Rodeo po 1. světové válce

1.světová válka se stala téměř smrtelnou i pro rodeo. Ale tři muži a dvě organizace ho přivedli zpět k životu a ještě zvýšili jeho významnost, přestože se tak nestalo na Západě, kde se rodeo zrodilo, ale ve velkých městech Východu. Tex Austin vytvořil Madison Square Garden Rodeo v roce 1922.

Okamžitě se stalo přední událostí. Zastínilo tak Cheyenne Frontier Days a jeho vítězové byli pak považováni za neoficiální mistry světa. V roce 1924 Austin uspořádal London Rodeo na wembleyském stadionu, které se stalo všeobecně uznávané jako nejúspěšnější mezinárodní soutěž v historii rodea. Nicméně přes značné úspěchy Austin ztratil nad soutěží Madison Square Garden kontrolu a jeho vliv klesal. Texasan plukovník William T. Johnson převzal gardenské rodeo. Brzy začal rodea pořádat v dalších krytých arénách, což navždy změnilo tvář celého sportu. V zastřešených arénách již nebylo místo na dostihy a omezení časem snížilo počet soutěží, které mohly proběhnout. Rodea již netrvala celé dny tak, jak tomu bylo pod západním nebem. Nicméně Johnson byl přední postavou v modernizaci a profesionalizaci tohoto sportu. Podařilo se mu také zajistit, že velká rodea vzkvétala i během Velké hospodářské krize.

Před první světovou válkou se kovbojové a kovbojky jen výhrami na rodeích nemohli uživit. Většina z nich také účinkovala v představeních Wild West show a na rodeích. Top jména se pak mohla mimo sezónu objevit v estrádách. Ostatní museli vzít jakoukoli práci, kterou se jim podařilo sehnat. S příchodem velkých organizátorů a rozšířením rodea do východních částí země se rodeo pro nejlepší soutěžící stalo lukrativní kariérou, přestože Wild West show zmizely. I během nejhoršího období Krize rodeová publikace „Hoofs and Horns" odhadovala průměrný výdělek kovbojů na 2 až 3 tisíce dolarů. To je v příjmech řadilo například daleko před učitele a na stejnou úroveň nebo o něco vyšší se zubaři. A ty největší hvězdy vydělávaly mnohem více.

Od roku 1934 každé rodeo, které Johnson pořádal, trhalo rekordy v počtu návštěvnosti. Typické Johnsonovo rodeo se skládalo z 16 disciplín, z nichž 6 bylo soutěžních: bareback a saddle bronc a steer riding, steer wrestling a calf roping pro muže a bronc riding pro ženy. Steer riding je dnes bull ridingem, ale ostatní disciplíny Johnsonových soutěží pro kovboje jsou stejné jako dnešní soutěže ježděné pod hlavičkou PRCA. Na druhou stranu zábavné prvky jako basketball na koních a koňské kvadrily dnes už většinou vymizely.

V roce 1929 se staly dvě události, které rodeo rozdělily geografickým středem: superstar cowgirl Bonnie McCaroll zemřela během nehody při bronc ridingu v Pendeltonu v Oregonu. Její smrt přiměla mnoho rodeí vynechat soutěže pro ženy. V ten samý rok západní organizátoři rodeí založili Rodeo Association of America (RAA), aby do chaotického sportu vnesli řád. Z velké části kvůli smrti McCaroll byla RAA organizací čistě mužskou. Přes prosby, aby to nedělali, odmítli zařadit jakékoli disciplíny i pro ženy. RAA doufala, že se podaří ucelit pravidla a soutěže a vymýtit bezohledné organizátory, kteří ohrožovali integritu sportu. RAA stanovila termíny pro titul skutečného světového šampiona kovbojů, založeného na systému bodů získaných na základě peněžitých výher v rodeích pod hlavičkou RAA. Základní princip tohoto systému se používá dodnes, přesto sen o ustanovení pouze jednoho světového šampiona se nemělo podařit naplnit ještě po desetiletí.

