjemní lidé, ovzduší nic moc. Prostě Čína.

První den se losovali koně – týmy si je mohli nejprve prohlédnout na přehlídce a následně doufat, že jim vedoucí ekipy vytáhne ty nejlepší. Na Vláďu Šedivého připadli dva koně, na kterých jezdil loni, bohužel musel konstatovat, že nejsou v tak dobré kondici jako minule. Koně jsou podle výkonnosti rozděleni do 2. nebo 3. divize a v tomto ohledu se dalo trochu taktizovat. Jen do finále bylo dovezených šest prvodivizních špičkových koní, kteří v předcházejících třech kolech nestartovali.

Druhý den jezdce čekalo asi 5 kilometrů slávy při průvodu městem s vlajkami, polovina hlavní třídy byla kvůli tomu uzavřena a účastníci se těšili velké popularitě obyvatel města, ze kterého pomalu vyrůstá jezdecké centrum. Je v plánu zde maximálně podpořit rozvoj jezdeckého průmyslu a související turistiky. Mmch. se zde v době konání MS v barrel race konaly velké mezinárodní závody ve vytrvalosti za účasti asi 1000 jezdců a desetitisíců diváků.  

Polovina jezdců jela v průvodu městem na závodních koních, ostatní na jiných, kteří se šampionátu nezúčastní. Dalším bodem programu byla návštěva muzea koní v Anpingu připomínající dlouhou historii soužití lidí a koní v této oblasti. I výstavba muzea zapadá do plánu na rozvoje jezdectví a koňařské turistiky. Večer v půl osmé měl odstartovat první jezdec šampionátu, ale velkolepý doprovodný program a defilé týmů si vyžádal čas navíc. Diváci zaplnili tribuny a sledovali dechberoucí výkony špičkových akrobatů z Ruska, Španělska a Jižní Ameriky, drezúru ve volnosti, Pegase, ohnivého koně atd.

V prvním kole se ukázalo, že povrch koně nepodrží, klouzalo to a došlo k několika pádům, naštěstí ne našich jezdců. Druhé kolo bylo tedy odloženo na další den. Výsledky z prvního kola však zůstaly platné a nejlepší zajetý čas měla Čína (17,117 s), naši jezdci zajeli za 19,196 (Šedivý) a 22,000 (Pavlíček), v této fázi však ještě nebylo nic rozhodnuto, sama budoucí šampionka zajela čas hodně přes 18 vteřin. Následovala bohatá uvítací večeře, zatímco se pořadatelé pustili do úpravy povrchu, resp. ho přes noc celý vyměnili. Poté, co další den skeptičtější jezdci, hlavně Američané, měřili hloubku písku kolem barelů a nezdála se jim dostatečná, pořadatel nechal navézt před začátkem soutěže ke každému barelu ještě vrstvu navíc.

Večer se také manažeři týmů rozhodli požádat o možnost alespoň krátkého času na seznámení s koněm, jako tomu bylo loni. Letos se od toho kvůli urychlení programu ustoupilo, nicméně team manažeři na této podmínce trvali a pořadatel dal jezdcům tyto dvě minuty k dobru. Vždy se připravovali po tuto dobu dva – jakmile však jeden z těchto jezdců vjel do arény, druhý musel zůstat stát.

Ve druhém kole zajel Šedivý vynikající čas 17,779, Pavlíček 19,745 a pomalu se začali vynořovat favorité – Hongkong/Čína, Mexiko a Austrálie. Třetí kolo už vyplivlo finalisty, Šedivý bohužel nabral v dynamické jízdě 5 vteřin za shozený sud, což nás odsunulo z první desítky. Pořadí od 4. místa už tedy bylo jasné, naši skončili na 12. místě (loni byli pátí), ale v tvrdé konkurenci se rozhodně neztratili a nechali za sebou těžké soupeře. A co je víc - v pozadí českého boje o pozice v šampionátu dřímala tichá radost (i starost) Vládi Šedivého (na foto níže vpravo), kterému se doma narodila dvojčata den poté, co dojel do Číny. Blahopřejeme a přejeme rodince hodně zdraví a radosti.

Pavlíček zajel druhé kolo v čase 18,950. Celkově ty časy byly kolo od kola napříč celým startovním polem horší, protože se na koních podepisovala únava, vždyť každý z nich startoval v jeden den 9x. Koně jsou v Číně navíc ježděni více „silově“ než třeba v Americe, což zřejmě některým jezdcům, zvláště Američanům zvyklým položit ruce a jet, nevyhovovalo.