Nebýt tragédie McCaroll, zbytek rodeové historie mohl být velmi odlišný. Není pravděpodobné, že by zde byla nějaká potřeba pro založení WPRA a barrel racing by pravděpodobně neexistoval. Východní organizátoři se připojili k plukovníkovi Johnsonovi, který ignoroval RAA a pokračoval se zapojováním lukrativních ženských disciplín. Nicméně to mělo krátkého trvání. Kovbojové plukovníka nenáviděli, protože cítili, že nepřerozděluje peníze férově, a především kvůli němu samotnému, protože s nimi jednal s opovržením. V roce 1936 šli na Boston Garden Rodeo do stávky, kde požadovali přesun větší části ze vstupného do výher. Management rodea nakonec plukovníka donutil ustoupit a vítězoslavní kovbojové založili Cowboys Turtle Association (CTA), kterou dnes známe pod názvem Professional Rodeo Cowboys Association (PRCA). Poražený Johnson prodal celou společnost, odešel do důchodu a v rodeovém světě o něm už nikdo neslyšel ani ho nikdo neviděl. Stejně jako RAA nezařazovala CTA žádné soutěže pro ženy. První vedení asociace zahrnovalo některé z top kovbojů té doby: Hugh Bennett, Everett Bowman, Bob Crosby, Herman Linder a Pete Knight. CTA a RAA mají dlouhotrvající a pokračující vztah, ale kovbojové nakonec ve významu převážili.

Mezitím, v roce 1931, organizátoři Stamford Cowboy Reunion pozvali všechny místní ranče a vyslali mladou ženu starší 16 let, aby se účastnila soutěže navržené pro „přidání ženskosti do čistě mužského rodeového sportu". Ženy byly hodnoceny podle toho, která měla nejlepšího koně, nejatraktivnější oblečení a podle jejich horsemanshipu během jejich jízdy kolem tří barelů v úloze v podobě trojlístku. Soutěž měla obrovský úspěch a byla dále hojně kopírována.

V roce 1939 Everett Colburn, náhrada za Johnsona v Madison Square Garden, pozval skupinu Texas Sponsor Girls, aby se zúčastnila jeho rodea ve formě propagačního kaskadérského představení. Druhá skupina se objevila na rodeu v roce 1940. Skládala se ze zpívajícího hollywoodského kovboje Gene Autryho a žen, které jezdily během jeho zpívání písně „Home on the Range". Tato tradice pak přetrvávala desetiletí. Brzy potom Autry vytvořil rodeovou společnost a převzal nejen Madison Square Garden, ale také Boston Garden a většinu ostatních hlavních rodeových akcí mezi oběma pobřežími. Prvním jeho činem bylo přerušení soutěže v bronc ridingu pro cowgirls, která byla lákadlem Madison Square Garden rodea od jeho založení v roce 1922. A tak ženám nezůstalo nic kromě sponzorské ženské disciplíny pro pozvané, jízdy kolem sudů.

Kvůli Gene Autrymu tak opravdové cowgirl soutěže z rodeí zmizely po celých Státech. Sponzorské soutěže byly základem vzniku barrel racingu, který je dnes prémiovou ženskou rodeovou disciplínou. Nicméně Autryho vliv byl mnohem širší a dlouhodobý. Jeho popularita byla taková, že organizátoři zjistili, že nejsou schopni přilákat dostatečné davy bez westernového zpěváka, který by uváděl jejich rodeo. Dodnes je rodeo jediným profesionálním sportem, kde atleti nejsou největším tahákem. Autrymu se také přičítá, že udržel sport naživu během druhé světové války díky jeho obchodní podnikavosti a silně patriotickým tématům, která prosakovala jeho produkcí.

Rodeo se ve 20. a 30. letech 20. století těšilo obrovské popularitě v New Yorku, Chicagu, Bostonu a Philadelphii, stejně tak jako v Londýně, Evropě, na Kubě, v Jižní Americe a na Dálném východě. Dnes už taková místa nejsou životaschopná. Přes četné návštěvy rodeo show v zahraničí před 2. světovou válkou je opravdu významné rodeo pouze v Severní Americe. I když se pořádá v Austrálii a na Novém Zélandu, ti nejlepší na těchto rodeích přicházejí z Ameriky, aby zde hledali své štěstí. Některé země Latinské Ameriky mají soutěže nazývané rodeo, ty ale nemají nic z akcí pořádaných v Severní Americe.

Rodeo po 2. světové válce

Po válce se CTA a RAA spojily, aby vytvořily jednu asociaci - PRCA (Professional Rodeo Cowboys Association), která převzala úplnou kontrolu nad celým sportem. Muži jako Austin, Johnson a Autry už dále nemohli nárokovat kontrolu, kterou si doteď udržovali. Současně Madison Square Garden Rodeo ztratilo svůj lesk a PRCA založila NFR (National Finals Rodeo), aby tak po příští půl století určovala, kdo je skutečným světovým šampionem.

Při utváření své asociace byli kovbojové desetiletí před ostatními profesionálními sporty. V roce 1953, v prvním roce, z kterého je taková informace dostupná, byla celková suma ve výhrách na PRCA rodeích necelých 2,5 milionu dolarů. O třicet let později tato suma vystoupila lehce přes 13 milionů dolarů! S rostoucí výší výher samozřejmě rostly i výdělky jednotlivců. V roce 1976 se Tom Ferguson, který soutěžil ve všech čtyřech časových disciplínách, stal prvním kovbojem, který přesáhl částku 100 000 dolarů ve výhrách za jeden rok. Jen o šest let později byla tato suma překonána v jedné jediné disciplíně. Bareback bronco jezdec Bruce Ford nashromáždil 101 351 dolarů před NFR. V roce 2006 všichni soutěžící startující na NFR jako vedoucí peněžní výherci ve své disciplíně vyhráli přinejmenším 100 000 dolarů, kromě team roperů, kteří měli lehce přes 90 000 dolarů každý. Když NFR v roce 1959 začalo, celková suma ve výhrách byla 50 000 dolarů. Dnes je toto číslo v desítkách milionů dolarů!

Jakkoli PRCA upřednostňovala bílé muže, ostatní skupiny, které se kdysi rodeí účastnily, téměř vymizely. Původní obyvatelé Ameriky dnes mají svou vlastní rodeovou organizaci a o aktivity PRCA se zajímají jen velmi málo. Záznamy nevykazují žádnou plánovitou diskriminaci ze strany PRCA, přestože žertem kolovalo, že v 50. a 60. letech vybrané rodeové výbory někdy diskriminovaly Hispánce a Afroameričany. Nicméně je zde řada PRCA světových šampionů hispánského a afroamerického původu, začínaje Leem Camarillem, který vyhrál 5 titulů v team ropingu a získal vstup na NFR 15krát po sobě.

Ženy zjistily, že je to jen na nich, aby se dostaly zpět do hlavního proudu tohoto sportu. Po uspořádání úspěšného ženského rodea se řada z účastnic sešla, aby v roce 1948 založila organizaci dnes známou jako WPRA (Women's Professional Rodeo Association). Organizace si dala za úkol, aby ženám umožnila přístup na legální rodeové soutěže pod hlavičkou PRCA a do dobytčích a ropingových disciplín na rodeích pouze pro ženy. Přestože výhry v ženských rodeích nikdy nedosáhly takové výše, aby alespoň pokryly náklady, WPRA byla přesto velmi úspěšná v navrácení žen do soutěží PRCA. Barrel racing byl nejpopulárnější disciplínou WPRA a rychle se šířil celou zemí.

V roce 1955 prezident PRCA Bill Linderman a prezidentka WPRA Jackie Worthington podepsali historický dokument, který zůstal v platnosti po půl století. Prosazoval včlenění WPRA disciplíny barrel race do PRCA rodeí a vyžadoval na PRCA rodeích disciplíny pro ženy, které se budou jezdit podle WPRA pravidel a nařízení. Následovala dlouhá kampaň, po které byla barrel race v roce 1968 zařazen jako oficiální disciplína NFR.

Zajímavé odkazy:

• National Finals Rodeo (NFR)
• Women's Professional Rodeo Association (WPRA)
• Professional Rodeo Cowboys Association (PRCA)
• The Last Ride of Bonnie McCarroll + video

První díl naleznete zde.