Amerika je koneckonců kolébkou barrel race, především Texas. Kdysi se jezdily barely na osmičce, postupně se z toho stal obtížnější trojlístek. Byl to sport pro ženy - zatímco muži soutěžili v tvrších rodeových disciplínách, ženy se bavily jízdou kolem barelů. Až do roku 1949 se hodnotil především styl a outfit, poté už šlo jen o rychlost. Dnes má největší mezinárodní organizace barelového ježdění NBHA přes 20 000 členů z 22 států. V Číně je barrel race hodně oblíbenou disciplínou, ale na rozdíl např. od Ameriky je zde spíše doménou mužů.

Finále

Do poslední chvíle to vypadalo na vítězství Číny (hongkongský tým), poslední jezdec se ale nechal vyhecovat publikem, doslova frajeřil a dotýkal se sudů při otáčení, což se mu nevyplatilo a poslední sud v poslední jízdě shodil. Vyhrála tedy Austrálie, získala svůj historicky první světový titul v této disciplíně. Čína brala stříbro a Mexiko bronz.

Individuální šampionkou se stala Australanka Jema Slotosch (foto níže)

Cesta k titulu světové šampionky  – od pony-games k barelům

Jak dlouho jezdíš?

Nezačala jsem úplně brzo, až asi v 8 letech. Navíc jsem nepocházela z jezdecké rodiny, bylo to všechno pro nás něco nového. Během let jsem vystřídala různé disciplíny – dařilo se mi v parkurovém skákání a pony-games, kde jsem měla to štěstí mnohokrát reprezentovat Queensland a Austrálii. Díky tomu jsem se dostala do různých koutů Austrálie a na jiné kontinenty. Pak jsem začala s rychlostními disciplínami, které mají stejný systém kvalifikací do světového poháru, a znovu jsem si mohla testovat své dovednosti. Po roce jsem už v rámci CRCA získala mnoho cen v juniorské kategorii  a tituly šampionky v barelech, v roce 2009 se mi podařilo dosáhnout titulu novice horse a rodeo princess šampion. Postupně jsem se dostala do australského finále pro profesionály. Získala jsem další tituly jezdce roku v rámci CRCA v první divizi. Pak jsem si dala malou přestávku kvůli dětem – nyní 6letém Jayden a 3leté Jamie, a znovu jsem naskočila do závodního kolotoče.

Mám štěstí, že mohu trénovat a jezdit skvělé koně, bez nichž bych takových výsledků nedosáhla. Miluji výzvy a ráda kupuji koně, kteří jsou komplikovaní, a zkouším, zda s nimi dokážu pracovat. Tím je to zajímavější, prověřujete si tím své schopnosti a dovednosti.

Jak hodnotíš šampionát?

Pro mě znamenal skvělou zkušenost v náročné soutěži s některými úžasnými koňmi. Byla to profesionální a velmi prestižní akce. Titul určitě patří k jednomu z mých největších úspěchů mé kariéry.

Barrel race je disciplína, kde rozhodují tisíciny vteřiny. Účasti na závodech předchází pečlivý trénink a přiježďování koní. O pády jezdců není nouze, zlomená žebra při naražení na barel nejsou výjimkou. V Číně je tento sport velmi populární a podle slov čínské jezdkyně Yang Feyue v tom hraje velkou roli i westernový styl, který je zde pro mnohé atraktivnější než anglický styl. Navíc nevyžaduje pro začátek víc než jeden plac s dobrým povrchem a tři sudy. Do Číny přišla tato disciplína v roce 2008 a nyní je zde kolem 20 klubů a 600 závodních jezdců. Na rozdíl od ostatních jezdeckých disciplín, kde jsou v Číně především profesionálové, velká část jezdí barely spíše pro zábavu, i když podíl „profíků“ se stále zvyšuje. Divize jsou v Číně rozdělené dle výkonnosti – 15-16, 16-17, 17-18 s, což motivuje více jezdců, kteří tak mohou ve „své“ divizi být úspěšní.

Finanční výhry

Na šampionátu se výhra dělila stylem vítěz bere všechno. Vítězný tým získal 10 000 USD a individuální šampion 5 000 USD. 15 000 dolarů tedy cestuje do Austrálie. Naši jezdci jsou bohatší o další zkušenost, předvedli vyrovnané výkony a čas Vládi Šedivého ve druhém kole patřil k těm nejlepším. Co se také počítá, je tradiční čínská pohostinnost a ochota organizačního výboru udělat pro závodní týmy vše pro jejich spokojenost.

Barrel race v Česku

V roce 2010 byla založena NBHA CZ (National Barrel Horse Assotiation) a soutěže pod její hlavičkou se řídí pravidly NBHA. Více informací najdete na www.nbha.cz.